// Profipravo.cz / Obchodní společnosti a družstvo 25.06.2024
Dlužnická solidarita osob jednajících ve shodě
Ukládá-li zákon ovládající osobě nějakou povinnost plynoucí z jejího statusu ovládající osoby, plní tuto povinnost osoby jednající ve shodě, jež jsou považovány za ovládající osobu podle domněnky v § 75 odst. 3 z. o. k., jedna za všechny a všechny za jednu ve smyslu § 1872 odst. 1 o. z. Oprávněná osoba může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech osobách jednajících ve shodě, jen na některých, nebo na kterékoli z nich. Stejně tak nemusí podat žalobu o nahrazení projevu vůle k odkoupení podílu současně proti všem solidárně zavázaným osobám, ale i jen proti jedné (či několika) z nich, přičemž pohledávku proti ostatním může uplatnit i později samostatnou žalobou.
Jinak řečeno, dlužnická solidarita osob jednajících ve shodě založená ustanovením § 78 odst. 1 z. o. k. nastupuje ze zákona a k jejímu vzniku není třeba rozhodnutí soudu.
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že měla-li žalobkyně za to, že jsou splněny všechny podmínky pro aplikaci § 89 z. o. k., byla oprávněna svůj nárok uplatnit pouze proti žalovanému, přestože žalovaný ve společnosti disponuje toliko s podílem ve výši 30 % a za ovládající osobu je považován až spolu s dalším společníkem společnosti. Závěr odvolacího soudu, resp. soudu prvního stupně, podle něhož žalobkyně musí směřovat žalobu podle § 89 z. o. k. vůči oběma osobám jednajícím ve shodě, jež jsou společně osobami ovládajícími, tudíž není správný.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1605/2023, ze dne 21. 5. 2024
Dotčené předpisy:
§ 75 odst. 3 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 78 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 89 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 1872 odst. 1 o. z.
Kategorie: obchodní společnosti a družstvo; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne 18. 5. 2022, se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému „uložena povinnost“ odkoupit podíl žalobkyně ve společnosti ARC-Robotics s. r. o., identifikační číslo osoby 29123372 (dále jen „společnost“), ve výši 30 %. Žalobkyně svůj nárok opírá o § 89 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; dále též jen „z. o. k.“), kdy žalovaný (coby společník společnosti) spolu s dalším společníkem Ing. M. D. (dále jen „M. D.“) jednají ve shodě, jsou osobami ovládajícími společnost a svým jednáním upírají žalobkyni její právo na podíl na zisku, čímž jsou naplněny podmínky pro aplikaci uvedeného ustanovení.
2. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 10. 2022, č. j. 49 Cm 15/2022-185, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
3. Soud prvního stupně z výpisu z obchodního rejstříku společnosti zjistil, že společníky společnosti jsou žalobkyně, žalovaný a M. D., kdy každý z nich má podíl ve výši 30 %, a společnost ARC-H a. s. (identifikační číslo osoby 25246364) s podílem ve výši 10 %. Další provedené důkazy soud pro nadbytečnost nehodnotil.
4. Soud se předně k námitce žalovaného zabýval otázkou pasivní věcné legitimace a na základě skutkových tvrzení žalobkyně a zjištěných skutečností z obchodního rejstříku uzavřel, že žalovaný není pasivně věcně legitimován.
5. Žalovaný a společník M. D. dohromady disponují podíly, jež představují 60 % všech hlasů ve společnosti, a podle § 75 odst. 3 z. o. k. je lze „z čistě formálního hlediska“ považovat za ovládající osoby.
6. Z jazykového a logického výkladu § 89 odst. 1 z. o. k. se podle soudu prvního stupně podává, že pod pojem „ovládající osoba“ použitý v tomto ustanovení je možné „přiřadit synonymum osoby ovládající“, nikoliv však „jedna osoba z ovládajících“. Osoby jednající ve shodě podle § 78 odst. 1 z. o. k. plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně. To znamená, že požaduje-li žalobkyně odkup podílu po ovládající osobě, musí ho požadovat od obou těchto osob jednajících ve shodě dohromady. Je tedy nutné, aby návrh na odkoupení podílu žalobkyně směřovala vůči oběma těmto osobám společně. Pokud tak učinila pouze vůči jedné z nich, není splněna podmínka pasivní věcné legitimace na straně žalovaného.
7. Soud dále konstatoval, že „dlužnická solidarita, která právě z ust. § 78 odst. 1 z. o. k. vyplývá mezi ovládajícími osobami navzájem, přichází na řadu až poté, kdy dojde k rozhodnutí o tom, zda-li byly splněny podmínky uvedené v § 89 odst. 1 z. o. k.“, neboť v daném případě se jedná o pasivní solidaritu založenou konstitutivním rozhodnutím soudu, když pouze ten posoudí, zda jsou žalovaní společníci ovládajícími osobami.
8. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 8. 2. 2023, č. j. 7 Cmo 1/2023-216, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
9. Odvolací soud se plně ztotožnil se zjištěními i všemi závěry soudu prvního stupně a uvedl, že v poměrech projednávané věci se může žalobkyně za splnění podmínek uvedených v § 89 odst. 1 z. o. k. domáhat nároku na odkup podílu po ovládajících osobách společně, nikoliv pouze po jedné z osob ovládajících. Samotný žalovaný s podílem ve výši 30 % nemůže být za daných okolností považován za ovládající osobu. Posouzení otázky pasivní věcné legitimace soudem prvního stupně je tudíž správné.
10. Odvolací soud neshledal důvodnou ani argumentaci žalobkyně, podle níž námitka žalovaného stran nedostatku pasivní věcné legitimace naplňuje znaky zneužívajícího jednání a porušení zásady poctivosti a zákazu zneužití práva, které nepožívá právní ochrany.
II. Dovolání a vyjádření k němu
11. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, zda se společník může domáhat nároku na odkup podílu podle § 89 z. o. k. po kterékoli z osob jednajících ve shodě, jež nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena.
12. Dovolatelka nesouhlasí s výkladem soudů nižších stupňů, podle něhož dlužnická solidarita upravená v § 78 z. o. k. přichází na řadu až po vydání konstitutivního soudního rozhodnutí, zda-li jsou splněny podmínky § 89 odst. 1 z. o. k. Obsáhle citujíc odbornou literaturu dovolatelka dovozuje, že společenství založené § 78 odst. 1 větou druhou z. o. k. dává věřiteli těchto dlužníků právo zvolit si, zda bude o celé plnění žalovat všechny, nebo jen některé z nich, přičemž pasivně věcně legitimován je kterýkoliv solidární dlužník sám o sobě.
13. Jedná-li více osob ve shodě a společně se podílejí na výkonu vlivu, budou ze svého jednání odpovědné společně a nerozdílně. V případě naplnění podmínek pro odkup podílu podle § 89 odst. 1 z. o. k. tak společník může využít této solidarity a domáhat se u soudu práva na odkup po kterékoli osobě jednající ve shodě. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný je sám pasivně věcně legitimován.
14. Žalovaný v podaném vyjádření k dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl, nebo jako nedůvodné zamítl.
III. Přípustnost dovolání
15. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
16. Dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelkou formulované (v judikatuře dovolacího soudu dosud neřešené) otázky, zda společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, může uplatnit právo na odkup podílu podle § 89 odst. 1 z. o. k. (za předpokladu kumulativně splněných podmínek v tomto ustanovení označených) pouze vůči jedné z osob jednajících ve shodě, jež jsou ovládajícími osobami ve smyslu domněnky uvedené v § 75 odst. 3 z. o. k.
IV. Důvodnost dovolání
a) Rozhodné znění použitých předpisů
17. Nejvyšší soud předesílá, že věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném od 1. 1. 2021. Je tomu tak proto, že dovolatelka v žalobě tvrdí, že k uplatnění vlivu ovládajících osob, v jehož důsledku mělo dojít k podstatnému zhoršení postavení dovolatelky (coby společnice) ve společnosti nebo k jinému podstatnému poškození jejích oprávněných zájmů, pro které po ní není možné spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrvala, došlo na valné hromadě společnosti dne 28. 5. 2021 (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2451/2019).
b) Použité právní předpisy
18. Podle § 75 odst. 3 z. o. k. se má za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.
19. Podle § 78 odst. 1 z. o. k. jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně.
20. Podle § 89 z. o. k. v případě, že ovládající osoba využívá svého vlivu v ovládané osobě způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrvali, je každý společník, který není ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu (odstavec první). Právo podle odstavce 1 lze u ovládající osoby uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o podstatném zhoršení svého postavení nebo o jiném podstatném poškození svých oprávněných zájmů dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k podstatnému zhoršení jeho postavení nebo k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů došlo, jinak toto právo zaniká (odstavec druhý). Nepředloží-li ovládající osoba bez zbytečného odkladu po uplatnění práva podle odstavce 1 společníkovi návrh na odkoupení podílu, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu; rozhodnutí je co do základu přiznaného práva závazné i pro další společníky v obdobném postavení (odstavec třetí).
21. Podle § 1872 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.
c) Právní posouzení věci
22. Výkladem ustanovení § 89 z. o. k. se Nejvyšší soud již zabýval v rozsudku ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1395/2020, v němž formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož právo společníka domoci se ukončení účasti ve společnosti (cestou odkoupení podílů ovládající osobou, právo na „fair exit“) mu vzniká tehdy, jsou-li kumulativně splněny všechny zde vypočtené podmínky: 1) společnost je ovládanou osobou (§ 74 odst. 1 z. o. k.), 2) ovládající osoba využije svého vlivu (uplatní jej), 3) postavení společníka se podstatně zhorší nebo dojde k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů, 4) mezi jednáním ovládající osoby (využitím vlivu) a následky uvedenými v předchozím bodu je dána příčinná souvislost a 5) po dotčeném společníku nelze spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrval (dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3830/2020).
23. Uplatní-li společník u ovládající osoby právo odkupu, je povinností ovládající osoby (jsou-li věcné předpoklady aplikace § 89 z. o. k. skutečně naplněny), aby tomuto společníkovi bez zbytečného odkladu předložila návrh na odkoupení podílu ve společnosti (§ 89 odst. 3 z. o. k.). Ze shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu, jakož i ze samotného jazykového výkladu § 89 z. o. k., je přitom zřejmé, že tato povinnost ovládající osoby vzniká ze zákona, tj. bez nutnosti konstitutivního soudního rozhodnutí o tom, zda byly splněny podmínky § 89 z. o. k. (k tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2451/2019). Až v případě, kdy ovládající osoba poruší svou zákonnou povinnost předložit společníkovi návrh na odkup podílu, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu.
24. Vyvratitelná právní domněnka obsažená v § 75 odst. 3 z. o. k. považuje za osoby ovládající i osoby jednající ve shodě, jež společně disponují podílem na hlasovacích právech ve výši alespoň 40 % všech hlasů ve společnosti za předpokladu, že stejným nebo vyšším podílem nenakládá jiná osoba, popř. osoby. V takovém případě pak osoby jednající ve shodě plní povinnosti vyplývající z jejich postavení osob ovládajících společně a nerozdílně (srov. § 78 odst. 1 z. o. k.).
25. Z uvedeného se podává, že ukládá-li zákon ovládající osobě nějakou povinnost plynoucí z jejího statusu ovládající osoby, plní tuto povinnost osoby jednající ve shodě, jež jsou považovány za ovládající osobu podle domněnky v § 75 odst. 3 z. o. k., jedna za všechny a všechny za jednu ve smyslu § 1872 odst. 1 o. z. Oprávněná osoba může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech osobách jednajících ve shodě, jen na některých, nebo na kterékoli z nich. Stejně tak nemusí podat žalobu o nahrazení projevu vůle k odkoupení podílu současně proti všem solidárně zavázaným osobám, ale i jen proti jedné (či několika) z nich, přičemž pohledávku proti ostatním může uplatnit i později samostatnou žalobou (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 32 Odo 529/2003, ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 33 Odo 1708/2006, ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4143/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 1552/2005).
26. Jinak řečeno, dlužnická solidarita osob jednajících ve shodě založená ustanovením § 78 odst. 1 z. o. k. nastupuje ze zákona a k jejímu vzniku není třeba rozhodnutí soudu.
27. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že měla-li žalobkyně za to, že jsou splněny všechny podmínky pro aplikaci § 89 z. o. k., byla oprávněna svůj nárok uplatnit pouze proti žalovanému, přestože žalovaný ve společnosti disponuje toliko s podílem ve výši 30 % a za ovládající osobu je považován až spolu s dalším společníkem společnosti. Závěr odvolacího soudu, resp. soudu prvního stupně, podle něhož žalobkyně musí směřovat žalobu podle § 89 z. o. k. vůči oběma osobám jednajícím ve shodě, jež jsou společně osobami ovládajícími, tudíž není správný.
d) Shrnutí
28. Jelikož právní posouzení věci co do řešení otázky, na které napadené rozhodnutí spočívá (posouzení pasivní legitimace v řízení o odkup podílu), není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
29. V další fázi řízení soudy posoudí splnění podmínek pro aplikaci § 89 z. o. k. vypočtených v bodu 22 tohoto rozsudku, přičemž neopomenou vzít do úvahy závěry formulované v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1395/2020.
30. Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř., § 226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Autor: -mha-