// Profipravo.cz / Obchodní rejstřík 08.11.2021
Osoba oprávněná podat návrh na změnu zápisu dle § 101 odst. 2 z.v.r.
Ustanovení § 101 z. v. r. upravuje zvláštní opravný prostředek, jenž umožňuje tam vypočteným osobám uplatnit proti zápisu námitky, jež nemohly vznést dříve (např. proto, že nebyly účastníky řízení, či proto, že zápis byl proveden postupem podle § 98 z. v. r.). Rejstříkový soud je povinen se zabývat takto uplatněnými námitkami, a to bez ohledu na to, zda (a s jakým výsledkem) se s nimi případně vypořádal v (předchozím) řízení o zápis do příslušného rejstříku (při postupu dle § 98 z. v. r. se s nimi ostatně ani vypořádat nemohl).
Účelem § 101 odst. 2 z. v. r. je tak umožnit osobám zapisovaným podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby uplatnit námitky proti jejich výmazu a dosáhnout tak shody zápisu se skutečným stavem, nikoliv přiznat těmto osobám možnost brojit proti správnosti všech zapsaných skutečností. Teleologický výklad § 101 odst. 2 z. v. r. vede proto k závěru, podle něhož osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny pouze takového zápisu, kterým byly z veřejného rejstříku samy vymazány.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 530/2020, ze dne 17. 8. 2021
Dotčené předpisy: § 101 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb.
Kategorie: obchodní rejstřík; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
[1] Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 18. 9. 2018, č. j. A 3615/RD70/KSHK, Fj 59829/2018/KSHK, odmítl návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku týkajícího se společnosti E. P. (dále též jen „společnost“) ze dne 20. 1. 2016 (dále též jen „návrh“), jímž se navrhovatel podle § 101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „z. v. r.“), domáhal:
1) výmazu likvidátora J. U., nar. XY, a
2) výmazu Ostatní skutečnosti: Rozhodnutím společníka ze dne 29. 12. 2015 byl jmenován likvidátor J. U.,
a zamítl návrh na
3) zápis statutárního orgánu – společníka: F. H., nar. XY, den vzniku funkce: 13. 10. 1993, den vzniku členství: 13. 10. 1993,
4) zápis společníka: F. H., nar. XY.
[2] K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne ze dne 4. 2. 2019, č. j. 7 Cmo 327/2018-169, usnesení rejstříkového soudu potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Přitom vyšel mimo jiné z toho, že:
1) výpovědí ze dne 16. 6. 2015 navrhovatel vypověděl „své členství“ ve společnosti,
2) rozhodnutím společníka J. U. ze dne 29. 12. 2015 byl jmenován likvidátorem společnosti J. U.,
3) usnesením ze dne 6. 1. 2016, č. j. A 3615/RD8/KSHK, Fj 75493/2015/KSHK, rejstříkový soud na návrh společnosti ze dne 29. 12. 2015 (dále též jen „původní návrh“) rozhodl mimo jiné o výmazu F. H. jako společníka a statutárního orgánu se zánikem členství a funkce ke dni 16. 6. 2015, o zápisu J. U. likvidátorem společnosti a o zápisu ostatní skutečnosti „Rozhodnutím společníka ze dne 29. 12. 2015 byl jmenován likvidátor J. U.“.
[4] Na takto ustaveném základě odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) uvedl, že jde-li o návrh na výmaz likvidátora J. U. a související ostatní skutečnosti, navrhovatel se nedomáhá změny zápisu, kterým byl vymazán z obchodního rejstříku, a proto není osobou oprávněnou k podání návrhu podle § 101 odst. 2 z. v. r.
[5] Jde-li o návrh na zápis navrhovatele F. H. jako společníka a statutárního orgánu, odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož údaje o skutečnostech, které byly do obchodního rejstříku zapsány na základě pravomocného usnesení rejstříkového soudu č. j. A 3615/RD8/KSHK, Fj 75493/2015/KSHK, vyplývají z listiny, jež byla k původnímu návrhu doložena, tj. z výpovědi ze dne 16. 6. 2015. Výpovědí společníka jeho účast ve veřejné obchodní společnosti zaniká [§ 113 odst. 1 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“] a zaniká i jeho funkce statutárního orgánu společnosti.
[6] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a sice:
1) zda „výpovědí společníka veřejné obchodní společnosti zaniká účast společníka v této společnosti jako společníka a statutárního orgánu“ a
2) zda „navrhovatel, protože nebyl předmětem zápisu co do osoby likvidátora, nebyl oprávněn podat návrh ke změně zápisu likvidátora a ‚ostatních skutečností‘ upřesňujících zápis likvidátora“.
[7] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku vyhoví.
[8] V dovolací argumentaci brojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož výpovědí ze dne 16. 6. 2015 došlo k ukončení jeho účasti ve společnosti i funkce statutárního orgánu společnosti.
[9] Dovozuje, že podle § 113 odst. 1 písm. a) z. o. k. „výpověď společníka z hlediska právních účinků má jediný následek, a to ve vztahu k existenci společnosti – zrušení …, nedochází tím však k zániku účasti vypovídajícího společníka ve společnosti ani tento společník nepřestává být statutárním orgánem společnosti“. V dané věci „je nutno analogicky z hlediska následků výpovědi společníka aplikovat … § 1998 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), když výpověď společníka ve smyslu ustanovení § 113 odst. 1 písm. a) z. o. k. není ničím jiným než výpovědí společenské smlouvy a dochází tím k zániku závazku ze společenské smlouvy (zrušení společnosti) a je nutno provést likvidaci“.
[10] Dále dovolatel brojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož nebyl oprávněnou osobou k podání návrhu na výmaz likvidátora a související ostatní skutečnosti podle § 101 odst. 2 z. v. r. Poukazuje na to, že rozhodl-li o jmenování likvidátora jediný společník bez účasti druhého společníka (dovolatele), mělo by se na takové rozhodnutí hledět, jako by nebylo přijato ve smyslu § 45 odst. 1 z. o. k.
[11] Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení obou z dovolatelem formulovaných otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny.
[12] Podle § 101 z. v. r. zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno (odst. 1). Osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 102 se použije přiměřeně (odst. 2).
[13] Podle § 113 odst. 1 písm. a) z. o. k. veřejná obchodní společnost se zrušuje výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou.
I. K osobě oprávněné podat návrh na změnu zápisu podle § 101 odst. 2 z. v. r.
[14] Ustanovení § 101 z. v. r. upravuje zvláštní opravný prostředek, jenž umožňuje tam vypočteným osobám uplatnit proti zápisu námitky, jež nemohly vznést dříve (např. proto, že nebyly účastníky řízení, či proto, že zápis byl proveden postupem podle § 98 z. v. r.). Rejstříkový soud je povinen se zabývat takto uplatněnými námitkami, a to bez ohledu na to, zda (a s jakým výsledkem) se s nimi případně vypořádal v (předchozím) řízení o zápis do příslušného rejstříku (při postupu dle § 98 z. v. r. se s nimi ostatně ani vypořádat nemohl) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
[15] Účelem § 101 odst. 2 z. v. r. je tak umožnit osobám zapisovaným podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby uplatnit námitky proti jejich výmazu a dosáhnout tak shody zápisu se skutečným stavem, nikoliv přiznat těmto osobám možnost brojit proti správnosti všech zapsaných skutečností. Teleologický výklad § 101 odst. 2 z. v. r. vede proto k závěru, podle něhož osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny pouze takového zápisu, kterým byly z veřejného rejstříku samy vymazány.
[16] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu na změnu zápisu likvidátora společnosti provedeného na základě pravomocného usnesení rejstříkového soudu č. j. A 3615/RD8/KSHK, Fj 75493/2015/KSHK, vydaného v řízení zahájeném původním návrhem.
II. K výkladu § 113 odst. 1 písm. a) z. o. k.
[17] Veřejná obchodní společnost je osobní společností, na jejímž podnikání a správě jejího majetku se účastní alespoň dvě osoby, které ručí za její dluhy společně a nerozdílně (§ 95 odst. 1 z. o. k.).
[18] Existence veřejné obchodní společnosti je přímo vázána na setrvání společníků v ní; nastane-li některý z důvodů pro zánik účasti některého ze společníků, zrušuje se i sama společnost (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 646/2008).
[19] Nejvyšší soud v usnesení ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2970/2019, vysvětlil, že konkrétním projevem toho, že trvání (a existence) veřejné obchodní společnosti jsou navázány na setrvání konkrétních osob (společníků) v ní, je úprava § 113 z. o. k. Podle ní platí, že zanikne-li účast (byť i jen jediného) společníka ve (vícečlenné) veřejné obchodní společnosti za jejího trvání způsobem uvedeným v § 113 odst. 1 písm. a), c) až g) a i) z. o. k., společnost se ex lege zrušuje [§ 171 písm. c) o. z.]. Zákon však v těchto případech umožňuje ostatním (zbylým) společníkům veřejné obchodní společnosti uzavřít dohodu, že společnost trvá i bez společníka, jehož účast ve společnosti zanikla (§ 113 odst. 2 a 4 z. o. k.) nebo jedinému (zbylému) společníkovi uzavřít dohodu s třetí osobou o jejím přistoupení do společnosti podle § 110 odst.1 z. o. k.
[20] Výpovědí společníka veřejné obchodní společnosti zaniká právní vztah ze společenské smlouvy a účast vypovídajícího společníka ve společnosti, a to uplynutím výpovědní doby (§ 1998 odst. 2 o. z.). Protože ukončením účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti výpovědí se společnost zrušuje, tj. obě právní skutečnosti nastávají v jeden okamžik, uplyne výpovědní doba posledním dnem účetního období, v němž byla výpověď (alespoň šest měsíců před uplynutím účetního období) podána, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou [§ 113 odst. 1 písm. a) z. o. k.]. Ukončením účasti ve společnosti zároveň společníkovi zaniká funkce statutárního orgánu nebo jeho člena, jež mu podle společenské smlouvy případně náležela (srov. § 106 odst. 1 z. o. k., podle něhož statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti mohou být pouze společníci, resp. jen někteří nebo jeden z nich).
[21] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že účast dovolatele ve společnosti a jeho členství ve statutárním orgánu společnosti zanikly (při absenci zvláštní úpravy ve společenské smlouvě) dne 31. 12. 2015.
[22] Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), dovolání zamítl podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.
[23] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatele bylo zamítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Společnosti však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Autor: -mha-