// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 7-8/2010 12.12.2010
Rc 70/2010
Zdravotní pojišťovně nelze uložit pořádkovou pokutu za to, že odmítla soudnímu exekutorovi sdělit, u které zdravotní pojišťovny je manžel povinné evidován jako pojištěnec, který zaměstnavatel za něho hradí zdravotní pojistné a jaké je číslo účtu manžela povinné.
(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 1. 2009, sp. zn. 20 Co 12/2009)
Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 20. 11. 2008 uložil VZP ČR pořádkovou pokutu (§ 34 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. a § 53 o. s. ř.) ve výši 3000 Kč. Uzavřel, že tento subjekt hrubě ztěžuje postup řízení tím, že neposkytl potřebnou součinnost soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. R. O., který žádal ve smyslu § 33 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. o poskytnutí údajů týkajících se manžela povinné. Dodal, že zdravotní pojišťovna není oprávněna zjišťovat, kdo je či není účastníkem exekučního řízení anebo zda exekutor bude s poskytnutými údaji nakládat řádně.
VZP podala proti tomuto usnesení odvolání. Zdůraznila, že manžel povinné se stává účastníkem exekučního řízení až v okamžiku, kdy je na základě exekučního příkazu vydaného exekutorem postižen majetek patřící do společného jmění manželů (§ 36 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. - dále jen „ex. řád"). Do té doby manžel povinné účastníkem exekučního řízení není a VZP není oprávněna poskytnout o něm informace. V opačném případě by VZP porušila povinnost mlčenlivosti s následkem uložení pokuty až do výše 5 000 000 korun. Navíc VZP nemá ani možnost si ověřit, zda osoba, ohledně které exekutor žádá informace, je skutečně manželem povinné. Konečně pak v odvolání VZP připomněla řadu rozhodnutí soudů ČR znějících v obdobné věci opačně, tedy zamítnutím návrhu na uložení pokuty, a dále judikatura Nejvyššího soudu vztahující se k otázce, zda je možno exekucí postihnout mzdu manžela povinné. Navrhla změnu usnesení tak, že se pokuta neukládá.
Krajský soud v Hradci Králové usnesení soudu prvního stupně změnil.
Z odůvodnění:
Krajský soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že správné není.
Odvolací soud má za to, že v dané právní otázce není vůbec potřeba řešit, zda manžel povinné, jehož údaje měla VZP podle názoru exekutora sdělit, byl či nebyl účastníkem exekučního řízení podle § 36 odst. 2 ex. řádu. Z tohoto hlediska jsou významná ustanovení § 33 odst. 1 a 3 ex. řádu. Subjekty vyjmenované v § 33 odst. 1 ex. řádu jsou povinny sdělit exekutorovi údaje o majetku povinného (nikoliv tedy o majetku „účastníka" řízení). Subjekty vyjmenované v § 33 odst. 3 ex. řádu pak jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k provedení exekuce. Zákon zde neříká, kterých osob se údaje mají týkat, tedy jedná se o údaje každé osoby, pokud tyto údaje jsou k provedení exekuce potřebné. Sem tedy patří i údaje týkající se manžela povinného bez ohledu na skutečnost, zdaje či není účastníkem exekučního řízení.
Rozhodné tedy není účastenství manžela povinné v exekučním řízení, ale jen to, zda exekutor žádá o sdělení údajů, které jsou potřebné k provedení exekuce. V předmětném případě z obsahu spisu plyne, že exekutor žádal VZP o sdělení, u které zdravotní pojišťovny je manžel povinné evidován jako pojištěnec, dále který zaměstnavatel hradí za něho zdravotní pojistné a dále exekutor žádal VZP o sdělení čísla účtu manžela povinné, ze kterého je pojistné poukazováno. To ovšem v žádném případě nejsou údaje potřebné k provedení exekuce, když i případně jejich sdělení exekutorovi by bylo jen stěží využitelné při exekuci majetku povinné. Ostatně sám exekutor si tohoto byl nepochybně vědom, když v návrhu na uložení pokuty jen obecně podotýká, že „... zaměstnání manžela povinné je důležitým ukazatelem majetkového stavu povinné ...". Dále se pak exekutor zmiňuje o judikatuře, podle níž vyplacená mzda se zásadně stává součástí společného jmění manželů. V tom má samozřejmě pravdu, nic mu např. nebrání zabavit vyplacenou mzdu např. v domácnosti povinné a manžela. Nemůže ale postihnout u zaměstnavatele manžela povinné mzdu, která má být manželovi teprve vyplacena, a stejně tak nemůže exekutor postihnout exekucí ani účet manžela povinné (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1284/2002 a 20 Cdo 1642/2004). I z toho je zřejmé, že údaje, které ohledně manžela povinné exekutor na VZP vyžadoval, nejsou vůbec potřebné pro provedení exekuce. A pokud tyto údaje odmítla VZP exekutorovi sdělit, nepochybila, jednala v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., č. 551/1991 Sb. a zákonem č. 592/1992 Sb. a tím pádem jí nemůže být uložena pořádková pokuta podle § 53 o. s. ř. Usnesení bylo proto podle § 220 odst. 3 o. s. ř. změněno tak, že se pokuta neukládá.
Autor: Sbsrs