// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 06.08.2024

Osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů notářem

Vyžaduje-li § 23 odst. 7 zákona dluhopisech, aby byl o schůzi vlastníků dluhopisů pořízen notářský zápis, rozumí se tím notářský zápis o osvědčení jiného skutkového děje podle § 79 notářského řádu, se zvláštními náležitostmi podle § 23 odst. 7 zákona o dluhopisech.

Literatura k výkladu § 77 notářského řádu dovozuje, že „předmětem notářského zápisu je v tomto případě skutečně pouze osvědčení faktického průběhu zasedání orgánu včetně všech usnesení, a všeho dalšího, co je podstatné pro posouzení řádného postupu jednání. (…) Toto posouzení už ale notář neprovádí, zachytí jen rozhodné skutkové okolnosti tak, aby notářský zápis byl způsobilý posloužit k právnímu posouzení jinými osobami.“ Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že tyto závěry se obdobně uplatní taktéž pro notářský zápis podle § 79 notářského řádu, jímž notář rovněž „pouze“ osvědčuje průběh skutkového děje.

Proto i při osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů notář neprohlašuje, že schůze proběhla v souladu s právními předpisy, že byla usnášeníschopná, že rozhodnutí přijala potřebná většina vlastníků dluhopisů apod. Rovněž nikterak nezasahuje do průběhu schůze, nepoučuje osoby účastnící se skutkového děje, který osvědčuje, a není odpovědný za to, že před ním probíhající skutkový děj je v souladu se zákonem.

Jinak řečeno, jde-li v případě notářského zápisu podle § 79 notářského řádu o osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů, k němuž notář nepřipojuje své prohlášení podle § 80a odst. 2 notářského řádu, neprovádí notář předběžnou kontrolu zákonnosti průběhu schůze vlastníků dluhopisů a jí přijatých rozhodnutí.

Je-li účelem notářského zápisu podle § 79 notářského řádu toliko zabezpečit vyšší míru právní jistoty o průběhu schůze, nelze dovozovat, že by nepořízení notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů mělo za následek neplatnost rozhodnutí, která schůze přijala.

Jakkoliv platí, že v případech, kdy zákon vyžaduje formu veřejné listiny, je tak činěno zpravidla za účelem ochrany veřejného pořádku, v poměrech projednávané věci Nejvyšší soud – s ohledem na toliko důkazní funkci notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů, který neplní funkci předběžné kontroly zákonnosti průběhu schůze a rozhodnutí na ní přijatých – v absenci osvědčení notářským zápisem narušení veřejného pořádku nespatřuje. Nepřichází proto v úvahu ani analogická aplikace § 45 odst. 3 z. o. k., jenž je právě prostředkem ochrany veřejného pořádku; absence notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů tudíž nemá za následek ani to, že by rozhodnutí schůze pozbylo právních účinků.

Rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů je proto platné (a účinné) i při opomenutí povinnosti osvědčit průběh schůze notářským zápisem. Uvedený nedostatek se projeví toliko ve zhoršení důkazní pozice osoby, která pro sebe chce vyvozovat příznivé důsledky z rozhodnutí a průběhu schůze (typicky emitenta nebo vlastníka dluhopisů).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3466/2023, ze dne 25. 6. 2024

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 10 zák. č. 190/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2023
§ 23 zák. č. 190/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2023
§ 23 odst. 7 zák. č. 190/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2023
§ 79 zák. č. 358/1992 Sb.

Kategorie: cenné papíry; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:


I. Dosavadní průběh řízení

a) Návrh na zahájení řízení

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 70.833,33 Kč s příslušenstvím představující nevyplacený výnos z dluhopisů emitovaných žalovanou za období od 1. 3. 2020 do 31. 8. 2020.

b) Řízení před soudem prvního stupně

2. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 11. 2022, č. j. 7 ECm 3/2022-78, uložil žalované zaplatit žalobci 70.833,33 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

1) Žalobce je vlastníkem hromadného dluhopisu žalované NIVOVIA 10/2032 na řad R. W. O. J., číslo hromadného dluhopisu 31, nahrazujícího celkem 10.000.000 kusů dluhopisů o souhrnné jmenovité hodnotě představující dlužnou částku 10.000.000 Kč, ISIN CZ0003509200, s datem emise 21. 12. 2012, číselné označení dluhopisů 990000001 až 1000000000.

2) Na řad žalobce byl dluhopis rubopisován dne 14. 8. 2020 Ing. V. K. (dále jen „právní předchůdce žalobce“).

3) Podle emisních podmínek platných ke dni 21. 12. 2012 jsou dluhopisy úročeny pevným úrokovým výnosem 10 % p. a.

4) Žalovaná dne 31. 3. 2020 oznámila, že se dne 23. 4. 2020 bude konat schůze vlastníků dluhopisů za účelem projednání změny emisních podmínek spočívající v omezení výplaty pevného úrokového výnosu za období od 1. 3. 2020 do 31. 8. 2020.

5) Na schůzi vlastníků dluhopisů byla změna emisních podmínek schválena, přičemž se schůze účastnili tři ze čtyř vlastníků dluhopisů, všichni zastoupeni advokátem žalované. Čtvrtý vlastník (právní předchůdce žalobce), který byl o konání schůze a o jejím programu informován, se schůze nezúčastnil.

6) Ze schůze vlastníků dluhopisů byl vyhotoven zápis podepsaný společným zástupcem vlastníků dluhopisů a advokátem žalované, jenž nemá formu notářského zápisu.

7) Právní předchůdce žalobce byl informován o rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů a obdržel novou verzi emisních podmínek.

4. Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně uvedl, že mezi účastníky řízení se spornou stala toliko skutečnost, zda v důsledku rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů mohla zaniknout povinnost žalované vyplatit žalobci pevný úrokový výnos za období od 1. 3. 2020 do 31. 8. 2020, či nikoliv.

5. Soud shledal v rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů pochybení jak formální, spočívající v nedodržení zákonem vyžadované formy zápisu, tak materiální, spočívající ve (zčásti) zpětném odebrání výnosu (za měsíc březen), na jehož vyplacení již vlastníku vznikl nárok.

6. Soud nejprve posuzoval, zda (nehledě na formu zápisu) bylo možné přijmout takovou změnu emisních podmínek, jež by se zpětnou účinností mohla vlastníku dluhopisů odebrat právo na výplatu již splatného výnosu bez jeho souhlasu, a dospěl k závěru, že nikoliv. Soud prvního stupně měl takový postup za rozporný s dobrými mravy.

7. K absenci notářského zápisu soud uvedl, že „za situace, kdy zákon tuto přísnou formu osvědčení zápisu veřejnou listinou speciálně u změn zásadní povahy vyžaduje (což ostatně plyne už z užití slova musí), je nepochybné, že nedodržení tohoto požadavku je spojeno s určitým následkem.“ Následkem neosvědčení rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů notářským zápisem je pak podle soudu prvního stupně jeho „nicotnost“; v tomto směru soud poukázal na řešení nedostatku osvědčení rozhodnutí orgánu obchodní korporace veřejnou listinou, kdy § 45 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“), určuje, že rozhodnutí orgánu nemá právní účinky.

8. S ohledem na výše uvedené soud prvního stupně žalobě vyhověl.

c) Odvolací řízení

9. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze napadeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

10. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně. Nejprve se zabýval posouzením důsledků neosvědčení schůze vlastníků dluhopisů notářským zápisem. Za použití § 582 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), při současném zohlednění smyslu a účelu formy vyžadované § 23 odst. 7 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o dluhopisech“), dospěl k závěru, že absence notářského zápisu v tomto případě způsobuje absolutní neplatnost právního jednání.

11. Smysl a účel notářského zápisu shledal odvolací soud v tom, že v případě, kdy je zasahováno do výplaty garantovaného výnosu, je současně zasahováno do základního práva každého investora, neboť výnos je zpravidla jediným důvodem investice do dluhopisů; proto je třeba o takovém zásahu pořídit notářský zápis, který jako veřejná listina poskytuje autentický a pravdivý obraz o průběhu schůze vlastníků dluhopisů a přijatých rozhodnutích.

12. Nadto dodal, že i kdyby následkem nedodržení zákonem vyžadované formy měla být toliko neplatnost relativní, žalobce se jí dovolal.

13. Posouzením, zda mohlo být vlastníku dluhopisů odňato právo na výplatu pevného úrokového výnosu se zpětnou účinností, resp. rozporem takového jednání s dobrými mravy, se odvolací soud pro nadbytečnost nezabýval.


II. Dovolání a vyjádření k němu

14. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, jež nebyla v dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, a to, zda absence osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů notářským zápisem způsobuje absolutní neplatnost rozhodnutí přijatého na schůzi.

15. Namítajíc, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňujíc dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

16. Dovolatelka brojí proti názoru odvolacího soudu, jenž uzavřel, že rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů pro nedostatek formy trpí absolutní neplatností. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, uveřejněné pod číslem 43/2015 Sb. rozh. obč., dovozuje, že nedostatek zákonem stanovené formy je důvodem neplatnosti právního jednání jen tehdy, jestliže to vyžaduje smysl a účel zákona.

17. Smysl a účel notářského zápisu o schůzi vlastníků dovolatelka spatřuje v zabezpečení vyšší míry právní jistoty o skutečném průběhu a rozhodnutí schůze. Tohoto účelu lze dle dovolatelky dosáhnout i při neosvědčení průběhu schůze notářským zápisem. Dovolatelka namítá, že absence notářského zápisu je toliko formálním pochybením, jež ani nemohlo ovlivnit přijaté rozhodnutí, neboť schůze byla zaznamenána takovým způsobem, že žádný z vlastníků dluhopisů nemohl mít důvodné pochybnosti o jejím skutečném průběhu.

18. Žalobce ve vyjádření k dovolání odmítá „bagatelizaci“ nedodržení zákonem stanovené formy, neboť by takový výklad vedl k „absolutnímu vyprázdnění“ § 23 odst. 7 zákona o dluhopisech. Účel formy notářského zápisu spatřuje ve zvýšení právní ochrany osob, jichž se změny dotýkají, ochrany minority, ve zvýšení právní jistoty o tom, že schůze v konkrétní den byla usnášeníschopná, a zda byli skutečně přítomni všichni hlasující. Žalobce proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popřípadě zamítl jako nedůvodné.


III. Přípustnost dovolání

19. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.

20. Dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné pro řešení otázky následků absence osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů formou notářského zápisu, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena.


IV. Důvodnost dovolání

a) Použitá právní úprava

21. Nejvyšší soud předesílá, že vzhledem k datu konání schůze vlastníků dluhopisů věc posoudil podle zákona o dluhopisech ve znění účinném do 31. 12. 2023.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona o dluhopisech je dluhopis cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu (dále jen „emisní podmínky“).

23. Podle § 8 zákona o dluhopisech emisní podmínky podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů, a to i odkazem na informace obsažené v prospektu.

24. Podle § 10 odst. 1 zákona o dluhopisech se ke změně emisních podmínek vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků.

25. Podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona o dluhopisech emitent bez zbytečného odkladu svolá schůzi vlastníků v případě návrhu změn emisních podmínek, pokud se její souhlas ke změně emisních podmínek vyžaduje.

26. Podle § 23 odst. 1 zákona o dluhopisech je schůze vlastníků schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části emise dluhopisů. Společná schůze vlastníků je schopna se usnášet, jestliže se jí účastní vlastníci dluhopisů, jejichž jmenovitá hodnota představuje ke dni, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků, více než 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části každé dosud vydané emise. Neřeší-li se problematika společná všem emisím, je nutná účast vlastníků 30 % jmenovité hodnoty nesplacené části těch emisí, kterých se problematika dotýká, ledaže emisní podmínky určí jinak.

27. Podle § 23 odst. 4 zákona o dluhopisech schůze vlastníků rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných vlastníků dluhopisů. Počet hlasů každého vlastníka dluhopisu odpovídá jeho podílu na celkové jmenovité hodnotě nesplacené části emise dluhopisů. Ke změně emisních podmínek, doplňku dluhopisového programu nebo k ustavení a odvolání společného zástupce vlastníků dluhopisů je nutný souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných vlastníků dluhopisů.

28. Podle § 23 odst. 5 zákona o dluhopisech jestliže schůze vlastníků souhlasila se změnami zásadní povahy, může osoba, která byla vlastníkem dluhopisu k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků a podle zápisu hlasovala na schůzi proti návrhu nebo se schůze nezúčastnila, požádat o předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu. Byl-li výnos určen rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, je emitent povinen splatit vlastníkům dluhopisů emisní kurz a poměrný výnos. Žádost o předčasné splacení musí být podána do 30 dnů od zpřístupnění usnesení schůze vlastníků nebo společné schůze vlastníků podle odstavce 7. Po uplynutí této lhůty právo na předčasné splacení zaniká. Emitent je povinen vyplatit tuto částku do 30 dnů od doručení žádosti způsobem a na místě, které pro splacení dluhopisu stanoví emisní podmínky.

29. Podle § 23 odst. 7 zákona o dluhopisech svolavatel vypracuje zápis o schůzi vlastníků do 30 dnů ode dne jejího konání. Pokud schůze projednávala některou ze změn zásadní povahy, musí být o schůzi pořízen notářský zápis. Pokud schůze vlastníků s některou z těchto změn souhlasila, uvedou se v notářském zápisu jména těch vlastníků dluhopisu, kteří se změnou souhlasili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto vlastníků má k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků (odstavec 1) ve svém vlastnictví. Emitent je povinen do 30 dnů ode dne konání schůze vlastníků uveřejnit všechna rozhodnutí schůze vlastníků, a to způsobem, kterým uveřejnil emisní podmínky.

30. Podle § 77 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářského řádu), s rubrikou „Osvědčení průběhu valných hromad“ notář osvědčí průběh valných hromad v notářském zápisu, v němž uvede místo a dobu konání valné hromady, zaznamená přijatá usnesení a z průběhu valné hromady vše, co je důležité pro posouzení řádného postupu jednání (odstavec první). Notář může vyzvat předsedu valné hromady a nejvýše další dvě zúčastněné osoby, aby notářský zápis podepsali. Totožnost účastníků valné hromady nemusí být zjišťována (odstavec druhý).

31. Podle § 79 notářského řádu s rubrikou „Osvědčení jiných skutkových dějů“ notář osvědčuje i jiné skutkové děje, například průběh slosování nebo předložení movitých věcí, jestliže s nimi mohou být spojeny právní následky a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře (odstavec první). Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění dluhu, stav nemovitých věcí, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci (odstavec druhý). O osvědčení notář sepíše notářský zápis, který musí též obsahovat: a) místo a dobu děje nebo zjištění stavu věcí, b) popis děje nebo stavu věcí (odstavec třetí).

32. Podle § 80a odst. 2 notářského řádu notář je povinen notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je právnická osoba, popřípadě její orgán povinen a při kterých byl notář přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, a současně je povinen osvědčit, zda rozhodnutí orgánu právnické osoby, o němž sepisuje notářský zápis, bylo přijato nebo přijato nebylo, a uvést své vyjádření, zda obsah rozhodnutí, nebo nebylo-li přijato, zda obsah předneseného návrhu na rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelským právním jednáním v úplném znění (dále jen „zakladatelské právní jednání“) právnické osoby.

b) K druhu notářského zápisu

33. Zákon o dluhopisech nařizuje vyhotovení notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů pouze pro případy, kdy schůze projednává změny zásadní povahy. Tyto změny jsou definovány v § 21 odst. 1 zákona o dluhopisech a mimo jiné se mezi ně řadí změna emisních podmínek, pro kterou je vyžadován souhlas schůze vlastníků dluhopisů. Ke změně emisních podmínek se vyžaduje předchozí souhlas schůze vlastníků za podmínek stanovených v § 10 zákona o dluhopisech.

34. V poměrech projednávané věci bylo třeba o schůzi pořídit notářský zápis, neboť schůze rozhodovala o změně emisních podmínek spočívající v omezení výplaty pevného úrokového výnosu za určené období.

35. Nejvyšší soud předesílá, že požadavek na osvědčení schůze vlastníků dluhopisů notářským zápisem není (jak se domníval odvolací soud) náležitostí formy právního jednání, pro jejíž nedodržení by bylo možno dovozovat neplatnost právního jednání podle § 582 o. z. Rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů je samostatným právním jednáním, pro nějž není žádná forma zákonem vyžadována. Forma notářského zápisu je toliko formou „osvědčení“ tohoto právního jednání, nikoliv formou právního jednání samotného.

36. Stanoví-li zákon, že o schůzi vlastníků dluhopisů má být pořízen notářský zápis, je nejprve třeba posoudit, o jaký druh notářského zápisu se jedná.

37. Je zřejmé, že nepůjde o notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby podle § 80a notářského řádu, neboť schůze vlastníků dluhopisů není orgánem právnické osoby, nýbrž shromážděním osob, jež mají ve vlastnictví dluhopisy téhož emitenta (kterým navíc může být i fyzická osoba). Ze stejného důvodu je třeba vyloučit i notářský zápis o osvědčení průběhu valných hromad podle § 77 notářského řádu.

38. Z § 23 odst. 7 zákona o dluhopisech se podává, že se notářský zápis pořizuje o schůzi, přičemž notář v zápisu uvede jména těch vlastníků dluhopisů, kteří se změnou souhlasili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto vlastníků má k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků. Byť je jazykový výklad toliko prvotním přiblížením se právní normě, již z textu zákona je možno vyvodit, že úkolem notáře je toliko osvědčit průběh schůze (nikoli její rozhodnutí).

39. Závěru, podle kterého nejde o notářský zápis podle § 80a notářského řádu, ostatně nasvědčuje i následný legislativní vývoj. S účinností od 1. 1. 2024 je v § 24b odst. 5 zákona o dluhopisech stanoveno (pro poměry rozhodování schůze vlastníků mimo zasedání), že v notářském zápisu o rozhodování per rollam se prohlášení podle § 80gd odst. 2 písm. j) ve spojení § 80a odst. 2 notářského řádu neuvede. Není-li vyžadováno připojení tohoto prohlášení pro notářský zápis o rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů per rollam, nemůže být vyžadováno ani pro notářský zápis o zasedání schůze vlastníků dluhopisů.

40. Notářskými zápisy osvědčujícími průběh zasedání či jiného skutkového děje jsou jednak notářský zápis podle § 77 notářského řádu, a jednak notářský zápis podle § 79 notářského řádu. Jak již bylo řečeno výše (v odstavci 37), notářský zápis dle § 77 notářského řádu pro osvědčení schůze vlastníků dluhopisů není použitelný. Lze tedy přijmout dílčí závěr, že vyžaduje-li § 23 odst. 7 zákona dluhopisech, aby byl o schůzi vlastníků dluhopisů pořízen notářský zápis, rozumí se tím notářský zápis o osvědčení jiného skutkového děje podle § 79 notářského řádu, se zvláštními náležitostmi podle § 23 odst. 7 zákona o dluhopisech.

41. Literatura k výkladu § 77 notářského řádu dovozuje, že „předmětem notářského zápisu je v tomto případě skutečně pouze osvědčení faktického průběhu zasedání orgánu včetně všech usnesení, a všeho dalšího, co je podstatné pro posouzení řádného postupu jednání. (…) Toto posouzení už ale notář neprovádí, zachytí jen rozhodné skutkové okolnosti tak, aby notářský zápis byl způsobilý posloužit k právnímu posouzení jinými osobami.“ (viz KOŽIAK, J. a kol. Notářský řád. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluver ČR, a. s., 2016, s. 334). Shodně viz důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3155/2012.

42. Nejvyšší soud nemá pochybnosti o tom, že tyto závěry se obdobně uplatní taktéž pro notářský zápis podle § 79 notářského řádu, jímž notář rovněž „pouze“ osvědčuje průběh skutkového děje.

43. Proto i při osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů notář neprohlašuje, že schůze proběhla v souladu s právními předpisy, že byla usnášeníschopná, že rozhodnutí přijala potřebná většina vlastníků dluhopisů apod. Rovněž nikterak nezasahuje do průběhu schůze, nepoučuje osoby účastnící se skutkového děje, který osvědčuje, a není odpovědný za to, že před ním probíhající skutkový děj je v souladu se zákonem.

44. Jinak řečeno, jde-li v případě notářského zápisu podle § 79 notářského řádu o osvědčení průběhu schůze vlastníků dluhopisů, k němuž notář nepřipojuje své prohlášení podle § 80a odst. 2 notářského řádu, neprovádí notář předběžnou kontrolu zákonnosti průběhu schůze vlastníků dluhopisů a jí přijatých rozhodnutí.

c) K absenci notářského zápisu

45. Ohledně schůze vlastníků dluhopisů notářský zápis obsahuje zejména informace o místu a datu konání schůze, o jejím průběhu a o obsahu přijatých usnesení. Dále taktéž jména těch vlastníků dluhopisů, kteří se změnou souhlasili, a počty kusů dluhopisů, které každý z těchto vlastníků má k rozhodnému dni pro účast na schůzi vlastníků ve svém vlastnictví (§ 23 odst. 7 zákona o dluhopisech). Zápis jmen (ne)souhlasících vlastníků je významný především s přihlédnutím k možnému důsledku; vlastník dluhopisů, jenž se změnou nesouhlasil, nebo se schůze nezúčastnil, má totiž podle § 23 odst. 5 zákona o dluhopisech právo na předčasné splacení jmenovité hodnoty dluhopisu včetně poměrného výnosu. Funkcí notářského zápisu je zde i osvědčit, že vlastník dluhopisů s návrhem (ne)souhlasil.

46. Obsahově se tak notářský zápis o schůzi vlastníků dluhopisů podle § 79 notářského řádu překrývá s (prostým) zápisem ze schůze (jejž vyhotovuje zásadně emitent). Hlavním účelem (prostého) zápisu je přitom zachytit v písemné formě jednání schůze a zápis je tak významným důkazním prostředkem o těchto skutečnostech. Osvědčení o průběhu schůze formou notářského zápisu pak představuje kvalifikovanou formu zápisu, která poskytuje emitentovi i vlastníkům dluhopisů vyšší míru právní jistoty, resp. ochrany jejich práv a oprávněných zájmů [k tomu srovnej rozsudek ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4108/2018, ve kterém Nejvyšší soud pro poměry osvědčení průběhu valné hromady společnosti s ručením omezeným dále dovodil, že v případě, kdy společnost osvědčí jednání valné hromady formou notářského zápisu, nemusí již z této valné hromady zpracovávat zápis, neboť notářský zápis obsahuje všechny náležitosti vyžadované pro (prostý) zápis].

47. Ve světle výše uvedeného Nejvyšší soud shrnuje, že notář neprovádí předběžnou kontrolu zákonnosti, ale působí toliko jako „kvalifikovaný zapisovatel“; jeho úkolem není zajistit, aby schůze proběhla v souladu se zákonem. Je-li účelem notářského zápisu podle § 79 notářského řádu toliko zabezpečit vyšší míru právní jistoty o průběhu schůze, nelze dovozovat, že by nepořízení notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů mělo za následek neplatnost rozhodnutí, která schůze přijala.

48. Dovoláním zpochybněný názor odvolacího soudu (viz výše odstavce 10, resp. 16) tudíž není správný.

49. S ohledem na právní názor soudu prvního stupně má Nejvyšší soud za potřebné objasnit, zda nepořízení notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů může odůvodňovat analogické použití § 45 odst. 3 z. o. k.

50. Jakkoliv platí, že v případech, kdy zákon vyžaduje formu veřejné listiny, je tak činěno zpravidla za účelem ochrany veřejného pořádku (k pojmu „veřejný pořádek“ viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. 31 ICdo 36/2020, uveřejněný pod číslem 104/2020 Sb. rozh. obč.), v poměrech projednávané věci Nejvyšší soud – s ohledem na toliko důkazní funkci notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů, který neplní funkci předběžné kontroly zákonnosti průběhu schůze a rozhodnutí na ní přijatých – v absenci osvědčení notářským zápisem narušení veřejného pořádku nespatřuje. Nepřichází proto v úvahu (jak se domníval soud prvního stupně) ani analogická aplikace § 45 odst. 3 z. o. k., jenž je právě prostředkem ochrany veřejného pořádku; absence notářského zápisu o schůzi vlastníků dluhopisů tudíž nemá za následek ani to, že by rozhodnutí schůze pozbylo právních účinků.

51. Rozhodnutí schůze vlastníků dluhopisů je proto platné (a účinné) i při opomenutí povinnosti osvědčit průběh schůze notářským zápisem. Uvedený nedostatek se projeví toliko ve zhoršení důkazní pozice osoby, která pro sebe chce vyvozovat příznivé důsledky z rozhodnutí a průběhu schůze (typicky emitenta nebo vlastníka dluhopisů).

d) Shrnutí rozhodnutí

52. Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není (co do řešení dovoláním otevřené otázky) správné a dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadený rozsudek odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

53. Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).

54. V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Autor: -mha-

Reklama

Jobs