// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 11.09.2024
Řízení o jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích
V režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2020 aktivní věcnou legitimaci navrhovatele jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích zakládá již jeho domněnka, že zpráva nebyla vypracována řádně (viz výslovné znění § 85 odst. 1 z. o. k.). Důvody, pro které se navrhovatel domnívá, že zpráva nebyla vypracována řádně, sice musí v návrhu uvést (už jen z důvodu možného posouzení, zda návrh není zjevně zneužívající ve smyslu § 87 odst. 2 z. o. k.), avšak jejich správnost v tomto řízení prokazována nebude.
Účelem řízení o jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích totiž není její samotný přezkum (ten provede až soudem jmenovaný znalec). Aby byl v řízení v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2020 úspěšný, je navrhovatel povinen (toliko) tvrdit důvody, které zavdávají důvodnou pochybnost o správnosti a úplnosti zprávy o vztazích. Nabude-li soud přesvědčení, že skutečnosti tvrzené navrhovatelem by mohly – v případě jejich potvrzení – vyústit v závěr, podle kterého je zpráva o vztazích nesprávná či neúplná, znalce k přezkumu zprávy o vztazích zásadně jmenuje.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1429/2024, ze dne 20. 8. 2024
Dotčené předpisy:
§ 82 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2020
§ 86 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2020
§ 87 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2020
Kategorie: obchodní společnosti a družstvo; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
a) Návrh na zahájení řízení
1. Navrhovatelka se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně 8. 10. 2022 domáhá, aby soud jmenoval znalce pro přezkum zprávy o vztazích společnosti NEWTON Technologies, a. s. (dále jen „společnost“) za roky 2020 a 2021 a jako znalce navrhla Pražskou znaleckou kancelář, s. r. o. (dále jen „znalec“).
b) Řízení před soudem prvního stupně
2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 6. 2023, č. j. 2 Nc 4779/2022-32, jmenoval znalce pro přezkum zprávy o vztazích (výrok I.), uložil společnosti povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení a o soudním poplatku (výroky III. a IV.).
3. Šlo přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. První usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, č. j. 2 Nc 4779/2022-10 (dále jen „dřívější rozhodnutí“), kterým soud vyloučil k samostatnému projednání návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích za rok 2021 (výrok I.), zastavil řízení ohledně jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích za rok 2020 (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) a o soudním poplatku (výrok IV.), Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 5. 2023, č. j. 14 Cmo 12/2023-26, ve výrocích II., III. a IV. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelka podala návrh na jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích dne 8. 10. 2022, neboť má za to, že zpráva nebyla vypracována v zákonné lhůtě, nebyla vypracována úplně a má pochybnosti o její pravdivosti. Jelikož nerozhodl o návrhu do patnácti dnů ode dne jeho doručení, podle názoru soudu nastala fikce schválení navrženého znalce soudem ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále též jen „z. o. k.“).
c) Odvolací řízení
5. K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze napadeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích II. a IV. a ve výroku I. je potvrdil „ve správném znění“ tak, že znalce jmenoval „v situaci, kdy nastala zákonem předvídaná fikce schválení navrhovatelkou navrženého znalce“ (první výrok), ve výroku III. je změnil tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 10.438 Kč, „jinak je potvrdil“ (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení (třetí a čtvrtý výrok).
6. Odvolací soud provedl dokazování a zjistil, že:
1) Navrhovatelka je vlastníkem 60 kusů zaknihovaných akcií společnosti na jméno o jmenovité hodnotě 10.000 Kč.
2) V době podání návrhu činil základní kapitál společnosti částku 2.000.000 Kč.
3) Zpráva o vztazích za rok 2020 byla vypracována 30. 3. 2021 a do sbírky listin byla založena 30. 9. 2020 (správně 2022; dále jen „původní zpráva“). Poté dne 4. 4. 2023 a posléze 13. 9. 2023 byla do sbírky listin založeno její doplnění (první datované 15. 3. 2023, druhé 31. 8. 2023; dále též „doplněná zpráva“).
7. Odvolací soud nejprve uvedl, že navrhovatelka je kvalifikovanou akcionářkou společnosti oprávněnou podat návrh na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích a návrh podala včas.
8. Následně posuzoval, zda byl úkol znalce v rozhodnutí soudu prvního stupně dostatečně vymezen, a shledal, že byl vymezen „standardně, přezkoumatelným způsobem a v souladu s rozhodovací praxí běžnou v těchto řízeních“.
9. Poté se odvolací soud zabýval tím, zda navrhovatelkou tvrzené vady zprávy o vztazích odůvodňují jmenování znalce k jejímu přezkoumání. Konstatoval, že z původní zprávy byla zřejmá její neúplnost v popisu vztahů mezi propojenými osobami, v přehledu smluv byly uvedeny pouze dvě smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami bez jakéhokoliv bližšího popisu a s pouhým konstatováním, že „společnosti nevznikla újma a plnění byla sjednána v cenách obvyklých a uzavřené smlouvy přináší ovládané společnosti pouze výhody, nevýhody nejsou a rizika jsou minimální“.
10. Ani doplněná zpráva o vztazích podle odvolacího soudu nevyhovuje požadavkům judikatury na obsah zprávy o vztazích (k tomu odvolací soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 192/2018, ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2515/2020, a ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2020). Je tomu tak proto, že dostatečným způsobem nevymezuje obsah vzájemných smluv uzavřených v rozhodném období, údaje ve zprávě nejsou zcela srozumitelné, ani dostatečně konkrétní, když jsou toliko obecné a bez potřebné vypovídající hodnoty. Ani doplněná zpráva tudíž nemůže plnit svůj hlavní účel, jímž je umožnit menšinovým akcionářům posoudit, zda společnosti vznikla újma, a poskytnout jim informace potřebné pro (případné) uplatňování jejich práv.
11. Závěrem odvolací soud připomenul, že účelem řízení o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích není samotný přezkum zprávy, nýbrž pouze zjištění důvodů pro jmenování nezávislé a nestranné osoby k jejímu posouzení, k čemuž odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, a usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2013, sp. zn. II. ÚS 149/10. Teprve až znalcem zjištěné případné nedostatky zprávy mohou být podkladem k případnému uplatnění nároku na náhradu škody.
II. Dovolání a vyjádření k němu
12. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř., majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na „otázce“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, respektive na otázce „míry konkretizace uváděných údajů“, tj. – podle obsahu dovolání – do jaké míry má soud přezkoumávat správnost a určitost zprávy o vztazích v řízení o jmenování znalce, která dosud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena.
13. Dovolatelka namítá, že zpráva o vztazích obsahuje všechny nezbytné údaje. Údaje v ní uvedené považuje za dostatečně konkrétní a jejich rozsah za dostatečný pro posouzení faktické situace dovolatelky a jejích vztahů k dalším osobám uvedeným ve zprávě o vztazích. Smysl a účel zprávy o vztazích má proto za naplněný.
14. Navrhovatelka ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby je Nejvyšší soud odmítl.
III. Přípustnost dovolání
15. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
16. Dovolání není přípustné v části, v níž dovolatelka uvádí, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Argument, podle kterého se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, totiž může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., jen je-li z dovolání patrno, o kterou právní otázku jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu se odvolací soud při jejím řešení odchýlil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013,
sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, a ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14. Dovolání však tento údaj neobsahuje.
17. Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení dovolatelkou předestřené otázky, do jaké míry má soud přezkoumávat správnost a určitost zprávy o vztazích v řízení o jmenování znalce k jejímu přezkumu, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
a) Rozhodné znění použitých právních předpisů
18. Podle čl. II bodu 9 zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, se pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
19. Podle čl. XVI zákona č. 33/2020 Sb., tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. 7. 2021.
20. Jelikož navrhovatelka v projednávané věci navrhuje jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích zpracované za rok 2020, Nejvyšší soud věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020.
b) Použité právní předpisy
21. Podle § 71 z. o. k. každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby (první odstavec). Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby (druhý odstavec). Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1 zcela nebo zčásti splnit (třetí odstavec). Vlivem podle odstavce 1 se rozumí také vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob (čtvrtý odstavec). Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby a jejího prokuristu (pátý odstavec).
22. Podle § 72 z. o. k. ustanovení § 71 odst. 1 až 3 se nepoužijí, prokáže-li řídící osoba podle § 79, že újma podle § 71 odst. 1 vznikla v zájmu řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern podle § 79, a byla nebo bude v rámci tohoto koncernu vyrovnána (první odstavec). Újma podle odstavce 1 je nebo bude vyrovnána, byla-li nebo bude-li v přiměřené době a v rámci koncernu vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu (druhý odstavec). Dojde-li v důsledku jednání řídící osoby vůči řízené osobě k úpadku řízené osoby, odstavce 1 a 2 se nepoužijí (třetí odstavec).
23. Podle § 82 odst. 1 z. o. k. statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za uplynulé účetní období.
24. Podle § 83 z. o. k. má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle § 71 nebo 72 (první odstavec). Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě (druhý odstavec). Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li ovládající osobou jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě (třetí odstavec).
25. Podle § 85 z. o. k. může každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo 365 ovládané osoby, který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce (první odstavec). Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce 1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné (druhý odstavec). Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se nepřihlíží (třetí odstavec).
26. Podle § 86 z. o. k. soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí (první odstavec). Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, může kterýkoliv společník podle § 85 odst. 1 navrhnout, aby soud znalce odvolal a jmenoval nového (druhý odstavec). Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem (třetí odstavec). Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o jmenování znalce, jinak do jednoho měsíce od svého jmenování. Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o vztazích doručí znalec soudu, který ho jmenoval, a osobě, která přezkoumávanou zprávu vyhotovila. Závěry znaleckého posudku doručí také navrhovateli a osobám podle § 85 odst. 2, jsou-li tyto osoby známy (čtvrtý odstavec).
27. Podle § 87 odst. 2 z. o. k. soud může na návrh ovládané osoby rozhodnout, že obvyklou odměnu znalce za vypracování znaleckého posudku a náklady podle odstavce 1 nese navrhovatel, jestliže ze znaleckého posudku vyjde najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a návrh byl zjevně zneužívající.
28. Podle § 88 z. o. k. právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle § 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve zprávě statutárního orgánu podle § 82 uvedeny informace o tom, že vznikla újma, která nebyla nebo nebude podle § 71 nebo 72 vyrovnána (první odstavec). Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích podle § 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby, jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu podle § 83 odst. 1 uvedeny výhrady ke zprávě o vztazích, ledaže se jedná o výhrady, které mohly být odstraněny podle § 83 odst. 2 a jejichž povaha není z hlediska věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná (druhý odstavec). Ustanovení § 85 až 87 se použijí obdobně (třetí odstavec).
c) Právní posouzení věci
29. Nejvyšší soud již v usnesení sp. zn. 27 Cdo 2515/2020 (odst. 33) formuloval a odůvodnil závěry, podle kterých:
1) Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou.
2) Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena.
3) Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem.
4) Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší.
5) Právo navrhnout přezkum zprávy o vztazích je zejména nástrojem ochrany (menšinových) společníků, jehož smyslem je především kompenzace jejich informačního deficitu.
30. Dále se z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu podává, že:
1) Z hlediska obsahu zprávy o vztazích je jejím základním účelem podat informaci o tom, zda ovládané osobě vznikla v souvislosti s jejím členství v podnikatelském seskupení újma, popřípadě též, jak byla takto vzniklá újma vyrovnána, a dále též podat informaci o tom, jaké výhody a nevýhody plynou z členství ovládané osoby v podnikatelském seskupení, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika.
2) Tyto informace mohou (menšinovým) společníkům, ale i dalším osobám (ať již stojícím „uvnitř“ společnosti, či jejím věřitelům) posloužit v celé řadě případů. Údaje vypočtené v § 82 odst. 2 písm. f) a odst. 4 z. o. k. jsou ovšem obligatorními náležitostmi zprávy o vztazích mezi propojenými osobami především proto, aby bylo možné informovaně posoudit případný úspěch či neúspěch při uplatňování nároků podle § 71 a § 72 z. o. k. – zejména pak nároku ovládané osoby na náhradu újmy podle § 71 odst. 1 z. o. k., kterého se mohou za akciovou společnost domáhat i kvalifikovaní akcionáři (§ 372 odst. 2 z. o. k.). Ze stejného důvodu je na údaje vypočtené v § 82 odst. 2 písm. f) a odst. 4 z. o. k. kladen důraz i v rámci přezkumu zprávy o vztazích kontrolním orgánem (§ 83 odst. 1 z. o. k.). A právě odtud se odvíjí i požadovaná míra určitosti informací, které jsou ve zprávě o vztazích obligatorně uváděny. Aby totiž zpráva o vztazích mohla plnit svůj základní účel (jak byl popsán v předešlém odstavci), musí být natolik určitá a konkrétní, aby bylo možné informovaně posoudit úspěch či neúspěch při případném uplatňování nároků podle § 71 a § 72 z. o. k.
3) Na to pak bezprostředně navazuje také právo navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce (vazba na případné uplatňování nároku na náhradu újmy podle § 71 a § 72 z. o. k. se přitom zdůrazňuje již jen ve vztahu k aktivní věcné legitimaci navrhovatele podle § 88 z. o. k.).
K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2163/2023.
31. Jak plyne z citovaných závěrů, je to právě až soudem jmenovaný znalec, kdo má zprávu o vztazích přezkoumat. Slouží-li institut přezkumu zprávy o vztazích znalcem k vyrovnání informačního deficitu menšinových akcionářů, nelze po nich spravedlivě požadovat, aby již v návrhu na jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích přesně a vyčerpávajícím způsobem popsali, v čem spočívá nesprávnost zprávy o vztazích. Pokud by menšinoví akcionáři věděli, v čem nesprávnost zprávy spočívá (jaký je skutečný stav), pak by přezkum zprávy znalcem pozbýval smyslu.
32. V režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2020 aktivní věcnou legitimaci navrhovatele zakládá již jeho domněnka, že zpráva nebyla vypracována řádně (viz výslovné znění § 85 odst. 1 z. o. k.). Důvody, pro které se navrhovatel domnívá, že zpráva nebyla vypracována řádně, sice musí v návrhu uvést (už jen z důvodu možného posouzení, zda návrh není zjevně zneužívající ve smyslu § 87 odst. 2 z. o. k.), avšak jejich správnost v tomto řízení prokazována nebude.
33. Jak totiž správně podotkl odvolací soud (viz výše odst. 11), účelem řízení o jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích není její samotný přezkum (ten provede až soudem jmenovaný znalec). Aby byl v řízení v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2020 úspěšný, je navrhovatel povinen (toliko) tvrdit důvody, které zavdávají důvodnou pochybnost o správnosti a úplnosti zprávy o vztazích. Nabude-li soud přesvědčení, že skutečnosti tvrzené navrhovatelem by mohly – v případě jejich potvrzení – vyústit v závěr, podle kterého je zpráva o vztazích nesprávná či neúplná, znalce k přezkumu zprávy o vztazích zásadně jmenuje.
34. Tomuto závěru ostatně nasvědčuje i právní úprava zákona o obchodních korporacích, podle níž musí soud o jmenování znalce rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu; nerozhodne-li v této krátké lhůtě, platí, že navrženého znalce schválil (§ 86 odst. 1 věta třetí z. o. k.). A konečně jej podporuje i mechanismus § 87 odst. 2 z. o. k., jehož prostřednictvím může soud přenést náklady na vypracování znaleckého posudku na navrhovatele, jestliže ze znaleckého posudku vyjde (posléze) najevo, že zpráva o vztazích byla vypracována řádně a návrh byl zjevně zneužívající.
35. Naopak názor (zastávaný dovolatelkou), podle kterého by měl soud již v řízení o jmenování znalce k přezkumu zprávy o vztazích zevrubně zkoumat správnost tvrzení, na základě kterých navrhovatel jmenování znalce požaduje, by doveden ad absurdum mohl vést až k situacím, kdy by soud rozhodující o jmenování znalce musel – v rámci dokazování – jmenovat znalce, aby zkoumal, zda je zpráva o vztazích vadná nebo neúplná, a jsou tudíž splněny předpoklady pro jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích.
36. Jelikož v řízení o jmenování znalce se správnost a úplnost zprávy zásadně neposuzuje, argumentace obhajující správnost a úplnost zprávy o vztazích (kterou v tomto řízení zvolila dovolatelka) nemůže zpravidla jmenování znalce zabránit.
37. Právní posouzení odvolacího soudu, který uzavřel, že navrhovatelkou tvrzené vady zprávy o vztazích představují důvod pro jmenování znalce k jejímu přezkumu, je tudíž správné.
d) Shrnutí
38. Protože se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, a jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci přihlíží u přípustných dovolání z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.
39. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. Nejvyšší soud dovolání zamítl, navrhovatelce a znalci však žádné účelně vynaložené náklady dovolacího řízení nevznikly.
40. Za účelně vynaložené přitom nelze považovat případné náklady na vyjádření k dovolání, v němž navrhovatelka pouze uvedla že se ztotožňuje se závěry odvolacího soudu (k účelnosti nákladů řízení srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016, či ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017).
Autor: -mha-