// Profipravo.cz / Procesní shrnutí 09.06.2022

Místní příslušnost v řízení o soudním prodeji zástavy

S účinností od 1. 5. 2015 platí, že pokud je předmětem řízení o soudním prodeji zástavy zástava k nemovitosti, je místně příslušný soud podle místa dotčené nemovitosti (tj. okresní soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází), a pokud jde o zástavu k movitým věcem, je místně příslušný obecný soud zástavního dlužníka, tj. soud určený podle pravidel občanského soudního řádu (tj. § 85 o. s. ř., případně podle § 86 o. s. ř. v případě, že nemá zástavní dlužník obecný soud v České republice, ale je známo místo jeho posledního pobytu v České republice nebo místo, kde má v České republice majetek; v krajních případech podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 136/2022, ze dne 18. 3. 2022

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.
§ 353a odst. 1 a 2 zák. č. 292/2013 Sb. ve znění do 28. 8. 2020

Kategorie: místní příslušnost; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:


Zástavní věřitelka se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 1. 7. 2020 domáhala po zástavních dlužnících z titulu úvěrové smlouvy soudního prodeje zástavy k uspokojení své pohledávky ve výši 4.162.416,16 Kč s příslušenstvím, a to "pozemkové parcely č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba XY č. p. XY, pozemkové parcely č. XY, zahrada a pozemkové parcely č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če garáž, to vše zapsáno v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY, obec XY, k. ú. XY, na LV č. XY".

Podáním ze dne 25. 8. 2020 zástavní dlužníci namítli místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 5. Uvedli, že je třeba potvrdit existenci a výši zajištěné pohledávky a že k tomu je příslušný obecný soud zástavní věřitelky.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 9. 10. 2020, č. j. 21 C 40/2020-52, rozhodl, že se námitka místní nepříslušnosti vznesená zástavními dlužníky zamítá. Dospěl k závěru, že místně příslušným soudem pro řízení o soudní prodej zástavy je soud, v jehož obvodu se nachází nemovitá zástava.

K odvolání obou zástavních dlužníků Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 12. 2020, č. j. 15 Co 464/2020-63, opraveným usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. 15 Co 464/2020-85, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že pro určení místní příslušnosti soudu v řízení o soudním prodeji zástavy je rozhodující charakter zástavy. Je-li předmětem zástavy nemovitá věc, je pak výlučně místně příslušným soud, v jehož obvodu tato nemovitá věc leží.

Proti „oběma rozhodnutím“ podala zástavní dlužnice 2) dovolání. Namítla, že „v tomto řízení se řízení netýká práva k nemovitosti, ale toliko přezkoumání podkladů umožňující prodej“. Na místě je postup podle ustanovení § 353a odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., pro řízení je příslušný obecný soud zástavního dlužníka.

Usnesení odvolacího soudu napadl dovoláním též zástavní dlužník 1). Namítal shodně se zástavní dlužnicí 2) a navrhl, aby byla usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání [srov. § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)]. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto dovolací řízení o této části podaného dovolání zástavní dlužnice 2) podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 243b o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení právní otázky, který soud prvního stupně je místně příslušným k řízení o soudním prodeji zástavy, kterou je nemovitost, která nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena ve všech souvislostech, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání zástavních dlužníků není důvodné.

Otázku místní příslušnosti soudu k řízení o soudním prodeji zástavy, kterou je nemovitost, je třeba v projednávané věci i v současné době – vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno dne 1. 7. 2020 – posoudit podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění účinném do 28. 8. 2020 (dále též jen "z. ř. s.").

Řízení o soudním prodeji zástavy je „zvláštním řízením", které se řídí především zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních [srov. § 2 písm. n), § 353a - 358 z. ř. s.].

Podle ustanovení § 353a odst. 1 z. ř. s. pro řízení je příslušný obecný soud zástavního dlužníka.

Podle ustanovení § 353a odst. 2 z. ř. s. namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá zástava, týká-li se řízení práva k ní.

Zákon o zvláštních řízeních soudních byl s účinností od 1. 5. 2015 novelizován zákonem č. 87/2015, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva, tak, že došlo k vložení nového ustanovení § 353a z. ř. s., jímž byla změněna pravidla pro určování místní příslušnosti soudů pro řízení o soudním prodeji zástavy. V důvodové zprávě k zákonu č. 87/2015 Sb., změna zákonů v souvislostí s účinností rekodifikace soukromého práva, pro řízení o soudním prodeji zástavy se navrhuje, aby místně příslušným soudem byl obecný soud zástavního dlužníka (v případě jiné zástavy než je nemovitost) a v případě nemovité věci, aby byl příslušný soud, v jehož obvodu se daná nemovitá zástava nachází. Navrhovaným ustanovením je jasně stanoveno, který soud je k řízení příslušný (srov. Důvodová zpráva ze dne 3. 9. 2014, sněmovní tisk č. 306/0).

S účinností od 1. 5. 2015 tedy platí, že pokud je předmětem řízení zástava k nemovitosti, je místně příslušný soud podle místa dotčené nemovitosti (tj. okresní soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází), a pokud jde o zástavu k movitým věcem, je místně příslušný obecný soud zástavního dlužníka, tj. soud určený podle pravidel občanského soudního řádu (tj. § 85 o. s. ř., případně podle § 86 o. s. ř. v případě, že nemá zástavní dlužník obecný soud v České republice, ale je známo místo jeho posledního pobytu v České republice nebo místo, kde má v České republice majetek; v krajních případech podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne).

Soudní judikatura již dříve (před novelizací zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zákonem č. 87/2015, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva) dospěla k závěru, že v řízení o soudním prodeji zástavy zahájeném v době od 1. 1. 2014 do 30. 4. 2015, je-li zástavou nemovitost, je výlučně místně příslušným soudem k řízení o soudním prodeji zástavy soud, v jehož obvodu je zastavená nemovitá věc (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3771/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2523/2017).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání zástavních dlužníků proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů