// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 03.07.2020

ÚS: Nesprávný variabilní symbol při placení soudního poplatku

Pokud Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti z důvodu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ve stanovené lhůtě, ačkoliv tento poplatek ve skutečnosti zaplacen byl, byť s nesprávně uvedeným variabilním symbolem, došlo jeho postupem k porušení ústavně zaručeného práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1136/20, ze dne 2. 6. 2020

vytisknout článek


UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.

Z odůvodnění:

I. Vymezení věci a průběh předchozího řízení

1. Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a splňující i ostatní zákonem stanovené podmínky řízení [§ 75 odst. 1 a contrario; § 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] brojí stěžovatel proti v záhlaví citovaným usnesením Nejvyššího správního soudu, neboť má za to, že jimi došlo k porušení jeho základních práv zaručených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 13. 12. 2019 doručena kasační stížnost stěžovatele a jeho manželky, MUDr. M. P., směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2019, č. j. 48 A 112/2017-74. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nezaplatili soudní poplatek, splatný podáním kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud je usnesením ze dne 9. 1. 2020, č. j. 10 As 423/2019-13, vyzval k jeho úhradě, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně stěžovatele poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví.

3. Protože Nejvyšší správní soud ve stanovené lhůtě platbu soudního poplatku pod určeným variabilním symbolem (1100442319) neobdržel, řízení o jejich kasační stížnosti ústavní stížností napadeným usnesením zastavil podle ustanovení § 47 písm. c) ve spojení s ustanovením § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s.").

4. Dne 20. 2. 2020 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh stěžovatele na obnovu řízení a eventuálně na opravu zřejmých nesprávností usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti ve vztahu k jeho osobě. Stěžovatel sdělil, že soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplatil, nicméně namísto shora určeného variabilního symbolu označil platbu nesprávným variabilním symbolem (1000442319). Současně potvrdil, že jeho manželka soudní poplatek nezaplatila.

5. Nejvyšší správní soud ústavní stížností rovněž napadeným usnesením, č. j. 10 As 423/2019-38, návrh stěžovatele v části týkající se obnovy řízení odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť podle ustanovení § 114 odst. 2 s. ř. s. je obnova řízení proti rozhodnutí o kasační stížnosti nepřípustná.

6. Návrh stěžovatele na změnu usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti pak zamítl pro nesplnění požadavků na opravu zřejmých nesprávností ve smyslu ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. a navazující judikatury kasačního soudu, neboť důvodem opravy výroku rozhodnutí může být v tomto směru toliko písařská nebo početní chyba či nesprávnost, která je zřejmá.

7. Nejvyšší správní soud dále uvedl, že "účelem variabilního symbolu je mj. usnadnit přiřazení plateb soudních poplatků prostřednictvím bankovního převodu ke konkrétním spisovým značkám (rozsudek NSS ze dne 14. 1. 2020, čj. 10 As 261/2019-28). V množství soudních poplatků, které jsou placeny na účet NSS, je uvedení správného variabilního symbolu zcela zásadní, neboť jedině tak je umožněno soudu přiřadit soudní poplatek ke správné spisové značce. Nelze proto požadovat, aby příslušní pracovníci soudu prověřovali, zda soudní poplatek zaplacený pod určitým variabilním symbolem nemá být přiřazen k jiné spisové značce, než které odpovídá uvedený variabilní symbol." Nejvyšší správní soud uznal, že uvedení nesprávného variabilního symbolu sice představuje lidskou a do značné míry pochopitelnou chybu, nicméně uzavřel, že nemá žádné procesní prostředky, na základě kterých by toto pochybení stěžovatele napravil.

II. Argumentace stěžovatele

8. Stěžovatel s těmito závěry Nejvyššího správního soudu nesouhlasí a napadá je ústavní stížností, v níž namítá, že řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno neoprávněně, v důsledku čehož došlo k zásahu do jeho shora označených základních práv. Uvádí, že pracovníci Nejvyššího správního soudu by měli v každém případě zkontrolovat všechny identifikační údaje platby, když zejména poukazuje na to, že do zprávy pro příjemce platby zcela nezaměnitelně uvedl svou identitu, tj. jméno a příjmení. Má za to, že není přípustné, aby byla "celá tíha odpovědnosti za nesprávné přiřazení platby přenesena na stěžovatele". Stěžovatel dále rozporuje závěry o nepřipuštění obnovy řízení a opravy zřejmých nesprávností.

III. Vyjádření účastníka a vedlejšího účastníka řízení

9. Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníka a vedlejšího účastníka řízení.

10. Nejvyšší správní soud ve vyjádření k ústavní stížnosti vysvětlil, že "usnesením ze dne 6. 2. 2020 bylo řízení zastaveno nikoli pro nesprávné uvedení variabilního symbolu, ale proto, že v důsledku nesprávného uvedení variabilního symbolu byl soudní poplatek (a doklad o jeho zaplacení) přiřazen k jiné věci projednávané Nejvyšším správním soudem a desátý senát zdejšího soudu v době, kdy o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku rozhodoval, o zaplacení soudního poplatku stěžovatelem nevěděl." Současně uvedl, že aktuální znění zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích mu neumožňuje, aby zrušil vlastní rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, přičemž nápravy nelze docílit ani vydáním opravného usnesení či obnovou řízení dle příslušného procesního předpisu. Nejvyšší správní soud se proto připojil k návrhu stěžovatele na zrušení usnesení ze dne 6. 2. 2020, a to právě ve vztahu ke stěžovateli, neboť vůči jeho manželce, jež soudní poplatek nezaplatila, bylo řízení zastaveno správně. Co se týká usnesení ze dne 27. 2. 2020, kasační soud se vyslovil pro odmítnutí ústavní stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost, neboť obnovou řízení či opravným usnesením nelze zrušit usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

11. Vedlejší účastník řízení uvedl, že Nejvyšší správní soud řízení zastavil v souladu se zákonem a právo na spravedlivý proces proto porušeno nebylo, neboť stěžovatel měl postupovat obezřetněji.

12. S ohledem na obsah vyjádření účastníka a vedlejšího účastníka řízení je Ústavní soud nezasílal stěžovateli k replice, jelikož by to bylo zjevně nadbytečné.

IV. Vlastní hodnocení Ústavního soudu

13. Po prostudování ústavní stížnosti, vyžádaného spisu a vyjádření účastníka řízení dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

14. Ústavní soud předně připomíná, že není součástí soudní soustavy a nepřísluší mu proto ani právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 23/93 ze dne 1. 2. 1994 (N 5/1 SbNU 41); veškerá judikatura Ústavního soudu je dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, k porušení jeho základních práv či svobod chráněných ústavním pořádkem.

15. Esenciální součástí práva jednotlivce na soudní ochranu je právo na přístup k soudu, zaručené jak v čl. 36 odst. 1 Listiny, tak i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Toto právo podléhá některým omezením, jež jsou vtělena do procesních předpisů v zájmu efektivity řízení; žádné z těchto (legitimních) omezení však nesmí být nepřiměřené a nesmí narušovat podstatu chráněného základního práva. K zásadně přípustným omezením patří povinnost účastníka zaplatit soudní poplatek [usnesení, kterým se zastavuje řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, může být způsobilé bezprostředně zasáhnout do základních práv účastníka řízení - srov. k tomu stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 ze dne 23. 4. 2013 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)] nebo splnit podmínku povinného právního zastoupení, vyžaduje-li to zákon [srov. nález sp. zn. II. ÚS 1000/16 ze dne 8. 11. 2016 (N 213/83 SbNU 387) nebo nález sp. zn. III. ÚS 3213/19 ze dne 28. 1. 2020].

16. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně uvedl, že o protiústavnost jde i tehdy, vybočuje-li procesní postup soudu ze zákonných pravidel, jež řízení před ním upravují, a toto vybočení je způsobilé se promítnout (stěžovateli negativně) do jeho výsledku. Tak je tomu rovněž v případě zřetelných mechanických pochybení soudu, jímž je kupříkladu nedostatečné seznámení se s obsahem spisu, založení rozhodné listiny do spisu jiného, omyl při datování jejího příchodu apod. [srov. nález sp. zn. III. ÚS 290/06 ze dne 28. 6. 2007 (N 108/45 SbNU 459)]. Z pohledu práva na spravedlivý (řádný) proces totiž nemůže obstát výrok soudu založený "na věcně nesprávných argumentech".

17. Obdobné se týká i nyní posuzované věci, v níž Nejvyšší správní soud zastavil řízení o kasační stížnosti stěžovatele z důvodu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek. Vycházel přitom z marného uplynutí lhůty podle výzvy soudu ze dne 9. 1. 2020, avšak přehlédl, že soudní poplatek byl v určené lhůtě (dne 22. 1. 2020, viz č. l. 34) zaplacen, na čemž nic nemění ani okolnost, že v důsledku nesprávně uvedeného variabilního symbolu, a tedy pochybení na straně stěžovatele, došlo k jeho mylnému přiřazení k jiné spisové značce. Pro řádné zaplacení soudního poplatku je totiž rozhodující pouze připsání částky na účet soudu, u něhož je řízení vedeno, nikoliv přiřazení ke konkrétní věci, o níž je řízení u tohoto soudu vedeno.

18. Tento omyl je zjevný i ze spisové dokumentace a sám Nejvyšší správní soud jej uznal a navrhl zrušení svého usnesení, jímž došlo k zastavení řízení o stěžovatelem podané kasační stížnosti. Ústavní soud v této souvislosti oceňuje vyjádření Nejvyššího správního soudu k ústavní stížnosti, ze kterého je zřejmé, že si tento soud je vědom vzniklého pochybení, byť k němu nedošlo chybou samotných soudců, nýbrž administrativním postupem, který nedokázal včas identifikovat omyl samotného stěžovatele. O to více si zaslouží respekt postoj Nejvyššího správního soudu, který sám navrhuje zrušení svého usnesení, kterým bylo zastaveno řízení ve vztahu ke stěžovateli.

19. Ústavnímu soudu tak nezbývá než konstatovat, že Nejvyšší správní soud svým postupem, jímž neodůvodněně zastavil řízení o kasační stížnosti, znemožnil stěžovateli realizaci jeho základního práva na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny, který zaručuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

20. Ústavní soud tudíž nemá jinou možnost, než výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2020, č. j. 10 As 423/2019-25, zrušit podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud dodává, že toto rozhodnutí se zrušuje toliko ve vztahu ke stěžovateli, a nikoliv ve vztahu k jeho manželce, vůči níž bylo řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku zastaveno v souladu se zákonem a tedy správně.

21. Ve vztahu k usnesení ze dne 27. 2. 2020, č. j. 10 As 423/2019-38, se ústavní stížnost odmítá pro zjevnou neopodstatněnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Nejvyšší správní soud totiž v nastalé situaci neměl jinou možnost, než o návrhu stěžovatele rozhodnout shora uvedeným způsobem, a to z důvodu zákonem stanovené nepřípustnosti obnovy řízení proti rozhodnutí o kasační stížnosti ve smyslu ustanovení § 114 odst. 2 s. ř. s. a nesplnění požadavků na opravu zřejmých nesprávností ve smyslu ustanovení § 54 odst. 4 s. ř. s. Na těchto závěrech Ústavní soud nespatřuje cokoliv, co by mohlo odůvodnit jeho kasační zásah.

Autor: US

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů