// Profipravo.cz / Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ 31.10.2024
Nahlížení do hlasovacích lístků vlastníků jednotek při hlasování per rollam
Vlastník jednotky má právo nahlížet i do hlasovacích lístků ostatních vlastníků jednotek odevzdaných při hlasování mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam), aniž by musel tvrdit a prokazovat relevantní důvod.
V obecné rovině nelze vyloučit, že požadavek vlastníka jednotky nahlížet do těchto listin bude naplňovat znaky šikanózního výkonu práva. Za takový šikanózní výkon práva je přitom podle ustálené soudní praxe považována situace, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu. Není-li nahlížení do hlasovacích lístků zákonem nijak omezeno, nelze šikanózní výkon práva dovodit jen ze skutečnosti, že vlastník jednotky sám nehlasoval a rozhodnutí přijaté hlasováním per rollam nenapadl nebo že neuvedl důvod, proč chce do hlasovacích lístků nahlížet, neboť splnění takových podmínek zákon nevyžaduje.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1767/2024, ze dne 25. 9. 2024
Dotčené předpisy:
§ 254 o. z.
§ 1213 o. z.
§ 1221 o. z.
Kategorie: vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
1. Žalobkyně (spoluvlastnice jednotky v domě, jehož správu zajišťuje žalovaný) se domáhala, aby jí žalovaný (společenství vlastníků jako právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku) umožnil nahlédnout „do hlasovacích lístků (souhlasů vlastníka jednotky) jednotlivých vlastníků, členů žalovaného, pro rozhodnutí mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam), kteří se účastnili hlasování per rollam v roce 2020 o schválení účetní závěrky za rok 2019, dle výsledků hlasování mimo zasedání shromáždění ze dne 23. 12. 2020 a pořídit si z nich výpisy, opisy a kopie“.
2. Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. 11. 2023, č. j. 16 C 93/2023-115, žalobě vyhověl a uložil žalovanému požadovanou povinnost (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
3. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 27. 3. 2024, č. j. 28 Co 19/2024-145, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II).
4. Zjistil, že žalobkyně, členka žalovaného z titulu spoluvlastnictví jednotky v domě, nevyužila možnosti hlasovat per rollam o návrhu žalovaného na schválení účetní závěrky za rok 2019 a nepodala žalobu podle § 1209 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „o. z.“), jíž by proti přijatému rozhodnutí shromáždění o schválení této účetní závěrky brojila. Žalovaný oznámil vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování a schválenou účetní závěrku za rok 2019 založil do sbírky listin rejstříkového soudu. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. 3. 2022, č. j. 11 C 211/2021-157, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, č. j. 21 Co 205/2022-205, byl zamítnut návrh žalobkyně, aby žalovanému společenství vlastníků jednotek byla uložena povinnost umožnit jí nahlédnout do přehledu členů žalovaného, kteří hlasovali per rollam o schválení účetní závěrky za rok 2019 (dle výsledků hlasování mimo zasedání shromáždění ze dne 23. 12. 2020) a pořídit si z něj výpisy, opisy a kopie, protože soudy přisvědčily námitce žalovaného, že není povinen takový přehled vyhotovit, je pouze povinen oznámit vlastníkům výsledek hlasování a obsah přijatého usnesení a tuto povinnost žalovaný splnil.
5. Po právní stránce pak na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že podle § 1179 o. z. ani podle stanov žalovaného hlasovací lístky nejsou zahrnuty mezi listinami, do nichž je žalobkyně oprávněna nahlížet. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019, podle něhož dotčené subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem a zjevnému zneužití práva nelze ochranu poskytnout, a dospěl k závěru, že vlastník jednotky by měl dát společenství vlastníků najevo důvod, který ho k žádosti o nahlížení do těchto dalších listin vede. Vzal v úvahu, že žalobkyně sama svého práva hlasovat nevyužila, proti rozhodnutí o schválení účetní závěrky nebrojila, žalovanému a posléze ani soudu nesdělila, jakým způsobem mohou požadované hlasovací lístky přispět k zodpovězení otázky, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. Nadto soudní řízení zahájila 6. 6. 2023, tedy téměř tři roky po schválení účetní závěrky, tedy v době, kdy již práva podle § 1209 o. z. z důvodu prekluze nemohla využít. Neshledal proto žádný důvod pro předložení požadovaných hlasovacích lístků žalobkyni a její požadavek, který cílí na kontrolu vlastníků jednotek, posoudil jako šikanózní výkon práva.
6. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dovolatelka) dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Měla za to, že v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny otázky, zda vlastník jednotky má právo nahlédnout do hlasovacích lístků (souhlasů/vyjádření vlastníka jednotky) jednotlivých vlastníků pro rozhodnutí vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam) a pořídit si z nich výpisy, opisy a kopie ve smyslu § 1179 o. z., zda má právo nahlédnout do hlasovacích lístků (souhlasů/vyjádření vlastníka jednotky) jednotlivých vlastníků pro rozhodnutí vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam) o schválení účetní závěrky a pořídit si z nich výpisy, opisy a kopie ve smyslu § 1179 o. z., zda se toto právo promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, zda při uplatňování subjektivního práva při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem je takovou zažitou (obecně přijímanou) zvyklostí účelnost výkonu práva a zda v souvislosti s právem vlastníka jednotky nahlédnout do hlasovacích lístků (souhlasů/vyjádření vlastníka jednotky) jednotlivých vlastníků pro rozhodnutí vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam), resp. pro rozhodnutí vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam) o schválení účetní závěrky, a pořídit si z nich výpisy, opisy a kopie je účelným výkonem práva (legitimním důvodem) kontrola (ověření) ze strany vlastníka jednotky, zda rozhodování vlastníků jednotek mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam) a přijetí rozhodnutí proběhlo ve všech ohledech řádně a v souladu se zákonem a stanovami. Vyjádřila přesvědčení, že má právo nahlédnout do hlasovacích lístků za účelem kontroly, a to bez dalšího, aniž by účel nahlížení musela výslovně tvrdit. Nadto namítala, že rozhodnutí odvolacího soudu pro ni bylo překvapivé, neboť neměla možnost se vyjádřit k jeho odlišnému právnímu hodnocení. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že žalobě vyhoví, případně, aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), a poté se zabýval jeho přípustností.
8. Otázka, zda se právo vlastníka jednotky nahlédnout do hlasovacích lístků ostatních vlastníků jednotek odevzdaných při hlasování mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam) promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá, neboť odvolací soud se takovou otázkou v napadeném rozhodnutí nezabýval a na jejím vyřešení jeho rozhodnutí nespočívá. Skutečnost, že žalobkyně zahájila řízení dne 6. 6. 2023, tedy téměř tři roky po schválení účetní závěrky, v době, kdy již nemohla využít práva podle § 1209 o. z. z důvodu prekluze, odvolací soud zmínil jen jako jeden z argumentů, proč požadavek žalobkyně považoval za šikanózní výkon práva.
9. Nespočívá-li napadené rozhodnutí na posouzení dovoláním zpochybněné otázky, nemůže být jejím prostřednictvím ani založena přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, či ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3773/13).
10. Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky, zda vlastník jednotky má právo nahlédnout do hlasovacích lístků ostatních vlastníků jednotek odevzdaných při hlasování mimo zasedání shromáždění (tzv. per rollam), neboť uvedená otázka dosud nebyla Nejvyšším soudem vyřešena. Dovolání je i důvodné.
11. Rozhodování společenství vlastníků mimo zasedání je obsaženo v § 1211 až § 1214 o. z., právo vlastníka jednotky nahlížet do hlasovacích lístků ale zákon výslovně neupravuje. Je tak třeba vyjít ze smyslu a účelu této formy hlasování, jímž je umožnit společenství vlastníků přijmout rozhodnutí, aniž by bylo třeba konat shromáždění vlastníků. Kromě toho, že vlastníci jednotek namísto zvednutím ruky hlasují pomocí hlasovacích lístků, žádné jiné odchylky oproti hlasování na shromáždění zákon nestanoví a z ničeho nelze ani dovodit, že by hlasování per rollam mělo být – na rozdíl od hlasování na shromáždění – tajné. Hlasují-li vlastníci jednotek na shromáždění zvednutím ruky, každý z nich může vidět, jak kdo hlasoval, a není důvod přistupovat k hlasování per rollam odlišně.
12. Námitce žalovaného, že hlasovací lístky obsahují citlivé údaje, nelze přisvědčit. Žalovaný sice blíže nespecifikoval, jaké konkrétní údaje má na mysli, tento pojem však používal především zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, který byl s účinností od 24. 4. 2019 nahrazen zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Podle § 66 odst. 6 jeho přechodných ustanovení kde se v dosavadních právních předpisech používá pojem citlivý údaj nebo citlivý osobní údaj, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení nebo členství v odborové organizaci, genetický údaj, biometrický údaj zpracovávaný za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, údaj o zdravotním stavu, o sexuálním chování, o sexuální orientaci a údaj týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činů nebo souvisejících bezpečnostních opatření. Žádné takové údaje hlasovací lístek neobsahuje, podle § 1212 o. z. se k platnosti hlasování vyžaduje (pouze) vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.
13. Z každého shromáždění společenství vlastníků (jeho statutární orgán) vyhotovuje zápis, do kterého může každý vlastník jednotky nahlížet (srov. § 254, § 1221 o. z.). Hlasují-li vlastníci jednotek per rollam, z logiky věci se zápis nevyhotovuje, jeho funkci však de facto plní oznámení statutárního orgánu o výsledku hlasování podle § 1213 o. z. Má-li vlastník jednotky v případě hlasování na shromáždění právo nahlížet do zápisu, pak v případě hlasování per rollam má (analogicky) právo nahlížet do oznámení vyhotoveného podle § 1213 o. z., a to včetně souvisejících dokumentů. Bez nich by totiž nahlížení do těchto listin postrádalo smysl, neboť by vlastníkům jednotek neumožňovalo kontrolu, zda zápis či oznámení odpovídají skutečnosti. Nahlížení do zápisu či oznámení přitom zákon nepodmiňuje žádnou jinou skutečností. Lze proto uzavřít, že vlastník jednotky má právo nahlížet i do hlasovacích lístků ostatních vlastníků jednotek odevzdaných při hlasování per rollam, aniž by musel tvrdit a prokazovat relevantní důvod.
14. Pouze pro úplnost lze poukázat na novelu provedenou zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. S účinností od 1. 1. 2021 vložila do občanského zákoníku nový § 158a, který právnickým osobám ukládá povinnost po celou dobu své existence uchovávat jak zápisy z jednání nejvyššího orgánu i s přílohami (odstavec 1), tak v případě rozhodnutí mimo zasedání v písemné formě, i všechny dokumenty související s takovým rozhodováním (odstavec 2), mezi něž nepochybně patří i hlasovací lístky. S ohledem na absenci přechodných ustanovení se sice na listiny vyhotovené před její účinností nevztahuje, podporuje však výklad, že na obě formy rozhodování, jakož i na záznamy o nich je nutno nahlížet jako na rovnocenné.
15. V obecné rovině nelze vyloučit, že požadavek vlastníka jednotky nahlížet do těchto listin bude naplňovat znaky šikanózního výkonu práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019, na který správně poukázal odvolací soud). Za takový šikanózní výkon práva je přitom podle ustálené soudní praxe považována situace, kdy k výkonu práva založeného zákonem dochází z jiných důvodů, než je dosažení hospodářských cílů či uspokojení jiných potřeb, kdy hlavní nebo alespoň převažující motivací je úmysl poškodit či znevýhodnit povinnou osobu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99, uveřejněný pod č. 5/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Není-li nahlížení do hlasovacích lístků zákonem nijak omezeno, nelze šikanózní výkon práva dovodit jen ze skutečnosti, že dovolatelka sama nehlasovala a rozhodnutí přijaté hlasováním per rollam nenapadla (s ohledem na to, že šlo o rozhodnutí o schválení účetní uzávěrky, neměla by pro jeho přezkoumání ani důležitý důvod ve smyslu § 1209 o. z. – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3117/2022, a v něm citované usnesení ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2688/2017) nebo že neuvedla důvod, proč chce do hlasovacích lístků nahlížet, neboť splnění takových podmínek zákon nevyžaduje.
16. Právní posouzení věci, na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, tedy není správné, a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. byl použit opodstatněně. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1, 2 věta první o. s. ř.).
17. Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný. V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).
Autor: -mha-