// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2006 29.09.2006
Rt 29/2006
Jestliže je trestní stíhání po celou dobu vedeno pro jeden skutek kvalifikovaný jako více trestných činů spáchaných v jednočinném souběhu a tato právní kvalifikace je použita i v pravomocném rozsudku, nelze obhájci přiznat mimosmluvní odměnu za trestné činy spáchané ve vícečinném souběhu podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to ani tehdy, když obhájce namítá, že je uvedená právní kvalifikace zjevně chybná a trestné jednání mělo být kvalifikováno jako trestné činy spáchané ve vícečinném souběhu.
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - soudu pro mládež ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 12 Tmo 10/2005
Krajský soud v Hradci Králové - soud pro mládež zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obhájkyně proti usnesení Okresního soudu v Semilech - soudu pro mládež ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 9 Trn 9/2004.
Z odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Semilech - soudu pro mládež ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 9 Trn 9/2004, bylo rozhodnuto tak, že obhájkyni JUDr. J. R. se podle § 151 odst. 2, 3 tr. ř. přiznává za obhajobu mladistvého M. Č. částka 7 250 Kč, přičemž se zamítá návrh obhájkyně do částky 6 300 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně tím, že mladistvý byl stíhán a odsouzen pro provinění porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. Soud pak v odůvodnění uvádí jednotlivé úkony, jichž se advokátka zúčastnila, zabývá se i dalšími náklady s obhajobou mladistvého spojenými. Pokud jde o částku 6 300 Kč, kterou okresní soud - soud pro mládež nepřiznal, odůvodnil toto své rozhodnutí tím, že mladistvý byl stíhán pro provinění spáchané v jednočinném souběhu. Poukázal přitom na ustanovení § 10 odst. 3 písm. b) a § 15a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb.
Proti tomuto usnesení podala obhájkyně včas stížnost, ve které namítá, že nešlo o jednočinný souběh, neboť skutku pod bodem 1 se mladistvý dopustil v době od 1. 1. do 30. 3. 2003 a dalších skutků od 1. 1. do 31. 1. 2004. Mezi jednáními chybí časová souvislost. Podle názoru obhájkyně právní kvalifikace skutku byla rozhodnuta soudem až rozsudkem ze dne 15. 11. 2004.
Krajský soud ve smyslu § 147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k tomuto závěru:
V usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 2. 6. 2004 je výslovně uvedeno, že mladistvý M. Č. se měl dopustit provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. v jednočinném souběhu. Věc byla takto právně posouzena i v obžalobě státní zástupkyně v Semitech, sp. zn. Zt 225/2004. Rovněž zde se výslovně uvádí, že má jít o jednočinný souběh. Takto byla věc také posuzována v řízení před soudem.
Z výše uvedeného je patrno, že obhájkyně vykonávala obhajobu mladistvého, který byl stíhán a odsouzen pro trestné činy spáchané v jednočinném souběhu, a je naprosto nerozhodné, zda tento postup byl či nebyl správný. Podstatné je, že celé řízení se vedlo pro trestné činy, které byly posuzovány, jako by byly spáchány v jednočinném souběhu. Správně proto při následném rozhodování o přiznání odměny obhájkyni bylo postupováno podle toho, co bylo uvedeno v rozsudku.
Z tohoto důvodu byla stížnost obhájkyně podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
Autor: Sb.s.r.s.