// Profipravo.cz / Obchodní firma 03.05.2010
K posouzení zaměnitelnosti obchodní firmy
Při posouzení zaměnitelnosti obchodní firmy je nutno přihlížet k dojmu, který vzniká u průměrného zákazníka.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3580/2009, ze dne 26. 1. 2010
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka ve věci navrhovatele M. F., zastoupeného JUDr. R. A., advokátem, o zápis společnosti osnpk, s. r. o. do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. C 61733, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. května 2009, č. j. 8 Cmo 106/2009-23, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. února 2009, č. j. F 9094/2009, C 61733/1-12, kterým tento soud zamítl návrh na zápis společnosti osnpk, s. r. o. (dále jen „společnost“) do obchodního rejstříku (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Soudy obou stupňů – konstatujíce, že v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, v oddíle C, vložce 61428, je zapsána společnost s., s. r. o., – uzavřely, že obchodní firma navržená k zápisu je - z hlediska průměrného (potenciálního) zákazníka či spotřebitele - zaměnitelná s již zapsanou obchodní firmou s. s. r. o.
Navrhovatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, které Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou
v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), přičemž usnesení odvolacího soudu - jsa vázán obsahem dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.) - Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.
Posouzení otázky, zda je obchodní firma o., s. r. o. zaměnitelná s již zapsanou firmou s., s. r. o., má totiž význam právě a jen pro pojednávanou věc a postrádá tak potřebný judikatorní přesah, přičemž závěry odvolacího soudu co do zaměnitelnosti zvolené obchodní firmy nejsou ani v rozporu s aplikovatelným hmotným právem (§ 10 odst. 1 obch. zák.).
K námitkám dovolatele týkajícím se zaměnitelnosti obchodní firmy Nejvyšší soud připomíná, že závěr, podle něhož při posouzení zaměnitelnosti obchodní firmy je nutno přihlížet k dojmu, který vzniká u průměrného zákazníka, je judikaturou dlouhodobě zastáván – srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 1994, č. j. 3 Cmo 813/93, uveřejněný v časopise Právní rozhledy číslo 4, ročník 1995, na straně 146, s jehož závěry se Nejvyšší soud ztotožňuje.
Z povahy řízení o zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku pak zcela zjevně plyne, že rejstříkový soud se nemůže zabývat „věcným přezkumem zaměnitelnosti navržené firmy s … již zapsanou firmou později, v době, kdy by eventuálně obě zapsané společnosti již podnikaly“, jak požaduje navrhovatel.
Řešení dovolatelem předestřené otázky, zda je subjekt, jenž ve svém zakladatelském dokumentu uvede předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona“, z hlediska takto vymezeného předmětu podnikání zaměnitelný s jiným subjektem, nebylo pro rozhodnutí projednávané věci určující, neboť odvolací soud na něm své rozhodnutí nezaložil.
Poukaz dovolatele na „stále trvající zaměnitelnost obchodních firem společností jiných podnikatelů“, jakož i jeho tvrzení, že jde o „tzv. předzaloženou společnost“, jsou z hlediska posouzení zaměnitelnosti obchodní firmy konkrétní obchodní společnosti bezvýznamné.
Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu přípustné být nemůže.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-