// Profipravo.cz / Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ 24.06.2024
Podklady týkající se pořadu jednání shromáždění společenství vlastníků
I. Svolavatel shromáždění společenství vlastníků je povinen uvést v pozvánce nejen pořad zasedání, ale rovněž dodat (zpřístupnit) vlastníkům jednotek podklady týkající se pořadu jednání shromáždění. Z úpravy § 1207 odst. 2 o. z. vyplývá, že podklady týkající se pořadu jednání shromáždění nemusí být vždy přímo součástí pozvánky, postačí umožní-li svolavatel vlastníkům jednotek, aby se s nimi seznámili. Svolavatel shromáždění musí zajistit, aby každý vlastník jednotky (člen nejvyššího orgánu společenství vlastníků), měl (mohl mít) k dispozici před jednáním shromáždění podklady pro jednotlivé body jednání; není přitom významné, zda tyto podklady (fyzicky) připojí přímo k pozvánce, nebo vlastníky v pozvánce informuje, kde se s nimi mohou seznámit. Jedině tak se může vlastník jednotky na zasedání shromáždění náležitě připravit.
Ustanovení o společenství vlastníků ani o spolku žádnou konkrétní lhůtu (či přesný časový okamžik), v níž (k němuž) musí být zpřístupněny podklady týkající se pořadu zasedání, nestanoví. Nejvyšší soud již ve svých rozhodnutích zdůraznil, že délka lhůty určená stanovami společenství pro vyrozumění vlastníků jednotek o konání schůze shromáždění společenství vlastníků musí být dostatečně dlouhá tak, aby si vlastníci mohli zajistit podmínky pro účast. Totéž nepochybně platí i o lhůtě, v níž se vlastník jednotky může seznámit s podklady pro zasedání. Podklady by proto měly být zpravidla dodány či zpřístupněny společně s pozvánkou na shromáždění, i kdyby se tak výjimečně nestalo, musí se jednat o dobu, která vlastníkům jednotek poskytne dostatek času, aby se s nimi seznámili. Nebudou-li podklady připojeny přímo k pozvánce, musí v ní svolavatel uvést, kde budou zpřístupněny a případně od kdy. Zda byla lhůta dodržena, bude vždy záležet na posouzení konkrétní situace (rozsah podkladů, rozsah a obsah pořadu jednání, doba svolání zasedání apod.).
II. Svolavatel v posuzované pozvánce uvedl, že podklady jsou dostupné jednak na internetových stránkách (které specifikoval), jednak v jeho sídle, byl tedy povinen na obou takto deklarovaných místech umožnit vlastníkům jednotek seznámit se s podklady pro zasedání shromáždění a jestliže se tak nestalo, svou povinnost nesplnil. Na internetových stránkách svolavatele označených v pozvánce byly podklady na zasedání k dispozici teprve pět dní před shromážděním, ačkoliv pozvánka na shromáždění byla vlastníkům jednotek zaslána měsíc před jeho konáním a podklady se týkaly hospodaření svolavatele a změny stanov – takovou lhůtu nelze považovat za dostatečnou na řádnou přípravu; nadto z pozvánky ani nevyplývalo, že by na některém z avizovaných míst byly materiály k nahlédnutí později.
Odvolací soud se otázkou včasnosti zpřístupnění podkladů členům společenství pečlivě zabýval, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci (že k pozvánce ze dne 25. 10. 2019 na zasedání shromáždění svolané na den 26. 11. 2019 nebyly připojeny žádné podklady, bylo v ní však výslovně uvedeno, že veškeré podklady jsou k dispozici jednak na internetových stránkách svolavatele, jednak v sídle svolavatele, avšak podklady k rozhodování shromáždění nebyly na internetových stránkách k dispozici přinejmenším do 21. 11. 2019, tj. 5 dní přede dnem konání shromáždění, jež se konalo dne 26. 11. 2019), jeho úvaha, že navrhovateli nebyly podklady zpřístupněny včas, tak není zjevně nepřiměřená.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 778/2023, ze dne 13. 6. 2024
Dotčené předpisy:
§ 249 odst. 1 o. z. ve znění do 30. 6. 2020
§ 1194 odst. 2 o. z. ve znění do 30. 6. 2020
§ 1206 odst. 1 o. z. ve znění do 30. 6. 2020
§ 1207 odst. 1 o. z. ve znění do 30. 6. 2020
§ 1207 odst. 2 o. z. ve znění do 30. 6. 2020
§ 1210 o. z. ve znění do 30. 6. 2020
§ 1221 o. z. ve znění do 30. 6. 2020
Kategorie: vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
1. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. 73 Cm 50/2020-35, rozhodl výrokem I o neplatnosti usnesení shromáždění účastníka přijatých na zasedání konaném 26. 11. 2019 ve znění:
a) „shromáždění schvaluje účetní závěrku za rok 2018 a převedení zisku za rok 2018 ve výši 1 tis. Kč do účtové skupiny 91 – Fondy“,
b) „shromáždění schvaluje rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje pro rok 2019 v prezentovaném znění“,
c) „shromáždění schvaluje změnu stanov v prezentovaném znění“,
d) „shromáždění určuje celkovou odměnu členů výboru, případně profesionálního předsedy, ve výši 25 tis. Kč“,
e) „shromáždění volí P. Š., nar. XY, bydlištěm XY, členem kontrolní komise“,
f) „shromáždění volí E. K., nar. XY, bydlištěm XY, náhradníkem kontrolní komise“.
2. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 9. 6. 2022, č. j. 6 Cmo 339/2021-67, výrok I usnesení soudu prvního stupně potvrdil v části a) – dále jen „potvrzující výrok“, změnil ho v části b) a c) tak, že rozhodnutí shromáždění „nejsou usnesení“ – dále jen „měnící výrok“, a v částech d) – f)“ jej změnil tak, že návrh v tomto rozsahu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II).
3. Po částečném zopakování dokazování dospěl mj. k závěru, že usnesení ve znění „shromáždění schvaluje účetní závěrku za rok 2018 a převedení zisku za rok 2018 ve výši 1 tis. Kč do účtové skupiny 91 – Fondy“ [dále jen bod a)] je dostatečně určité, není proto stiženo fikcí jeho nepřijetí ve smyslu § 1221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále též jen „o. z.“), ve spojení s § 245, resp. § 553 o. z., je však neplatné. Zasedání shromáždění účastníka nebylo totiž řádně svoláno, z provedeného dokazování zjistil, že podklady k jeho rozhodování nebyly členům společenství k dispozici přinejmenším do 21. 11. 2019 do 9.30 hodin. Současně měl za to, že není důvod pro aplikaci § 260 odst. 1 o. z. Prohlášení neplatnosti tohoto usnesení nemá na společenství či jeho členy zásadní negativní dopad, nic nebrání tomu, aby účetní závěrka byla znovu řádně schválena.
4. Ohledně usnesení přijatých ve znění „shromáždění schvaluje rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje pro rok 2019 v prezentovaném znění“ a „shromáždění schvaluje změnu stanov v prezentovaném znění“ [dále jen bod b), c)] uzavřel, že z nich není zřejmé, jaké znění bylo na shromáždění prezentováno, jednotlivá usnesení jsou neurčitá, neboť neobsahují konkrétní rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje na rok 2019, a neobsahují ani změnu stanov, resp. jejich konkrétní měněná ustanovení (měl za to, že i u společenství vlastníků lze aplikovat závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3973/2018). Z § 553 odst. 1, § 554, § 245 a § 1221 o. z. plyne, že o rozhodnutí shromáždění vlastníků nejde, nelze-li jeho obsah pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit ani výkladem. V tomto případě „prezentované znění“ není zachyceno tak, aby alespoň činilo obsahovou součást zápisu ze shromáždění vlastníků, není tak zřejmé, co bylo na shromáždění prezentováno a co bylo přijato. Obsah usnesení shromáždění v bodech b), c) nelze zjistit ani výkladem a jsou tak neurčitá. Protože se na ně pro jejich neurčitost hledí, jako by nebyla přijata, rozhodl podle § 90 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), že nejde o rozhodnutí shromáždění společenství. Rovněž uzavřel, že i kdyby tato dvě usnesení shromáždění nebyla neurčitá, byla by – stejně jako usnesení v bodě a) – neplatná.
5. Účastník napadl dovoláním výslovně jen potvrzující a měnící výrok rozsudku odvolacího soudu. Odvolacímu soudu vytýkal, že vydal překvapivé rozhodnutí založené na právním posouzení, které účastníci řízení nepředestírali a nemohli se k němu vyjádřit, a odchýlil se tak od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 27 Cdo 460/2019). Dále měl za to, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázek hmotného práva, jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Předně, zda je neurčité usnesení shromáždění, jehož součást je prezentována v obrazové podobě v místnosti, ve které se shromáždění koná. Dále, zda zpřístupnění podkladů ke shromáždění společenství vlastníků jednotek 5 dní před jeho konáním je natolik opožděné, že je tím způsobena neplatnost každého přijatého usnesení souvisejícího s těmito podklady, a zda specifikace místa určeného k seznámení se s podklady pro shromáždění jako sídla společenství je dostatečně určitá, jde-li navíc pouze o jedno z více míst určených k seznámení se s podklady a jedná se o jednoduché podklady. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení.
6. Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je přípustné pro řešení výkladu § 1207 odst. 2 o. z., neboť otázka splnění povinnosti svolavatele zasedání shromáždění umožnit včas vlastníkům jednotek seznámit se s podklady týkajícími se zasedání shromáždění, které nebyly připojeny k pozvánce, nebyla doposud dovolacím soudem řešena; není však důvodné.
7. Předmětem řízení je posouzení platnosti (zdánlivosti) usnesení shromáždění, které se konalo 26. 11. 2019, proto Nejvyšší soud posoudil věc podle občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2020 (tj. před účinností novely provedené zákonem č.163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).
8. Podle § 1207 odst. 2 o. z. nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit.
9. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.
10. Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství vlastníků (§ 1206 odst. 1 a § 1194 odst. 2 o. z.), rozhoduje na zasedání (§ 1207 odst. 1 o. z.), nebo mimo zasedání (§ 1210 a násl. o. z.). Má zákonem danou výlučnou působnost (§ 1208 o. z.), kterou nelze ve stanovách zúžit, do níž spadají všechny zásadní otázky spojené s existencí společenství vlastníků. Vlastníkovi nelze odepřít možnost zúčastnit se shromáždění a podílet se tak na jeho rozhodování (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1051/2019).
11. Z pozvánky, kterou svolavatel shromáždění informuje jednotlivé vlastníky o zasedání shromáždění, musí být zřejmé místo, čas a pořad zasedání (§ 249 odst. 1 ve spojení s § 1221 o. z.). Pozvánka tedy musí vlastníkům jednotek poskytnout dostatečné informace nezbytné k tomu, aby se dozvěděli nejen kdy a kde se bude zasedání konat, ale také jaké záležitosti se budou projednávat, tak, aby se mohli (v dostatečném časovém předstihu) na zasedání připravit se znalostí věci a aby mohli uvážit, jak budou o záležitostech, které jsou na programu jednání, hlasovat, případně zda a komu udělí plnou moc k účasti na shromáždění a jaké svému zmocněnci udělí pokyny, aby za ně hlasoval (obdobně, byť v poměrech pozvánky na valnou hromadu srovnej odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
12. Svolavatel shromáždění je tedy povinen uvést v pozvánce nejen pořad zasedání, ale rovněž dodat (zpřístupnit) vlastníkům jednotek podklady týkající se pořadu jednání shromáždění.
13. Z úpravy § 1207 odst. 2 o. z. vyplývá, že podklady týkající se pořadu jednání shromáždění nemusí být vždy přímo součástí pozvánky, postačí umožní-li svolavatel vlastníkům jednotek, aby se s nimi seznámili. Svolavatel shromáždění musí zajistit, aby každý vlastník jednotky (člen nejvyššího orgánu společenství vlastníků), měl (mohl mít) k dispozici před jednáním shromáždění podklady pro jednotlivé body jednání; není přitom významné, zda tyto podklady (fyzicky) připojí přímo k pozvánce, nebo vlastníky v pozvánce informuje, kde se s nimi mohou seznámit. Jedině tak se může vlastník jednotky na zasedání shromáždění náležitě připravit. Ke stejným závěrům se kloní také komentářová literatura – viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 995–997.
14. Ustanovení o společenství vlastníků ani o spolku žádnou konkrétní lhůtu (či přesný časový okamžik), v níž (k němuž) musí být zpřístupněny podklady týkající se pořadu zasedání, nestanoví. Nejvyšší soud již ve svých rozhodnutích (srovnej např. usnesení ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 26 Cdo 752/2020) zdůraznil, že délka lhůty určená stanovami společenství pro vyrozumění vlastníků jednotek o konání schůze shromáždění společenství vlastníků musí být dostatečně dlouhá tak, aby si vlastníci mohli zajistit podmínky pro účast. Totéž nepochybně platí i o lhůtě, v níž se vlastník jednotky může seznámit s podklady pro zasedání. Podklady by proto měly být zpravidla dodány či zpřístupněny společně s pozvánkou na shromáždění, i kdyby se tak výjimečně nestalo, musí se jednat o dobu, která vlastníkům jednotek poskytne dostatek času, aby se s nimi seznámili. Nebudou-li podklady připojeny přímo k pozvánce, musí v ní svolavatel uvést, kde budou zpřístupněny a případně od kdy. Zda byla lhůta dodržena, bude vždy záležet na posouzení konkrétní situace (rozsah podkladů, rozsah a obsah pořadu jednání, doba svolání zasedání apod.).
15. Účastník v pozvánce uvedl, že podklady jsou dostupné jednak na internetových stránkách (které specifikoval), jednak v jeho sídle, byl tedy povinen na obou takto deklarovaných místech umožnit vlastníkům jednotek seznámit se s podklady pro zasedání shromáždění a jestliže se tak nestalo, svou povinnost nesplnil. Na internetových stránkách účastníka označených v pozvánce byly podklady na zasedání k dispozici teprve pět dní před shromážděním, ačkoliv pozvánka na shromáždění byla vlastníkům jednotek zaslána měsíc před jeho konáním a podklady se týkaly hospodaření účastníka a změny stanov – takovou lhůtu nelze považovat za dostatečnou na řádnou přípravu; nadto z pozvánky ani nevyplývalo, že by na některém z avizovaných míst byly materiály k nahlédnutí později.
16. Odvolací soud se otázkou včasnosti zpřístupnění podkladů členům společenství pečlivě zabýval, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci (že k pozvánce ze dne 25. 10. 2019 na zasedání shromáždění svolané na den 26. 11. 2019 nebyly připojeny žádné podklady, bylo v ní však výslovně uvedeno, že veškeré podklady jsou k dispozici jednak na internetových stránkách účastníka, jednak v sídle účastníka, avšak podklady k rozhodování shromáždění nebyly na internetových stránkách k dispozici přinejmenším do 21. 11. 2019, tj. 5 dní přede dnem konání shromáždění, jež se konalo dne 26. 11. 2019), jeho úvaha, že navrhovateli nebyly podklady zpřístupněny včas, tak není zjevně nepřiměřená.
17. Podle ustálené soudní praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3352/2021, uveřejněné pod číslem 43/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), zjistí-li soud v průběhu řízení o neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků, že rozhodnutí je zdánlivé, rozhodne z úřední povinnosti, že o rozhodnutí shromáždění nejde. Povinnost soudu rozhodnout v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby i bez návrhu o tom, že o rozhodnutí orgánu právnické osoby nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato, je výslovně stanovena v § 90 odst. 1 z. ř. s. Domáhal-li se navrhovatel přezkoumání platnosti usnesení přijatých shromážděním, nemohl být proto účastník „překvapen“, že se soud zabýval také jejich případnou zdánlivostí.
18. Obstát nemůže ani výtka účastníka, že odvolací soud dospěl k nesprávnému závěru, že usnesení, o němž se má hlasovat, nemohlo být prezentováno v obrazové podobě. Odvolací soud totiž neměl výhrady k samotné (ne)možnosti prezentace schvalovaného rozhodnutí v obrazové podobě, ale ke skutečnosti, že z přijatého usnesení není zřejmé, které články stanov a jak byly změněny, a že nebylo zjištěno, co bylo členům shromáždění vlastně fakticky prezentováno a co bylo přijato.
19. Pro úplnost je třeba dodat, že na řešení otázky, zda „specifikace místa určeného k seznámení se s podklady je u společenství vlastníků jednotek jakožto sídla společenství dostatečně určitá“, kterou dovolatel považoval za dosud neřešenou, rozhodnutí odvolacího soudu vůbec nespočívá, neboť odvolací soud (dovolatelem tvrzený) závěr, že „specifikace nahlížení jednoho z míst k seznámení se s podklady jakožto sídlo společenství je neurčité“, vůbec neučinil.
20. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.
21. Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích námitek správné. Nejvyšší soud proto – aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) – dovolání jako nedůvodné zamítl [§ 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.].
22. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když navrhovateli nevznikly v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo vůči neúspěšnému účastníkovi.
Autor: -mha-