// Profipravo.cz / Procesní shrnutí 18.08.2021

Překážka věci rozsouzené v řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby

Okruh účastníků řízení o vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby vyplývá ze zákona, na straně žalované jsou jimi vždy navrhovatel dražby, dražebník a vydražitel, na straně žalující potom vždy osoby, vysloveně vyjmenované v ustanovení § 48 odst. 3 a odst. 4 zákona o veřejných dražbách, a ve vztahu k těmto osobám tudíž působí účinky ustanovení § 159a odst. 2 a odst. 4 o. s. ř. v případě výroku rozsudku o vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby. Jinak řečeno, pravomocný rozsudek, jímž byla vyslovena neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vytváří překážku věci rozhodnuté pouze ve vztahu k osobám, jimž přísluší věcná legitimace (ať již aktivní, či pasivní) pro toto řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1002/2021, ze dne 28. 5. 2021

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 83 odst. 2 písm. d) o. s. ř.
§ 159a o. s. ř.
§ 48 zák. č. 26/2000 Sb.

Kategorie: nedostatek podmínky řízení, překážky postupu řízení; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal, aby soud vyslovil neplatnost veřejné nedobrovolné dražby provedené žalovanou 2) jako dražebníkem dne 11. 4. 2018 na návrh žalované 3), jejímž předmětem byly nemovitosti – pozemky parc. č. XY, XY a XY v katastrálním území XY. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že nebylo jisté, zda žalovaná 3) byla věřitelkou pohledávky, k jejímuž vymožení byla dražba provedena, kdo je vlastníkem předmětných pozemků, které byly v dražbě prodány, ani platnost rozhodčího nálezu, který byl titulem pro provedení dražby, o jehož zrušení je vedeno soudní řízení.

Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 10. 5. 2019, č. j. 38 C 110/2018-139, řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 55 C 118/2018. Uvedl, že u zdejšího soudu je vedeno řízení pod sp. zn. 55 C 118/2018, jehož předmětem je neplatnost stejné veřejné dražby, ale že účastníci tohoto řízení jsou žalované 1) – 4), bez účasti žalobce. Otázka posouzení existence důvodů neplatnosti veřejné dražby má však zásadní význam i pro toto řízení, proto jsou dány důvody pro přerušení řízení.

Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 8. 4. 2020, č. j. 38 C 110/2018-176, rozhodl, že v řízení se pokračuje, řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč. Dovodil, že řízení pod sp. zn. 55 C 118/2018 bylo pravomocně skončeno dne 24. 1. 2020, kdy nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2019, č. j. 18 Co 190/2019-308, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodní soud pro Prahu 4 ze dne 14. 3. 2019, č. j. 55 C 118/2018-225, kterým byla určena neplatnost dražby. Důvodem neplatnosti bylo provedení dražby přes výslovný zákonný zákaz (§ 46b odst. 1 a 4 zákona o veřejných dražbách). Dospěl k závěru, že zákon o veřejných dražbách brání tomu, aby ve věci určení neplatnosti veřejné dražby probíhala u soudu proti témuž žalovanému (stejným žalovaným) další řízení o žalobě jiných žalobců o určení neplatnosti stejné veřejné dražby, vycházející z téhož stavu jako dříve zahájené řízení, a účastní-li se všech řízení vždy navrhovatel dražby, vlastník, dražebník a vydražitel, třeba i v jiném procesním postavení. Protože v daném případě se jak pravomocně skončeného řízení, tak tohoto řízení, účastnili vlastník předmětu dražby, dražebník, navrhovatel dražby a vydražitel, je pravomocné rozhodnutí o neplatnosti dražby závazné nejen pro účastníky řízení 55 C 118/2018, ale i pro třetí osoby, tvoří tedy překážku věci pravomocně rozsouzené a věc nemůže být znovu projednávána.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 7. 2020, č. j. 12 Co 144/2020-202, ve znění usnesení ze dne 15. 12. 2020, č. j. 12 Co 144/2020-235 a usnesení ze dne 3. 3. 2021, č. j. 12 Co 144/2020-250, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích o zastavení řízení II., nákladech řízení III. a vrácení soudního poplatku IV. potvrdil, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dovodil, že soud prvního stupně přesvědčivě vysvětlil, proč je výsledek řízení sp. zn. 55 C 118/2018 závazný i pro žalobce jako třetí osobu, která nebyla účastníkem předcházejícího řízení. Je-li požadováno určení neplatnosti stejné dražby, jde o týž nárok, z téhož jednání a stavu, jako v dřívějším řízení. Z tvrzeného postavení žalobce jako akcionáře CUBICK CZECH, a. s. nelze dovodit, že by byl oprávněn domáhat se určení neplatnosti dražby, neboť nesplňuje podmínky podle ustanovení § 48 odst. 3, 4 zákona o veřejných dražbách, aktivní legitimace k podání žaloby o neplatnost dražby byla již pravomocně přisouzena žalované 1), jako vlastníku nemovitostí. V obou soudních řízeních byly účastníky všechny zákonem předpokládané subjekty, navrhovatel dražby, vlastník předmětu dražby, dražebník a vydražitel, byla tak splněna i podmínka totožnosti účastníků. Pravomocným určením neplatnosti dražby byl eliminován žalobcem tvrzený následek v podobě podstatného zásahu do jeho práv provedením dražby. Řízení o neplatnost dražby neslouží k řešení všech sporných otázek, tak jak je nastolil žalobce, zvláště když o jejich podstatě probíhají jiná samostatná řízení. Závěr soudu prvního stupně o vzniku překážky věci pravomocně rozhodnuté a důvodu zastavení řízení je proto správný.

Proti usnesení odvolacího soudu („v celém jeho rozsahu“) podal žalobce dovolání. Namítá, že „odvolací soud se při řešení otázky hmotného nebo procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“. Domnívá se, že „závěry odvolacího soudu jsou nesprávné“, „odvolací soud nesprávně rozhodl, že o věci již bylo pravomocně rozhodnuto“. Nesprávný je závěr odvolacího soudu o tom, že „výsledek řízení sp. zn. 55 C 118/2018 ve spojení s odvolacím řízením sp. zn. 18 Co 190/2019 je závazný i pro žalobce jako třetí osobu, která nebyla účastníkem předcházejícího řízení“. Žalobce poukazuje na to, že řízení vedené pod sp. zn. 55 C 118/2018, o určení neplatnosti téže dražby, bylo vedeno mezi jinými účastníky, jednalo se pouze o žalované 1) až 4), nikoli o žalobce. „Toto pravomocně skončené řízení nemá vůči žalobci následek spočívající ve vzniku překážky věci pravomocně rozsouzené, neboť tato překážka by byla dána pouze tehdy, pokud by se tohoto řízení (sp. zn. 55 C 118/2018) účastnili stejní účastníci, tedy i žalobce.“ „Probíhající řízení nemělo být zastaveno a mělo v něm být řádně pokračováno.“ „Odvolací soud nesprávně dovodil, že řízení mezi jinými účastníky má účinky pravomocně rozsouzené věci i pro třetí osoby.“ Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná 1) navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání žalobce podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).

Usnesení odvolacího soudu bylo napadeno „v celém jeho rozsahu“ (tedy i ve výrocích o náhradě nákladů řízení a vrácení soudního poplatku). Nejvyšší soud proto dovolání žalobce v části směřující proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o potvrzení usnesení soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení, a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]; dovolání proti výroku o vrácení soudního poplatku bylo též podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto, neboť v tomto rozsahu neobsahuje žádný dovolací důvod (§ 241a odst. 2 o. s. ř.).

Dovolání je však přípustné pro řešení otázky posouzení překážky věci rozsouzené v řízeních o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, neboť tato otázka nebyla ve všech souvislostech v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena.

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle ustanovení § 159a odst. 2 o. s. ř. výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. Zvláštní právní předpisy stanoví, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu je výrok pravomocného rozsudku závazný pro jiné osoby než účastníky řízení.

Podle ustanovení § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

Podle ustanovení § 83 odst. 2 písm. d) o. s. ř. zahájení řízení v dalších věcech stanovených zvláštními právními předpisy, brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky.

Podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o veřejných dražbách“) každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

Podle ustanovení § 48 odst. 4 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15 odst. 1 až 3, § 39, 42, § 43 odst. 1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47 odst. 1 až 12 a v § 49. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

Již v usnesení ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1002/2005, které bylo uveřejněno v časopise Soudní judikatura z občanského, obchodního a pracovního práva pod publikačním číslem 32/2006, a dále v usnesení ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. 21 Cdo 5310/2008, které bylo uveřejněno v časopise Soudní judikatura z občanského, obchodního a pracovního práva pod publikačním číslem 67/2011, Nejvyšší soud zaujal názor, že podle ustálené judikatury soudů jde o překážku litispendence ve smyslu ustanovení § 83 odst. 2 písm. e) o. s. ř. [nyní § 83 odst. 2 písm. d) o. s. ř. – pozn. dovolacího soudu] též ve věcech určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách; došlo-li k zahájení řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, je nepřípustné, aby u soudu probíhala jiná (další) řízení o určení neplatnosti stejné veřejné nedobrovolné dražby proti témuž žalovanému (stejným žalovaným), i kdyby byla zahájena žalobami podanými jinými (odlišnými) žalobci z totožných skutkových důvodů.

Následně v rozsudku ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2646/2008, Nejvyšší soud vyslovil a odůvodnil závěr, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3, odst. 4 zákona o veřejných dražbách se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) - aniž by tu byla dána jakákoliv výjimka - navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 o. s. ř. Při vymezení okruhu účastníků tohoto řízení musí být přihlédnuto k právní povaze veřejné nedobrovolné dražby, k předpokladům pro vyslovení její neplatnosti a k důsledkům, které z vyslovení neplatnosti dražby vyplývají pro právní vztahy těchto osob, jakož i k tomu, že účinek rozhodnutí o žalobě - jak vyplývá především z povahy neplatnosti dražby - se musí vztahovat na všechny, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, a že závěr o platnosti dražby musí pro všechny, jejichž práv a povinností se týká, vyznít stejně, aby vůči všem, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, byla otázka její neplatnosti vyřešena rozhodnutím soudu závazně (§ 159a odst. 1 a odst. 4 o. s. ř.).

Veřejná nedobrovolná dražba provedená podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle § 48 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby provedené podle § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), byla-li žaloba podána proti těm osobám, které jsou k určení neplatnosti dražby pasivně věcně legitimovány, a bylo-li právo na vyslovení neplatnosti dražby uplatněno ve stanovených lhůtách (srov. odůvodnění rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1679/2005, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 126/2006, a ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 224/2007).

Z uvedeného rozboru jednoznačně vyplývá, že okruh účastníků řízení o vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby vyplývá ze zákona, na straně žalované jsou jimi vždy navrhovatel dražby, dražebník a vydražitel, na straně žalující potom vždy osoby, vysloveně vyjmenované v ustanovení § 48 odst. 3 a odst. 4 zákona o veřejných dražbách, a ve vztahu k těmto osobám tudíž působí účinky ustanovení § 159a odst. 2 a odst. 4 o. s. ř. v případě výroku rozsudku o vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby. Jinak řečeno, pravomocný rozsudek, jímž byla vyslovena neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vytváří překážku věci rozhodnuté pouze ve vztahu k osobám, jimž přísluší věcná legitimace (ať již aktivní, či pasivní) pro toto řízení.

Z obsahu spisu vyplývá (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu - jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 a § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. - nepodléhá), že ve věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 55 C 118/2018, v níž bylo pravomocně rozhodnuto o neplatnosti nyní posuzované dražby, byli účastníky řízení jako žalobce vlastník předmětu dražby [zde žalovaná 4)], jako žalovaní dražebník [zde žalovaná 2)], navrhovatel dražby [zde žalovaná 1)] a vydražitel [zde žalovaná 3)].

Pakliže odvolací soud, jak plyne z odstavce 13. odůvodnění jeho rozhodnutí, zapochyboval o aktivní věcné legitimaci nynějšího žalobce k podání této žaloby (resp. pakliže odvolací soud nevyslovil jasný závěr o aktivní legitimaci žalobce k podání této žaloby), není jeho závěr o existenci překážky věci rozhodnuté zatím správný.

Protože usnesení odvolacího soudu není – jak vyplývá z výše uvedeného – správné a protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud toto usnesení zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud rovněž toto rozhodnutí (s výjimkou výroku o pokračování v řízení) a věc vrátil soudu prvního stupně (Obvodnímu soudu pro Prahu 4) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů