// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 09.01.2026
ÚS: Přijímání ukrajinských dětí k základnímu vzdělání
Poslanecká sněmovna má při interpretaci a aplikaci zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, velkou míru autonomie, a není ani úkolem Ústavního soudu posuzovat, zda je postup orgánů Poslanecké sněmovny při schvalování zákona v souladu s tímto jednacím řádem; důvodem zásahu Ústavního soudu zde může být porušení zákazu svévole, mající konsekvence i z hlediska ústavních pravidel či z nich plynoucích základních principů legislativního procesu.
Z ústavněprávních mezí nevybočuje akceptace námitky proti průběhu či výsledku hlasování § 76 odst. 5 citovaného zákona Poslaneckou sněmovnou, byla-li vznesena bez většího prodlení, jakmile to bylo reálně možné; může tomu být i za situace, kdy se po sporném hlasování uskuteční dvě další hlasování o jiných pozměňovacích návrzích, proběhla-li takto bezprostředně po sobě, v rychlém sledu a bez diskuse v plénu.
Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., je v rozporu s čl. 1, čl. 3 odst. 1 ve spojení s čl. 33 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, neboť s dotčenou skupinou zachází rozdílně na základě cizineckého (azylového) statusu, který v kontextu posuzované věci představuje rozlišovací kritérium srovnatelné s národností. Rozdílné zacházení se týká nejcitlivější oblasti vzdělávání, kterým je vzdělávání základní. Dotčenou skupinu tvoří děti, jež jsou – navíc (jako uprchlíci) – osobami zvláště zranitelnými a jimž ve svých důsledcích činí přístup ke vzdělání obtížnější v situaci, která je pro ně složitější než v případě majority (se kterou se zachází příznivěji), a to aniž by představovala prostředek, který by vůbec byl způsobilý dosáhnout deklarovaného cíle, tj. rovnoměrného rozmístění této skupiny dětí do základních škol.
Za určitých okolností, konkrétně jež nastaly v důsledku neočekávané uprchlické vlny v roce 2022, by bylo možné upřednostnění určité skupiny dětí z hlediska ústavnosti (jako legitimní) akceptovat, nikoliv však poté, co se situace stabilizovala, resp. co obdobné opatření bylo jako nepotřebné zrušeno a poté k žádným podstatným změnám již nedošlo.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 30/25, ze dne 10. 12. 2025
UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudkyň a soudců Lucie Dolanské Bányaiové, Josefa Fialy, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Zdeňka Kühna, Kateřiny Ronovské, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně (soudce zpravodaje), Pavla Šámala, Jana Wintra a Daniely Zemanové o návrhu skupiny senátorů, za niž jednají senátoři Mgr. Jan Grulich a Mgr. Jiří Růžička a která je zastoupena JUDr. J. M., Ph.D., advokátem, sídlem B., na zrušení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, a veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ustanovení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., se ruší uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu.
Úplné znění nálezu je dostupné ZDE.
Autor: US