// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 23.09.2024
Újma na zdraví diváka kvalifikačního tréninku motokrosového závodu
I. S jízdou závodních strojů na kvalifikačním tréninku na motokrosový závod je spojeno zvýšené nebezpečí vzniku závažných škod, zejména újmy na zdraví závodníků a diváků, a proto je pořádání těchto jízd provozem zvlášť nebezpečným ve smyslu § 2925 o. z. Podmínkou samozřejmě je, aby škoda vyplynula z povahy provozu zvlášť nebezpečného, tedy aby byla způsobena zvláštními vlastnostmi provozu, kterými se projevuje jeho nebezpečnost a které jsou objektivně způsobilé vyvolat vznik škody (v projednávané věci nebezpečná jízda motocyklů, které jsou omezeně ovladatelné).
Odpovědnost podle § 2925 o. z. předpokládá osobu provozující závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, tedy opakovanou činnost, resp. určitou dlouhodobost a kontinuitu; nemůže jít o jednorázové využití zdroje zvýšeného nebezpečí. Pokud použije osoba, která za normálních okolností zvlášť nebezpečný provoz nevykonává, zvlášť nebezpečné prostředky pouze v jedinečném případě, nebude se jednat o provoz zvlášť nebezpečný. Pořádání motokrosových závodů a kvalifikačních tréninků na závody, byť jen několikrát za rok, lze považovat za pravidelnou a opakující se činnost, nikoli za jednorázové použití zdroje zvýšeného nebezpečí. Provoz zvlášť nebezpečný tak nepředstavuje sama o sobě ojedinělá jízda motokrosového motocyklu v terénu, ale opakované pořádání motokrosových závodů či kvalifikačních tréninků, kde k určité kontinuitě přistupují další rizikové faktory: charakter a profil trati závodu, rychlost a způsob jízdy, kumulace diváků.
Újma na zdraví diváka kvalifikačního tréninku motokrosového závodu vyvolaná motocyklem, jenž vyjel mimo vytyčenou trať, je tudíž způsobena provozem zvlášť nebezpečným (§ 2925 o. z.) a odpovídá za ni pořadatel závodu.
II. Provoz zvlášť nebezpečný podle § 2925 o. z. není ve vztahu speciality k provozu vozidel podle § 2927 o. z. Proto pro účely posouzení odpovědnosti pořadatele závodů včetně kvalifikačních tréninků motokrosu není rozhodné, že za případnou škodu může odpovídat provozovatel motocyklu podle § 2927 o. z.; významné je pouze splnění jednotlivých předpokladů odpovědnosti podle § 2925 o. z.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3108/2023, ze dne 20. 8. 2024
Dotčené předpisy:
§ 2925 o. z.
2927 o. z.
Kategorie: náhrada škody; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
1. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 11. 5. 2023, č. j. 14 Co 84/2023-365, potvrdil mezitímní rozsudek ze dne 25. 1. 2023, č. j. 8 C 157/2022-319, v části, kterou Okresní soud Plzeň-jih rozhodl, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně odčinit bolesti vytrpěné žalobcem, ve zbytku rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V řízení o náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění a nákladů spojených s léčením vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce dne 24. 3. 2019 jako divák při motokrosovém kvalifikačním tréninku pořádaném 1. žalovaným utrpěl zranění poté, co jej v prostoru určeném pro diváky srazil 2. žalovaný, který nezvládl jízdu se svým motocyklem a vylétl z vyznačené trati. První žalovaný pořádá motokrosové závody včetně kvalifikačních tréninků pravidelně zhruba dvakrát či třikrát do roka, vždy na dráze v Merklíně. Vybírané vstupné má vždy pokrýt náklady na pořádání závodů. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně shledal 1. žalovaného odpovědným za újmu spočívající ve vytrpěné bolesti podle § 2925 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), neboť pořádání motokrosových kvalifikačních tréninků představuje provoz zvlášť nebezpečný (odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1923/2002). Závodníci na trati jezdí velmi rychle a nerespektují žádné dopravní předpisy, jejich motocykly jsou během jízdy zdrojem zvýšeného nebezpečí, jsou ovladatelné jen v omezené míře a hrozí jejich vyjetí z dráhy a vznik újmy na zdraví účastníků závodu či tréninku i jejich diváků. Toto riziko nelze vyloučit ani při řádném vytyčení a úpravě trati ani při řádném vymezení bezpečné zóny pro diváky. Druhého žalovaného pak odvolací soud shledal odpovědným jako provozovatele vozidla podle § 2927 o. z.
2. Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, napadl 1. žalovaný dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že závisí na vyřešení otázky hmotného práva, zda lze motokrosové závody pořádané dvakrát až třikrát ročně 1. žalovaným, resp. kvalifikační tréninky na ně, považovat za provoz zvlášť nebezpečný ve smyslu § 2925 o. z., která doposud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena. Odvolací soud pochybil, posoudil-li činnost 1. žalovaného jako zvlášť nebezpečný provoz. Odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1923/2002 není přiléhavý, neboť dovolací soud v něm dospěl pouze k tomu, že automobilový závod ve fázi před startem, kdy se automobily teprve řadí na startovací pozice, nevykazuje znaky provozu zvlášť nebezpečného. Nevyjádřil se k povaze závodu ani ke vztahu mezi pořadatelem závodu a provozovateli závodních vozů a jejich případné odpovědnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 724/2019). Závody a kvalifikační tréninky nemohou být provozem zvlášť nebezpečným proto, že je dovolatel organizuje pouze dvakrát či třikrát ročně, avšak povaha provozu zvlášť nebezpečného spočívá v tom, že škoda je způsobena soustavně prováděnou činností. Navíc míra nebezpečnosti motokrosových závodů není taková, aby je bylo možné považovat za provoz zvlášť nebezpečný. To by podle dovolatele vyžadovalo vyšší rizikovost, než je běžně spojena s provozem vozidel. Pořádání závodu je však mnohem méně nebezpečné než běžný silniční provoz. Postačí proto, aby negativní následky potenciálně spojené se závody či kvalifikačními tréninky kryla „běžná“ odpovědnost provozovatele vozidla podle § 2927 o. z. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že se žaloba proti 1. žalovanému zamítá, a žalobce je povinen 1. žalovanému nahradit náklady řízení.
3. Žalobce se ve vyjádření ztotožnil s posouzením odvolacího soudu a navrhl dovolání zamítnout. Vedlejší účastník na straně 1. žalovaného se naopak ztotožnil s podaným dovoláním.
4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a je přípustné pro řešení otázky výkladu pojmu provozu zvlášť nebezpečného, která za daných skutkových okolnosti nebyla doposud řešena. Dovolání není důvodné.
5. Podle § 2925 odst. 1 věty první o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče.
6. Které typy provozů spadají pod provozy zvlášť nebezpečné lze vymezit zejména za použití legálních definic obsažených v § 2925 odst. 1 části první věty za středníkem a v odst. 3 o. z. Především se tak provoz stává zvlášť nebezpečným tehdy, nelze-li možnost vzniku závažné (tj. zvlášť kvalifikované) škody předem rozumně vyloučit ani při vynaložení řádné péče, jíž je provozovatel povinován. Zvláštní nebezpečnost provozu se tak odvíjí od zvýšené potencionality vzniku škody, jíž nelze beze zbytku čelit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1152/2021); zdrojem zvýšeného nebezpečí mohou být i věci, jejichž užívání má za určitých okolností vedlejší škodlivé účinky, které nejsou plně ovladatelné člověkem a s nimiž je spojen vysoký stupeň pravděpodobnosti vyvolání újmy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 972/2000).
7. Platí tedy, že vedle provozů, které jsou zvlášť nebezpečné absolutně, tj. vždy a za všech okolností, může být zvlášť nebezpečným i takový konkrétní provoz, který sice obecně vzato (obvykle) zvlášť nebezpečný není, avšak v daných podmínkách není plně ovladatelný z hlediska následků, které může vyvolat, a je tak zdrojem zvýšeného nebezpečí vzniku vážných škod ve svém okolí. Zvýšené riziko vzniku škod může spočívat i v konkrétních podmínkách, za nichž je takový provoz realizován (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 5. 1983, sp. zn. 1 Cz 13/83, uveřejněný pod číslem 24/1986 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dále jen „Sb. rozh. obč.“).
8. Předchozí právní úprava v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) definici provozu zvlášť nebezpečného blíže nevysvětlovala, ustanovení § 2925 o. z. pak vymezení pojmu zvlášť nebezpečný provoz upřesňuje, když za něj označuje provoz, u nějž nelze předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Tato definice odpovídá závěrům judikatury k § 432 obč. zák., která je proto přiměřeně využitelná i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., a která shledala provozem zvlášť nebezpečným například rámovou pilu umístěnou v neodpovídajících geologických podmínkách (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 5. 1983, sp. zn. 1 Cz 13/83, uveřejněný pod číslem 24/1986 Sb. rozh. obč.), pevný jez sloužící ke vzdouvání vody v toku v nadjezí za účelem jejího odběru (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1995, sp. zn. 6 Cdo 52/94), pravidelné a opakované průjezdy těžkých stavebních a nákladních mechanizmů způsobující nadměrné zatížení pozemní komunikace (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 972/2000), lom používající trhaviny k odstřelům (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3095/2005), skladování významného množství hořlavých látek v prostorách, kde je umístěn zdroj ohně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 25 Cdo 5588/2017). Naproti tomu za provoz zvlášť nebezpečný nebyl judikaturou uznán provoz mlátičky (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 8. 9. 1955, sp. zn. Cz 332/55, uveřejněný pod č. 3/1956 Sbírky rozhodnutí československých soudů), nebo provoz bojového vozidla pěchoty užitého k natáčení reklamy (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 169/2021). Předstartovní fáze automobilového závodu nebyla shledána provozem zvlášť nebezpečným, neboť ještě před započetím závodu při řazení vozů ke startu byl zraněn kameraman, který měl z pracovních důvodů přístup do jinak nebezpečného prostoru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1923/2002), Nejvyšší soud tedy neposuzoval nebezpečnost daného provozu ve fázi probíhajícího závodu.
9. Mezi případy, kdy se provoz stává zvlášť nebezpečným v důsledku specifických podmínek jeho realizace, lze zařadit provozování motokrosových závodů. Pořadatel těchto závodů organizuje opakovaně jízdy specifických závodních motocyklů s využitím zvláštní dráhy umístěné dlouhodobě v přírodě. Kvalifikační tréninky motokrosu představují zvýšené nebezpečí, neboť závodníci se při nich snaží dorazit do cíle v co nejkratší možné době (započítává se jim nejrychlejší kolo, které poté určuje jejich pořadí ve startu závodu), nejsou vázáni pravidly silničního provozu, motocykly řídí na hranici jejich fyzikálních možností i na hranici svých fyzických sil po obtížné a členité trati vytyčené v terénu, absolvují i skoky. Jejich stroje se tak mohou stát neovladatelnými, a proto hrozí nejen pád jezdců, ale i vyjetí z vytyčené trati závodu. Ani při vynaložení řádné péče provozovatelem závodu nelze vyloučit, že se motocykl dostane mimo pořadateli vytyčenou trať do míst, která jsou v souladu s pravidly a normami Svazu motokrosu v Autoklubu České republiky určena pro diváky (a měla by tedy být bezpečná), což se ostatně stalo i v nyní projednávané věci. S jízdou závodních strojů na kvalifikačním tréninku na motokrosový závod je tedy spojeno zvýšené nebezpečí vzniku závažných škod, zejména újmy na zdraví závodníků a diváků, a proto je pořádání těchto jízd provozem zvlášť nebezpečným ve smyslu § 2925 o. z. Podmínkou samozřejmě je, aby škoda vyplynula z povahy provozu zvlášť nebezpečného, tedy aby byla způsobena zvláštními vlastnostmi provozu, kterými se projevuje jeho nebezpečnost a které jsou objektivně způsobilé vyvolat vznik škody (v projednávané věci nebezpečná jízda motocyklů, které jsou omezeně ovladatelné).
10. Argumentace dovolatele, že jízda motocyklů na kvalifikačním tréninku motokrosu je méně nebezpečná než v běžném provozu a že pro případně vzniklé škody postačí pouze odpovědnost provozovatele vozidla podle § 2927 o. z., není přiléhavá. Není žádného zákonného důvodu, proč vylučovat odpovědnost jednoho subjektu jen proto, že za tutéž škodu odpovídá či může odpovídat jiný subjekt, naopak není vyloučena jejich společná odpovědnost. Jinými slovy řečeno, provoz zvlášť nebezpečný podle § 2925 o. z. není ve vztahu speciality k provozu vozidel podle § 2927 o. z. Proto pro účely posouzení odpovědnosti pořadatele závodů včetně kvalifikačních tréninků motokrosu není rozhodné, že za případnou škodu může odpovídat provozovatel motocyklu podle § 2927 o. z. (a nalézací soudy dospěly k závěru, že 2. žalovaný jako provozovatel motorového vozidla skutečně za újmu žalobce odpovídá), případně řidič (závodník) podle § 2910 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 724/2019). Významné je pouze splnění jednotlivých předpokladů odpovědnosti podle § 2925 o. z., v projednávané věci především dovolatelem napadený výklad pojmu zvláštní nebezpečnosti provozu. Porovnávat nebezpečnost provozu motocyklu v běžném provozu a při závodě (kvalifikačním tréninku) je obtížné, neboť jde o dvě zcela odlišná využití motorového vozidla za naprosto odlišných podmínek. Nicméně lze vycházet z toho, že běžný provoz slouží v zásadě k přepravě, a jeho cílem je pokud možno bezpečný transport po k tomu určených silnicích zřízených též se snahou o maximálně bezpečnou jízdu. Při motokrosovém závodě (i kvalifikačním tréninku) pravidla silničního provozu neplatí, neodehrává se na silnici, ale v areálu k tomu určeném a cílem není bezpečná doprava osob či zboží, ale sport, zábava. Jde o adrenalinový sportovní zážitek, při němž závodníci sledují jiný cíl než běžný uživatel motocyklu při jeho obvyklém užití k přepravě. Jezdci navzájem poměřují své schopnosti a výkon svých strojů, měřítkem úspěchu není bezpečnost, ale rychlost. To vše na omezeném prostoru, kde pořadatel koncentruje zvýšený počet diváků. Již běžný provoz motorových vozidel podléhající pravidlům silničního provozu představuje obecně zvýšené nebezpečí, proto zákonodárce zakotvil zpřísněnou odpovědnost provozovatelů. S provozováním motokrosu je pak nutně spojená vyšší nebezpečnost než s běžným provozem.
11. Odpovědnost podle § 2925 o. z. předpokládá osobu provozující závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, tedy opakovanou činnost, resp. určitou dlouhodobost a kontinuitu; nemůže jít o jednorázové využití zdroje zvýšeného nebezpečí. Již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. literatura dovozovala, že pokud použije osoba, která za normálních okolností zvlášť nebezpečný provoz nevykonává, zvlášť nebezpečné prostředky pouze v jedinečném případě, nebude se jednat o provoz zvlášť nebezpečný (Škárová, M. In: Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I, 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. s. 1254). Pořádání motokrosových závodů a kvalifikačních tréninků na závody, byť jen několikrát za rok, lze považovat za pravidelnou a opakující se činnost, nikoli za jednorázové použití zdroje zvýšeného nebezpečí. Provoz zvlášť nebezpečný tak nepředstavuje sama o sobě ojedinělá jízda motokrosového motocyklu v terénu, ale opakované pořádání motokrosových závodů či kvalifikačních tréninků, kde k určité kontinuitě přistupují další shora zmíněné rizikové faktory: charakter a profil trati závodu, rychlost a způsob jízdy, kumulace diváků. Újma na zdraví diváka kvalifikačního tréninku motokrosového závodu vyvolaná motocyklem, jenž vyjel mimo vytyčenou trať, je způsobena provozem zvlášť nebezpečným (§ 2925 o. z.) a odpovídá za ni pořadatel závodu.
12. Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů dovolání 1. žalovaného zamítl jako nedůvodné podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.
13. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, o náhradě nákladů včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci samé (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Autor: -mha-