// Profipravo.cz / Obchodní rejstřík 20.03.2015
VS: Zápis způsobu podepisování do obchodního rejstříku
Způsob podepisování není samostatně zapisovanou skutečností do obchodního rejstříku. Může však být součástí způsobu, jak členové statutárního orgánu za právnickou osobu jednají.
podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8Cmo 252/2014, ze dne 9. 9. 2014
Dotčené předpisy: § 25 odst. 1 písm. g) zák. č. 304/2013 Sb.
Kategorie: obchodní rejstřík; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci rozhodl k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně takto:
Usnesení soudu prvního stupně se v napadené části, to je ve výroku I. v části, jíž byla zapsána změna způsobu jednání jménem společnosti a ve výroku II. v části, v níž byl zamítnut návrh na zápis způsobu podepisování jednatelů za společnost do obchodního rejstříku, mění takto:
V obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně v oddílu C, vložce číslo 25160 se zapisuje „Způsob jednání: Společnost zastupují společně 2 jednatelé. Podepisování za společnost se děje tak, že k vypsané nebo vytištěné firmě společnosti připojí společně 2 jednatelé svůj podpis.“
Shora označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o provedení změny zápisu předmětu podnikání, způsobu jednání, společníků a ostatních skutečností v obchodním rejstříku (výrok I.) a návrh v části zápisu způsobu podepisování jednatelů za společnost do obchodního rejstříku zamítl (výrok II.). Zamítnutí návrhu soud odůvodnil tím, že způsob podepisování není zapisovanou skutečností podle platných právních předpisů a není rovněž jinou důležitou skutečností ve smyslu § 25 odst. 1 písm. k) zák. č. 304/2013 Sb. (dále ZVR).
Proti tomuto usnesení, a to pouze do té části, jíž soud prvního stupně částečně návrh zamítl, podal navrhovatel odvolání. Podle navrhovatele je způsob podepisování součástí způsobu jednání za právnickou osobu, jak vyplývá z ust. § 25 odst. 1 písm. g) ZVR, upravujícího způsob zastupování společnosti dvěma jednateli v případě písemného právního jednání. Na podporu svého názoru odkázal na část komentáře ASPI týkající se předchozí právní úpravy, a rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 32 Odo 1224/2004, v němž je uvedeno „smlouva je neplatná, jestliže byla za účastníka opatřena podpisem pouze jednoho člena představenstva a nikoliv podpisy dvou členů představenstva podle způsobu podepisování zapsaného v obchodním rejstříku.“ Navrhovatel proto požaduje změnu napadeného usnesení tak, aby v rámci způsobu jednání byl zapsán rovněž navržený způsob podepisování.
Odvolací soud poté co dovodil, že přípustné odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a obsahuje náležitosti stanovené v ust. § 205 odst. 1 OSŘ a odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g) OSŘ, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně bez nařízení jednání (§ 214 odst. 3 OSŘ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Podle obsahu předloženého spisu se v tomto řízení, které bylo zahájeno návrhem došlým soudu prvního stupně dne 30.5.2014, navrhovatel domáhal změny zápisu v obchodním rejstříku, a to mimo jiné výmazu dosavadního způsobu zastupování a zápisu nového způsobu jednání statutárního orgánu následujícího znění: „Společnost zastupují společně 2 jednatelé. Podepisování za společnost se děje tak, že k vypsané nebo vytištěné firmě společnosti připojí společně 2 jednatelé svůj podpis.“
Podle ust. § 1 odst. 2 ZVR do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“).
Podle ust. § 25 odst. 1, písm. g) ZVR do veřejného rejstříku se zapíše název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,
Podle ust. § 161 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
Podle ust. § 90 odst. 1 ZVR nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.
V této věci navrhovatel, který je vzhledem k vymezení okruhu účastníků rejstříkového řízení i jediným účastníkem odvolacího řízení (§ 84 ZVR), namítá nesprávnost právního posouzení soudu prvního stupně ve vztahu k výroku II., jímž byl částečně zamítnut návrh. Tímto odvoláním však byla otevřena k přezkumu i část vyhovujícího výroku I., jímž byla zčásti navrhovaná změna zápisu způsobu jednání statutárního orgánu povolena, neboť navržený způsob jednání tvoří celek.
V citovaném ust. § 90 odst. 1 ZVR je upravena povinnost rejstříkového soudu zkoumat, zda jsou splněny zákonné předpoklady k provedení zápisu. Soud se musí zabývat otázkou, jestli navrhovaný zápis (zapisovaná skutečnost) je či není v rozporu s kogentní právní úpravou.
Způsob jednání statutárního orgánu je podle § 25 odst. 1, písm. g) ZVR jednou ze zapisovaných skutečností do obchodního rejstříku.
Jak vyplývá z nadpisu „Jednání za právnickou osobu,“ jímž je nadepsán § 161 a násl. OZ, týká se § 161 OZ jednání za právnickou osobu. Úprava podepisování obsažená v § 161 OZ, tak s jednáním právnické osoby úzce souvisí. Možnost zahrnutí podepisování do způsobu jednání statutárního orgánu není aktuální právní úpravou vyloučena.
Na tomto místě je třeba poukázat na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, který v rozhodnutí 29 Cdo 2133/2011 (potažmo 29 Cdo 605/2007) mimo jiné uvedl „zápis v obchodním rejstříku o tom, jakým způsobem statutární orgán podepisuje
za společnost, je vyjádřením určení ve stanovách, kdo jménem společnosti může učinit písemný právní úkon.“
Ačkoliv citovaná rozhodnutí vychází z právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku, aktuální právní režim způsobu jednání a podepisování statutárního orgánu jako zapisované skutečnosti do obchodního rejstříku se zásadně neliší.
Se zřetelem k výše uvedenému lze uzavřít, že dle aktuální právní úpravy způsob podepisování není samostatně zapisovanou skutečností do obchodního rejstříku. Skutečností zapisovanou do obchodního rejstříku se způsob podepisování stává jen jako součást způsobu jednání statutárního orgánu.
Poté co odvolací soud ověřil v k návrhu připojeném notářskému zápisu NZ 708/2014, N 763/2014 sepsaném notářem v Brně JUDr. Lubomírem Mikou, že způsob jednání statutárního orgánu tak, jak je navržen k zápisu do obchodního rejstříku je ujednán ve stanovách společnosti (čl. 15.2. stanov), nezbylo odvolacímu soudu než změnit napadené usnesení v dotčených částech a povolit změnu zápisu způsobu jednání statutárního orgánu společnosti zahrnujícího i způsob podepisování v obchodním rejstříku (§ 220 odst. 1, písm. a/ OSŘ).
Protože toto rejstříkové řízení je řízením jednočlenným, z logiky věci vyplývá, že zde nemůže být rozhodováno o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, a proto odvolací soud shodně se soudem prvního stupně o náhradě nákladů řízení nerozhodl.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí m ů ž e účastník podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od jeho doručení u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Dovolání je přípustné, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 OSŘ).
Autor: VS