// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 06.10.2025

K okamžiku vzniku práva z vadného plnění dle smlouvy o dílo

I. Vznik práva objednatele z vadného plnění je vázán na okamžik přechodu nebezpečí škody na něj. Je-li předmětem díla věc, přechází nebezpečí škody na objednatele převzetím věci.

To, že dílo nebylo dokončeno v celém rozsahu vymezeném smlouvou, neznamená, že by nemohlo dojít k předání jeho části, nebo že nemohlo dojít k přechodu nebezpečí škody na věci. Aplikace § 2606 o. z., upravujícího předání a převzetí díla po částech, není vyhrazena pouze případům, kdy provádění díla po částech vyplývá z uzavřené smlouvy; takový požadavek z dotyčného ustanovení dovodit nelze. Nebylo-li v projednávané věci prokázáno, že by se účastníci dohodli na předání výhradně celého dokončeného díla „jako funkčního celku“, možnost aplikace § 2606 o. z. vyloučena není.

II. Pokud zhotovitel (podnikatel) uplatnil důvodně námitku předčasnosti uplatnění práv z vadného plnění vůči objednateli, který je spotřebitelem, aniž ho předem řádně seznámil s tím, jaká práva (a z nich vyplývající povinnosti) mu náleží, a s podmínkami pro jejich uplatnění, počítaje v to i informaci o tom, od kdy může spotřebitel uplatnit práva z vadného plnění, pak je namístě zvážit, zda nesplnění uvedené předsmluvní informační povinnosti při důvodném uplatnění uvedené námitky nekoliduje s § 6 odst. 2 o. z., což by se (v případě zamítnutí žaloby z důvodu, že spotřebitel práva z vadného plnění uplatnil předčasně) mohlo zohlednit při rozhodování o nákladech řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1792/2025, ze dne 26. 8. 2025

vytisknout článek

Dotčené předpisy:
§ 1811 odst. 2 o. z.
§ 2606 o. z.
§ 2608 o. z.

Kategorie: smlouva o dílo; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Žalobce se domáhá zaplacení peněžité částky (s příslušenstvím) představující slevu z ceny díla a náklady na vyhotovení znaleckého posudku.

2. Okresní soud ve Vyškově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. 1. 2024, č. j. 6 C 181/2023-163, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

3. Krajský soud v Brně (odvolací soud) v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

4. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že v červnu 2021 účastníci uzavřeli smlouvu, podle níž se žalovaný (zhotovitel) zavázal pro žalobce (objednatele) zhotovit dílo spočívající v provedení tesařských, pokrývačských a klempířských prací (prvků) na novostavbě rodinného domu žalobce v Podomí za dohodnutou cenu; strany se dohodly, že svislé odtokové svody budou instalovány po dokončení prací na fasádě a zateplení domu. Dílo nebylo dokončeno, nesporné mezi stranami však bylo, že v červenci či srpnu 2021 žalovaný dokončil stavbu střechy včetně položení krytiny a instaloval podokapní žlaby, okapové svody však instalovány nebyly, neboť tomu mělo předcházet zateplení domu a dokončení fasády. Žalobce uplatnil vady dokončené části střechy. Po právní stránce odvolací soud aproboval závěr soudu prvního stupně, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo nejen dodání střechy domu (zhotovení konstrukce a pokládka střešní krytiny), ale též dodání klempířských prvků, jejichž část (svislé svody) dodána nebyla. Dílo tak nebylo objektivně způsobilé k předání. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se účastníci dohodli na tom, že se dílo bude provádět postupně a že bude postupně v jednotlivých fázích žalovaným předáváno žalobci. Účastnící se naopak dohodli, že dílo bude dokončeno jako funkční celek, tj. včetně dodání (instalace) všech klempířských prvků, takže není důvod pro použití režimu § 2606 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Právní následek postupného předání díla nemůže nastat v důsledku faktického dílčího předání (např. tak, že se určitá část díla dokončí – např. střecha, pak nastane určitá prodleva, technologická přestávka, aby následně mohla být zbývající část díla dokončena), nýbrž může nastat tehdy, pokud se na takovém způsobu předání díla účastníci dohodnou; jinak řečeno jestliže se účastníci v relevantní formě na postupném předání díla dohodnou, platí, že dílo může být zhotovitelem předáno objednateli po jeho dokončení a předvedení jako celek. Z toho plyne závěr, že nebylo-li dílo dokončeno v části svislých svodů, a to z důvodu objednatelem neprovedeného zateplení a fasády domu, nemohlo být ani žalovaným předáno, neboť nedokončené dílo po právu nelze objednateli předat, ledaže by se tak smluvní strany dohodly, k čemuž v projednávané věci nedošlo. Nebylo-li dílo dosud předáno, nelze uplatňovat práva z odpovědnosti za vady. S odkazem na § 1925 o. z. odvolací soud odmítl požadavek žalobce věc posoudit jako náhradu škody, a to i s ohledem na jeho skutková tvrzení v žalobě. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který požadavku žalobce na zaplacení slevy z díla nevyhověl.

II. Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí závisí na otázkách hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzen jinak. Dovolatel má za to, že pokud odvolací soud vyloučil možnost uplatnění práv z vadného plnění jako předčasné, „lze uplatnit škodu“. Rovněž vytýká odvolacímu soudu, že „zaměnil tvrzení za právní kvalifikaci skutku, když uplatnění práv z vadného plnění je pouze právní hodnocení, nikoliv popis skutku samého“, že „vnutil účastníkům svůj náhled na právní stav, který nedokázal dále rozvinout“ a že nesplnil svou poučovací povinnost. Je přesvědčen, že dostatečně jasně vylíčil a prokázal vady díla takovým způsobem, aby mohlo být uvažováno i o náhradě „škody, která vadným provedením střechy vznikla na domě“. Jako výmysl označil „tvrzení soudu“, že účastníci byli domluveni, že dílo bude pokračovat po zateplení a provedení fasády. Namítá, že je jako spotřebitel ohledně možnosti uplatnit „svá práva“ odkázán až na výsledek práce, který musí převzít, aby mohl vytknout jeho vady. Podle něj odvolací soud rovněž nesprávně posoudil zhotovování díla, které bylo prováděno postupně, kdy nejprve byla dohodnuta jedna jeho část (střecha) a následně došlo k dohodě o zhotovení další části díla. Sám žalovaný přitom sdělil, že dílo bylo dokončené a další jiné dílo provádět nebude. Závěr odvolacího soudu znamená, že nedokončení díla neznamená porušení smlouvy a že nikdy nevznikne zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla a objednateli právo z vadného plnění. Dovolatel klade otázku, zda „nedošlo k zániku závazku nemožným plněním, které soud neodhalil“. Za nesprávnou označil tezi, že postupné zhotovení díla musí být dohodnuto písemně či v jiné právně relevantní formě a že nelze dílo předat „konkludentním ujednáním“, např. tím, že zhotovitel písemně sdělí, že dílo je hotové a nechť je objednatel užívá, a že se nehodlá „nijak jinak“ na díle podílet. Jako absurdní označil závěr, že musí být nutně provedena fasáda (která dle znaleckého posudku bude následně poškozena), aby mohl být dokončen svod v ceně 1 794 Kč a poté bude moci být dílo předáno jako údajně nedělitelný celek s tím, že zničená fasáda bude opravena, dojde k demontáži střechy, k vybourání části štítové zdi a k dalším pracem „majícím charakter škody“, zvlášť za situace, kdy zhotovitel odmítne dílo dokončit s tím, že je hotové. Z uvedených důvodů, jež se vztahují i ke správnosti rozsudku soudu prvního stupně, navrhl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

III. Přípustnost a důvodnost dovolání

7. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

8. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).

9. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.).

10. Výtky žalobce směřují vůči správnosti závěru odvolacího soudu, který neshledal právo z vadného plnění pro jeho předčasnost a nárok žalobce neposoudil jako právo na náhradu škody. Kritice nesprávného právního posouzení podrobuje žalobce oba uvedené závěry, aniž by formuloval konkrétní otázky (hmotného či procesního práva) a k nim přiřadil i jeden z důvodů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. Z celého obsahu dovolání - s přihlédnutím k argumentaci žalobce - však je dostatečně zřejmé, že napadá správnost právního závěru dovolacího soudu ohledně (otázky) předčasnosti uplatnění práv z vadného plnění a dílčí závěry týkající se aplikace § 2606 o. z. a posouzení uplatněného nároku jako náhrady škody.

11. Dovolací soud shledal dovolání přípustným podle § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky okamžiku vzniku práva z vadného plnění, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.

12. Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.

13. Dovolání je důvodné.

14. Podle § 2615 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (odstavec 1). O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odstavec 2).

Podle § 2100 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

Podle § 2617 o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

Podle § 2606 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

Podle § 2608 o. z. je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě (odstavec 1). Převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve (odstavec 2).

15. Z citovaných ustanovení především vyplývá, že vznik práva objednatele z vadného plnění je vázán na okamžik přechodu nebezpečí škody na něj. Je-li předmětem díla věc, přechází nebezpečí škody na objednatele převzetím věci (srov. § 2608 ve spojení s § 2121 odst. 1 o. z.). Podle § 2608 odst. 2 o. z. převzetím nabývá objednatel vlastnické právo k věci a přechází na něho nebezpečí škody na věci, nestalo-li se tak již dříve. Odvolací soud okamžik přechodu nebezpečí škody na objednatele nezkoumal, odkázal na právní závěry soudu prvního stupně, který se zabýval otázkou (ne)předání díla či jeho části, aby uzavřel, že k předání (nedokončeného) díla nedošlo a k předání jeho části ani dojít nemohlo. Soud prvního stupně vyšel z vlastní úvahy, že nedokončené svislé svody se z technologického hlediska zpravidla instalují až po dokončení fasády domu, ze zjištění, že se účastníci dohodli, že žalovaný jejich instalaci provede až po dokončení fasády a zateplení domu, k čemuž však nedošlo, a dovodil, že „je nepochybné, že v době dokončení střechy coby zásadního konstrukčního prvku ukončujícího stavbu rodinného domu fasáda a zateplení domu dokončeny nebyly, a proto žalovaný v tento okamžik nemohl dílo dokončit a nebylo ani objektivně způsobilé k předání“, oproti čemuž v jiné části odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se účastníci nedohodli na postupném provádění díla a jeho předávání v jednotlivých fázích, např. tak, že žalovaný dokončí stavbu střechy a položení krytiny a tuto část díla předá žalobci, aby poté dokončil např. zbývající klempířské prvky vedoucí k řádnému odvedení vody (…) a tuto zbývající část díla opět předá žalobci. Uvedené závěry jsou ve vzájemné kolizi, neboť na jedné straně soudy dovodily, že k dohodě o provedení části díla došlo, a zároveň dovodily, že tomu tak nebylo. To, že dílo v celém rozsahu vymezeném smlouvou dokončeno nebylo, neznamená, že by nemohlo dojít k předání jeho části, nebo že nemohlo dojít k přechodu nebezpečí škody na věci. Závěru, že jednotlivé stupně díla od sebe odlišit nelze, v projednávané věci zjevně odporuje nejen výše zmíněná dohoda účastníků, ale i samotná úvaha soudů, že fasáda a zateplení domu nebyly dokončeny „v době dokončení střechy coby zásadního konstrukčního prvku ukončujícího stavbu rodinného domu“. Soudy nižších stupňů rovněž náležitě nereflektovaly obsah korespondence účastníků, z níž (mimo jiné) vyplývá ujištění žalovaného, že „…dílo bylo předáno v odpovídající kvalitě bez zjevných závad a námitek zákazníka. Protokol o předání díla byl zákazníkovi předán k podpisu po dokončení díla. Do dnešního dne mi předávací protokol nevrátil podepsaný. Důkazem je i fakt, že veškeré faktury byly uhrazeny, až na jednu výjimku…“, či jeho výpověď, že „nebyly namontované pouze svislé odtokové svody“, „…já jsem mu řekl, že až bude mít hotovou fasádu, ať zavolá a instalujeme svody“. Podle přesvědčení dovolacího soudu z citované korespondence vcelku bez pochybností vyplývá, že podle žalovaného dílo, resp. jeho dokončená část byla předána a žalobce je v prodlení s podpisem předávacího protokolu.

16. Dále je třeba poznamenat, že aplikace § 2606 o. z. není vyhrazena pouze případům, kdy provádění díla po částech vyplývá z uzavřené smlouvy; takový požadavek z dotyčného ustanovení dovodit nelze. Neobstojí proto (odvolacím soudem nezpochybněná) úvaha soudu prvního stupně, že aplikace § 2606 o. z. je vyloučena již proto, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se účastníci dohodli na postupném provádění díla, což navíc nekoresponduje se zjištěním ohledně dohody o dodatečné instalaci svislých svodů. Nebylo-li prokázáno, že by se účastníci dohodli na předání výhradně celého dokončeného díla „jako funkčního celku“ (tj. v projednávaném případě včetně dodání a instalace svislých okapových svodů), možnost aplikace § 2606 o. z. vyloučena není. Nepřiléhavá je úvaha, kterou soud prvního stupně opírá o příklad technologických přestávek v průběhu provádění díla, a dovozuje-li, že postupné předání části díla může mít uvedené právní důsledky pouze tehdy, pokud se na takovém postupném způsobu předání díla účastníci dohodnou „v relevantní formě“, z čehož nesprávně dovodil, že nebylo-li dílo v části svislých svodů dokončeno (z důvodu neprovedeného zateplení a fasády domu), nemohlo být ani žalovaným předáno, neboť „nedokončené dílo po právu nelze objednateli předat“, ledaže by se tak smluvní strany dohodly, k čemuž v projednávané věci nedošlo.

17. Důvodnou shledal dovolací soud námitku, že nalézací soudy nepřihlédly k tomu, že závazkový vztah účastníků je vztahem spotřebitelským, neboť žalobce smlouvu uzavřel mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání s žalovaným, který je podnikatelem. Nevzaly v úvahu, že na takovou smlouvu se mimo jiné vztahují informační povinnosti uvedené v § 1811 odst. 2 o. z., mezi něž patří též povinnost podnikatele v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebiteli učiní závaznou nabídku, sdělit mu údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv. Uvedená povinnost vyplývá z požadavku, aby veškerá sdělení vůči němu podnikatel učinil jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva, a slouží k tomu, aby byl spotřebitel řádně informován mj. o možnostech uplatnit práva, která mu v daném závazkovém vztahu náleží. Podle důvodové zprávy k citovanému ustanovení jde o pravidlo převzaté zejména z čl. 5 směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a čl. 5 odst. 1 směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů. Pokud odvolací soud nezjišťoval, zda a jak ke splnění uvedené povinnosti ze strany žalovaného došlo, je právní posouzení věci neúplné. Vzhledem k účelu informační povinnosti vyplývající z § 1811 o. z. je třeba zohlednit, zda a jakým způsobem ji podnikatel vůči spotřebiteli splnil. Pokud by totiž vyšlo najevo, že zhotovitel (podnikatel) uplatnil důvodně námitku předčasnosti uplatnění práv z vadného plnění vůči objednateli, který je spotřebitelem, aniž ho předem řádně seznámil s tím, jaká práva (a z nich vyplývající povinnosti) mu náleží, a s podmínkami pro jejich uplatnění, počítaje v to i informaci o tom, od kdy může spotřebitel uplatnit práva z vadného plnění, pak je namístě zvážit, zda nesplnění uvedené předsmluvní informační povinnosti při důvodném uplatnění uvedené námitky nekoliduje s § 6 odst. 2 o. z., což by se (v případě zamítnutí žaloby z důvodu, že spotřebitel práva z vadného plnění uplatnil předčasně) mohlo zohlednit při rozhodování o nákladech řízení.

18. Z výše uvedených důvodů je závěr odvolacího soudu, že žalobce právo z vadného plnění v daném případě uplatnit nemohl, přinejmenším předčasný. Vzhledem k řečenému je nadbytečné se zabývat druhou dovolatelem předestřenou otázkou posouzení uplatněného nároku coby náhrady škody.

19. Jelikož právní posouzení věci co do řešení dovoláním otevřené otázky není správné (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu (včetně závislého výroku o nákladech řízení) zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

20. O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Autor: -mha-