// Profipravo.cz / Konkursní řízení; insolvenční řízení 21.08.2025
Předčasnost konečné zprávy při nejistotě o příjmu majetkové podstaty
Insolvenční soud nemůže schválit konečnou zprávu, v níž je jako příjem majetkové podstaty zahrnuta částka uhrazená na základě pravomocného soudního rozhodnutí, jestliže proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Za takové situace totiž není postaveno najisto, zda uhrazený příjem do majetkové podstaty náleží, a v konečné zprávě proto nemůže být konečným způsobem vyčíslena částka, která má být rozdělena mezi věřitele (§ 302 odst. 3 insolvenčního zákona).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 63/2024, ze dne 17. 7. 2025
Dotčené předpisy: § 302 IZ ve znění do 31. 5. 2019
Kategorie: insolvenční řízení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 9. února 2024, č. j. MSPH 88 INS 30192/2015-B-77, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce (AS ZIZLAVSKY v. o. s.), které byly v insolvenčním rejstříku zveřejněny dne 30. října 2023 (B-69), podle nichž činí příjmy majetkové podstaty částku 8 411 297,49 Kč (sestávající z příjmů z majetku nesloužícího k zajištění), výdaje majetkové podstaty částku 4 091 263,40 Kč (sestávající z odměny insolvenčního správce ve výši 1 058 594,82 Kč včetně daně z přidané hodnoty, z hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 5 000 Kč a z úhrady ostatních zapodstatových pohledávek ve výši 3 027 668,58 Kč), s tím, že k rozdělení mezi nezajištěné věřitele připadá částka 4 320 034,09 Kč (bod I. výroku). Dále vyslovil souhlas s vynětím pohledávek dlužníka zapsaných v soupisu majetkové podstaty pod položkami č. 2, 4, 5, 6 a 7 (bod II. výroku).
2. Po přezkoumání konečné zprávy insolvenční soud (mimo jiné) dovodil, že podstatnou část příjmů majetkové podstaty tvoří pohledávka za věřitelem č. 11 PORR a. s. (dále též jen „věřitel P“) v celkové výši 8 178 711,24 Kč (z toho náhrada nákladů řízení 403 971 Kč), přiznaná rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023, č. j. 13 Co 385/2022-445. Proti němu sice podal věřitel P dovolání, avšak zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nespojuje s jeho podáním odkladný účinek. S poukazem na zásadu rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů insolvenční soud konečnou zprávu schválil.
3. K odvolání věřitele P Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. dubna 2024, č. j. MSPH 88 INS 30192/2015, 6 VSPH 375/2024-B-82, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.
4. Odvolací soud ˗ cituje § 302, § 303 odst. 1 a § 304 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 31. května 2019 ˗ dospěl po přezkoumání usnesení insolvenčního soudu k následujícím závěrům.
5. Konečná zpráva neobsahuje zjevné nesprávnosti ani početní nesrovnalosti a jednotlivé položky odpovídají předloženým dokladům.
6. Insolvenční soud správně vyhodnotil, že dovolání podané věřitelem P proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023 (který přiznal insolvenčnímu správci dlužníka pohledávku za věřitelem P v celkové výši 8 178 711,24 Kč, z toho náhradu nákladů řízení v částce 403 971 Kč), není důvodem pro odmítnutí konečné zprávy. Tvrzení o možném úspěchu věřitele P v dovolacím řízení je bezpředmětné, neboť dovolání nemá odkladný účinek. Přitom Nejvyšší soud neodložil vykonatelnost ani právní moc napadeného rozhodnutí.
7. Odvolací argumentace věřitele P je obsahově totožná s jeho námitkami proti konečné zprávě a není způsobilá zvrátit správné rozhodnutí insolvenčního soudu.
8. Věřitel P napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu řešena. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se odmítá přijmout konečná zpráva, která byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 30. října 2023 (B-69).
9. Jako dosud v rozhodování dovolacího soudu neřešenou dovolatel předkládá otázku, zda insolvenční soud může usnesením schválit konečnou zprávu, v níž jsou vykázány jako příjem majetkové podstaty finanční prostředky vymožené insolvenčním správcem na základě soudního rozhodnutí, které bylo v době schvalování konečné zprávy napadeno dovoláním, o němž ještě nebylo rozhodnuto.
10. Dovolatel považuje předloženou konečnou zprávu za předčasnou. Namítá, že v konečné zprávě je jako příjem majetkové podstaty zahrnuta pohledávka ve výši 8 178 711,24 Kč, kterou insolvenční správce vymohl v soudním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 8 C 672/2015. Dovolatel přitom podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023, č. j. 13 Co 385/2022-445, dovolání, které je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 33 Cdo 137/2024. K tomu dodává, že do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze učinit definitivní závěr o skutečných příjmech majetkové podstaty dlužníka.
11. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
12. Dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř., takže zbývá určit, zda je přípustné podle § 237 o. s. ř. (když pro daný případ neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř., vypočtených v § 238 o. s. ř.).
13. Dovolání je přípustné pro posouzení dovoláním předestřené otázky (příjmů majetkové podstaty zahrnutých v konečné zprávě), když v daných skutkových poměrech jde o věc dovolacím soudem neřešenou.
14. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
15. S přihlédnutím k článku II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka (5. ledna 2016) je pro insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka i nadále rozhodný insolvenční zákon ve znění účinném do 31. května 2019.
16. Podle § 302 insolvenčního zákona v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Předložení konečné zprávy nebrání, jestliže a/ dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy, b/ se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat (odstavec 1). Konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a/ přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b/ přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c/ přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d/ uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e/ výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f/ přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g/ přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení (odstavec 2). Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce (odstavec 3).
17. Ve výše uvedené podobě, pro věc rozhodné, platilo citované ustanovení insolvenčního zákona již v době zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka.
18. Pro právní posouzení věci jsou rozhodná následující skutková zjištění, z nichž vyšly oba soudy, jakož i zjištění, která vyplývají z insolvenčního rejstříku:
[1] Dne 4. října 2023 insolvenční správce předložil insolvenčnímu soudu konečnou zprávu ze dne 1. října 2023, proti které věřitel P podal námitky (podání ze dne 20. října 2023). Namítal, že konečná zpráva je předčasná (s ohledem na probíhající dovolací řízení o pohledávce dlužníka) a nesprávný je i výpočet příjmů a výdajů.
[2] Podáním datovaným 26. října 2023 insolvenční správce „vzal konečnou zprávu zpět“, s tím, že obratem předloží aktualizovanou konečnou zprávu.
[3] Dne 26. října 2023 insolvenční správce předložil (v pořadí druhou) konečnou zprávu, podle níž celkové příjmy majetkové podstaty činí 8 411 297,49 Kč; z toho pohledávka za Komerční bankou, a. s., ve výši 201 700,25 Kč a pohledávka za věřitelem P ve výši 8 178 711,24 Kč (7 774 740,24 Kč + náhrada nákladů řízení 403 971 Kč) na základě pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023, č. j. 13 Co 385/2022-445, a vrácený soudní poplatek 30 886 Kč.
[4] V námitkách ze dne 15. listopadu 2023 proti konečné zprávě věřitel P uvedl, že proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023 podal dovolání a (jelikož dovolání nemá odkladný účinek) insolvenčnímu správci částku uhradil přisouzenou částku.
[5] Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 23. července 2024, č. j. 33 Cdo 137/2024- 491, ve znění usnesení ze dne 12. listopadu 2024, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023, č. j. 13 Co 385/2022-445, v části výroku I, jíž byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. května 2021, č. j. 8 C 672/2015-369, tak, že věřiteli P byla uložena povinnost zaplatit insolvenčnímu správci dlužníka 5 129 671,04 Kč s 8,05% úroky z prodlení ročně od 14. března 2017 do zaplacení, a v nákladovém výroku ve znění opravného usnesení ze dne 14. srpna 2023, č. j. 13 Co 385/2022-472, zrušil a věc v uvedeném rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení; ve zbývajícím rozsahu dovolání odmítl. V důvodech rozsudku Nejvyšší soud konstatoval, že odvolací soud při řešení otázky, zda převzetí elektroinstalačního materiálu věřitelem P dne 9. února 2015 bylo plněním ze smlouvy o díla nebo šlo o plnění bez právního důvodu, nezohlednil všechny významné skutečnosti a jeho právní posouzení je tak neúplné.
[6] Usnesením ze dne 18. září 2024, č. j. MSPH 88 INS 30192/2015-B-96, insolvenční soud rozhodl, že k uspokojení pohledávek věřitelů bude použita částka 4 320 034,09 Kč; prostředky určené na pohledávku věřitele P budou deponovány do doby rozhodnutí o incidenčním sporu vedeném pod sp. zn. 188 ICm 3955/2016 a ohledně prostředků ve výši 3 453 938,81 Kč podá insolvenční správce nový návrh na rozvrh podle výsledku incidenčního sporu.
[7] K odvolání věřitele P Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. listopadu 2024, č. j. MSPH 88 INS 30192/2015, 5 VSPH 1123/2024-B-103, rozvrhové usnesení insolvenčního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že v situaci, kdy věřitel P po vydání rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023 plnil do majetkové podstaty dlužníka částku 8 091 910,24 Kč a tento rozsudek následně Nejvyšší soud zrušil, nelze uzavřít, že dlužník se bezdůvodně obohatil „v rozsahu celého poskytnutého plnění“; bezdůvodným obohacením (pohledávkou za majetkovou podstatou) však jistě je plnění v rozsahu uhrazených nákladů řízení.
19. Ve shora ustaveném právním a skutkovém rámci činí Nejvyšší soud k dovoláním otevřené právní otázce následující závěry.
20. Podstata dovolací argumentace spočívá v tvrzení dovolatele, že konečná zpráva je předčasná, neboť částku 8 178 711,24 Kč nelze „prozatím považovat za jistý příjem majetkové podstaty“, když dosud nebylo rozhodnuto o jeho dovolání podaném proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023, na jehož základě dovolatel (aby předešel nařízení exekuce) uhradil do majetkové podstaty dlužníka celou přisouzenou částku (oněch 8 178 711,24 Kč).
21. Konečná zpráva má vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, jakož i v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce (srov. dikci § 302 odst. 3 insolvenčního zákona). Podstatou konečné zprávy je přehled o příjmech a výdajích z majetkové podstaty (pohledávkách za majetkovou podstatou a pohledávkách postavených jim na roveň) a údaj o tom, jaká částka je k dispozici pro rozvrh. Označení věřitelů s údajem o (předpokládané) míře uspokojení jejich pohledávek v rozvrhu je obsaženo v konečné zprávě toliko jako údaj doplňující (orientační), neboť to, kteří z věřitelů, jejichž pohledávky prošly přezkumem, a v jakém rozsahu budou z výtěžku zpeněžení uspokojeni, je vyhrazeno rozvrhu. V něm je prostor pro řešení případných sporů o interpretaci výsledku přezkumu a incidenčních sporů. V usnesení o schválení konečné zprávy (a vyúčtování hotových výdajů a odměny insolvenčního správce) se insolvenční soud nezabývá (nemá zabývat) mírou uspokojení jednotlivých věřitelů, tudíž ani posuzovat námitky dlužníka v tomto směru. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 84/2018.
22. Konečná zpráva neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek (insolvenčních) věřitelů; o tom rozhoduje insolvenční soud v rozvrhovém usnesení. Nabude-li právní moci usnesení o schválení konečné zprávy, je zásadně vyloučeno, aby se soudy problematikou, k jejímuž řešení je konečná zpráva primárně určena, zabývaly v konkursu později, např. při vydání rozvrhového usnesení či při vydání usnesení o zrušení konkursu. Námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se soud v rozvrhovém usnesení již nezabývá. Viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 118/2016, uveřejněného pod číslem 134/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
23. V projednávané věci je podstatné, že spor vedený u Obvodního soudu pro Prahu 10 je sporem o zaplacení pohledávky dlužníka (ve výši 6 206 902 Kč s příslušenstvím). Nejde tedy o incidenční spor, jenž by nebránil předložení konečné zprávy (viz § 302 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona). Daná věc je dále specifická tím, že dovolatel uhradil do majetkové podstaty dlužníka částku přiznanou pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023 a současně proti tomuto rozsudku podal dovolání. Nejvyšší soud vychází pro účely rozhodnutí o dovolání z aktuální procesní situace, podle níž není dosud postaveno najisto, zda je pohledávka dlužníka za věřitelem P po právu a může tak představovat příjem majetkové podstaty. Opodstatněnost těchto úvah je ostatně podpořena i tím, že Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 23. července 2024 zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023 (mimo jiné) v části výroku I. a věc v uvedeném rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Také Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. listopadu 2024 zrušil rozvrhové usnesení insolvenčního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
24. Nejvyšší soud uzavírá, že konečná zpráva po kasačním zásahu Nejvyšším soudem (míněno rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2024, č. j. 33 Cdo 137/2024- 491, ve znění usnesení ze dne 12. listopadu 2024) nepodává přehled o příjmech majetkové podstaty, který lze považovat za neměnný. Není tak postaveno najisto, zda příjem uhrazený dovolatelem (částka 8 178 711,24 Kč) náleží do majetkové podstaty. V konečné zprávě proto (ani) nemůže být konečným způsobem vyčíslena částka, která má být rozdělena mezi věřitele.
25. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu na základě dovolání věřitele P zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí insolvenčního soudu, zrušil Nejvyšší soud i je a vrátil věc insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a 2 o. s. ř.).
26. Právní názor dovolacího soudu je pro insolvenční soud (a odvolací soud) závazný (§ 243g odst. 1 věta první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
Autor: -mha-