// Profipravo.cz / Procesní shrnutí 18.10.2022
Prokázání převodu směnky na řad v exekučním řízení
Podmínkou pro převod směnky na řad je vedle rubopisu také její předání nabyvateli. Ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu (§ 256 odst. 2 o. s. ř.) je proto třeba vyložit tak, že listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem je na místě za účelem pozitivního rozhodnutí o singulární sukcesi během exekuce (§ 36 odst. 5 ex. řádu) prokázat i předání směnky na řad nabyvateli. Úředně ověřený podpis indosanta (dosavadního oprávněného) na směnce nepostačuje.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1415/2022, ze dne 26. 7. 2022
Dotčené předpisy:
§ 36 odst. 4 zák. č. 120/2021 Sb.
§ 256 odst. 2 o. s. ř.
§ 1103 odst. 2 o. z.
čl. I. § 11 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb.
Kategorie: exekuce; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
1. Soudní exekutor Mgr. J. P., Exekutorský úřad C., usnesením ze dne 18. 1. 2021, č. j. 135 EX 5517/15-155, rozhodl, že do exekučního řízení na místo dosavadní oprávněné Komerční banky, a.s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 969/33, identifikační číslo osoby 45317054 – dále jen „Komerční banka, a.s.“, vstupuje jako oprávněná AD IN, s.r.o., se sídlem v Praze 6, Na Hubálce č. 707/10, identifikační číslo osoby 27096785 – dále jen „AD IN, s.r.o.“.
2. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. března 2021, sp. zn. 26 Co 63/2021, usnesení soudního exekutora potvrdil. Odvolací soud zjistil, že exekučním titulem je v dané věci směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2009, č. j. 13 Cm 65/2009-22. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 461/2004, a ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. 20 Cdo 711/2009) uvedl, že chce-li majitel směnky, jenž doložil své právo k ní nepřetržitou řadou indosamentů, prokázat, že na něj přešla i práva ze směnečného platebního rozkazu vydaného na základě indosované směnky, musí být podpis indosanta na směnce úředně ověřen. V projednávané věci byla směnka indosována na řad AD IN, s.r.o., přičemž osoby jednající za Komerční banku, a.s. (původní oprávněnou), podpisy na předmětné směnce, tedy podpisy tvořící součást rubopisu – indosamentu před příslušným orgánem uznaly za vlastní (což vyplývá z ověřovacích doložek pro legalizaci ze dne 9. 12. 2020 a ze dne 11. 1. 2020). Byl-li podpis indosanta na směnce úředně ověřen, bylo tak ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 a 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu – dále jen „ex. řád“, prokázáno, že práva, která jsou předmětem exekuce, byla převedena na AD IN, s.r.o. Odvolací soud uzavřel, že další námitky povinného nejsou způsobilé k uplatnění v tomto řízení o vstupu nabyvatele práva do řízení na místo původní oprávněné.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání s odůvodněním, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3880/2013, a ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2344/2015, uvedl, že k účinnému převodu práv ze směnečného platebního rozkazu, tedy ze směnky, nepostačuje její rubopisování, ale musí být také předána nabyvateli. Jak vyplývá z usnesení soudního exekutora, původní oprávněná předala v sídle soudního exekutora předmětnou směnku, z čehož plyne, že směnka doposud nebyla AD IN, s.r.o., tradována a je tak vyloučeno, aby se tato společnost stala procesní nástupkyní původní oprávněné. V dané věci proto nelze mít za prokázanou podmínku převodu práva ve smyslu ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu. Opomenutím nedostatku translačních účinků směnečných nároků, jež jsou dle ustanovení čl. I. § 11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového – dále jen „zákon směnečný a šekový“, ve spojení s ustanovením § 1103 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku – dále jen „o. z.“, mimo jiné podmíněny i fyzickým předáním směnky indosatáři, se tedy odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu i usnesení soudního exekutora a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
4. Původní oprávněná Komerční banka, a.s., ve vyjádření k dovolání uvedla, že se ztotožňuje s usnesením soudního exekutora i s usnesením odvolacího soudu a navrhla, aby bylo dovolání odmítnuto.
5. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání je přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu v otázce naplnění předpokladů pro převod práv ze směnky na řad.
6. Podle ustanovení § 1103 odst. 2 o. z. vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky; převodce cenného papíru však ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.
7. Podle čl. I. § 11 odst. 1 zákona směnečného a šekového každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem).
8. Podle ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.
9. Nejvyšší soud již v minulosti uzavřel, že podmínkou pro převod směnky na řad je vedle rubopisu, také její předání nabyvateli (viz. § 1103 odst. 2 o. z., čl. I. § 11 odst. 1 zákona směnečného a šekového, dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3880/2013, a ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2344/2015).
10. Za takových okolností nelze ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu (§ 256 odst. 2 o. s. ř.) aplikovat s jiným výsledkem, než že listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem je na místě za účelem pozitivního rozhodnutí o singulární sukcesi během exekuce (§ 36 odst. 5 ex. řádu) prokázat i předání směnky na řad nabyvateli. Úředně ověřený podpis indosanta (dosavadního oprávněného) na směnce nepostačuje.
11. S právě uvedeným závěrem nejsou v rozporu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. 20 Cdo 461/2004, ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. 20 Cdo 711/2009, ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3271/2018, či ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 20 Cdo 2116/2020. Z těchto rozhodnutí se pouze podává, že směnku na řad nelze převést smlouvou o postoupení pohledávky, a proto platí, že za účelem prokázání převodu práva ve smyslu ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu se soudní exekutor (exekuční soud) nemůže spokojit s úředně ověřenou smlouvou o postoupení pohledávky. Jde-li o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. 20 Cdo 475/2017, toto rozhodnutí právě uvedené rovněž nepopírá, naznačuje se z něho pouze, že úředně ověřenou listinou ve smyslu ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu, jímž dosavadní oprávněný prokáže akt předání směnky na řad tomu, kdo do řízení má vstoupit na jeho místo, může být i listina obsahující (neplatnou) smlouvu o postoupení pohledávky – převedení směnky na řad, stvrzuje-li se v ní, že samotná směnka byla nabyvateli předána.
12. Z výše uvedeného se tedy podává, že odvolací soud nesprávně uzavřel, že k prokázání převodu práva ze směnky na řad ve smyslu ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu (§ 256 odst. 2 o. s. ř.) postačí pouze úředně ověřený rubopis.
13. Vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudního exekutora, a proto dovolací soud zrušil i toto usnesení a věc vrátil soudnímu exekutorovi (Mgr. Janu Peroutkovi, Exekutorský úřad Chomutov) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
14. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
15. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).
Autor: -mha-