// Profipravo.cz / Bezpodílové spoluvlastnictví 05.04.2012

KS: Způsob vypořádání SJM zůstavitele a pozůstalého manžela

Zásadám vyplývajícím z ustanovení § 175l odst. 1 o.s.ř. neodpovídá takový způsob vypořádaní, kdy přes nesouhlas dědiců veškerý majetek zůstavitele a pozůstalého manžela připadne pozůstalému manželu a do dědictví připadne náhradová pohledávka, a to bez ohledu na skutečnost, zda je pozůstalý manžel objektivně schopen ji v přiměřené době zaplatit.

podle usnesení Krajského soud v Ostravě sp. zn. 10Co 490/2011, ze dne 23. 9. 2011

vytisknout článek


Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Holubové a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Marcely Plutkové v dědické věci po zůstaviteli L. K., nar. X, zemřelému dne 5.1.2010, naposledy bytem O.- M., ulice X, za účasti pozůstalé manželky E. K., nar. X, bytem O.-M., ulice X, pozůstalého syna P. K., nar. X, bytem O. – M. O., ulice X, adresa pro doručování O. – M., ulice X, zastoupeného E. K., nar. X, bytem O. – M., ulice X, pozůstalé dcery Ing. E. K., nar. X, bytem O. – M., ulice X, zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem, Ostrava - Moravská Ostrava, Sadová 8 a pozůstalého syna L.K., nar.X, bytem O. – M. O., ulice X, zastoupeného Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou, Ostrava - Moravská Ostrava, Husova 2, o vypořádání dědictví, k odvolání L.K. proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 30.3.2011, č.j. 99D 191/2010-209,
t a k t o :

Usnesení okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením okresní soud určil obvyklou cenu majetku náležejícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky částkou 10.433.322,35 Kč, výši dluhů náležejících do společného jmění manželů částkou 0,- Kč, určil, co z tohoto majetku připadne pozůstalé manželce s tím, že do dědictví patří náhradová pohledávka vůči pozůstalé manželce z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 5.216.661,175 Kč, dále určil obvyklou cenu majetku zůstavitele částkou 5.216.661,175 Kč, výši dluhů zůstavitele částkou 46.245,- Kč, čistou hodnotu dědictví částkou 5.170.416,175,- Kč, potvrdil nabytí dědictví podle dědických podílů každému ideální jednu čtvrtinu majetku, a to náhradové pohledávky vůči pozůstalé manželce ve výši 5.216.661,175 Kč s tím, že odpovídají za dluhy dědictví - náhradovou pohledávku vypravitelky pohřbu ve výši 46.245,- Kč. Dále ve výroku konstatoval spornost aktiv a pasiv mezi účastníky, určil odměnu notářky jako soudní komisařky, přičemž základ odměny zvýšil o 70% a rozhodl o tom, jakým způsobem jsou účastníci povinni tuto náhradu zaplatit, určil odměnu a hotové výdaje znalkyně a určil, v jakém rozsahu se dědicové budou na této náhradě podílet, nakonec žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

 Včasným odvoláním napadl uvedené usnesení v celém rozsahu pozůstalý syn L. K. a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně. Nesouhlasil se zjištěným rozsahem společného jmění manželů, když soud nezahrnul do společného jmění veškerý majetek, zejména finanční hotovost ve výši 3.500.000,- Kč, která byla uložena v trezoru v domě č.p. 777 v obci Ostravě - Muglinově. Existenci této částky zůstavitelova manželka v dědickém řízení zamlčela a po smrti zůstavitele finanční prostředky poskytla synovi P. K., který je použil na nákup budovy č.p. 1042 ve Slezské Ostravě. O tom, že zůstavitel a jeho manželka skutečně takovou hotovostí disponovali, svědčí především fakt, že v prosinci roku 2008 prodala zůstavitelova manželka obchodní podíl ve společnosti INKOS – Ostrava, spol. s r.o. za částku 3.000.000,- Kč, částku 500.000,- Kč pak měli zůstavitel spolu s manželkou naspořenou v hotovosti v trezoru. Dále namítal, že okresní soud nesprávně zjistil cenu nemovitostí patřících do společného jmění manželů, konkrétně domu č.p., 777 na pozemku parc. č. st. 1400 v části obce Muglinov a pozemků parc.č. st. 1400 - zastavěná plocha a nádvoří a parc. č. 231/9 - orná půda, vše v k.ú. Muglinov, budovy bez čp./če. garáže postavené na pozemku parc.č. 1794 v části obce Slezská Ostrava. Obvyklá cena rodinného domu s pozemky ve výši 7.300.000,- Kč a garáže 130.000,- Kč neodpovídá skutečnostem, které před soudem prvního stupně vyšly v řízení najevo. Okresní soud měl k dispozici tři naprosto rozdílné znalecké posudky, jejichž předmětem bylo stanovení ceny obvyklé shora uvedených nemovitostí, cena se lišila v řádech milionů, soud se přiklonil k ceně stanovené znalkyní ustanovené soudem Ing. Martinou Schulmeisterovou, aniž by tento postup odůvodnil, zvlášť za situace, kdy odvolatel se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasil. Dále odvolatel zpochybnil vypořádání společného jmění zůstavitele a jeho pozůstalé manželky tak, že veškeré věci připadnou pozůstalé manželce a předmětem dědictví se stane náhradová pohledávka. Zůstavitelova manželka není schopna v reálné době celou náhradovou pohledávku vyplatit dědicům. Spekulace o tom, že pouze odvolatel bude požadovat finanční vyrovnání ihned a ostatní dědicové počkají, jsou ničím nepodložené domněnky soudu, jež nemají oporu v provedeném dokazování. Jedinými finančními prostředky jsou prostředky na účtech náležejících do společného jmění manželů, ty však na vyplacení náhradové pohledávky ve výši 5.216.661,175 Kč nestačí. Odvolatel se dále domáhal započtení částky 1.860.000,- Kč na dědický podíl P. K., který tuto částku dostal darem od zůstavitele v lednu 2006 a použil ji na nákup bytových jednotek na ulici 30. dubna a Hornopolní v Ostravě. Tato okolnost odvolateli v době projednání dědictví před soudem prvního stupně nebyla známa, proto ji uplatňuje až v odvolacím řízení. Nakonec odvolatel zpochybnil zvýšení odměny soudní komisařky o 70%, zvýšení je naprosto nepřiměřené úkonům, které notářka jako soudní komisařka učinila. Sazba odměny se navyšuje přiměřeně s hodnotou dědictví, soudní komisařka neprovedla žádný náročnější úkon, jenž by odůvodňoval jakékoliv zvýšení odměny, natož o zvýšení o 70%. Ustanovení dvou znalců a provedení čtyř ústních jednání, zejména z důvodů, že u prvních tří nebyl řádně zjištěn rozsah a cena majetku, není nic nestandardního.

 Pozůstalá dcera Ing. E. K. uvedla, že napadené usnesení je věcně správné. Odvolací námitky vztahující se k obvyklé ceně nemovitostí ve společném jmění nejsou relevantní, neboť znalecký posudek, z něhož prvoinstanční soud vycházel, je ve své podstatě posudkem revizním. Rozhodnutí o vypořádání společného jmění manžele je správné, majetek ve společném jmění nelze přikázat do podílového spoluvlastnictví.

 Pozůstalý syn P. K. a pozůstalá manželka E.K. shodně navrhli, aby rozhodnutí okresního soudu bylo jako věcně správné potvrzeno.

 Krajský soud přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž by bylo třeba nařídit jednání (§ 214 odst. 2 písm.d) o.s.ř.), dospěl k závěru, že dosud nejsou podmínky pro potvrzení ani změnu napadeného usnesení.

 Podle § 175l odst. 1 o.s.ř., měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek ve společném jmění, soud rozhodne o obvyklé ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v občanském zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Závisí-li rozhodnutí na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým manželem a některým z dědiců sporná, postupuje soud podle § 175k odst. 3.

 Podle § 175m soud zjistí zůstavitelův majetek a jeho dluhy a provede soupis aktiv a pasiv. Tím nejsou dotčena ustanovení § 175k odst. 3 a § 175l odst. 1 věta druhá.

 Podle § 175o odst. 1 o.s.ř. na podkladě zjištění podle § 175m určí soud obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví, popřípadě výši jeho předlužení v době smrti zůstavitele.

 Podle § 175q odst. 1 písm.d) o.s.ř. soud v usnesení o dědictví potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li mezi dědici k dohodě.

 Odvolací argumentaci lze přisvědčit potud, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí nejsou zřejmé důvody, které vedly okresní soud k závěru o obvyklé ceně předmětných nemovitostí právě podle posudku znalkyně Ing. Martiny Schulmeisterové. Okresní soud měl pro účely určení obvyklé ceny nemovitostí k dispozici tři posudky vypracované znalci, přičemž dva z nich (předložené účastníky) mají formu listinných důkazů a poslední vypracovaný Ing. Martinou Schulmeisterovou, ustanovenou za tímto účelem soudem, je znaleckým posudkem ve smyslu 127 o.s.ř. Soud je však povinen hodnotit všechny v řízení provedené důkazy podle pravidel vyjádřených v ustanovení § 132 o.s.ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlédnout ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Uvedené hodnocení důkazů týkajících se obvyklé ceny předmětných nemovitostí přes zjevný nesouhlas odvolatele vyjádřený již v řízení před soudem prvního stupně však v odůvodnění napadeného unesení chybí. Z tohoto pohledu je závěr okresního soudu o výši obvyklé ceny majetku ve společném jmění manželů nepřezkoumatelný.

 Další relevantní námitka se týká způsobu vypořádání společného jmění manželů. Je nepřípustné, aby majetek ve společném jmění zůstavitele a pozůstalého manžela byl přes nesouhlas dědiců vypořádán tak, že veškerý majetek připadne pozůstalému manželovi a do dědictví připadne náhradová pohledávka, a to bez ohledu na skutečnost, zda je pozůstalý manžel objektivně schopen ji v přiměřené době zaplatit. Takový postup samozřejmě je možný, ovšem pouze za souhlasu všech dědiců. Jinak z ust. § 175l odst. 1 o.s.ř. vyplývá způsob vypořádání takový, že soud určí konkrétní majetek, resp. podíly na něm, který připadne pozůstalému manželovi a do dědictví, přičemž je třeba respektovat zájmy všech účastníků řízení.

Krajský soud proto napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

V dalším řízení se okresní soud vypořádá i s dalšími námitkami odvolatele, a to tvrzením o existenci peněžních prostředků ve výši 3.500.000,- Kč náležejícím podle tvrzení odvolatele ke dni úmrtí zůstavitele do společného jmění manželů a dále k námitce zápočtu částky 1.860.000,- Kč na dědický podíl P. K., který měl tuto částku dostat darem od zůstavitele v lednu 2006.

Nakonec odvolací soud konstatuje, že podle obsahu spisu nebylo doposud zvýšení odměny notáře za úkony soudního komisaře o 70% odůvodněno, neboť soudní komisařka v řízení provedla pouze standardní úkony směřující k vypořádání dědictví po zůstaviteli. Skutečnost, že účastníci řízení uplatňovali v mezích zákona svá procesní práva, což vedlo např. ke konání několika ústních jednání a provádění dokazování, samo osobě pro zvýšení odměny nepostačuje.

O nákladech odvolacího řízení rozhodne podle § 224 odst. 3 o.s.ř. soud prvního stupně v dalším rozhodnutí ve věci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  n e n í odvolání ani dovolání přípustné.

Autor: KS

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů