// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 8/2006 10.04.2007
Rc 67/2006
K projednání a rozhodnutí sporu o náhradu škody způsobené neoprávněným užíváním telefonního přístroje je dána pravomoc soudu podle § 7 odst. 1 o. s. ř.
usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb. ze dne 27.9.2005, sp. zn. Konf 95/2004
Podáním doručeným dne 27.9.2004 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhlo Ministerstvo informatiky České republiky, aby zvláštní senát rozhodl ve sporu o pravomoc podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, který vznikl mezi ním a Okresním soudem v Blansku ve věci tohoto soudu, u něhož napadla žaloba žalobce Č. T., a. s., proti žalovanému K. H., o zaplacení 36.569 Kč.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobce Č. T., a. s., domáhal vůči žalovanému K. H. zaplacení částky 36.569 Kč z titulu náhrady škody za to, že žalovaný v době od 14.12.1999 do 12.1.2000 používal telefonní přístroj umístěný v nemovitosti pana Z. H., kam následně vnikl, zdržoval se tam a přespával. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 25.4.2002 bylo řízení zastaveno s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Ministerstvu dopravy a spojů. V odůvodnění usnesení okresní soud odkázal na § 21 odst. 1, 2 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, s tím, že ve věci rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, které vyplývají z citovaného zákona, je založena příslušnost orgánu státní správy. Rozhodnutí ve věcech podle zákona o telekomunikacích včetně rozhodování o platbách za užívání telefonní stanice jsou svěřeny do věcné příslušnosti správních orgánů. Příslušným správním orgánem pro rozhodování o zaplacení telekomunikačních poplatků je Ministerstvo dopravy a spojů.
Dne 26.11.2002 byl Vrchnímu soudu v Praze doručen návrh Českého telekomunikačního úřadu (dále jen Úřad) na řešení kompetenčního sporu o pravomoc, ve kterém Úřad uvedl, že výše uvedeným usnesením Okresního soudu v Blansku mu byla věc postoupena. Uvedl, že předmětná věc, v níž žalobce uplatňuje nárok z titulu škody, patří do pravomoci soudu. Zvláštní senát, který v souladu s ustanovením § 6 zákona č. 131/2002 Sb. převzal řízení v předmětné věci, o které do 31.12.2002 nebylo Vrchním soudem v Praze rozhodnuto, odmítl usnesením ze dne 10.3.2004 návrh Úřadu jako předčasný za přiměřeného použití ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), ve spojení s § 4 zákona č. 131/2002 Sb., s odůvodněním, že v souladu s výrokem usnesení Okresního soudu v Blansku, který věc postoupil Ministerstvu dopravy a spojů, může návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu podat jen toto ministerstvo, nikoliv Úřad.
Poté byl zvláštnímu senátu doručen výše uvedený návrh na řešení kompetenčního sporu, ve kterém Ministerstvo informatiky mimo jiné uvedlo, že bylo zřízeno zákonem č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, jako ústřední orgán státní správy, přičemž jeho působností stanoví zvláštní zákony. Odkázalo též na ustanovení § 10 odst. 1 přechodných ustanovení tohoto zákona, podle kterého přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů v souvislosti s přechodem působnosti podle tohoto zákona ke dni nabytí jeho účinnosti z Úřadu pro veřejné informační systémy, z Ministerstva dopravy a spojů a z Úřadu pro ochranu osobních údajů na Ministerstvo informatiky, o čemž uvedené ústřední orgány státní správy uzavřou příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti. Dále připomnělo, že v hlavě čtvrté zákona č. 151/2002 Sb., o telekomunikacích, v § 94 je dána působnost Ministerstva informatiky a podle tohoto ustanovení náležejí Ministerstvu informatiky kromě působnosti stanovené zvláštním právním předpisem (viz výše) kompetence pod písmeny a) až g), z jejichž vymezení je nesporné, že v daném případě Ministerstvo informatiky není příslušným orgánem k rozhodnutí předmětného sporu, který se týká náhrady škody. Jde o soukromoprávní vztah mezi žalobcem a žalovaným, a nikoliv o telekomunikační službu podle ustanovení § 2 odst. 5 zákona o telekomunikacích , v tehdy platném znění. Rozhodování v této věci tedy není svěřeno navrhovateli (Ministerstvu informatiky), ale je zde založena pravomoc soudu o věci rozhodnout (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu v Blansku a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1.1.2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Především je třeba uvést, že zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, byl ke dni 30.6.2000 zrušen a s účinností od 1.7.2000 nahrazen zákonem č. 151/2000 Sb. , o telekomunikacích a o změně další zákonů. Postoupení věci Ministerstvu dopravy a spojů bylo tedy Okresním soudem v Blansku odůvodněno zákonem již několik let zrušeným a věc tak byla postoupena v rozporu s ustanovením § 107 odst. 2 a § 3 posledně uvedeného zákona, jimiž byla v řízení ve věcech upravených tímto zákonem založena pravomoc a příslušnost Úřadu - jako správního úřadu pro výkon státní správy a regulace ve věcech telekomunikací.
Poté, co zvláštní senát usnesením ze dne 10.3.2004 odmítl návrh Úřadu na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi ním a Okresním soudem v Blansku s odůvodněním, že stranou kompetenčního sporu mohou být jen Ministerstvo dopravy a spojů a Okresní soud v Blansku, podalo výše uvedený návrh Ministerstvo informatiky, zřízené zákonem č. 517/2002 Sb. , kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, na které přešla v souvislosti s přechodem působnosti podle tohoto zákona ke dni nabytí jeho účinnosti (tj. k 1.1.2003) práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů z Úřadu pro veřejné informační systémy, z Ministerstva dopravy a spojů a z Úřadu pro ochranu osobních údajů (část desátá § 10 odst. 1 tohoto zákona).
Ačkoliv Okresní soud v Blansku řízení zastavil za účinnosti zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, zvláštní senát musel při řešení vzniklého sporu o pravomoc vycházet ze stávající právní úpravy, provedené zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti k 1.5.2005.
Působnost Ministerstva informatiky podle tohoto zákona je upravena v ustanovení § 105 odst. 1 a 2, podle kterého 1) Ministerstvo a) předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a sleduje její realizaci, b) předkládá vládě návrhy hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích, c) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací na úrovni vlád, vládních i nevládních organizací, s výjimkou vztahů, jejichž zabezpečováním vláda pověří Úřad, d) zabezpečuje ve věcech elektronických komunikací plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv, anebo závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, s výjimkou závazků plněných Úřadem v případech stanovených vládou, e) vykonává státní statistickou službu, f) spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států v oblasti elektronických komunikací, g) oznamuje Komisi regulační úřady v oblasti elektronických komunikací a poskytuje jí další vyžádané informace, h) v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské unie; 2) Při výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Společenství a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se ministerstvo nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Společenství upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.
Z vymezení působnosti v tomto ustanovení nesporně vyplývá, že Ministerstvo informatiky není příslušným orgánem k rozhodnutí předmětného sporu.
Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
Podle § 420 obč. zák. odpovídá každý za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.
Předmětem řízení v této věci je částka 36.569 Kč s příslušenstvím. Žalobce Č. T., a. s., dovozuje nárok na tuto částku z titulu náhrady škody, způsobené neoprávněným užíváním telefonního přístroje žalovaným, a to v objektu nemovitosti pana Z. H. v K., se kterým měl žalobce uzavřenou smlouvou o poskytování služeb veřejné radiotelefonní sítě. Obě strany tohoto sporu mají rovné postavení, jedna není nadřízena druhé a žádná ze stran nemůže prosadit svou vůli jinak než před orgánem, který je k řešení takového sporu povolán zákonem. Jde tedy o spor vyplývající ze soukromoprávního vztahu. Tyto spory zásadně náleží rozhodovat soudům (§ 7 odst. 1 o. s. ř.); jiným orgánům jen tam, stanoví-li to zákon (§ 7 odst. 2 o. s. ř.).
Z vyložených důvodů zvláštní senát rozhodl, že příslušným rozhodnout o nároku je soud (§ 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb.). Současně podle § 5 odst. 3 téhož zákona zvláštní senát zrušil rozhodnutí okresního soudu, které výroku zvláštního senátu odporuje a kterým soud svou pravomoc k jednání popřel.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je dle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány (§ 4 odst. 1 písm. a/ s. ř. s.) i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Blansku pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Autor: Sb.s.r.s.