// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 25.02.2025
Výše nákladů na opravu vynaložených po dlouhodobém odstavení vozidla
Ustanovení § 2901 o. z. upravuje tzv. aktivní zakročovací povinnost ve vztahu k zájmům třetí osoby, které hrozí vznik újmy. Povinnost zakročit vzniká tomu, kdo vytvořil nebezpečnou situaci, kdo má nad ní kontrolu, případně tehdy, existuje-li určitý poměr mezi osobami, který zakročit odůvodňuje, a dále tomu, kdo může podle svých možností a schopností relativně snadno odvrátit hrozící újmu, která jednoznačně převyšuje svojí závažností to, co je třeba k zákroku vynaložit. Zakročovací povinnost stíhá: 1) toho, kdo porušil právní povinnost a vytvořil nebezpečnou situaci, 2) toho, kdo je schopen nebezpečnou situaci ovládnout a její následky zmírnit nebo zcela odvrátit, 3) toho, jehož poměr k ohrožené osobě odůvodňuje zakročit, a 4) osobu, kterou nelze podřadit pod body 1) až 3), jejíž osobní schopnosti umožňují nebezpečí odvrátit s náklady nižšími než hrozící negativní následky vzniklé situace.
Předmětem projednávaného sporu účastníků je právo na pojistné plnění ve výši účelně vynaložených nákladů na opravu vozidla podle pojistné smlouvy a jejích součástí, a to za situace, kdy pojistitelka odmítla plnit, neboť měla za to, že příčinou řádně nahlášené události, jejímž následkem „je pravděpodobně nutná výměna motoru“, byla nesprávná obsluha vozidla. Odmítla-li pojistitelka – neoprávněně – plnit podle pojistné smlouvy pojistné, nemohly se zvýšené náklady na opravu vynaložené pojištěným po dlouhodobém odstavení vozidla dotknout jejích majetkových poměrů. Z toho vyplývá, že pojištěný neměl povinnost ve smyslu § 2901 o. z. zakročit, neboť pojistitelce – subjektu, který neplnil, ač po právu plnit měl – žádná škoda nehrozila. Jinak řečeno, šlo-li o pojistnou událost, musí pojistitelka na opravu vozidla vynaložit náklady, které jsou účelné v okamžiku, kdy pojištěný nechal vozidlo opravit.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 605/2024, ze dne 21. 11. 2024
Dotčené předpisy:
§ 2758 odst. 1 o. z.
§ 2811 o. z.
§ 2901 o. z.
Kategorie: pojištění; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 26. 1. 2023, č. j. 13 C 60/2019-341, uložil žalované zaplatit žalobci 285 000 Kč s 8,5 % úroky z prodlení od 6. 4. 2018 (výrok I), „co do zbytku, tedy co do částky 36 565 Kč s příslušenstvím“ žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky III, IV). Podle soudu prvního stupně nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby na vlastní náklady zajišťoval opravu vozidla ihned po pojistné události, jestliže žalovaná dobrovolně neplnila pojistné. Proto jsou účelně vynaloženými náklady na opravu i ty, které vznikly v důsledku dlouhodobého odstavení vozidla.
Rozsudkem ze dne 13. 9. 2023, č. j. 91 Co 129/2023-385, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že žalobu co do částky 185 250 Kč s příslušenstvím zamítl, ve zbytku, tj. v rozsahu 99 750 Kč s 8,5 % úroky z prodlení od 6. 4. 2018, je – stejně jako ve výroku II – potvrdil a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů. Odvolací soud uzavřel, že k poškození vozidla pojištěného u žalované (pojistitelky) došlo v důsledku nahodilé a neočekávané události při jízdě žalobce na vozovce za silného deště a snížené viditelnosti; jedná se tedy o pojistnou událost krytou smlouvou, kterou strany uzavřely (§ 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“). Pojistné plnění podle § 2811 o. z. představuje podle odvolacího soudu účelně vynaložené náklady na opravu vozidla ve výši 105 000 Kč, tj. náhradu, která bezprostředně souvisí s opravou vozidla po zatopení po odečtení sjednané spoluúčasti (článek X bod 1 Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel - AUTOPOJIŠTĚNÍ 06 platných od 1. 4. 2006 /dále též jen „VPP“/). Právo na zaplacení tzv. následné škody ve smyslu článku III bodu 2 VPP související s dlouhodobým odstavením vozidla po pojistné události žalobce nemá, neboť porušil prevenční povinnost danou § 2901 o. z. Výměnu rzí postiženého motoru je třeba přičíst k jeho tíži, přistoupil-li k opravě vozidla s téměř tříletým odstupem. Na uvedeném závěru nic nemění ani okolnost, že žalovaná v rozhodné době odmítla pojistné plnění vyplatit.
Podle obsahu dovolání, jímž napadl v celém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu, žalobce namítl, že při řešení otázky účelně vynaložených nákladů na opravu vozidla po pojistné události se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně tato otázka nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Za situace, kdy žalovaná odmítla plnit, protože poškození vozidla nepovažovala za pojistnou událost, se odvolací soud nezabýval tím, zda bylo v jeho silách provést opravu do čtrnácti dnů po události.
Žalovaná se ve vyjádření s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila.
Dovolání je podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, protože napadené rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, závisí na dovolacím soudem dosud neřešené právní otázce výše nákladů na opravu dlouhodobě odstaveného vozidla po jeho poškození za situace, kdy pojistitelka neposkytla pojistné plnění.
Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná nejen tehdy, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, ale i tehdy, je-li jeho právní posouzení neúplné (při formulaci právních závěrů nezohlednil všechny relevantní skutečnosti, které po zhodnocení důkazů měl k dispozici).
Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistitel zavazuje pojistnou smlouvou vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
Podle § 2811 o. z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.
Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit (§ 2901 o. z.).
Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.
Dne 8. 6. 2015 večer (22:25 hod) za hustého deště projížděl žalobce vozidlem (tovární značky Mercedes-Benz, typ Viano 3.0 CDi, RZ: XY, VIN: XY v obci XY (v okrese XY) ulicí XY, jež byla z důvodu silného deště a kanalizace nestíhající vodu odvést částečně zatopena. Žalobce jedoucí rychlostí cca 36 km/hod po přejetí příčného prahu (retardéru), který je součástí přechodu pro chodce, vjel do vodní laguny. Voda vnikla do motoru a vozidlo po 2-3 sekundách jízdy zastavilo. Žalobce nechal vozidlo odtáhnout do smluvního servisu FA RENE a.s. v Hradci Králové, Bratří Štefanů 1076/67a.
V době pojistné události bylo vozidlo ve vlastnictví žalobce havarijně pojištěno u žalované a byla sjednána 5% spoluúčast, minimálně ve výši 5 000 Kč. Součástí smlouvy byly (mimo jiné) Všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištění vozidel - AUTOPOJIŠTĚNÍ 06 platné od 1. 4. 2006. Podle článku X bodu 1 VPP se v případě poškození vozidla pojistným plněním rozumí účelně vynaložené náklady na opravu za použití nových náhradních dílů nebo částí vozidla a na odtah pojištěného vozidla maximálně však do výše obvyklé ceny vozidla v České republice v době bezprostředně před škodnou událostí, a to po odečtení dohodnuté spoluúčasti. V článku III bodu 2 VPP strany sjednaly: „Z tohoto pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za následné škody všeho druhu (např. ušlého výdělku, ušlého zisku, nemožnost používat pojištěnou věc apod)“ a za vedlejší výlohy. Článek VII („Povinnosti pojistníka, pojištěného, oprávněného uživatele vozidla a dalších účastníků pojištění“) VPP přikazoval žalobci bez zbytečného odkladu oznámit žalované (pojistitelce), že nastala událost, se kterou je spojen požadavek oprávněné osoby na plnění z pojištění, podat pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků a předložit potřebné doklady, které si žalovaná vyžádá. Žalobce se zavázal umožnit žalované „provést potřebná šetření o příčinách vzniklé škody, o okolnostech rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění, jeho rozsahu a výše, včetně prohlídky pojištěné věci, obhlídky místa škodné události, pořízení obrazové dokumentace poškozené věci a místa škodné události, odebrání potřebných vzorků poškozené věci pro účely odborného posouzení.“ Bude-li se jednat o pojistnou událost, zavázal se žalobce učinit opatření, aby škoda s ní související se již nezvětšovala.
Dne 10. 6. 2015 žalobce (prostřednictvím makléřky) pojistnou událost registrovanou pod č. 2015091184 žalované nahlásil. Z prohlídky vozidla a ze zápisu o poškození ze dne 11. 6. 2015 vyplývá „pravděpodobně nutná výměna motoru“, neboť voda vnikla do filtru a váhou vzduchu do motoru. Dopisem ze dne 18. 6. 2015 žalovaná žalobci oznámila ukončení šetření škodní události s výsledkem, že právo na pojistné plnění nevzniklo; škoda totiž – podle jejího názoru – nevznikla z důvodu nahodilé události, ale byla způsobena nesprávnou obsluhou vozidla.
Vozidlo bylo opraveno v březnu 2018 v autoservisu AUTO archiv, s.r.o. (se sídlem v Praze, K Vystrkovu 1879/6). Faktura č. 180100002 ze dne 22. 3. 2018 byla vystavena na částku 338 500 Kč a obsahovala tyto položky: výměna motoru 3.0, výměna turbodmychadla, výměna nezávislého topení, výměna kardanu, výměna alternátoru, výměna řídící jednotky motoru, výměna chladiče vzduchu, výměna pojistkového rozvaděče, výměna klima kompresoru, naplnění klimatizace, dezinfekce koberců a interiéru, doplnění chladící kapaliny a motorového oleje 5W-30, výměna vzduchového i kabinového filtru, odbahnění vozu, diagnostika nahrání softwaru, práce.
Z posudku znalce S. B. č. 4230-060-2 z 17. 4. 2022 a z jeho výslechu odvolací soud zjistil, že za dobu odstavení vozidla, jehož obvyklou cenu před poškozením stanovil částkou 259 500 Kč, po pojistné události výrazně zkorodovala vnitřní část motoru. Pokud by do cca čtrnácti dnů po škodné události byl motor demontován, mohl se vyčistit a byl by provozuschopný. V takovém případě určil znalec náklady na opravu vozidla částkou 105 000 Kč, zatímco výši nákladů po dlouhodobém odstavení (od června 2015 do března 2018) stanovil částkou 300 000 Kč.
Ustanovení § 2901 o. z. upravuje tzv. aktivní zakročovací povinnost ve vztahu k zájmům třetí osoby, které hrozí vznik újmy. Povinnost zakročit vzniká tomu, kdo vytvořil nebezpečnou situaci, kdo má nad ní kontrolu, případně tehdy, existuje-li určitý poměr mezi osobami, který zakročit odůvodňuje, a dále tomu, kdo může podle svých možností a schopností relativně snadno odvrátit hrozící újmu, která jednoznačně převyšuje svojí závažností to, co je třeba k zákroku vynaložit. Zakročovací povinnost stíhá: 1) toho, kdo porušil právní povinnost a vytvořil nebezpečnou situaci, 2) toho, kdo je schopen nebezpečnou situaci ovládnout a její následky zmírnit nebo zcela odvrátit, 3) toho, jehož poměr k ohrožené osobě odůvodňuje zakročit, a 4) osobu, kterou nelze podřadit pod body 1) až 3), jejíž osobní schopnosti umožňují nebezpečí odvrátit s náklady nižšími než hrozící negativní následky vzniklé situace (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3510/2019, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6/2021, a ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4536/2018, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 106/2020).
Předmětem sporu účastníků je právo na pojistné plnění ve výši účelně vynaložených nákladů na opravu vozidla podle pojistné smlouvy a jejích součástí, tj. i Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel - AUTOPOJIŠTĚNÍ 06 platných od 1. 4. 2006, a to za situace, kdy žalovaná odmítla plnit, neboť měla za to, že příčinou řádně nahlášené události, jejímž následkem „je pravděpodobně nutná výměna motoru“, byla nesprávná obsluha vozidla. Odmítla-li žalovaná – neoprávněně – plnit podle pojistné smlouvy pojistné, nemohly se zvýšené náklady na opravu vynaložené žalobcem po dlouhodobém odstavení vozidla dotknout jejích majetkových poměrů. Z toho vyplývá, že žalobce (pojištěný) neměl povinnost ve smyslu § 2901 o. z. zakročit, neboť žalované – subjektu, který neplnil, ač po právu plnit měl – žádná škoda nehrozila. Jinak řečeno, šlo-li o pojistnou událost, musí žalovaná na opravu vozidla vynaložit náklady, které jsou účelné v okamžiku, kdy žalobce nechal vozidlo opravit.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud – aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatele – rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu včetně závislých výroků o náhradě nákladů řízení podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněna jen ta strana (účastník řízení), které nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě které byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejich právech – v konstantní judikatuře se tato legitimace k dovolání označuje též jako subjektivní přípustnost dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. 20 Cdo 5373/2008, ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1303/2014, ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015). Potvrdil-li odvolací soud rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyhověl žalobě co do 99 750 Kč s příslušenstvím, nebyla žalobci způsobena žádná újma na jeho právech, neboť jde ve vztahu k němu o příznivé rozhodnutí. Dovolání v této části je subjektivně nepřípustné a Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 3 věta první, § 218 písm. b/ o. s. ř.).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Autor: -mha-