// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 06.10.2025

Náhrada škody způsobené zásahem do stavebního stavu jednotky

I. Usnesení shromáždění vlastníků jednotek o výměně stoupacího vedení v domě lze, co do závažnosti jím řešené záležitosti pro vlastníky jednotek i pro společenství samotné, přirovnat (zejména s ohledem na technickou a finanční náročnost realizace takové záležitosti) k rozhodnutí o výměně výtahů v domě nebo o výměně oken v domě, jež podle judikatury Nejvyššího soudu lze pokládat za rozhodnutí přijaté v důležité záležitosti. Pak je ovšem důležitým důvodem pro přezkoumání usnesení shromáždění vlastníků jednotek ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. i schválení smlouvy o dílo, která stanoví konkrétní podmínky, za nichž bude výměna stoupacího vedení v domě realizována, jakož i schválení případných podstatných změn takové smlouvy.

II. Jestliže při výkonu správy domu společenstvím vlastníků jednotek má v souvislosti s údržbou či opravou společných částí dojít k nezbytnému zásahu do stavebního stavu jednotky v domě (včetně zásahu do vlastníkem jednotky vybudované části bytového jádra, jež z pohledu uvažované údržby či oprav nevybočuje z mezí standardního, obvyklého provedení, za účelem zajištění stavebního přístupu), jde stále o činnost v rámci údržby či opravy společných částí.

Ustanovení § 1183 odst. 1 o. z. ukládá vlastníku jednotky povinnost (pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu) umožnit do ní přístup, má-li být údržba, oprava, úprava, přestavba či jiné změna domu nebo pozemku (o nichž bylo řádně rozhodnuto) prováděna uvnitř jednotky nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky. V návaznosti na to § 1183 odst. 2 věta prvá o. z. stanoví, že při poškození jednotky prováděním prací podle odstavce 1, nahradí vlastníku jednotky škodu společenství vlastníků jednotek (jestliže vzniklo); jinak poměrně spoluvlastníci domu.

Právní úprava tak počítá s tím, že v rámci výkonu správy domu společenstvím vlastníků jednotek může dojít k nezbytnému zásahu do stavebního stavu jednotky v domě; je-li jím způsobena škoda, je ji povinno společenství vlastníku jednotky (ze svých prostředků) nahradit. Primárním způsobem náhrady škody je přitom uvedení do původního stavu.

III. Jestliže v rámci posuzované smlouvy o dílo byly společenstvím vlastníků jednotek sjednány též „vícepráce“ zahrnující nezbytné zjednání „stavebního přístupu“ k šachtě domu obsahující stoupací vedení přes stěnu jednotek a následné uvedení jednotky do původního stavu, jde stále o činnost v rámci výkonu správy domu společenstvím, jež jako taková je (může být) hrazena zhotoviteli z prostředků společenství. Předmětné usnesení takovou smlouvu schvalující proto z takového důvodu, z hlediska svého dopadu do vnitřních poměrů společenství, není nezákonné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1750/2025, ze dne 10. 9. 2025

vytisknout článek

Dotčené předpisy:
§ 1189 o. z.
§ 1209 odst. 1 o. z.

Kategorie: vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

1. Navrhovatel se domáhal vyslovení neplatnosti usnesení, kterým shromáždění účastníka (Společenství vlastníků XY – dále též jen „Společenství“) konané dne 6. 3. 2023 schválilo uzavření smlouvy o dílo se společností V SERVIS INSTALACE s.r.o., se sídlem Plzeňská 521/239, Stodůlky, 155 00 Praha 5, IČO 03934691, spočívající „ve výměně stoupaček rozvodů SV a TUV, odpadu a plynu vč. cirkulace, napojení na ležaté rozvody a všech 104 bytů v domě, jakož i v osazení čističů a výměně všech vodoměrů Enbra, včetně případných bouracích a zednických prací nezbytných k zajištění přístupu k šachtě stoupacího potrubí, jak jsou podrobně co do jednotlivých výkonů a materiálů položkově specifikovány v rozpočtech ve znění 4 cenových nabídek č. 22N0271 a 22N0276 - 8, které jsou nedílnou přílohou této smlouvy“. Tvrdil, že shromáždění účastníka nebylo oprávněno přijmout dotčené usnesení jako celek, neboť smlouva o dílo kromě samotné opravy stoupaček zahrnuje „případné vícepráce“ spočívající v bouracích a zednických pracích nezbytných k zajištění přístupu k šachtě stoupacích potrubí a finanční prostředky Společenství nemohou být vynakládány na „vícepráce“ představované opravami (vybouráním a opětovným vybudováním) zdí (uzavírajících přístup do šachty se stoupacími rozvody), které jsou součástí bytů jednotlivých vlastníků a nepředstavují společné části budovy.

2. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 24. 1. 2024, č. j. 73 Cm 6/2023-34, návrh zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

3. Na základě odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 7. 1. 2025, č. j. 9 Cmo 108/2024-57, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

4. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že navrhovatel je - coby vlastník bytové jednotky č. 678/95 v bytovém domě čp. XY na pozemku parcela č. XY, katastrální území a část obce XY, obec XY (vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) - členem účastníka, jímž je společenství vlastníků jednotek. Dne 6. 3. 2023 se konalo shromáždění Společenství, na němž byli přítomni vlastníci s 54,84 % hlasů; shromáždění bylo usnášeníschopné. Shromáždění přijalo pod bodem 2 usnesení ve znění: Shromáždění „Společenství vlastníků XY, schvaluje smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) na výměnu stoupaček TV, SV, kanalizace plynu vč. zednických prací se společností V SERVIS INSTALACE s.r.o. s tím, že bude doplněno platné pojištění zhotovitele a technický dozor investora, projednaný v bodu č. 3 programu. Vícepráce budou součástí smlouvy (dále též jen „předmětné usnesení“). Pro přijetí tohoto usnesení hlasovalo 89,53 % hlasů, proti 10,47 % hlasů, zdrželo se 0 % hlasů; navrhovatel hlasoval proti. Předmětem smlouvy o dílo byla výměna stoupaček rozvodů SV a TUV, odpadu a plynu vč. cirkulace, napojení na ležaté rozvody ve všech 104 bytech v domě, jakož i osazení čističů a výměna všech vodoměrů, včetně případných bouracích a zednických prací nezbytných k zajištění přístupu k šachtě stoupacího potrubí. Sjednaná cena za dílo činila celkem 4 936 986 Kč + 15 % DPH, a to včetně „víceprací“, specifikovaných jako: „bourací práce - zazděná jádra - demontáž a dopojení WC modulů – zednické a obkladačské práce“ ve výši 693 323,50 Kč (včetně DPH).

5. Po právní stránce odvolací soud (s odkazem na tam citovanou judikaturu Nejvyššího soudu) vyložil, že důležitý důvod pro přezkum usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže bylo dotčeným usnesením rozhodnuto o záležitosti, která buď přímo zasahuje do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Příkladmo jde o komplexní úpravu či revitalizaci domu, výměnu oken v celém domě či výměnu výtahů a schválení smlouvy o dílo, která stanoví podmínky, za nichž bude výměna výtahů realizována, jakož i schválení případných podstatných změn takové smlouvy. V daném případě považoval za rozhodné, že „proti smlouvě o dílo jako celku“ navrhovatel ničeho nenamítal, byl tedy „srozuměn s tím, že je potřeba rozsáhlou výměnu stoupaček rozvodů SV a TUV, odpadu a plynu ve všech 104 bytech provést“. Nesouhlasil toliko s částí smlouvy o dílo týkající se „víceprací“. Smlouva o dílo přitom byla usnesením schválena jako celek, pro přijetí usnesení hlasovalo téměř 90 % přítomných vlastníků a cena za vícepráce činila 693 323,50 Kč. Jestliže proto navrhovatel brojil pouze proti sjednaným vícepracím, pak při počtu 104 jednotek v domě a s ohledem na celkovou technickou a finanční náročnost realizace smlouvy o dílo nejde o věc srovnatelnou s těmi, u nichž judikatura dovodila, že jde o důležitou záležitost odůvodňující možnost přezkoumání přijatého usnesení shromáždění soudem. Nad rámec řečeného odvolací soud dodal, že i kdyby byl důležitý důvod pro přezkum předmětného usnesení dán, tak se z námitek navrhovatele nepodává žádný argument pro jeho nezákonnost; navrhovatel ani netvrdil, že by se výměna stoupaček neměla uskutečnit. Přičinil, že při provádění díla může vzniknout škoda, a to jak na straně vlastníka jednotky, tak na straně účastníka, neboť se budou realizovat i bourací a zednické práce nezbytné pro zajištění přístupu k stoupacímu vedení a následně uvedení do původního stavu. S povinností k náhradě takto případně v souvislosti s prováděním stavebních úprav vzniklé škody vlastníku jednotky přitom počítá ustanovení § 1183 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“).

6. Proti usnesení odvolacího soudu, a to „do všech jeho výroků“, podal navrhovatel (dále též jen „dovolatel“) dovolání. Má za to, že dovolání je přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), z důvodu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a „částečně procesního“ práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, vyjádřené např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009, či jeho usnesení ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016, a zároveň též na otázce, jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá nesprávnost závěru odvolacího soudu, že není dán důležitý důvod pro přezkum předmětného usnesení, když jeho obsah (potažmo obsah smlouvy o dílo) je nutno posuzovat jako celek, nikoli z něj izolovaně vytrhovat jen otázku „víceprací“. Navrhovatel pak nesouhlasil, z hlediska jí nastavených podmínek, se smlouvou o dílo jako s celkem. Vzhledem k významu této smlouvy, dané i celkovou cenou díla, a povaze a rozsahu díla o důležitý důvod pro přezkum předmětného usnesení jde. O takový důvod jde ostatně i z izolovaného pohledu samotné částky (části ceny díla) za „vícepráce“ ve výši 693 323,50 Kč. Úhrada těchto „víceprací“ se pak týká nikoli společných prostor domu, ale samotných jednotek (výlučného vlastnictví jejich vlastníků); nejde proto v tomto rozsahu o otázku správy domu a pozemku a nelze ji hradit z prostředků Společenství, neboť je to v rozporu s jeho stanovami, podle nichž lze takové prostředky vynakládat na opravy a technické zhodnocení společných částí. Pro tento rozpor se stanovami je předmětné usnesení neplatné. Uvedené „vícepráce“ by si jednotliví vlastníci měli hradit sami. Odkaz odvolacího soudu na § 1183 odst. 2 o. z. je nepřípadný, neboť přednostně má být (vůči vlastníkům jednotek) „aplikován princip odpovědnosti za nepředcházení škod“. Dovolatel proto navrhl, aby bylo usnesení odvolacího soudu a též soudu prvního stupně zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Účastník se ve svém vyjádření k dovolání ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že není dán důležitý důvod dle § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkum předmětného usnesení a že i kdyby byl dán, nelze shledat „neplatným nebo rozporným se zákonem či stanovami takové rozhodnutí shromáždění, kterým se schvaluje smlouva o provedení a zaplacení víceprací připadajících na náhradu škod způsobené vlastníkům při provádění oprav společných částí domu společenstvím“ (s odkazem též na § 1183 odst. 2 o. z.). Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, či zamítnuto.

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

9. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

10. Zamítnutí žaloby (rozhodnutí odvolacího soudu) je založeno na dvou důvodech (závěrech) a dovolatel napadá oba. Jednak na závěru, že není (ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.) dán důležitý důvod pro přezkum předmětného usnesení, a dále na závěru, že „i kdyby byl dán důležitý důvod pro přezkum předmětného usnesení“, tak se „z námitek navrhovatele nepodává žádný argument pro jeho nezákonnost“; „nelze dovodit, že by napadené usnesení bylo přijato nezákonně“. Odvolací soud se tak zabýval předmětným usnesením rovněž „věcně“, z hlediska jeho „zákonnosti“ a uzavřel, že též z tohoto pohledu předmětné usnesení obstojí.

11. Při řešení otázky, zda je dán důležitý důvod k přezkoumání předmětného usnesení, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu; dovolání je proto přípustné podle § 237 o. s. ř.

12. Nejvyšší soud ustáleně zaujímá takový výklad, že institut upravený v § 1209 odst. 1 o. z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním společenství vlastníků jednotek je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je pak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016, či ze dne 16. 8. 2022, sp. zn. 26 Cdo 1298/2022). Smyslem úpravy omezujících hledisek pro podání návrhu na přezkoumání usnesení shromáždění je minimalizace zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů; zákon proto připouští rozhodování podle § 1209 odst. 1 o. z. jen ve zcela odůvodněných a výjimečných případech (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022, a ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1714/2024).

13. Předmětné usnesení, potažmo smlouvu o dílo jím schválenou, bylo, co do závažnosti řešené záležitosti pro vlastníky jednotek i pro společenství samotné, nutné posuzovat jako celek a ohledně závěru o existenci důležitého důvodu dle § 1209 odst. 1 o. z. zohlednit dosavadní judikaturu dovolacího soudu pro obdobné případy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 26 Cdo 2657/2016). Při takovém právním posouzení je pak nutno dospět k závěru, že usnesení shromáždění o výměně stoupacího vedení v domě lze, co do závažnosti jím řešené záležitosti pro vlastníky jednotek i pro společenství samotné, přirovnat (zejména s ohledem na technickou a finanční náročnost realizace takové záležitosti) k rozhodnutí o výměně výtahů v domě nebo o výměně oken v domě, jež podle judikatury Nejvyššího soudu lze pokládat za rozhodnutí přijaté v důležité záležitosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1423/2009, či opět usnesení sp. zn. 26 Cdo 2657/2016). Pak je ovšem důležitým důvodem pro přezkoumání usnesení shromáždění vlastníků jednotek ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. i schválení smlouvy o dílo, která stanoví konkrétní podmínky, za nichž bude výměna stoupacího vedení v domě realizována, jakož i schválení případných podstatných změn takové smlouvy. Závěr odvolacího soudu, že není dán důležitý důvod pro přezkum předmětného usnesení, tak není správný.

14. Za tohoto stavu je zapotřebí zkoumat, zda předmětné usnesení bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství.

15. Usnesení odvolacího soudu závisí mimo jiné (je založeno) na hmotněprávní otázce (vytčené dovolatelem) výkladu podmínek ingerence soudu (zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů) při přezkoumání usnesení (přijatého shromážděním společenství vlastníků jednotek) podle § 1209 o. z. v případě, kdy v rámci oprav společných prostor domu - výměny stoupacího vedení a zjednání nezbytného stavebního přístupu k šachtě domu (obsahující toto vedení) přes stěnu jednotky, mají být prostředky společenství (rovněž) vynaloženy na uvedení takových jednotek do původního stavebně technického stavu. Tato otázka dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Proto i pro její řešení je dovolání přípustné; není však opodstatněné.

16. Hlavním účelem společenství vlastníků jednotek, coby právnické osoby, je zajišťování správy domu a pozemku (srov. § 1190, § 1194 odst. 1 o. z.). Legální definici správy domu a pozemku obsahuje ustanovení § 1189 odst. 1 o. z., jež vymezuje tuto správu jednak negativně jako vše, co nenáleží vlastníku jednotky, a jednak pozitivně jako vše, co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí; pozitivní vymezení současně doplňuje o výčet činností, které se rovněž považují za správu domu a pozemku; mj. jde i o činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí.

17. Základní vymezení práv a povinností vlastníka jednotky obsahuje § 1175 odst. 1 o. z., podle něhož má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt a zároveň užívat společné části, přičemž je omezen stejnými právy jiných vlastníků jednotek. Jde o vyjádření obecného práva a povinnosti každého vlastníka v návaznosti na § 1012 o. z. o předmětu a obsahu vlastnického práva a jeho omezení podle § 1013 o. z., modifikované specifickými znaky bytového spoluvlastnictví. Z citovaného ustanovení tak plyne právo vlastníka jednotky s bytem libovolně a výlučně nakládat, ale zároveň i možnost ostatních vlastníků jednotek se bránit proti případnému zneužití toho práva nežádoucím způsobem negatorní žalobou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 287/2018, i dřívější judikaturu tam uvedenou).

18. Jinými slovy, vlastnictví jednotky (bytu nebo nebytového prostoru) je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem, a práva jednotlivých vlastníků jsou pak omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek (srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu z 13. 3. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 51/2000).

19. Zákonná působnost společenství vlastníků ve smyslu § 1189 o. z. je omezena na oblast správy, provozu, údržby, oprav domu, jeho společných částí a pozemku, nemůže proto zasahovat do vlastnických práv k bytům (jednotkám) jednotlivých vlastníků. Společenství vlastníků se tak při úpravě svých stanov (jejich změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývajících z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na něj, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.; srov též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 26 Cdo 854/2022, uveřejněné pod č. 98/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

20. Z výše uvedeného plyne závěr, že vlastník jednotky - jak se podává z § 1175 odst. 1 o. z. - je v mezích svého vlastnického práva a při respektu k omezením daným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek a působností společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku oprávněn svou jednotku mj. spravovat, stavebně upravovat.

21. V poměrech dané věci je proto nutno uzavřít, že k vybudování „bytových jader“ (a nahrazení dosavadních dřevěných předstěn ohraničujících šachtu domu se stoupacím vedením zdí či sádrokartonovou příčkou) některými vlastníky jednotek - za předpokladu, že stavebně technicky nevybočují ohledně přístupu do šachty z mezí standardního, obvyklého provedení (a z obsahu spisu nevyplývá, že by některé vybočovaly) - došlo v souladu s uvedeným oprávněním vlastníka jednotky. Jde o obvyklé stavebně technické řešení (provedení), odpovídající vývoji kvality bydlení a jeho současným standardům. Jeho provedení proto v tomto smyslu nepředstavuje (dovolatelem namítané) porušení preventivní povinnosti k odvrácení újmy (srov. § 2903 odst. 1 o. z.).

22. Jestliže proto při výkonu správy domu společenstvím vlastníků jednotek má v souvislosti s údržbou či opravou společných částí dojít k nezbytnému zásahu do stavebního stavu jednotky v domě (včetně zásahu do vlastníkem jednotky vybudované části bytového jádra, jež z pohledu uvažované údržby či oprav nevybočuje z mezí standardního, obvyklého provedení, za účelem zajištění stavebního přístupu), jde stále o činnost v rámci údržby či opravy společných částí. Ostatně § 1183 odst. 1 o. z. právě takovou situaci předvídá, když ukládá vlastníku jednotky povinnost (pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu) umožnit do ní přístup, má-li být údržba, oprava, úprava, přestavba či jiné změna domu nebo pozemku (o nichž bylo řádně rozhodnuto) prováděna uvnitř jednotky nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky. V návaznosti na to § 1183 odst. 2 věta prvá o. z. stanoví, že při poškození jednotky prováděním prací podle odstavce 1, nahradí vlastníku jednotky škodu společenství vlastníků jednotek (jestliže vzniklo); jinak poměrně spoluvlastníci domu.

23. Právní úprava tak počítá s tím, že v rámci výkonu správy domu společenstvím vlastníků jednotek může dojít k nezbytnému zásahu do stavebního stavu jednotky v domě; je-li jím způsobena škoda, je ji povinno společenství vlastníku jednotky (ze svých prostředků) nahradit. Primárním způsobem náhrady škody je přitom uvedení do původního stavu (restitutio in integrum; srov. § 2951 odst. 1 věta první o. z.).

24. Z toho pro poměry dané věci vyplývá, že jestliže v rámci smlouvy o dílo byly Společenstvím sjednány též výše uvedené „vícepráce“ zahrnující nezbytné zjednání „stavebního přístupu“ k šachtě domu obsahující stoupací vedení přes stěnu jednotek (a to bez ohledu na to, je-li jí zeď, sádrokartonová příčka, původní dřevěná předstěna či něco jiného, za předpokladu, že stavebně technicky nevybočují ohledně přístupu do šachty z mezí standardního, obvyklého provedení) a následné uvedení jednotky do původního stavu, jde stále o činnost v rámci výkonu správy domu společenstvím, jež jako taková je (může být) hrazena zhotoviteli z prostředků Společenství. Předmětné usnesení takovou smlouvu schvalující proto z takového důvodu, z hlediska svého dopadu do vnitřních poměrů společenství, není nezákonné (ani nesouladné s autonomní úpravou provedenou ve stanovách).

25. Závěr odvolacího soudu, že „i kdyby byl dán důležitý důvod pro přezkum předmětného usnesení“, tak se „z námitek navrhovatele nepodává žádný argument pro jeho nezákonnost“; „nelze dovodit, že by napadené usnesení bylo přijato nezákonně“, je proto správný.

26. Jelikož v dovolacím přezkumu tento závěr (důvod) obstál, nesprávnost závěru o neexistenci důležitého důvodu pro přezkum předmětného usnesení nemůže ovlivnit výsledek sporu. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se podává, že je-li zamítnutí žaloby (návrhu na zahájení řízení) založeno na dvou (či více) samostatných důvodech, postačí, zda v přezkumu obstojí jen jeden z nich. I kdyby byl totiž další, dovolatelem napadený závěr odvolacího soudu shledán nesprávným, Nejvyšší soud by nemohl napadené rozhodnutí zrušit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2539/2015, uveřejněný pod číslem 91/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

27. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.

28. Dovoláním navrhovatele napadené usnesení odvolacího soudu (z pohledu uplatněných dovolacích námitek) tak obstojí - v konečném důsledku je správné. Nejvyšší soud proto - aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) - dovolání navrhovatele zamítl [§ 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

29. Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatel svým dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu formálně jakoby i v jeho nákladovém výroku, byť vůči němu žádné dovolací námitky neprezentuje. Zde však ostatně platí, že podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání proti této části rozhodnutí odvolacího soudu (objektivně) přípustné.

Autor: -mha-