// Profipravo.cz / Konkursní řízení; insolvenční řízení 28.08.2025
Zpráva o dosavadních výsledcích konkursu podle § 44 odst. 2 ZKV
I. Prostřednictvím úpravy obsažené v § 44 odst. 2 ZKV se v konkursním řízení promítá princip, podle kterého nároky proti zemřelému úpadci mohou být vyřešeny pouze v rámci projednání dědictví; konečné řešení tedy v takovém případě není na konkursním soudu, ale na soudu projednávajícím dědictví.
Před tím, než konkursní soud postoupí věc k řešení soudu projednávajícímu dědictví, však v konkursním řízení musí učinit některé procesní úkony, konkrétně procesní úkony stanovené právě v § 44 odst. 2 ZKV. Především je zapotřebí, aby správce konkursní podstaty zpracoval zprávu o dosavadních výsledcích konkursu; při jejím vyhotovení a předložení postupuje správce konkursní podstaty přiměřeně podle 29 odst. 1 ZKV (který se týká konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty). Konkursní soud musí podanou zprávu přezkoumat a rozhodnout o ní, přičemž opět postupuje přiměřeně podle § 29 ZKV (podle pravidel o schválení konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty); za zemřelého úpadce vstupují v této fázi konkursního řízení do řízení jeho známí dědicové, popřípadě stát (při odúmrti).
Po schválení zprávy soud zruší konkurs. Smrt úpadce tedy sama o sobě není důvodem pro zrušení konkursu. Musí k ní přistoupit ještě další právní skutečnosti, zejména schválení zprávy o dosavadních výsledcích konkursu. Jde tedy o zvláštní („složený“) důvod zrušení konkursu.
II. Zpráva o dosavadních výsledcích konkursu (obdobně jako konečná zpráva):
[1] neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek konkursních věřitelů; to bude věcí soudu projednávajícího dědictví (při úmrtí v době od 1. ledna 2014 pozůstalost);
[2] má obsahovat údaj o tom, jak vysoký výtěžek zpeněžení je k dispozici k rozdělení mezi konkursní věřitele, jakož i přehled pohledávek (včetně označení tříd), jež z tohoto výtěžku mají být hrazeny (včetně údaje o pohledávkách předurčených k uspokojení před rozvrhem);
[3] má obsahovat též výsledky přezkumných jednání a incidenčních sporů;
III. Při jednání o zprávě o dosavadních výsledcích konkursu pak (obdobně jako při konečné zprávě a vyúčtování dle § 29 odst. 3 ZKV) nelze zásadně vznášet jiné výhrady než ty, které byly uplatněny v zákonné patnáctidenní lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV; odvolací soud se při posuzování správnosti usnesení o schválení této zprávy nemůže zabývat (skutkově novými) námitkami, které odvolatel neuplatnil ve lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV, ač tak mohl učinit.
IV. Právo účastníků konkursního řízení poukázat při jednání o zprávě o dosavadních výsledcích konkursu před konkursním soudem (§ 29 odst. 3 ZKV), popřípadě v rámci odvolání podaného proti usnesení o schválení této zprávy, na rozpor zprávy se skutečnostmi plynoucími z obsahu spisu (tedy se skutečnostmi věcně podloženými dosavadním obsahem konkursního spisu, nikoli s nedoloženými tvrzeními), není dotčeno ustanovením § 29 odst. 2 ZKV.
V. Při pravidelném chodu věcí (při kontinuálním výkonu funkce správcem konkursní podstaty) má konečné slovo při schvalování hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty, jakož i při schvalování nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených) konkursní soud postupem podle § 29 ZKV. Takový postup ústí ve vydání usnesení o (ne)schválení zprávy o dosavadních výsledcích konkursu a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty. Tomuto závěru odpovídá i možnost schválit zprávu o dosavadních výsledcích konkursu v jiném znění, než ve kterém ji konkursnímu soudu předložil správce konkursní podstaty úpadce [neschválit některé hotové výdaje správce konkursní podstaty, jakož i některé z nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených)].
VI. Zprávu o dosavadních výsledcích konkursu podává (má podat) správce konkursní podstaty jako zprávu o stavu konkursního řízení (o výsledcích konkursu) ke dni smrti úpadce. Nelze vyloučit, že zpráva bude zahrnovat i údaje o některých dalších postupech či procesech uskutečněných správcem konkursní podstaty po úmrtí úpadce, to však může být dáno pouze v rozsahu nezbytně nutném k zachování hodnoty spravovaného majetku (např. u rychle se kazících věcí) do jeho předání správci dědictví (jde-li o pozůstalostní řízení, správci pozůstalosti nebo vykonavateli závěti). Od správce konkursní podstaty se po smrti úpadce již neočekává, že bude dále zpeněžovat majetek konkursní podstaty (bez nutnosti činit tak za účelem odvracení hrozící škody na majetku konkursní podstaty), nebo že (dokonce) bude sepisovat do konkursní podstaty zesnulého úpadce další majetek, který do ní doposud nebyl zahrnut. Správy majetku, který ke dni smrti úpadce (zůstavitele) nebyl zahrnut do konkursní podstaty, se bez ohledu na to, že konkursní soud dosud nezrušil konkurs, může bez obtíží ujmout správce dědictví (jde-li o pozůstalostní řízení, může tak učinit správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti).
VII. Nemůže-li konkursní řízení pokračovat v důsledku úpadcova úmrtí, pak je ovšem také právně bez významu, zda případně dosud nebyly pravomocně skončeny spory konkursem vyvolané; existence takových sporů nebrání přezkoumání zprávy ani jejímu skončení.
VIII. Zpráva o dosavadních výsledcích konkursu pak již podle tohoto zákonného označení má poskytnout přehled o tom, co se v konkursním řízení událo [z pohledu výsledků zjišťování a zpeněžování konkursní podstaty úpadce a z pohledu přihlašování (nebo uplatňování) a zjišťování pohledávek úpadcových věřitelů v konkursu] do smrti úpadce (nikoli o tom, co se stát mohlo nebo mělo).
IX. Případná pochybení správce konkursní podstaty úpadce (nebo některého z dalších, v konkursu dříve činných správců konkursní podstaty úpadce) se z logiky věci mohou ve zprávě o dosavadních výsledcích konkursu projevit jen při schvalování nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty a při schvalování hotových výdajů správce konkursní podstaty, potažmo (coby důsledek zjištěných pochybení) ve snížení (nebo dokonce nepřiznání) konkursní odměny (srov. § 8 odst. 3 větu pátou ZKV).
Námitka, že příjmy konkursní podstaty mohly být vyšší (než ty, jichž bylo dosaženo zpeněžováním konkursní podstaty ke dni smrti úpadce), schválení zprávy o dosavadních výsledcích konkursu zabránit nemůže; na určení skutečného stavu příjmů konkursní podstaty ke dni smrti úpadce taková námitka vliv nemá, když ani správce konkursní podstaty ani konkursní soud již nemohou z hlediska stavu příjmů zjednat nápravu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2771/2023, ze dne 30. 7. 2025
Dotčené předpisy:
§ 8 odst. 3 ZKV ve znění do 31. 12. 2007
§ 29 ZKV ve znění do 31. 12. 2007
§ 44 odst. 2 ZKV ve znění do 31. 12. 2007
Kategorie: konkursní řízení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Dne 27. prosince 2010, v průběhu konkursního řízení vedeného na její majetek u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „konkursní soud“) pod sp. zn. 48 K 36/2001, zemřela úpadkyně V. S.
2. Usnesením ze dne 14. prosince 2015, č. j. 48 K 36/2001-2739, konkursní soud schválil zprávu o dosavadních výsledcích konkursu včetně vyúčtování odměny a hotových výdajů správce konkursní podstaty a věřitelského orgánu ze dne 30. ledna 2015 v podobě, podle které činí:
[1] Celkové příjmy konkursní podstaty 1.407.504,34 Kč.
[2] Výdaje konkursní podstaty 976.692,19 Kč.
[3] Dosud uhrazené výdaje 925.850,19 Kč.
[4] Aktuální zůstatek na účtu konkursní podstaty 481.654,15 Kč.
[5] Dosud neuhrazené výdaje 50.842 Kč.
3. Současně určil, že:
[6] Do dědictví (po zemřelé úpadkyni) připadne částka 430.812,15 Kč.
4. K odvolání D. S. (dále též jen „D. S.“) a J. H. (dále též jen „J. H.“) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. února 2017, č. j. 2 Ko 41/2016-2856, zrušil usnesení konkursního soudu ze dne 14. prosince 2015 a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
5. Usnesením ze dne 8. února 2022, č. j. 48 K 36/2001-3703, konkursní soud schválil zprávu o dosavadních výsledcích konkursu včetně vyúčtování odměny a hotových výdajů správců konkursních podstat ze dne 2. srpna 2018 (č. l. 3047 a násl.) ve znění doplnění ze dne 16. července 2021 (č. l. 3577) [dále též jen „zpráva o dosavadních výsledcích konkursu“ nebo „zpráva“] v podobě, podle které:
[1] Schválil celkové příjmy konkursní podstaty ve výši 1.359.539,78 Kč (bod I výroku).
[2] Schválil celkové uhrazené výdaje konkursní podstaty ve výši 696.946,58 Kč (bod II výroku).
[3] Neschválil uhrazené výdaje bývalé správkyně konkursní podstaty Ing. M. H. (dále jen „M. H.“) ve výši 180.939,05 Kč (bod III výroku).
[4] Schválil odměnu správců konkursních podstat činných v průběhu řízení ve výši 61.573,95 Kč (bod IV výroku).
[5] Schválil dosud neuhrazené hotové výdaje současné správkyně konkursní podstaty JUDr. E. M. (dále jen „E. M.“) ve výši 7.524 Kč (bod V výroku).
[6] Schválil dosud neuhrazené výdaje bývalého zástupce věřitelů Kamenoprůmysl Hradec Králové, s. r. o. (dále jen „společnost K“) spočívající v odměně a náhradě nutných výdajů ve výši 12.777 Kč (bod VI výroku).
[7] Schválil neuhrazené výdaje za konkursní podstatou spočívající v daňových pohledávkách a pojistném na sociální zabezpečení ve výši 121.343 Kč (bod VII výroku).
[8] Schválil neuhrazené výdaje za konkursní podstatou spočívající v pracovních nárocích ve výši 144.072 Kč (bod VIII výroku).
[9] Schválil ostatní neuhrazené výdaje za konkursní podstatou v celkové výši 160.830 Kč (bod IX výroku).
[10] Neschválil ostatní neuhrazené výdaje za konkursní podstatou v celkové výši 15.894,20 Kč (bod X výroku).
[11] Schválil neuhrazené pohledávky za konkursní podstatou, které budou ještě uspokojeny v rámci konkursního řízení ve výši 17.722 Kč (bod XI výroku).
[12] Určil, že do dědictví po zemřelé úpadkyni připadne částka 463.932,15 Kč (bod XII výroku).
[13] Konstatoval, že v konkursním řízení byly přezkoumány přihlášené pohledávky první třídy v aktuální výši 532.839 Kč (bod XIII výroku).
[14] Konstatoval, že v konkursním řízení byly přezkoumány přihlášené pohledávky druhé třídy v aktuální výši 19.381.893,41 Kč (bod XIV výroku).
[15] Konstatoval, že v rámci přezkoumaných pohledávek druhé třídy byly přezkoumány pohledávky věřitelů s nárokem na oddělení uspokojení v aktuální výši 1.395.397 Kč (bod XV výroku).
[16] Uložil E. M., aby po právní moci usnesení uhradila ze zůstatku na účtu konkursní podstaty své hotové výdaje ve výši 7.524 Kč, svůj podíl na odměně ve výši 7.260 Kč a doplatek podílu na odměně bývalého správce Ing. J. N. (dále jen „J. N.“) ve výši 2.938 Kč, a aby zbylých 463.932,15 Kč poskytla do dědictví po zemřelé úpadkyni (bod XVI výroku).
[17] Uložil M. H., aby do 15 dnů od právní moci usnesení uhradila E. M. část vyplacené zálohy (na odměnu) ve výši 163.592,05 Kč (bod XVII výroku).
6. Konkursní soud – vycházeje z § 29 a § 44 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), a ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 2963/2012 [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu] – dospěl po přezkoumání zprávy o dosavadních výsledcích konkursu a námitek proti ní vznesených (mimo jiné) k závěru, že zprávu lze schválit shora popsaným způsobem. V důvodech rozhodnutí se pak podrobně zabýval vznesenými námitkami, konkrétně námitkami, podle nichž:
[1] Některé věci nebyly sepsány do konkursní podstaty úpadkyně.
[2] Měl pokračovat provoz podniku úpadkyně.
[3] Dosud neskončily všechny spory související s konkursem.
[4] Bývalá správkyně konkursní podstaty úpadkyně (M. H.) svým postupem při zpeněžování způsobila škodu.
[5] Ze zprávy neplyne, kdo a kdy vykonával funkci zástupce věřitelů.
[6] Příjmy konkursní podstaty měly být vyšší (než ty, jichž se dosáhlo).
[7] Věřitelé nesouhlasili s řadou vykázaných výdajů M. H.
[8] Ve věci činní správci konkursní podstaty by neměli dostat konkursní odměnu.
7. K odvolání M. H. (prostřednictvím opatrovníka), D. S. a J. H. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. března 2023, č. j. 2 Ko 4/2022-3861:
[1] Změnil usnesení konkursního soudu v bodu XVII „jen tak“, že uložil M. H. aby do 15 dnů od právní moci usnesení vyplatila k rukám E. M. část čerpané zálohy na její odměnu ve výši 163.592,05 Kč, s tím, že jde o další částku připadající k vyplacení do dědictví po zemřelé úpadkyni (část výroku před středníkem).
[2] Ve zbývajícím rozsahu usnesení konkursního soudu potvrdil (část výroku za středníkem).
8. M. H. uplatnila odvoláním požadavek, aby odvolací soud změnil usnesení konkursního soudu ze dne 8. února 2022 tak, že schválí konkursním soudem neschválené výdaje M. H. ve výši 180.939,05 Kč (z toho 75.856,25 Kč za právní služby, 68.500 Kč za vedení účetnictví, 4.092,80 Kč za administrativní práce, 14.490 Kč za znalecké posudky a 18.000 Kč za hotovostní výběr) a zruší bez náhrady bod XVII výroku usnesení konkursního soudu ze dne 8. února 2022, ukládající jí povinnost uhradit E. M. část vyplacené zálohy (na odměnu) ve výši 163.592,05 Kč.
9. D. S. odvoláním zpochybnil všechny výroky usnesení konkursního soudu ze dne 8. února 2022 s výjimkou bodu III výroku (o neschválení výdajů M. H.), bodu V výroku (co do neschválení hotových výdajů M. H.), bodu VI výroku (co do neuhrazené odměny bývalého zástupce věřitelů - společnosti K), bodu VII výroku (co do neuhrazených výdajů spočívajících v daňových pohledávkách a pojistném na sociální zabezpečení) a bodu VIII výroku (co do pracovních nároků). K tomu dovozoval, že nesprávné části výroku napadeného usnesení mění základní obsah zprávy, kterou je proto nutné odmítnout jako celek (a uložit současné správkyni konkursní podstaty, aby v přiměřené lhůtě předložila novou zprávu, která zohlední jím podané námitky).
10. J. H. měl v odvolání napadené rozhodnutí za nesprávné v posouzení řady předchozích námitek.
11. Odvolací soud – vycházeje z § 29 a § 44 odst. 2 ZKV a z označené judikatury Nejvyššího soudu – dospěl po přezkoumání usnesení konkursního soudu ze dne 8. února 2022, že je nutné je korigovat pouze v bodě XVII výroku co do zvolené formulace tak, aby bylo zřejmé, že jde o platbu do konkursní podstaty (nikoli o platbu na osobní nárok E. M.). Jiný důvod k zásahu neshledal.
II. Dovolání a vyjádření k němu
12. Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání D. S. (dále též jen „první dovolatel“) a J. H. (dále též jen „druhý dovolatel“).
a) K dovolání prvního dovolatele
13. První dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu v potvrzujícím výroku o věci samé; přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to:
[1] Otázky právní (ne)významnosti námitky, že do konkursní podstaty úpadkyně patřil i další majetek.
[2] Otázky, zda zpráva o dosavadních výsledcích konkursu má obsahovat informace o skutečnostech významných pro posouzení porušení právních povinností bývalou správkyní konkursní podstaty úpadkyně (M. H.) i nad rámec rozhodování o konkursní odměně.
14. První dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
15. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje dovolatel k položeným otázkám následovně:
K otázce č. 1 (K dalšímu majetku náležejícímu do konkursní podstaty)
16. První dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že při projednání zprávy se nezkoumá, zda do konkursní podstaty náleží (náležel) i další (dosud nesepsaný) majetek.
17. Je (totiž) nerealistické předpokládat, že mimo rámec konkursního řízení může dojít k prověření existence dlužníkova majetku. Důvody, proč určitý majetek (ne)byl zařazen do konkursní podstaty, mohou být subjektivní. První dovolatel se domnívá, že přezkoumání okruhu majetku, který by měl náležet do majetkové podstaty, je nástrojem objektivizace takových případných subjektivních faktorů. Podobně, jako je významná informace o okruhu věřitelů pohledávek za podstatou, je podstatná i informace o okruhu možného majetku náležejícího do konkursní podstaty, neboť ten může být předmětem dědění. Pro účely zjištění věcí náležejících do konkursní podstaty nemá notář jako soudní komisař z podstaty věci k dispozici nástroje srovnatelné s těmi, jimiž disponuje správce konkursní podstaty.
18. První dovolatel uznává, že správce konkursní podstaty nemůže po smrti úpadkyně sepsat do konkursní podstaty další věci (a konkursní soud svou činností takový úkon nahradit nemůže), dovozuje nicméně, že nic nebrání deklarovat existenci takového majetku ve zprávě s popisem, který popsaný stav (majetek, který má náležet do konkursní podstaty, ač nebyl sepsán) odpovídajícím způsobem vyjádří. Totéž platí (analogicky) pro majetek, jehož držby se bývalá správkyně konkursní podstaty ani neuchopila. Jiný (soudy zvolený) postup je přehnaně formalistický a neodpovídající funkci zprávy.
K otázce č. 2 (K dalšímu obsahu zprávy o dosavadních výsledcích konkursu)
19. Potud první dovolatel opět klade důraz na informační funkci zprávy o dosavadních výsledcích konkursu pro dědické řízení, zdůrazňuje, že nešlo o to, aby konkursní řízení nahrazovalo řízení o náhradu škody, nýbrž o to, aby v rámci konkursního řízení byly řádně zdokumentovány skutečnosti významné pro posouzení případného porušení povinností (bývalé) správkyně konkursní podstaty včetně vyjádření stanoviska soudu k tomu, zda došlo k porušení povinností. S poukazem na roli konkursního soudu při výkonu dohlédací činnosti (podle § 12 ZKV) první dovolatel uzavírá, že bez takových údajů zpráva nemůže být schválena.
b) K dovolání druhého dovolatele
20. Druhý dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu dovoláním v plném rozsahu; přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i argumentem, že dovolacím soudem je řada otázek, týkajících se postupu správce konkursní podstaty v konkursním řízení, rozhodována rozdílně.
21. Druhý dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
22. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje druhý dovolatel následovně:
23. Druhý dovolatel poukazuje na to, že zpráva o dosavadních výsledcích konkursu dle § 44 odst. 2 ZKV má jiný účel než konečná zpráva dle § 29 ZKV, z čehož plynou i jisté odlišnosti co do požadavku na její obsahové náležitosti. Zvláštní postup dle § 44 odst. 2 ZKV je předepsán pro situace, kdy v důsledku úmrtí úpadce již nelze dokončit konkurs obvyklým způsobem a nelze v něm pokračovat. Za této situace je třeba zohlednit, že úpadce ztratil úmrtím způsobilost být účastníkem řízení, takže pro fázi řízení realizovanou podle § 44 odst. 2 ZKV, završenou zrušením konkursu, musí být použit § 29 ZKV přiměřeně. Správce konkursní podstaty již nepokračuje v konkursu pravidelným způsobem a zrušení konkursu nebrání ani neskončené incidenční spory.
24. Předložené zprávě druhý dovolatel vytýká, že neposkytuje a nepodává potřebné informace o momentálních výsledcích konkursního řízení a jejich důvodech. Má za to, že odvolací soud nezkoumal v rámci obvyklé rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, zda správce konkursní podstaty postupoval správně při soupisu konkursní podstaty, při její správě a zpeněžování a při vynakládání prostředků z konkursní podstaty. Proto nelze mít za správný závěr o tom, jakého výsledku bylo v konkursu dosaženo a jaká částka zbývá pro uspokojení konkursních věřitelů. Hodnocení, které provedl odvolací soud v celé řadě otázek je formální a odchyluje se od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.
25. Druhý dovolatel zejména namítá, že v průběhu konkursního řízení nebyl zahrnut a sepsán do konkursní podstaty veškerý majetek, který do ní náleží. M. H. proto ani nevymáhala pohledávky úpadkyně, čímž konkursní podstatě způsobila škodu na úkor konkursních věřitelů. Soupis konkursní podstaty připojený ke zprávě je neúplný (nezahrnuje věci, které měly být sepsány) a je vadný, jelikož u majetku, který nebyl zpeněžen, není zřejmé, z jakého důvodu byl ze soupisu vyřazen nebo vyloučen a komu byl předán. Tato nepřezkoumatelnost soupisu se měla projevit při projednání zprávy podle § 44 odst. 2 ZKV.
26. Dále druhý dovolatel uvádí, že docházelo ke zkreslování údajů o stavu hospodaření a o rozsahu majetku, který náležel do konkursní podstaty, čímž byla způsobena dosud nespecifikovaná majetková újma. Míní rovněž, že nebyl důvod přerušit výrobu podniku úpadkyně.
27. Druhý dovolatel dovozuje, že případný nesprávný postup a škody způsobené M. H. měly být vyšetřeny v rámci konkursu pro účely rozhodnutí o zprávě a soud neměl schválit žádnou konkursní odměnu pro M. H. Dále M. H. vytýká, že zlikvidovala a na skládku nechala odvézt majetek, který mohl být zpeněžen, čímž způsobila konkursní podstatě škodu ve výši 32.822 Kč, že další majetek (sádrové formy) mohl být zpeněžen za vyšší částky a že nevymáhala pohledávku za společností Tima s. r. o. ve výši 8.578,20 Kč. Soudu druhý dovolatel vytýká, že se nezabýval výší podnájmu za nebytové prostory a že řádně nevykonával dohled.
28. Závěrem druhý dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nemohl být přítomen jeho jednání, ač požadoval, aby o něm byl vyrozuměn; tím, že jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces (k tomu poukazuje na to, že odvolacího jednání se chtěli zúčastnit i další 4 konkursní věřitelé).
29. Správkyně konkursní podstaty úpadce (E. M.) se ve vyjádření ztotožnila s napadeným rozhodnutím.
30. M. H. ve vyjádření (podaném jejím opatrovníkem) navrhuje dovolání odmítnout jako nepřípustná, případně zamítnout jako nedůvodná, maje dovolací argumentaci za nezpůsobilou dovolacího přezkumu. K tomu dodává, že podstata dovolacích námitek směřuje do záležitostí, které z povahy věci nejsou a nemohou být součástí předmětu řízení (zpracování zprávy, jež je svou povahou podkladem dědického řízení).
III. Přípustnost dovolání
31. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 16/2009“).
32. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu mohou být přípustná jen podle § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s § 237 odst. 1 o. s. ř. O případ dle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. v dané věci nejde; srov. k tomu (ve spojení s faktem, že usnesení konkursního soudu ze dne 14. prosince 2015 zrušil odvolací soud usnesením ze dne 16. února 2017 podle § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., tedy pro vady řízení) též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2008, sp. zn. 22 Cdo 3602/2007, uveřejněného pod číslem 69/2010 Sb. rozh. obč.
33. Povahu měnícího výroku usnesení odvolacího soudu „ve věci samé“ (§ 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) přitom může mít jen ta část výroku napadeného usnesení, kterou odvolací soud ve vztahu k bodu XVII výroku usnesení konkursního soudu ze dne 8. února 2022 „upřesnil“, že má jít o částku určenou do konkursní podstaty k vyplacení do dědického řízení po zemřelé úpadkyni. Proti tomuto výroku však dovolání prvního dovolatele nesměřuje a dovolací argumentace druhého dovolatele se jej netýká.
34. Nejvyšší soud pak shledává dovolání přípustnými (podle § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř.) k posouzení otázky náležitostí zprávy o dosavadních výsledcích konkursu (§ 44 odst. 2 ZKV), dovolacím soudem neřešené.
IV. Důvodnost dovolání
35. Nejvyšší soud se – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval nejprve tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolateli, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
36. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
37. Při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. správné, vychází dovolací soud ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel. Pro tyto účely se též nezabývá námitkami, jež dovolatel ke skutkovému stavu věci, z nějž vyšel odvolací soud, snesl prostřednictvím dovolacích důvodů dle § 241a odst. 2 písm. a/ a odst. 3 o. s. ř. Srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, uveřejněného pod číslem 19/2006 Sb. rozh. obč., a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, uveřejněného pod číslem 10/2014 Sb. rozh. obč.
38. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, pro věc rozhodném (srov. opět R 16/2009):
§ 8
(…)
(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů; tento nárok správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Do náhrady hotových výdajů se zahrnují i náklady na péči o spisovnu a archiv úpadce. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Soud může podle okolností případu konkursní odměnu stanovenou podle zvláštního předpisu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování. Činnosti, k nimž je správce povinen, může správce zadat třetím osobám na účet podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru.
(…)
§ 29
(1) Správce podává soudu a věřitelskému výboru zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.
(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.
(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 44
(…)
(2) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1. Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně podle § 29 odst. 2 a 3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu postoupí soudu, který projednává dědictví.
39. V takto ustaveném právním rámci činí Nejvyšší soud k dovoláními otevřeným právním otázkám následující závěry:
40. Prostřednictvím úpravy obsažené v § 44 odst. 2 ZKV se v konkursním řízení promítá princip, podle kterého nároky proti zemřelému úpadci mohou být vyřešeny pouze v rámci projednání dědictví; konečné řešení tedy v takovém případě není na konkursním soudu, ale na soudu projednávajícím dědictví. Před tím, než konkursní soud postoupí věc k řešení soudu projednávajícímu dědictví, však v konkursním řízení musí učinit některé procesní úkony, konkrétně procesní úkony stanovené právě v § 44 odst. 2 ZKV. Především je zapotřebí, aby správce konkursní podstaty zpracoval zprávu o dosavadních výsledcích konkursu; při jejím vyhotovení a předložení postupuje správce konkursní podstaty přiměřeně podle 29 odst. 1 ZKV (který se týká konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty). Konkursní soud musí podanou zprávu přezkoumat a rozhodnout o ní, přičemž opět postupuje přiměřeně podle § 29 ZKV (podle pravidel o schválení konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty); za zemřelého úpadce vstupují v této fázi konkursního řízení do řízení jeho známí dědicové, popřípadě stát (při odúmrti). Po schválení zprávy soud zruší konkurs. Smrt úpadce tedy sama o sobě není důvodem pro zrušení konkursu. Musí k ní přistoupit ještě další právní skutečnosti, zejména schválení zprávy o dosavadních výsledcích konkursu. Jde tedy o zvláštní („složený“) důvod zrušení konkursu. Srov. k tomu v literatuře shodně např. dílo Zoulík, F. in: Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 1998, str. 203.
41. Posouzení podoby zprávy o dosavadních výsledcích konkursu podle § 44 odst. 2 ZKV, se tedy při akcentu kladeném zákonem na přiměřenou aplikaci úpravy týkající se (v § 29 ZKV) konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty, nutně odvíjí od určení „přiměřených“ a povahou věci daných odchylek od náležitostí konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty (dále též jen „konečná zpráva“).
42. Přitom platí, že konečná zpráva neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek konkursních věřitelů; o tom rozhoduje konkursní soud (až) v rozvrhovém usnesení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. 29 Odo 1111/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2007, pod číslem 170, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2012, sp. zn. 29 Cdo 2106/2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročníku 2013, pod číslem 49, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 3905/2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2013, pod číslem 141), které ale v režimu § 44 odst. 2 ZKV již vydat nelze.
43. Konečná zpráva naopak má obsahovat údaj o tom, jak vysoký výtěžek zpeněžení má být rozdělen mezi konkursní věřitele, jakož i přehled pohledávek (včetně označení tříd), jež z tohoto výtěžku mají být hrazeny (včetně údaje o pohledávkách předurčených k uspokojení před rozvrhem), nikoli však údaj o tom, jaká výše uspokojení v procentech či podílu náleží konkursním věřitelům pro jejich pohledávky první nebo druhé třídy (ten je vyhrazen rozvrhovému usnesení); srov. např. dříve zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3905/2010.
44. Konečná zpráva má obsahovat též výsledky přezkumných jednání a incidenčních sporů; srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2106/2010. Současně však platí, že schválení konečné zprávy nebrání dosud neskončený spor vyvolaný konkursem, nemohou-li se jeho výsledky nijak projevit (promítnout) do poměrů konkursního řízení; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2018, sp. zn. 29 Cdo 1302/2016.
45. Při jednání o konečné zprávě a vyúčtování dle § 29 odst. 3 ZKV pak nelze zásadně vznášet jiné výhrady než ty, které byly uplatněny v zákonné patnáctidenní lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV, a odvolací soud se při posuzování správnosti usnesení o schválení konečné zprávy nemůže zabývat (skutkově novými) námitkami proti konečné zprávě, jež odvolatel neuplatnil ve lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV, ač tak mohl učinit. Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. ledna 2002, sp. zn. 1 Ko 433/2001, uveřejněné pod číslem 50/2002 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2019, sp. zn. 29 Cdo 3140/2017.
46. Právo účastníků konkursního řízení poukázat při jednání o konečné zprávě před konkursním soudem (§ 29 odst. 3 ZKV), popřípadě v rámci odvolání podaného proti usnesení o schválení konečné zprávy, na rozpor konečné zprávy se skutečnostmi plynoucími z obsahu spisu (tedy se skutečnostmi věcně podloženými dosavadním obsahem konkursního spisu, nikoli s nedoloženými tvrzeními), není dotčeno ustanovením § 29 odst. 2 ZKV (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2010, sp. zn. 29 Cdo 5037/2008, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2011, pod číslem 118).
47. Platí rovněž, že při pravidelném chodu věcí (při kontinuálním výkonu funkce správcem konkursní podstaty) má konečné slovo při schvalování hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty, jakož i při schvalování nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených) konkursní soud postupem podle § 29 ZKV. Takový postup ústí ve vydání usnesení o (ne)schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty. Tomuto závěru odpovídá i možnost schválit konečnou zprávu v jiném znění, než ve kterém ji konkursnímu soudu předložil správce konkursní podstaty úpadce [neschválit některé hotové výdaje správce konkursní podstaty, jakož i některé z nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených)]; srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 2865/2011, uveřejněného pod číslem 22/2014 Sb. rozh. obč., nebo též odstavec 34 odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2021, sen. zn. 29 NSČR 103/2020, uveřejněného pod číslem 10/2022 Sb. rozh. obč.
48. V návaznosti na shora podaný přehled ustálené judikatury ke konečné zprávě a procesu jejího schvalování podle § 29 ZKV, pak lze k náležitostem zprávy o dosavadních výsledcích konkursu a k procesu jejího přezkoumání (podle § 44 odst. 2 ZKV, za přiměřené aplikace § 29 odst. 1 ZKV co do náležitostí zprávy a postupu správce konkursní podstaty při jejím předkládání a § 29 odst. 2 a 3 ZKV co do procesu přezkoumání zprávy konkursním soudem) uvést následující:
49. Zpráva o dosavadních výsledcích konkursu (obdobně jako konečná zpráva):
[1] neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek konkursních věřitelů; to bude věcí soudu projednávajícího dědictví (při úmrtí v době od 1. ledna 2014 pozůstalost);
[2] má obsahovat údaj o tom, jak vysoký výtěžek zpeněžení je k dispozici k rozdělení mezi konkursní věřitele, jakož i přehled pohledávek (včetně označení tříd), jež z tohoto výtěžku mají být hrazeny (včetně údaje o pohledávkách předurčených k uspokojení před rozvrhem);
[3] má obsahovat též výsledky přezkumných jednání a incidenčních sporů;
50. Při jednání o zprávě o dosavadních výsledcích konkursu pak (obdobně jako při konečné zprávě a vyúčtování dle § 29 odst. 3 ZKV) nelze zásadně vznášet jiné výhrady než ty, které byly uplatněny v zákonné patnáctidenní lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV; odvolací soud se při posuzování správnosti usnesení o schválení této zprávy nemůže zabývat (skutkově novými) námitkami, které odvolatel neuplatnil ve lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV, ač tak mohl učinit.
51. Právo účastníků konkursního řízení poukázat při jednání o zprávě o dosavadních výsledcích konkursu před konkursním soudem (§ 29 odst. 3 ZKV), popřípadě v rámci odvolání podaného proti usnesení o schválení této zprávy, na rozpor zprávy se skutečnostmi plynoucími z obsahu spisu (tedy se skutečnostmi věcně podloženými dosavadním obsahem konkursního spisu, nikoli s nedoloženými tvrzeními), není dotčeno ustanovením § 29 odst. 2 ZKV.
52. Při pravidelném chodu věcí (při kontinuálním výkonu funkce správcem konkursní podstaty) má konečné slovo při schvalování hotových výdajů a odměny správce konkursní podstaty, jakož i při schvalování nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených) konkursní soud postupem podle § 29 ZKV. Takový postup ústí ve vydání usnesení o (ne)schválení zprávy o dosavadních výsledcích konkursu a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty. Tomuto závěru odpovídá i možnost schválit zprávu o dosavadních výsledcích konkursu v jiném znění, než ve kterém ji konkursnímu soudu předložil správce konkursní podstaty úpadce [neschválit některé hotové výdaje správce konkursní podstaty, jakož i některé z nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených)].
53. Zprávu o dosavadních výsledcích konkursu podává (má podat) správce konkursní podstaty jako zprávu o stavu konkursního řízení (o výsledcích konkursu) ke dni smrti úpadce. Nelze vyloučit, že zpráva bude zahrnovat i údaje o některých dalších postupech či procesech uskutečněných správcem konkursní podstaty po úmrtí úpadce, to však může být dáno pouze v rozsahu nezbytně nutném k zachování hodnoty spravovaného majetku (např. u rychle se kazících věcí) do jeho předání správci dědictví (jde-li o pozůstalostní řízení, správci pozůstalosti nebo vykonavateli závěti). Od správce konkursní podstaty se po smrti úpadce již neočekává, že bude dále zpeněžovat majetek konkursní podstaty (bez nutnosti činit tak za účelem odvracení hrozící škody na majetku konkursní podstaty), nebo že (dokonce) bude sepisovat do konkursní podstaty zesnulého úpadce další majetek, který do ní doposud nebyl zahrnut. Správy majetku, který ke dni smrti úpadce (zůstavitele) nebyl zahrnut do konkursní podstaty, se bez ohledu na to, že konkursní soud dosud nezrušil konkurs, může bez obtíží ujmout správce dědictví (jde-li o pozůstalostní řízení, může tak učinit správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti).
54. Nemůže-li konkursní řízení pokračovat v důsledku úpadcova úmrtí, pak je ovšem také právně bez významu, zda (případně) dosud nebyly pravomocně skončeny spory konkursem vyvolané (existence takových sporů nebrání přezkoumání zprávy ani jejímu skončení).
55. Zpráva o dosavadních výsledcích konkursu pak již podle tohoto (zákonného) označení má poskytnout přehled o tom, co se v konkursním řízení událo [z pohledu výsledků zjišťování a zpeněžování konkursní podstaty úpadce a z pohledu přihlašování (nebo uplatňování) a zjišťování pohledávek úpadcových věřitelů v konkursu] do smrti úpadce (nikoli o tom, co se stát mohlo nebo mělo).
56. Případná pochybení správce konkursní podstaty úpadce (nebo některého z dalších, v konkursu dříve činných správců konkursní podstaty úpadce) se z logiky věci mohou ve zprávě o dosavadních výsledcích konkursu projevit jen při schvalování nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty a při schvalování hotových výdajů správce konkursní podstaty, potažmo (coby důsledek zjištěných pochybení) ve snížení (nebo dokonce nepřiznání) konkursní odměny (srov. § 8 odst. 3 větu pátou ZKV).
57. Námitka, že příjmy konkursní podstaty mohly být vyšší (než ty, jichž bylo dosaženo zpeněžováním konkursní podstaty ke dni smrti úpadce), schválení zprávy o dosavadních výsledcích konkursu zabránit nemůže; na určení skutečného stavu příjmů konkursní podstaty ke dni smrti úpadce taková námitka vliv nemá, když ani správce konkursní podstaty ani konkursní soud již nemohou z hlediska stavu příjmů zjednat nápravu.
58. Poměřováno shora uvedenými závěry, jsou obě dovolání neopodstatněná, když oba soudy se zprávou, která obsahovala předepsané náležitosti, podrobně zabývaly, přičemž proces přezkoumání a schválení zprávy nevybočil z mezí vytyčených shora uvedenými závěry Nejvyššího soudu (včetně těch závěrů, jež se týkaly schvalování výdajů konkursní podstaty a konkursní odměny). Dovolací důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. tak dán není.
59. Námitkou, že mu odvolací soud neumožnil účast u odvolacího jednání, vystihuje druhý dovolatel z obsahového hlediska tzv. zmatečnostní vadu podle § 229 odst. 3 o. s. ř. K těmto typům vad přihlíží Nejvyšší soud (vyplývají-li ze spisu) u přípustného dovolání z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), takže se v poměrech dané věci zabýval i tím, zda odvolací řízení je takovou vadou vskutku postiženo.
60. Z napadeného usnesení se nicméně podává (srov. odstavec 328 jeho odůvodnění), že odvolací soud odvolání projednal, aniž nařizoval odvolací jednání, což potvrzuje i obsah konkursního spisu.
61. Již v usnesení ze dne 26. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 44/2009, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2011, pod číslem 166, pak Nejvyšší soud vysvětlil, že neprovádí-li dokazování, není odvolací soud povinen nařídit v konkursu vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání odvolací jednání k projednání odvolání podaného proti usnesení soudu prvního stupně o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů správce konkursní podstaty. Závěry tohoto usnesení (na něž Nejvyšší soud v podrobnostech odkazuje) platí i pro projednání zprávy o dosavadních výsledcích konkursu. Řízení tedy namítanou vadou postiženo není.
62. Ostatně, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 44/2009 se napadené usnesení co do projednání odvolání bez nařízení odvolacího jednání výslovně dovolává (srov. opět odstavec 328 jeho odůvodnění), přičemž druhý dovolatel tuto (ustálenou) judikaturu Nejvyššího soudu v dotčeném ohledu v dovolání argumentačně ignoruje.
63. Vady uvedené v § 242 odst. 3 o. s. ř. se nepodávají ani ze spisu; Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), obě dovolání zamítl (§ 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).
Autor: -mha-