// Profipravo.cz / Rozsudek pro zmeškání 21.02.2014
ÚS: Procesní rovnost při vydávání rozsudku pro zmeškání
Analytická právní věta
Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenou úpravu kontumačního rozsudku lze v jednotlivých případech vyložit tak, aby byla zachována rovnost účastníků. Protože Ústavní soud upřednostňuje ústavně konformní výklad před zrušením příslušného ustanovení zákona, nebylo v tomto případě třeba zákonnou úpravu kontumačního rozsudku rušit.
Před vydáním rozsudku pro zmeškání je soud povinen posuzovat, zda v konkrétním případě respektuje procesní rovnost účastníků řízení, a to zejména v případech, kdy byla žaloba nebo předvolání k jednání doručeno na základě tzv. fikce doručení čili náhradního doručení. Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, přičemž ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě.
Dalšími materiálními podmínkami kontumačního rozsudku jsou zejména absence procesní aktivity žalovaného, nutnost rozlišování mezi zmeškáním a pouhým zpožděním, respektování omluvy pro nedostavení se na jednání z důvodu živelné pohromy nebo jiné neodvratné události, vyloučení zneužití práva a další podobné případy.
PRÁVNÍ VĚTY
Institut rozsudku pro zmeškání (tzv. „kontumační rozsudek“) v občanském soudním řádu (§ 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), není sám o sobě v rozporu se zásadou rovného postavení účastníků řízení, pokud příslušný soud respektuje materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, které formulovala judikatura Ústavního a Nejvyššího soudu.
Materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání potom vyplývají z použití slovesa „může“ v § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, který stanoví, že „[z]mešká-li žalovaný … první jednání, které se ve věci konalo, … může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání“. To znamená, že soud při splnění formálních podmínek uvedených v § 153b občanského soudního řádu může, ale nemusí rozsudek pro zmeškání vydat. Obecné soudy tedy mají při používání rozsudku pro zmeškání určitou diskreci, jejímž cílem je mj. právě zabránit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (resp. zachovat rovnost jejich zbraní).
Prioritou v soudním řízení musí vždy zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných), kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků. Podmínky pro vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě.
Před vydáním rozsudku pro zmeškání je soud povinen posuzovat, zda v konkrétním případě respektuje procesní rovnost účastníků řízení, a to zejména v případech, kdy byla žaloba nebo předvolání k jednání doručeno podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (tedy na základě tzv. fikce doručení čili náhradního doručení). Další materiální podmínky kontumačního rozsudku jsou zejména absence procesní aktivity žalovaného, nutnost rozlišování mezi zmeškáním a pouhým zpožděním, respektování omluvy pro nedostavení se na jednání z důvodu živelné pohromy nebo jiné neodvratné události, vyloučení zneužití práva (množstvím žalob, které ve svém kumulativním účinku představují šikanózní podání, a žalovaný zmešká jednání jen u jedné z nich) a další podobné případy. Pokud již k vyhlášení rozsudku pro zmeškání v takové situaci dojde (například v případě, že se žalovaný dostaví na jednání s několikaminutovým zpožděním a rozsudek pro zmeškání již byl vyhlášen), je soud povinen podle § 153b odst. 4 občanského soudního řádu tento rozsudek zrušit.
Účelem oprávnění a současně i povinnosti obecného soudu předložit Ústavnímu soudu používaný zákon, dojde-li soud k závěru, že onen zákon je v rozporu s ústavním pořádkem, je zachování zásady vnitřní jednoty a bezrozpornosti právního řádu. V případě závěru o rozporu zákona s ústavním pořádkem tudíž obecný soud řízení ve věci přerušit musí a má procesní povinnost věc (jako návrh na zrušení zákona) předložit Ústavnímu soud. Ústavní soud by odmítnutím poskytnout obecnému soudu pomoc svým rozhodnutím o ústavnosti či protiústavnosti aplikovatelného zákona porušil své povinnosti plynoucí z čl. 95 odst. 2 a čl. 83 Ústavy.
Naplnění rovnosti účastníků řízení se posuzuje pomocí testu rovného zacházení, který se skládá z následujících kroků, jež zkoumají: (1) zda jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny (tj. jde o účastníky řízení); (2) zda je s nimi zacházeno odlišně; (3) zda je odlišné zacházení dotčené straně sporu k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra); a (4) zda je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tj. (a) sleduje legitimní zájem a (b) je přiměřené.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014
UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.
Plénum Ústavního soudu rozhodlo ve složení Stanislav Balík, Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Filip, Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Kateřina Šimáčková (soudkyně zpravodajka), Milada Tomková, Jiří Zemánek a Michaela Židlická ve věci návrhu Okresního soudu v Děčíně podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Výklad slova "může" v § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, musí naplňovat účel právní úpravy rozsudku pro zmeškání a respektovat procesní rovnost účastníků řízení; to mimo jiné znamená přihlédnout k těmto principům i v případě posouzení podmínek pro doručení podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Úplné znění nálezu je k dispozici na stránkách Ústavního soudu zde.
Autor: US