// Profipravo.cz / Výkon rozhodnutí / exekuce 12.01.2021

Upravený seznam přihlášených pohledávek jako exekuční titul

Upravený seznam přihlášených pohledávek ve smyslu ustanovení § 197 odst. 1 insolvenčního zákona obstojí jako formálně řádný exekuční titul i v případě, že v něm není výslovně zapsáno, že v něm uvedená pohledávka, jež má být vykonávána, nebyla popřena.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2844/2020, ze dne 13. 10. 2020

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 261a odst. 1 o. s. ř.
§ 274 odst. 1 o. s. ř.
§ 197 odst. 1 IZ

Kategorie: exekuce; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

1. Okresní soud ve Vyškově usnesením ze dne 2. 10. 2018, č. j. 12 EXE 1002/2017-62, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Po skutkové stránce uzavřel, že exekuce v této věci byla nařízena pověřením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 12. 9. 2017, č. j. 12 EXE 1002/2017-18, pro uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 25 076 868,49 Kč, na základě seznamu přihlášených pohledávek ze dne 14. 9. 2016 vedeného v insolvenčním řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS XY – pohledávka č. 1. Z protokolu Krajského soudu v Brně o přezkumném jednání a schůzi věřitelů ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. KSBR 37 INS XY, zjistil, že se u uvedeného soudu uvedeného dne konalo v insolvenční věci povinného přezkumné jednání a schůze věřitelů, při kterém byla mj. přezkoumána i pohledávka pod č. 1 (pohledávka oprávněné), přičemž insolvenční správce tuto pohledávku uznal. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2017, č. j. KSBR 37 INS XY, byl konkurs na majetek povinného zrušen z důvodu, že jeho majetek byl pro uspokojení věřitelů zcela nedostatečný. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2784/2010, soud uvedl, že v souladu s touto judikaturou byly v daném případě splněny všechny zákonem stanové podmínky pro nařízení exekuce na majetek povinného. Seznam přihlášených pohledávek pod poř. č. 1 je integrální součástí shora označeného protokolu o přezkumném jednání, ze kterého plyne existence přihlášené a nezpochybněné pohledávky oprávněné a tento seznam tak představuje řádný exekuční titul.

2. K odvolání povinného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 3. 2020, č. j. 12 Co 194/2019-87, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se předmětná exekuce zastavuje (výrok I.) a rozhodl, že oprávněná je povinna nahradit povinnému na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 133 467 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce povinného (výrok II.), a že oprávněná je povinna nahradit soudnímu exekutorovi JUDr. L. J., Exekutorský úřad P., náklady exekuce ve výši 6 655 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatoval, že oprávněnou předložený seznam přihlášených pohledávek oprávněné pod pořadovým číslem přihlášky č. 1 představuje spolu s Protokolem o přezkumném jednání a schůzi věřitelů vyhotoveným dne 14. 9. 2016, č. j. KSBR 37 INS XY, tzv. „upravený“ seznam přihlášených pohledávek dle ustanovení § 197 odst. 1 insolvenčního zákona, který by mohl být exekučním titulem ve smyslu ustanovení § 312 odst. 4 insolvenčního zákona. V dané věci však pouze za předpokladu, že bude mít veškeré náležitosti, které jsou pro tento typ exekučního titulu vyžadovány k tomu, aby se jednalo o titul materiálně vykonatelný. To znamená, že bude obsahovat přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přičemž současně z něj bude zcela nepochybně vyplývat, že se vztahuje k – v insolvenčním řízení – zjištěné neuspokojené pohledávce, kterou dlužník nepopřel (ust. § 312 odst. 4 insolvenčního zákona). V oprávněnou předloženém exekučním titulu ale není dostatečně nepochybným způsobem zachycen výsledek přezkumného jednání o tom, zda dlužník pohledávku (ne)popřel, když neobsahuje zřetelné a jasné vyjádření stavu této přihlášené pohledávky v tom smyslu, zda byla či nebyla popřena. Odvolací soud uzavřel, že se sice jedná o údaj, který pro další průběh insolvenčního řízení není významný, nicméně je významný z hlediska naplnění náležitostí tohoto zcela specifického exekučního titulu, neboť seznam přihlášených pohledávek ve smyslu ust. § 312 odst. 4 insolvenčního zákona může být způsobilým exekučním titulem jen tehdy, pokud přihlášená pohledávka nebyla při přezkumném řízení dlužníkem popřena.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání. Namítá, že exekuce v projednávané věci neměla být zastavena, neboť se odvolací soud nesprávně vypořádal s otázkou materiální vykonatelnosti exekučního titulu. S odkazem na ustanovení § 261a, 274 odst. 1 o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1258/2005, uvedla, že materiální vykonatelnost exekučního titulu znamená, že je z něj jasně znatelné, kdo má komu poskytnout jaké plnění. Odvolací soud tak chybně rozšířil otázku materiální vykonatelnosti o další kritérium, které zákon nepředpokládá (o existenci údaje o stanovisku insolvenčního dlužníka k pohledávce) a jeho rozhodnutí je proto v rozporu s judikaturou dovolacího soudu. Odvolací soud zcela nesprávně uzavřel, že pokud uvedená listina nesplňuje předpoklad své materiální vykonatelnosti, nelze učinit závěr o její způsobilosti být exekučním titulem ve smyslu ust. § 312 odst. 4 insolvenčního zákona ve spojení s ust. § 274 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Odvolací soud dále nevzal v úvahu, že dle platné právní úpravy lze pohledávky insolvenčních věřitelů účinně popřít jen u přezkumného jednání, a k jakémukoli pozdějšímu popření se nepřihlíží. Musel tedy z protokolu o přezkumném jednání zjistit, že se dlužník (povinný) přezkumného jednání neúčastnil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno. Dlužník (povinný) se tedy svou neúčastí na přezkumném jednání připravil o možnost pohledávku oprávněné popřít a k předmětné pohledávce oprávněné se nijak nevyjádřil, což znamená, že ji nepopřel. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se návrh povinného na zastavení exekuce zamítá. V dovolání rovněž navrhla odklad vykonatelnosti výroku II. napadeného usnesení o nákladech řízení.

4. Povinný ve vyjádření k dovolání uvedl, že byť odvolací soud zcela nepřisvědčil jeho argumentaci uvedené v odvolání, považuje jeho rozhodnutí za věcně správné. I přes jeho nepřítomnost u přezkumného jednání mělo být v listině jasně zachyceno, zda předmětnou pohledávku popřel, či nikoli, neboť z pouhé nepřítomnosti dlužníka u přezkumného jednání nelze dovodit splnění náležitostí exekučního titulu (v tomto případě splnění skutečnosti, že dlužník pohledávku nepopřel). Navíc povinný podáním ze dne 26. 9. 2016 Krajskému soudu v Brně sdělil, že pohledávku oprávněné zcela popírá. Navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl a nevyhověl návrhu na odklad vykonatelnosti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení.

5. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na posouzení právní otázky, zda tzv. upravený seznam přihlášených pohledávek dle § 197 odst. 1 insolvenčního zákona obstojí ohledně v něm uvedené pohledávky jako formálně způsobilý exekuční titul, aniž by v něm bylo výslovně uvedeno, že předmětná pohledávka nebyla popřena, která dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu v úplnosti vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání oprávněné je důvodné.

6. Dle ustanovení § 197 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení – dále jen „insolvenční zákon“, výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis (odst. 1). Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (odst. 2).

7. Dle ustanovení § 312 odst. 4 insolvenčního zákona na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311.

8. Dle ustanovení § 261a odst. 1 o. s. ř. výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.

9. Dle ustanovení § 274 odst. 1 o. s. ř. ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon: a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek; b) vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví; c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených; d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených; e) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona; f) vykonatelných rozhodnutí a jiných exekučních titulů orgánů veřejné moci; g) rozhodnutí orgánů Evropských společenství; h) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon; s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.

10. Dovolací soud se ztotožňuje s argumentací dovolatelky, dle níž je seznam přihlášených pohledávek ve smyslu ustanovení § 197 insolvenčního zákona řádným exekučním titulem, a to i tehdy, není-li v něm výslovně uvedeno, že předmětná pohledávka nebyla ze strany dlužníka popřena (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 11. 2005, sp. zn. 26 Co 365/2005, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 44/2007, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 20 Cdo 657/2012, a ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 20 Cdo 2784/2010). Tím, že určitá pohledávka je v upraveném seznamu uvedena, se totiž dává jasným způsobem najevo, že vůči ní je upravený seznam ve smyslu § 197 insolvenčního zákona způsobilým exekučním titulem, jinak by do tohoto upraveného seznamu vůbec nebyla pojata. Ze zákona se totiž nepodává, že by upravený seznam neměl jako exekuční titul obstát jen proto, že v něm není výslovně uvedeno, že pohledávka nebyla popřena.

11. Lze tedy shrnout, že upravený seznam přihlášených pohledávek ve smyslu ustanovení § 197 odst. 1 insolvenčního zákona obstojí jako formálně řádný exekuční titul i v případě, že v něm není výslovně zapsáno, že v něm uvedená pohledávka, jež má být vykonávána, nebyla popřena.

12. Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu neobstojí; vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil.

13. Dovolatelka v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti výroku II. dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že lze akceptovat takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, to však za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí. Stejně tak nelze nic namítat proti tomu, kdy Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání oprávněné rozhodl neprodleně (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), nezabýval se jejím návrhem na odklad vykonatelnosti výroku II. dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, protože z důvodu zrušení dovoláním napadeného rozhodnutí pozbývá dovoláním napadené rozhodnutí veškerých vlastností existujícího rozhodnutí, včetně právní moci a vykonatelnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3298/2018).

14. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů