// Profipravo.cz / Přistoupení, záměna účastníků 11.05.2012

K tzv. alternativnímu hromadění žalob proti více osobám

Nemá-li žalobce potřebnou jistotu o tom, která z více osob má ve věci tzv. pasivní legitimaci, zákon mu umožňuje podat žalobu proti všem v úvahu přicházejícím osobám; také v tomto případě ovšem platí, že musí být ze žaloby patrno, jaká práva uplatňuje proti každému ze žalovaných, popřípadě že požaduje po více (všech) žalovaných poskytnutí plnění solidárně (společně a nerozdílně) nebo tak, že plněním některého ze žalovaných zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost ostatních.

Požadovala-li žalobkyně zaplacení částky po "žalované 1) nebo žalované 2)", představuje její procesní úkon podle svého obsahu tzv. alternativní hromadění žalob proti více osobám, které ve svých důsledcích neumožňuje spolehlivě stanovit, kdo je účastníkem řízení na straně žalované. Občanský soudní řád takovéto "alternativní" označení žalovaných nepřipouští. Žaloba, kterou by se žalobce domáhal, aby mu stejnou povinnost splnilo alternativně více žalovaných, by byla z hlediska ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. neurčitá a pokud by ani postupem podle § 43 o. s. ř. tato vada nebyla odstraněna, musel by soud žalobu odmítnout. Proto je rovněž nepřípustné provádět změny v okruhu účastníků, které by vedly k alternativnímu hromadění žalob.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2042/2010, ze dne 19. 4. 2012

vytisknout článek


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně PHL - G. E. N. s. r. o., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, identifikační číslo 28162684, zastoupené JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, proti žalovaným 1. PRAGUE DISCOVER s. r. o., se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Vrátkovská 2058/9, identifikační číslo 27214206, zastoupené JUDr. Janou Ventovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Tichá 1224/3, 2. JUDr. J. V., bytem v P., o zaplacení 283.249,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 23 C 181/2008, o dovolání 1. žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. února 2010, č. j. 26 Co 93/2010-139, ve znění usnesení ze dne 14. dubna 2010, č. j. 26 Co 93/2010-149, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. února 2010, č. j. 26 Co 93/2010-139, ve znění usnesení ze dne 14. dubna 2010, č. j. 26 Co 93/2010-149, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (došlým soudu dne 29. 8. 2008) domáhala, aby 1. žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 283.249,70 Kč s úroky z prodlení s tvrzením, že je většinovou spoluvlastnicí nemovitosti, v níž se nacházejí nebytové prostory, které žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy, aniž by jí za dobu od května 2007 do července 2008 zaplatila za jejich užívání.

Podáním došlým soudu dne 10. 12. 2009 navrhla přistoupení JUDr. J. V., menšinové spoluvlastnice nemovitosti, jako další účastnice řízení na straně žalované s tím, že povinnost k úhradě částky 283.249,70 Kč s úroky z prodlení bude uložena žalované - společnosti PRAGUE DISCOVER s. r. o., se sídlem v Praze 10 - Strašnicích, Vrátkovská 2058/9 (dále jen „1. žalovaná“), nebo JUDr. J. V., bytem v P. (dále jen „2. žalovaná“). Návrh odůvodnila tím, že v průběhu řízení 1. žalovaná uvedla, že za užívání nebytových prostor platila nájem a poplatky za služby 2. žalované (ta však platby žalobkyni nepředala), a to podle smlouvy, kterou s ní uzavřela. Tvrdila, že po 1. žalované uplatňuje žalovanou částku z titulu uzavřené nájemní smlouvy, pokud by smlouva nebyla platná, pak z titulu bezdůvodného obohacení a pro případ, že by bylo zjištěno, že prostory užívala (po část předmětného období) jiná osoba než 1. žalovaná, tak se částky domáhá jako náhrady škody. Po 2. žalované se žalované částky domáhá v případě, že by soud dospěl k závěru, že nájemní smlouva není platná a že by zjistil, že bezdůvodné obohacení již 1. žalovaná zaplatila 2. žalované a ta jí ho (v rozsahu spoluvlastnického podílu) nevydala, případně rovněž z titulu náhrady škody.

Okresní soud v Kladně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 14. 1. 2010, č. j. 23 C 181/2008-124, rozhodl, že přistoupení JUDr. J. V. do řízení jako dalšího účastníka na straně žalované se nepřipouští, neboť dospěl k závěru, že není založeno společenství účastníků.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 26. 2. 2010, č. j. 26 Co 93/2010-139, ve znění usnesení ze dne 14. 4. 2010, č. j. 26 Co 93/2010-149, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že přistoupení JUDr. J. V. do řízení jako dalšího účastníka na straně žalované připustil. Dospěl k závěru, že přistoupení není v rozporu se zásadou hospodárnosti, že není zřejmé, že by původní žalovaná neměla v době zahájení řízení věcnou legitimaci, že nebude založena neodstranitelná překážka řízení a že otázku věcné legitimace přistupujícího účastníka soud při rozhodování podle § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neposuzuje.

Proti usnesení odvolacího soudu podala 1. žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. a odůvodnila jej § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Obsáhle namítala, že již v době zahájení řízení nebyla ve sporu pasivně legitimována a proto nebyly splněny podmínky k připuštění dalšího účastníka řízení. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu, vyvracela námitky dovolatelky a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Dovolání - podané včas, účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupenou advokátkou (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. – je důvodné.

Institut přistoupení do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) umožňuje žalobci, aby odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby, přičemž se ukazuje, že je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rámci již zahájeného řízení i vůči další nebo proti jiné osobě. Žalobce tímto způsobem smí napravit svůj původní (v době podání žaloby) „omyl“ o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný jen podáním nové žaloby (srovnej např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 92. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 600 s.). Přistoupení dalšího účastníka nesmí soud povolit tehdy, kdyby v důsledku toho měl nastat nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit (§ 104 odst. 1), nebo kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného.

V souzené věci žalobkyně navrhovala přistoupení 2. žalované do řízení s tím, že předmětná částka bude uložena zaplatit buď 1. žalované nebo 2. žalované, a to podle výsledků dokazování.

Žalobní petit (údaj o tom, čeho se žalobce domáhá) může obsahovat i několik požadavků, jak má soud rozhodnout, žalobce může požadovat, aby bylo rozhodnuto o více právech (jde o tzv. objektivní kumulaci), nebo může některá svá práva uplatnit formou tzv. eventuálního petitu nebo tzv. alternativního petitu. V případě, že žalobce podá žalobu proti více osobám (žalovaným), musí být ze žaloby mimo jiné patrno, jaké vůči každé z nich uplatňuje požadavky.

Nemá-li žalobce potřebnou jistotu o tom, která z více osob má ve věci tzv. pasivní legitimaci, zákon mu umožňuje podat žalobu proti všem v úvahu přicházejícím osobám; také v tomto případě ovšem platí, že musí být ze žaloby patrno, jaká práva uplatňuje proti každému ze žalovaných, popřípadě že požaduje po více (všech) žalovaných poskytnutí plnění solidárně (společně a nerozdílně) nebo tak, že plněním některého ze žalovaných zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost ostatních.

V projednávané věci však žalobkyně neuplatnila ani více požadavků proti některé ze žalovaných, ani práva (nároky) proti více žalovaným. Požadovala-li zaplacení částky 283.249,70 Kč s úrokem z prodlení po "žalované 1) nebo žalované 2)", představuje její procesní úkon podle svého obsahu tzv. alternativní hromadění žalob proti více osobám, které ve svých důsledcích neumožňuje spolehlivě stanovit, kdo je účastníkem řízení na straně žalované (ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4593/2009).

Občanský soudní řád takovéto "alternativní" označení žalovaných nepřipouští. Žaloba, kterou by se žalobce domáhal, aby mu stejnou povinnost splnilo alternativně více žalovaných, by byla z hlediska ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. neurčitá a pokud by ani postupem podle § 43 o. s. ř. tato vada nebyla odstraněna, musel by soud žalobu odmítnout (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Proto je nepřípustné provádět změny v okruhu účastníků, které by vedly k alternativnímu hromadění žalob.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu, jímž bylo připuštěno přistoupení 2. žalované do řízení na straně žalované, není správné; Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta první, § 226 o. s. ř.).

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

(zdroj: www.nsoud.cz)

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů