// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 28.01.2025

Čerpání jistoty při souběhu důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení

V tom, že zadavatel veřejné zakázky, který rozhodl o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení proto, že ve stanovené lhůtě nepředložil originály nebo úředně ověřené doklady, kopie dokladů o kvalifikaci, ani identifikační údaje osob, které jsou skutečným majitelem a doklady ke skutečnému majiteli (§ 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.), mohl vyloučit účastníka ze zadávacího řízení i z jiného důvodu (podle § 113 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. proto, že ve stanovené lhůtě neobjasnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu), neshledává Nejvyšší soud důvod, pro který by jistota čerpaná zadavatelem z bankovní záruky, která nekryla důvod vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., měla být bezdůvodným obohacením zadavatele na úkor vyloučeného účastníka.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 456/2023, ze dne 30. 12. 2024

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 2991 o. z.
§ 28 písm. h) zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 39 odst. 4 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 41 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 46 odst. 1 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 48 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 104 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 113 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 122 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017
§ 124 zák. č. 134/2016 Sb. ve znění do 31. 12. 2017

Kategorie: ostatní; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

II. Dovolání a vyjádření k němu

19. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí jednak na dovolacím soudem vyřešené právní otázce, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, jednak na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Konkrétně jde o následující otázky:

[1] V jaké fázi se účastník výběrového řízení ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb. stává „vybraným účastníkem“?

[2] Existuje-li důvod, pro který žadatel musí být vyloučen z výběrového řízení, je zadavatel oprávněn inkasovat jistotu spojenou s jiným důvodem vyloučení? Jinak řečeno, existuje pořadí, ve kterém má zadavatel hodnotit splnění podmínek účasti ve výběrovém řízení, jestliže existuje více důvodů pro vyloučení účastníka z výběrového řízení?

(…)

III. Přípustnost dovolání

35. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.

36. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání.

37. Dovolání v dané věci může být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., přičemž pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř.

38. Důvod připustit dovolání Nejvyšší soud neshledal pro odpověď na otázku č. 1, kterou zodpověděl (pro poměry této věci) ve zrušujícím rozsudku (srov. jeho odstavce 19. až 22. odůvodnění). Právě s touto otázkou dovolatel zřejmě pojí vymezení přípustnosti dovolání založené na argumentu, že napadené rozhodnutí závisí na dovolacím soudem vyřešené právní otázce, která má být dovolacím soudem posouzena jinak; důvod přistoupit ke změně závěrů zrušujícího rozsudku na základě dovolací argumentace (a tedy i připustit dovolání pro opětovné řešení otázky č. 1) však Nejvyšší soud neshledává.

39. Ve vztahu k otázce č. 2 shledává Nejvyšší soud dovolání přípustným, když potud jde o věc dovolacím soudem neřešenou.


IV. Důvodnost dovolání

40. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem ve vztahu k otázce č. 2.

41. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

42. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. Pro právní posouzení věci jsou rozhodná následující skutková zjištění (z nichž vyšly oba soudy):

43. Žalovaný vyhlásil 8. prosince 2016 jako zadavatel podle zákona č. 134/2016 Sb. veřejnou zakázku za účelem zhotovení stavby „Revitalizace budovy Domova Letokruhy“. Podle zadávací dokumentace z téhož dne měla činit předpokládaná hodnota veřejné zakázky 60.722.650,98 Kč bez částky odpovídající dani z přidané hodnoty, s předpokládaným termínem uzavření smlouvy v první polovině roku 2017. V zadávací dokumentaci byly dále stanoveny kvalifikační požadavky na dodavatele a určeno, že hodnocení nabídek bude provedeno podle ustanovení § 114 zákona č. 134/2016 Sb., přičemž zadavatel bude hodnotit ekonomickou výhodnost nabídky podle nejnižší nabídkové ceny. Jako nejvýhodnější nabídka bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel rovněž stanovil zadávací lhůtu (dobu, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit) v délce 5 měsíců od skončení lhůty pro podávání nabídek. Současně požadoval, aby účastníci zadávacího řízení poskytli v souladu s § 41 zákona č. 134/2016 Sb. jistotu ve výši 1 miliónu Kč, buď formou neodvolatelné a nepodmíněné bankovní záruky, nebo složením peněžní částky na účet zadavatele, anebo formou pojištění záruky ve prospěch zadavatele.

44. Raiffeisenbank a. s. (dále jen „banka“) na žádost dovolatele vystavila ve prospěch žalovaného dne 1. března 2017 bankovní záruku č. 170226. Bankovní záruku poskytla banka jako bezpodmínečnou, až do výše 1 miliónu Kč, přičemž se neodvolatelně zavázala, že zaplatí bez námitek a bez zkoumání právního důvodu každou požadovanou částku až do celkové výše 1 milión Kč, do 7 pracovních dnů od obdržení řádně podepsané výzvy k plnění za předpokladu, že bude obsahovat písemné prohlášení, že dodavateli v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení dle § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. nebo podle § 124 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. Bankovní záruka byla platná do 31. července 2017.

45. Dne 2. března 2017 bylo zjištěno (při otevření obálek obsahujících nabídky účastníků zadávacího řízení), že z celkem 8 zájemců nabídl žalobce nejnižší cenu (44.995.285,72 Kč).

46 Dne 22. března 2017 hodnotící komise žalovaného provedla předřazené hodnocení jednotlivých nabídek podle pravidel uvedených v zadávací dokumentaci (seřadila je podle výše nabídkové ceny). Dále se komise usnesla, že podle § 46 odst. 1 a § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. odešle žalobci jako „vybranému dodavateli“ výzvu k objasnění nabídky a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jakož i k předložení chybějících dokladů. Ke splnění uložené povinnosti stanovila komise lhůtu 5 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena žalobci 22. března 2017, ten však požadované údaje a doklady nedoplnil.

47. Podle oznámení o výběru dodavatele ze dne 24. května 2017 vybral žalovaný jako dodavatele společnost R, která učinila třetí nejnižší nabídku; účastníky, kteří se umístili na prvním a druhém místě, vyloučil zadavatel ze zadávacího řízení.

48. Podle oznámení zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení ze dne 24. května 2017 žalovaný oznámil dovolateli, že ho podle § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. vylučuje ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť ve stanovené lhůtě nepředložil žádné originály nebo úředně ověřené doklady, kopie dokladů o kvalifikaci, ani identifikační údaje osob, které jsou skutečným majitelem a doklady ke skutečnému majiteli.

49. Písemnou výzvou k plnění z bankovní záruky z 12. června 2017 žalovaný informoval banku, že dovolateli po vyloučení podle § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. zanikla účast v zadávacím řízení, čímž žalovanému vzniklo právo na plnění z poskytnuté jistoty. Banku současně vyzval, aby z bankovní záruky plnila ve prospěch žalovaného částku 1 milión Kč.

50. Námitkám dovolatele, který podáním z 22. června 2017 brojil proti uplatnění bankovní záruky, žalovaný nevyhověl.

51. Podáním datovaným 19. července 2017, doručeným 21. července 2017, vyzval dovolatel žalovaného k vyplacení částky 1 milión Kč, coby bezdůvodného obohacení z titulu neoprávněně čerpané kauce (bankovní záruky).

52. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek (ve znění účinném do 31. prosince 2017, pro věc rozhodném) a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (ve znění, jež nedoznalo změn od přijetí občanského zákoníku):


§ 28 (zákona č. 134/2016 Sb.)

Pro účely tohoto zákona se rozumí (…)
h/ vybraným dodavatelem účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy,

(…)


§ 39 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(…)
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

(…)


§ 41 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(1) Stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu.
(…)

(3) Jistotu poskytne účastník zadávacího řízení formou

(…)

b/ bankovní záruky ve prospěch zadavatele

(…).

(8) Zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 5 nebo § 124 odst. 2.


§ 46 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(1) Zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
(…)


§ 48 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(1) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

(2) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a/ nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b/ nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c/ neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

(…)

(4) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

(…)

(8) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a/ až c/.

(…)


§ 104 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(1) Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy

a/ předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele,

b/ úspěšný výsledek zkoušek vzorků,

c/ předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné,

d/ přijetí určité formy spolupráce podle § 37 odst. 4, nebo

e/ bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy.

(2) Zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, aby jako podmínku pro uzavření smlouvy předložil

a/ identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b/ doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a/ k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.


§ 113 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(1) Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
(…)

(4) Zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a/ při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b/ neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

(5) Účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a/ ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b/ použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c/ originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

(6) Zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a/ nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a/,

b/ nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c/ neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.


§ 122 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(1) Zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.
(…)

(3) Zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení

a/ originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici,

b/ dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1, a

c/ informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a/ a b/, je-li vybraný dodavatel právnickou osobou; v takovém případě se postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně.

(4) V případě výzvy podle odstavce 3 se postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně.

(5) Zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.


§ 124 (zákona č. 134/2016 Sb.)

(1) Po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu.

(2) Vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit.

(…)


§ 2991 (o. z.)

(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
(…)

53. Na výše ustaveném skutkovém a právním základě činí Nejvyšší soud k dovoláním předestřené právní otázce následující závěry:

54. Nejvyšší soud úvodem předznamenává, že co do rozsahu dovolací argumentace (vymezení důvodu dovolání ve smyslu § 241a odst. 3 o. s. ř.) ponechává stranou (jako právně bezcenný) odkaz dovolatele na další argumentaci obsaženou v písemných podáních učiněných ve spise (srov. reprodukci dovolání v odstavci 30. odůvodnění shora); v dovolání totiž nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení (§ 241a odst. 4 o. s. ř.). S přihlédnutím k principu „rovnosti zbraní“ má Nejvyšší soud za argumentačně bezcenný též odkaz žalovaného na předchozí vyjádření před oběma soudy (srov. reprodukci vyjádření k dovolání v odstavci 34. odůvodnění shora).

55. Nosnou argumentaci zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu (jak je obsažena v odstavcích 19. až 23. odůvodnění onoho rozsudku) lze shrnout (reprodukovat) následovně:

„19. Zákon o zadávání veřejných zakázek definuje (pro účely tohoto zákona) pojem ,vybraný dodavatel’ v ustanovení § 28 odst. 1 písm. h/ tak, že se jím rozumí účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. je přitom zadavatel povinen vybrat toho účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

20. Z ustanovení § 113 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. dále plyne, že zadavatel ještě před odesláním oznámení o výběru dodavatele provede též posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a (případně) požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Taková žádost se považuje za žádost podle § 46 zákona č. 134/2016 Sb.

21. V poměrech projednávané věci žalovaný (jak se podává ze skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů) na zasedání hodnotící komise konaném dne 22. března 2017 jednak vyhodnotil podle pravidel uvedených v zadávací dokumentaci nabídku žalobce jako ekonomicky nejvýhodnější a rozhodl, že žalobci jako vybranému dodavateli bude odeslána výzva k předložení chybějících dokladů podle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., jednak se zabýval mimořádně nízkou cenou, kterou žalobce nabídl a dospěl k závěru, že žalobce s odkazem na ustanovení § 113 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb. požádá, aby písemně zdůvodnil způsob stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.

22. Nesplnění obou uložených povinností (nedoložení dokladů požadovaných podle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. i neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny) přitom může být důvodem k vyloučení účastníka zadávacího řízení; v prvním z uvedených případů podle ustanovení § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., ve druhém případě pak podle § 48 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb.. Právo na plnění z jistoty by ovšem zadavatel měl (jak se podává z ustanovení § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.) pouze u prvního z uvedených důvodů vyloučení.

23. V situaci, kdy (z důvodu žalovaným zvoleného postupu v zadávacím řízení) došlo k současnému výběru dodavatele ve smyslu § 122 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. a posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., což se následně promítlo též v odeslání společné výzvy podle § 113 odst. 4 a § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., bylo pro výsledek daného řízení (pro posouzení, zda žalovaný byl oprávněn prostřednictvím bankovní záruky inkasovat složenou jistotu) nezbytné vyhodnotit, zda kumulace důvodů pro vyloučení účastníka zadávacího řízení může mít vliv na vznik práva zadavatele na plnění z jistoty či nikoli. Jinak řečeno, jestliže zde byly dva důvody pro vyloučení žalobce ze zadávacího řízení, přičemž pouze s jedním z nich by bylo možné spojovat vznik práva na plnění z jistoty podle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., je nezbytné posoudit, zda inkaso jistoty je i za tohoto stavu opodstatněné.“

56. Již ze zrušujícího rozsudku Nejvyššího soudu je tedy odvoditelný úsudek, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek v rozhodném znění nebyl vyloučen souběh důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (srov. k tomu i argumentaci, pro kterou Nejvyšší soud neshledal dovolání přípustným k odpovědi na otázku č. 1, v odstavci 38. odůvodnění shora). Jinak řečeno, jakkoli bylo možné a žádoucí zkoumat některé z podmínek účasti v zadávacím řízení v jeho dřívějších fázích, zákon neurčuje závazné (nezměnitelné) pořadí takového zkoumání. Naopak nastavuje možnost zkoumání těchto podmínek flexibilně; srov. i § 39 odst. 4 a § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.

57. Pro výsledek dovolacího řízení je tedy určující jen odpověď na otázku, zda souběh dvou důvodů pro vyloučení dovolatele ze zadávacího řízení (podle § 113 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. proto, že ve stanovené lhůtě neobjasnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu a podle § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. proto, že ve stanovené lhůtě nepředložil originály nebo úředně ověřené doklady, kopie dokladů o kvalifikaci, ani identifikační údaje osob, které jsou skutečným majitelem a doklady ke skutečnému majiteli) dovoloval čerpání jistoty z bankovní záruky žalovaným, ač se jistota pojila pouze s důvodem vyloučení podle § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.

58. K tomu budiž uvedeno, že žalovaný má pravdu namítá-li, že účelem složené jistoty není (jen) zajištění podpisu smlouvy a plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem, který splnil kritéria zadávacího řízení (srov. reprodukci vyjádření k dovolání v odstavci 32. odůvodnění shora).

59. Povahou jistoty podle zákona o zadávání veřejných zakázek se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne 3. října 2024, sp. zn. 28 Cdo 1334/2024. V něm Nejvyšší soud citoval (v odstavcích 18. a 19. odůvodnění) závěry literatury, podle nichž smyslem jistoty je zajistit vázanost účastníka zadávacího řízení nabídkou a jeho součinnost při uzavírání smlouvy. Měla by tedy sloužit k tomu, aby účastníci zadávacího řízení dostáli svým povinnostem, které jim z jejich účasti vyplývají. Je nesporné, že dalším smyslem poskytnutí jistoty je určitá forma selekce opravdových zájemců o veřejnou zakázku. Mezi další důležité funkce jistoty patří funkce sankční a uhrazovací, tedy možnost zadavatele sankcionovat účastníka jejím prostřednictvím (resp. výkonem práva z poskytnuté jistoty) za porušení zákonem stanovené povinnosti a dosáhnout náhrady případné újmy mu takto způsobené v průběhu zadávacího řízení. Uvedený institut díky své zajišťovací povaze poskytuje zadavateli vyšší míru jistoty, že účastník po podání nabídky na plnění veřejné zakázky dostojí svým povinnostem předložit údaje, doklady nebo vzorky odpovídající zadávacím podmínkám, respektive že uzavře se zadavatelem smlouvu (srov. Krč, R., Vaněček, J.: Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, str. 242, nebo Komentář, 2022, str. 309). Jistota je druhem zajišťovacího institutu, který plní následující funkce:

a/ účinný prostředek selekce, který oddělí dodavatele se skutečným zájmem o plnění veřejné zakázky od dodavatelů, jejichž záměry jsou čistě spekulativní;

b/ zajišťovací instrument, který zadavateli poskytuje vyšší míru právní jistoty a zejména účinně motivuje účastníky zadávacího řízení k plnění jejich povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení;

c/ prostředek pokrytí případné újmy zadavatele způsobené účastníkem zadávacího řízení v důsledku porušení jeho povinností vyplývajících z jeho účasti v zadávacím řízení;

d/ způsob prověření schopnosti dodavatele dostát svým závazkům ze smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky (srov. Podešva, V. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 41).

60. Tamtéž Nejvyšší soud citoval (v odstavci 20. odůvodnění) z odstavce 34. odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. prosince 2023, sp. zn. 5 As 256/2022, úsudek, podle kterého smyslem jistoty je zajištění dodržení zadávacích podmínek (zejména zadávací lhůty) reálným závazkem. Na tomto základě Nejvyšší soud v označeném rozsudku uzavřel (v odstavci 22. odůvodnění), že jistota zakotvená v § 41 zákona č. 134/2016 Sb. vedle toho, že slouží jako zajišťovací instrument k úhradě případně vzniklé škody, plní také úlohu účinného prostředku selekce dodavatelů, přičemž nelze odhlédnout také od jejího sankčního charakteru sloužícího zadavateli k poskytnutí vyšší míry jistoty, že účastník po podání nabídky na plnění veřejné zakázky dostojí svým povinnostem. Právo na plnění z účastníkem poskytnuté jistoty vzniká přitom zadavateli pouze ze zákonem jasně stanovených důvodů (dle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., v němž je zakotven jejich taxativní výčet), které jsou účastníkům předem známy. Podmínkou vzniku nároku je tedy kumulativní splnění čtyř předpokladů:

1. zánik účasti účastníka v zadávacím řízení,

2. v zadávací lhůtě,

3. v důsledku jeho vyloučení zadavatelem,

4. výlučně z důvodu, že účastník na výzvu zadavatele nepředložil údaje, doklady nebo vzorky, pokud si zadavatel vyhradil, že jejich předložení je podmínkou uzavření smlouvy, nebo pokud výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám, nebo pokud účastník po uplynutí blokační lhůty bez zbytečného odkladu se zadavatelem neuzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

61. Jakkoli rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1334/2024 vykládal jiné (pozdější) znění zákona o zadávání veřejných zakázek (šlo o znění účinné do 15. července 2023), Nejvyšší soud má shora citované závěry za beze zbytku uplatnitelné též v poměrech výkladu zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění rozhodném pro tuto věc (do 31. prosince 2017).

62. Pro konečnou odpověď na otázku č. 2 pokládá Nejvyšší soud na výše uvedeném základě za podstatné, že ač měl žalovaný možnost vyloučit dovolatele ze zadávacího řízení i z jiné příčiny (podle § 113 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. proto, že ve stanovené lhůtě neobjasnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu), rozhodl o vyloučení z jiného důvodu (podle § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. proto, že dovolatel ve stanovené lhůtě nepředložil originály nebo úředně ověřené doklady, kopie dokladů o kvalifikaci, ani identifikační údaje osob, které jsou skutečným majitelem a doklady ke skutečnému majiteli).

63. Důvod, pro který žalovaný vyloučil dovolatele ze zadávacího řízení, byl naplněn (po skutkové stránce nebylo v řízení pochyb o tom, že dovolatel porušil v zadávacím řízení své povinnosti způsobem, který zakládal důvod vyloučení podle § 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.) a pojí se s ním právo zadavatele na plnění z jistoty ve smyslu § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.).

64. S přihlédnutím ke shora rozebrané povaze jistoty (včetně jejího sankčního charakteru) neshledává Nejvyšší soud v tom, že žalovaný postupoval popsaným způsobem, porušení péče řádného hospodáře, ani rozpor se zásadami poctivého hospodářského styku. Je to naopak dovolatel, který se poukazem na více než jeden důvod pro své vyloučení ze zadávacího řízení snaží těžit (požadavkem na navrácení inkasované částky) z nedbalého jednání, jímž v zadávacím řízení porušoval povinnosti zakládající více než jeden důvod pro jeho vyloučení.

65. Jinak (obecně) řečeno, v tom, že zadavatel veřejné zakázky, který rozhodl o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení proto, že ve stanovené lhůtě nepředložil originály nebo úředně ověřené doklady, kopie dokladů o kvalifikaci, ani identifikační údaje osob, které jsou skutečným majitelem a doklady ke skutečnému majiteli (§ 122 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.), mohl vyloučit účastníka ze zadávacího řízení i z jiného důvodu (podle § 113 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. proto, že ve stanovené lhůtě neobjasnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu), neshledává Nejvyšší soud důvod, pro který by jistota čerpaná zadavatelem z bankovní záruky, která nekryla důvod vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., měla být bezdůvodným obohacením zadavatele na úkor vyloučeného účastníka.

66. Dovolání tedy není opodstatněné, jelikož čerpáním jistoty se žalovaný bezdůvodně neobohatil na úkor dovolatele (§ 2991 o. z.).

67. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl (§ 243d odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). (…)

Autor: -mha-

Reklama

Jobs