// Profipravo.cz / Monitoring 07.05.2023
Umístění dítěte do dětského domova pro neshody rodičů
Umístění dítěte do dětského domova pro neshody rozvedených rodičů neobstálo před Ústavním soudem
III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Zemánek) rozhodl, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. 11. 2022, č. j. 0 P 277/2018-1347, a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2022, č. j. 70 Co 419/2022-1420 bylo porušeno právo stěžovatelky a nezletilého na rodinný život, zaručené čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny, ve spojení s právem nezletilého podle čl. 3 odst. 1 a čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte.
Obvodní soud pro Prahu 8 nejprve svěřil rozsudkem nezletilého vedlejšího účastníka a jeho sestru do střídavé péče obou rodičů. Současně nad výchovou nezletilých stanovil dohled s odůvodněním, že mezi rodiči jde o mimořádně konfliktní vztah, který má vliv na psychický vývoj dětí. O dva roky později vydal obvodní soud na základě podnětu orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) usnesení, kterým zahájil řízení ve věci uložení výchovného opatření, změny výchovy a výživy, úpravy styku, svěření do péče třetí osoby, zbavení rodičovské odpovědnosti a nařízení ústavní výchovy nezletilých. Dne 15. 11. 2022 vydal obvodní soud ústavní stížností napadené usnesení, kterým zahájil řízení o nařízení předběžného opatření, kterým by bylo uloženo rodičům odevzdat nezletilého (ve věku 11 let) do péče dětského domova, a současně uložil rodičům, aby do právní moci rozhodnutí odevzdali nezletilého do péče dětského domova. Dospěl k závěru, že oba rodiče svých přístupem dlouhodobě nezletilého poškozují, což má přímý dopad na nežádoucí chování nezletilého. Podle obvodního soudu bylo třeba zatímně upravit poměry nezletilého chlapce, neboť jeho normální vývoj je vážně ohrožen a narušen. Proti tomuto usnesení podali stěžovatelka (matka) a vedlejší účastník (otec) odvolání, kterému však Městský soud v Praze nevyhověl. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena nejen její ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a ochranu soukromého a rodinného života, ale především práva jejího nezletilého syna.
Ústavní soud stížnosti stěžovatelky vyhověl, protože se nejednalo o oprávněný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky a jejího syna. Předběžná opatření zpravidla nedosahují takové intenzity, aby mohla zasáhnout do ústavně zaručených práv, neboť jde o opatření dočasného charakteru. Obvodní soud nicméně v této věci stěžovatelce a vedlejšímu účastníkovi (otci) nařídil na dobu neurčitou umístit jejich nezletilého syna do dětského domova. Pro takové opatření přitom nebyly splněny podmínky.
Podle Ústavního soudu z napadeného usnesení obvodního soudu neplyne, že by v řízení nastaly podmínky, které by odůvodňovaly umístění nezletilého z péče rodičů do péče ústavní. Takovými podmínkami by byla např. vážná změna v chování nezletilého, důvodné podezření, že je nezletilý rodiči týrán, či vážně ohrožován. Z posledního jednání ve věci naopak vyplynulo, že se rodiče nezletilého pokoušeli dospět k dohodě a byli ochotni upravit střídavou péči. Obvodní soud vůbec nezjišťoval názor dětí na toto nové uspořádání střídavé péče. Uvedl, že je nezletilý vystaven konfliktům mezi rodiči, při kterých docházelo ke slovnímu i fyzickému napadání, ze spisu ale není patrné, že by v době vedení soudního řízení v této věci k takovým vážným situacím docházelo.
Za zásadní vadu řízení Ústavní soud označil skutečnost, že obvodní soud vydal napadené předběžné opatření, aniž by prokazoval, že je nezletilý ve stavu nedostatku řádné péče nebo že je jeho vývoj vážně ohrožen. Není jasné, čím konkrétně obvodní soud odůvodňuje svůj závěr, že rodiče nezletilého vystavují závažnému ohrožení jeho tělesné a duševní integrity v takové míře, že je nutné jej z jejich péče odejmout. Podle Ústavního soudu chybí v rozhodnutí obvodního soudu hodnocení proporcionality zásahu do základních práv nezletilého, jakož i hodnocení řešení, které by bylo v jeho nejlepším zájmu. Obvodní soud neprokazoval, co lze považovat za nejlepší zájem nezletilého ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Nezkoumal ani otázku, zda by mohla lépe fungovat nová dohoda přijatá rodiči nezletilého v říjnu 2022, dle které by se sourozenci v péči rodičů střídali a byli spolu méně dní, či zda by bylo možné a vhodné svěřit nezletilého do péče jiné osoby, a ani neřešil, jak dále (po odejmutí nezletilého z péče rodičů) zlepšit situaci v rodině nezletilých.
Ústavní soud setrvale zdůrazňuje, že základem rodinných vazeb je tradičně pouto pokrevního příbuzenství mezi členy rodiny, kde se primárně uskutečňuje péče o děti. Opakovaně judikuje, že svěření dítěte do péče jiné osoby musí mít přednost před péčí nerodinnou, zajišťovanou v ústavech nebo v jiných zařízeních ústavního typu. Odnětí dítěte nelze akceptovat v případě, že v biologické rodině dítěti nehrozí vážná a konkrétní rizika, neboť s tímto odůvodněním by bylo možné odejmout tisíce dětí a svěřit je „lepším rodičům“. Takový postup je rozporný se základními právy i zákonem. V odůvodnění napadeného usnesení obvodního soudu chybí dle Ústavního soudu informace, zda existují v rodině nezletilého i jiné osoby, kterým by nezletilý mohl být v případě důvodů pro jeho odnětí z péče svěřen. V případě prarodičů je obvodním soudem uvedeno pouze to, že jsou do sporu mezi rodiči zataženi, ale není jasné, proč by nebylo vhodné nezletilého do jejich péče umístit, ani z jakých důkazů dospěl k takovému závěru. Obvodní soud také nevysvětlil, co by měli rodiče konkrétně dělat, aby jim syn mohl být opětovně svěřen do péče.
V řízení byla také pominuta participační práva dítěte, protože nedošlo ke zjištění názoru nezletilého na jeho umístění do dětského domova. Nezletilý tak dle Ústavního soudu nebyl ze strany státních orgánů nijak dopředu informován o tom, že soud zvažuje jeho umístění do ústavního zařízení. Tím, že obvodní soud řádně neposoudil, zda je v nejlepším zájmu nezletilého vedlejšího účastníka jeho umístění do dětského domova, nezjišťoval ani jeho názor na danou situaci a nevěnoval pozornost jeho vhodnému poučení, porušil právo stěžovatelky i nezletilého na soudní ochranu.
Nezletilý chlapec je dosud v dětském domově. Jelikož se obvodní soud dopustil pochybení, která vedla k porušení ústavně zaručených práv rodičů a nezletilého, přičemž městský soud tato porušení nenapravil, Ústavní soud jejich rozhodnutí týkající se umístění nezletilého do domova zrušil. V závěru také přisvědčil doporučení opatrovníka nezletilého, aby se obecný soud v dalším řízení zaměřil na nařízení takové odborné pomoci rodině, která se zaměřuje na práci s celým rodinným systémem.
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 484/23 je dostupný zde (800 KB, PDF).
(zdroj zprávy naleznete zde)
Autor: tisk. zpráva ÚS