// Profipravo.cz / Smlouva o dílo 14.09.2021
Odstoupení od smlouvy o dílo z důvodu zvýšení ceny určené odhadem
Cena díla může být ujednána tak, že část bude určena pevnou částkou a část odhadem, a to vše při zachování díla jako celku.
Dohodnutý předmět díla v posuzované věci představoval dodání a instalaci výtahu, s nimiž byly spojeny i související stavební úpravy. Smluvní strany sjednaly cenu výtahu pevnou částkou (606.700 Kč) a cenu stavebních prací určily odhadem (30.000 Kč). Oznámení zhotovitelky o podstatném překročení ceny se vztahovalo k ceně určené odhadem. Není proto pochyb o tom, že zvýšení ceny stanovené odhadem o 102.100 Kč – několikanásobně převyšující 30.000 Kč – dosahuje intenzity podstatného překročení, které je důvodem pro odstoupení objednatele od smlouvy (§ 2612 odst. 1, 2 o. z.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2869/2020, ze dne 19. 5. 2021
Dotčené předpisy:
§ 562 odst. 1 o. z.
§ 2586 odst. 2 o. z.
§ 2612 o. z.
§ 2620 o. z.
Kategorie: smlouva o dílo; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 13. 2. 2020, č. j. 19 C 123/2017-136, zamítl žalobu, jíž žalobkyně po žalovaném požadovala 596.233 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 18. 4. 2017 do zaplacení, a žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení 106.436,40 Kč.
Rozsudkem ze dne 28. 5. 2020, č. j. 58 Co 138/2020-159, Městský soud v Praze potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 22.000 Kč. To, k čemu se žalobkyně (zhotovitelka) smluvně zavázala – dodat a instalovat „hydraulický výtah HOV 320 včetně stavebních úprav výtahové šachty dle nabídky V1-02-0116-BU a technické dokumentace“ – představuje jeden celek, tedy dílo ve smyslu § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Cenu výtahu sjednanou pevnou částkou – argumentuje dále odvolací soud – nebylo možné zvýšit, a to ani v případě, že jeho pořízení bylo nákladnější, než se původně očekávalo (§ 2620 odst. 1 o. z.). Oznámení o zvýšení ceny se tak vztahovalo k ceně souvisejících stavebních prací, kterou strany určily odhadem (§ 2586 odst. 2, věta první, § 2612 odst. 1 o. z.). Protože odhadní cena stavebních prací byla překročena několikanásobně, tj. podstatně, žalovaný, jemuž „se dosud nedostalo žádného částečného plnění, z něhož by měl prospěch“, odstoupil od smlouvy o dílo oprávněně (§ 2612 odst. 2 o. z.). Následné odstoupení žalobkyně od téže smlouvy již nemělo žádné právní účinky.
Soudy obou stupňů věc posuzovaly poté, co je Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 33 Cdo 989/2019, zavázal právním názorem, podle něhož strany smlouvy cenu předmětu díla neujednaly odkazem na rozpočet, jak předpokládá ustanovení § 2620 odst. 1 o. z. Cena stavebních prací nezbytných pro montáž výtahu byla určena odhadem a odkaz na „rozpočet stavebních firem,“ tedy subdodavatelů, kteří nejsou stranami smlouvy o dílo, odkazem na položkový rozpočet není.
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně předložila dovolacímu přezkumu následující otázky hmotného práva:
1) lze přihlížet k oznámení o zvýšení ceny díla, je-li – v rozporu s požadavkem písemné formy právního jednání – učiněno e-mailem bez elektronického podpisu,
2) je v projednávané věci oznámené zvýšení ceny podstatným překročením ceny díla určené odhadem, pro něž má objednatel právo od smlouvy odstoupit,
3) má objednatel právo odstoupit od smlouvy podle § 2612 odst. 2 o. z., jestliže zhotovitel nesplnil podmínku „oznámení bez zbytečného odkladu, co měl a mohl potřebu zvýšení zjistit“, a
4) zda podmíněné odstoupení od smlouvy bez ohledu na to, zda došlo k naplnění odkládací podmínky či nikoliv, způsobí doručením adresátu zánik smlouvy.
Žalovaný dovolacímu soudu sdělil, že se k dovolání vyjádřit nechce, neboť rozhodnutí nalézacích soudů považuje za správné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).
Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva – odstoupení od smlouvy o dílo z důvodu zvýšení ceny určené odhadem (§ 2612 o. z.) –, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.
Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu (§ 579 odst. 1 o. z.).
Podle § 2586 odst. 2, věty první, o. z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.
Podle § 2612 o. z., zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně (odstavec 1/). Objednatel může od smlouvy odstoupit; poměrnou část původně určené ceny zhotoviteli zaplatí, má-li z částečného plnění zhotovitele prospěch. Neodstoupí-li objednatel od smlouvy bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceně, platí, že se zvýšením ceny souhlasí (odstavec 2/).
Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno (§ 2620 odst. 1 o. z.).
Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane (§ 2620 odst. 2 o. z.).
Odvolací soud vyšel z toho, že účastníci poté, co žalobkyně po prohlídce místa určení nabídla žalovanému dodání výtahu do jeho objektu, uzavřeli 4. 4. 2016 smlouvu, jíž se zavázala žalovanému (objednateli) dodat a zabudovat „hydraulický výtah HOV 320 včetně stavebních úprav výtahové šachty dle nabídky V1-02-0116-BU a technické dokumentace.“ Smlouva obsahovala rozsah prací zhotovitelky [vypracování výrobní a projektové dokumentace, výroba technologického celku, doprava předmětu díla na místo montáže, montáž technologického celku výtahu, oživení a seřízení zařízení, provedení zatěžkávací zkoušky a zkoušky po montáži, provedení úřední zkoušky inspektorem AO (TUV-Praha), předání zařízení do užívání včetně proškolení obsluhy, nabídka zajištění servisní činnosti] a ujednání o ceně výtahu ve výši 576.000 Kč (bez DPH 120.960 Kč). Cenu souvisejících stavebních prací („úprava nástupišť, dozdění čelní stěny vč. začištění dveří, zahlazení stěn šachty, protiolejový nátěr + práh, úprava horního přejezdu a prohlubně“) strany sjednaly v předpokládané výši 30.000 Kč s tím, že o její konečné výši se dohodnou po právní moci stavebního povolení v dodatku ke smlouvě, a to „na základě rozpočtu stavebních firem.“ Smlouvu účastníci změnili dodatkem z 1. 12. 2016, jímž sjednali cenu výtahu částkou 606.700 Kč (bez DPH 127.407 Kč); ujednání o ceně souvisejících stavebních prací zůstalo dodatkem nedotčeno. Dne 13. 1. 2017 sdělila žalobkyně písemně žalovanému, že při prohlídce místa realizace zjistila, že z důvodu nedostatečné hloubky prohlubně, v níž měl být výtah umístěn, je třeba navýšit cenu o 102.100 Kč (nový rám kabiny, úprava pístu a prohlubně), tj. celkem na 738.800 Kč bez DPH, aniž specifikovala, jaká částka se týká pevné ceny výtahu a jaká se vztahuje k souvisejícím stavebním pracím. Se zvýšením ceny o více než 10% žalovaný nesouhlasil a dopisem doručeným žalobkyni 26. 1. 2017 od smlouvy o dílo odstoupil. Dopisem doručeným žalovanému 6. 4. 2017 žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu znemožnění závozu výtahu a dokončení jeho montáže.
Dohodnutý předmět díla představoval dodání a instalaci výtahu, s nimiž byly spojeny i související stavební úpravy. Cena díla muže být ujednána tak, že část bude určena pevnou částkou a část odhadem, a to vše při zachování díla jako celku. Smluvní strany sjednaly cenu výtahu pevnou částkou (606.700 Kč) a cenu stavebních prací určily odhadem (30.000 Kč). Oznámení žalobkyně o podstatném překročení ceny se vztahovalo k ceně určené odhadem. Není proto pochyb o tom, že zvýšení ceny stanovené odhadem o 102.100 Kč – několikanásobně převyšující 30.000 Kč – dosahuje intenzity podstatného překročení, které je důvodem pro odstoupení žalovaného od smlouvy (§ 2612 odst. 1, 2 o. z.).
Pro úplnost je třeba dodat, že skutkové okolnosti zjištěné v řízení před soudy obou stupňů vylučují i aplikaci ustanovení § 2620 odst. 2 o. z., umožňující soudu rozhodnout o zvýšení ceny sjednané pevnou částkou. Bylo na žalobkyni – odborné firmě –, aby zaměřila prohlubeň v místě instalace výtahu před zpracováním nabídky řádně, neměla se spolehnout jen na údaje zaměření na třech místech, aniž by si po odkrytí provizorní podlahy ověřila hloubku prohlubně, resp. charakter jejího dna; to učinila až při tzv. přípravné prohlídce před realizací zakázky, kdy již v rozporu s článkem 3.3 smlouvy o dílo předčasně zadala výrobu výtahu. Pokud by postupovala při první prohlídce jako při tzv. přípravné prohlídce, zjistila by hloubku prohlubně, výskyt betonového soklu, což mohla promítnout do cenové nabídky a do podkladů pro zpracování stavební dokumentace, kterou prostřednictvím projektanta zajišťoval žalovaný.
Námitka nedodržení písemné formy jednostranného zvýšení ceny díla e-mailem bez podpisu žalobkyně je nedůvodná. K požadavku písemnosti právního jednání Nejvyšší soud již konstatoval, že „spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby“ (srov. např. usnesení ze dne 22. 5. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1230/2019, nebo rozsudek ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007). Neplatnost právního jednání z 13. 1. 2017 učiněného e-mailem bez podpisu jednající však v souzené věci namítá žalobkyně, tj. smluvní strana, která tuto neplatnost nedodržením smluvené písemné formy způsobila (§ 579 odst. 1 o. z.).
Otázky, které dovolatelka formulovala pod bodem 3) a 4), přípustnost dovolání nejsou s to založit. Na řešení první z nich odvolací soud své rozhodnutí nevystavěl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. 32 Cdo 5034/2014, ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2894/2015, a ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3570/2015) a druhou spojila s vlastní skutkovou verzí odlišnou od toho, z čeho při svém právním posouzení vycházel odvolací soud. Zjišťuje-li soud obsah smlouvy, tj. činí-li z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu § 555 a násl. o. z., dospívá ke skutkovým zjištěním. O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde teprve tehdy, dovozuje-li z právního jednání konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2000 pod č. 73, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99). Výše uvedený závěr lze aplikovat i na výklad jednostranného právního jednání (odstoupení od smlouvy).
Lze uzavřít, že otázku, pro niž bylo dovolání připuštěno, vyřešil odvolací soud ve shodě s tím, co je uvedeno shora; Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně zamítl (§ 243d odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243c odst. 3, věty první, o.s.ř. Úspěšnému žalovanému, jemuž by příslušela jejich náhrada, však v tomto stadiu řízení nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému bránění práva nelze považovat jeho stručné vyjádření postrádající relevantní argumentaci.
Autor: -mha-