// Profipravo.cz / Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8/2005 16.10.2005

č. 626/2005 Řízení před soudem: přípustnost obnovy řízení

Řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy krajského soudu o odvolání z funkce znalce není řízením o ochraně před zásahem správního orgánu (§ 82 s. ř. s.), ale řízením o žalobě proti rozhodnutí vydanému v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné (§ 65 s. ř. s.). Proti rozsudku krajského soudu vydanému v tomto řízení není obnova řízení podle § 114 odst. 1 s. ř. s. přípustná.

(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.4.2005, čj. 4As 17/2004-55)

vytisknout článek


k § 82 a § 114 odst. 1 soudního řádu správního

věc: Mgr. Jaroslav B. v Z. proti předsedovi Krajského soudu v Plzni o obnovu řízení ve věci odvolání z funkce znalce, o kasační stížnosti žalobce.


Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 12. 11. 2003 zamítl ná­vrh žalobce na obnovu řízení, jehož předmětem bylo rozhodnutí předsedy Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 10. 1998, kterým byl žalobce odvolán z funk­ce znalce Krajského soudu v Plzni ze zá­kladního oboru ekonomika, odvětví ce­ny a odhady nemovitostí. Toto řízení bylo přitom ukončeno rozsudkem Kraj­ského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 11. 2000.

Krajský soud v zamítavém usnesení posoudil podle soudního řádu správní­ho podmínky pro povolení obnovy říze­ní a dospěl k závěru, že obnova řízení ne­ní přípustná. Řízení, které žalobce žádal obnovit, se totiž vztahovalo k rozhodnu­tí předsedy krajského soudu, které bylo vydáno při výkonu veřejné správy; šlo te­dy o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a nejednalo se ani o ří­zení o ochraně před zásahem správního orgánu, ani o řízení ve věci politických stran či hnutí.

Žalobce (stěžovatel) podal proti roz­hodnutí krajského soudu kasační stížnost, v níž poukazoval na to, že podáním žaloby ve věci odvolání z funkce znalce se domáhal ochrany před nezákonným zásahem orgánu státní správy do záko­nem chráněných práv. Za zásah správní­ho orgánu, který byl učiněn vadně, pova­žoval právě postup žalovaného při odvolání žalobce z funkce znalce. Šlo te­dy o věc podřaditelnou pod § 114 odst. 1 písmo a) S. ř. S. a krajský soud žalobu od­mítl nesprávně.

Nejvyšší správní soud kasační stíž­nost zamítl.


Z odůvodnění:

V posuzované věci se stěžovatel do­volával obnovy řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovi­cích. Z obsahu tohoto spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že předmětem přezkumného soudního řízení v této věci byla žaloba stěžovatele, podaná proti rozhodnutí předsedy Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 10. 1998, jímž byl stě­žovatel odvolán z funkce znalce Krajské­ho soudu v Plzni. Uvedené řízení skončilo rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (kam tuto věc přikázal Vrchní soud v Praze) ze dne 15. 11. 2000, jímž byla žaloba zamítnuta. ( ... )

Přezkumné soudní řízení ve výše uve­dené věci probíhalo za účinnosti části páté občanského soudního řádu, ve zně­ní tehdy účinném. Na tomto místě je tře­ba pro úplnost připomenout, že podle výše uvedené právní úpravy nebylo mož­no podat návrh na obnovu řízení (§ 250j odst. 4 a § 250s o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12.2002). Právní úprava účinná od 1. 1. 2003, za níž stěžovatel návrh na ob­novu řízení podal, tj. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve svém ustanovení § 114 odst. 1 omezuje možnost podat ná­vrh na obnovu řízení jen na řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu a b) ve věcech politických stran, přičemž současně je v tomto zákoně upra­veno v ustanovení § 82 řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu.

Podle ustanovení § 82 s. ř. s. se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zá­sah") správního orgánu, který není roz­hodnutím a byl zaměřen přímo proti ně­mu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat žalobou u soudu ochrany proti němu, trvá-li ta­kový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování.

Definici zásahu zákon neobsahuje, zásah vymezuje velmi obecně a široce. Přesná definice ani není možná, protože pod pojem zásahu spadá velké množství faktických činností správních orgánů, ke kterým jsou různými zákony oprávněny.

Jde o úkony neformální, pro které mo­hou a nemusí být stanovena pravidla, na­př. faktické pokyny (typické v dopravě), bezprostřední zásahy (při ohrožení, při demonstraci, příkazy ke zjednání nápravy), zajišťovací úkony atd., tedy obecně úkony, které nejsou činěny formou roz­hodnutí, ale přesto jsou závazné pro oso­by, vůči nimž směřují, a ty jsou povinny na jejich základě něco konat, nějaké čin­nosti se zdržet nebo nějaké jednání str­pět, a to na základě jak písemného, tak i faktického (ústního či jinak vyjádřené­ho) pokynu či příkazu. Kromě neformál­nosti samotného zásahu je neformální i donucení v případě nerespektování po­kynu či příkazu (ovšem i donucení je za­hrnuto pod legislativní zkratku "zásah").

Z výše uvedeného nutno dovodit, že rozhodnutí předsedy krajského soudu o odvolání z funkce znalce krajského soudu není možné považovat za nezá­konný zásah, ale jde typicky o rozhodnu­tí správního orgánu, proti němuž lze po­dat žalobu ve smyslu § 4 odst. 1 písmo a) s. ř. s. Byť uvedené rozhodnutí stěžovatel mohl považovat za citelný zásah do svého života, není toto rozhodnutí nezákon­ným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., neboť dikce uvedeného ustanovení předpoklá­dá, že zásah, pokyn nebo donucení správ­ního orgánu není rozhodnutím.

Krajský soud tak postupoval správně, pokud řízení ve věci, vedené u Krajské­ho soudu v Českých Budějovicích, nepo­važoval za řízení o ochraně před zása­hem správního orgánu a dovodil, že podmínky pro obnovu řízení nejsou v posuzované věci splněny.

Autor: zdroj NSS ČR

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů