// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 11.08.2020

Změna stanov družstva v části upravující bezúplatný převod bytu

Právo člena bytového družstva, který je nájemcem družstevního bytu, na bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu, přiznané konkrétním článkem stanov družstva, není součástí práv nájemce spojených s užíváním družstevního bytu, neboť s užíváním družstevního bytu bezprostředně nesouvisí. Rozhodnutí členské schůze o změně stanov, kterou se takový článek ze stanov vypouští, proto nepodléhá úpravě § 731 odst. 2 z. o. k., tj. nevyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3973/2018, ze dne 26. 5. 2020

vytisknout článek


Dotčené předpisy: § 731 zák. č. 90/2012 Sb.

Kategorie: družstvo; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 4. 2017, č. j. 73 Cm 325/2015-68, vyslovil neplatnost usnesení členské schůze Družstva majitelů domu XY (dále též jen „družstvo“) ze dne 8. 12. 2014, kterým byly přijaty nové stanovy družstva (dále též jen „usnesení členské schůze“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:

1) Navrhovatel je členem družstva.

2) Dne 8. 12. 2014 se konalo zasedání členské schůze družstva svolané pozvánkou ze dne 23. 11. 2014.

3) Na programu členské schůze bylo podle pozvánky pouze schválení nových stanov družstva za přítomnosti notáře, aniž by u tohoto bodu byly uvedeny „navrhované významnější změny oproti dosavadním stanovám“.

4) Zasedání členské schůze se zúčastnili všichni členové družstva.

5) Usnesení členské schůze bylo přijato 87 % většinou všech hlasů.

6) Oproti dosavadním stanovám neobsahují nově schválené stanovy žádné ustanovení upravující právo členů družstva na převod vlastnického práva k družstevním bytům.

7) O průběhu zasedání členské schůze sepsala notářka JUDr. Jana Svejkovská notářský zápis NZ 242/2014, N 274/2014.

[3] Na takto ustaveném základu soud prvního stupně uzavřel, že usnesení členské schůze je v rozporu se zákonem a dobrými mravy. Ačkoliv obsahem usnesení členské schůze bylo přijetí nových stanov, kterými se družstvo ve smyslu § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], podřídilo nové právní úpravě, došlo současně ke změně rozsahu práv a povinností členů družstva, konkrétně bylo ze stanov vypuštěno ustanovení (čl. 18) upravující právo člena družstva na převod vlastnického práva k družstevnímu bytu.

[4] Podle soudu současná právní úprava poskytuje členům družstva ochranu, mimo jiné v tom, že pozvánka na členskou schůzi musí v souladu s § 636 odst. 1 a 2 písm. d) z. o. k. obsahovat program členské schůze. Smyslem tohoto ustanovení je, aby členové družstva měli dostatečný časový prostor seznámit se s pořadem jednání svolávaného zasedání, vytvořit si k jednotlivým bodům vlastní názor a rozmyslet si, jak o nich hlasovat.

[5] Soud dospěl k závěru, podle něhož je v rozporu se zákonem a dobrými mravy, je-li na zasedání členské schůze rozhodováno o schválení stanov, které zásadním způsobem mění rozsah členských práv a povinností, aniž jsou v pozvánce u tohoto bodu programu uvedeny navrhované významnější změny oproti dosavadním stanovám. V takovém případě je totiž „významně ztěžováno jednotlivým členům, aby se náležitě připravili na zasedání členské schůze, když jsou nuceni jednotlivé materiály pečlivě studovat a zkoumat, zda v nich není ukryta nějaká významná změna. V souladu s dobrými mravy by potom bylo, kdyby v pozvánce u daného bodu pořadu jednání bylo uvedeno, jaké konkrétní změny oproti původním stanovám jsou v navrhovaných stanovách obsaženy.“

[6] Právo člena bytového družstva na převod vlastnického práva k družstevnímu bytu je podle soudu „významným právem, a to natolik, že pro z něj plynoucí očekávání možného nabytí bytu do svého vlastnictví je mnohdy hlavním kritériem při rozhodování o tom, zda se členem bytového družstva stát, či nikoliv“.

[7] Soud se naopak neztotožnil s tvrzením navrhovatele, podle něhož pro přijetí usnesení členské schůze byl v souladu s § 731 odst. 2 z. o. k. potřebný souhlas všech členů družstva. Podle soudu se požadavek souhlasu všech členů družstva vztahuje jen na náležitosti stanov vyjmenované v § 731 odst. 1 z. o. k., což plyne z jazykového výkladu, ale i ze smyslu a účelu právní úpravy bytových družstev.

[8] Vrchní soud v Praze k odvolání družstva v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

[9] Odvolací soud ze shodných tvrzení účastníků zjistil, že „od 12. 6. 2014 měli členové družstva, včetně navrhovatele, možnost seznámit se se zněním nových stanov, přičemž nebylo zjištěno, že by stanovy, které byly předloženy na schůzi dne 8. 12. 2014 ke schválení, obsahovaly zásadní změny (mimo gramatické úpravy)“.

[10] Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož pro přijetí usnesení členské schůze nemuseli hlasovat všichni členové družstva.

[11] Podle odvolacího soudu však nelze dospět k závěru, podle něhož došlo k porušení zákona a dobrých mravů tím, že pozvánka nebyla dostatečně konkrétní, jde-li o program členské schůze. Pozvánka totiž obsahovala program schůze, a to schválení nových stanov, a navrhovatel se v dostatečné době před konáním členské schůze seznámil s návrhem nových stanov a tento návrh též připomínkoval.

[12] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítaje, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to:

1) Zda „přijetí usnesení členské schůze s odkazem na § 731 odst. 2 z. o. k. vyžaduje souhlas všech členů bytového družstva v případě, pokud členská schůze vypustila v nově přijatých stanovách oproti dosavadním platným stanovám nabídkovou povinnost bezúplatného převodu bytové jednotky do osobního vlastnictví jednotlivým členům“.

2) Zda „přijetí usnesení členské schůze je v rozporu se zákonem a dobrými mravy, pokud

a. nebylo v pozvánce u schvalování nových stanov blíže popsáno, že se zásadně mění otázka úpravy převodu bytů do osobního vlastnictví včetně, jak ukládá § 637 z. o. k.,

b. jsou členové informováni, že je potřebný 100% souhlas všech členů k přijetí nových stanov, a pokud souhlas není dosažen, jsou informováni o tom, že se bude muset konat schůze nová,

c. není v pozvánce uvedeno, která úprava stanov se bude schvalovat, zda z 12. 6. 2014 nebo z 21. 11. 2014 oznámená e-mailovou komunikací,

d. nebylo sděleno, že usnesení bylo přijato, a přesto je vyhotoven zápis s opačným závěrem“.

[13] Dovolatel má za to, že zákon poskytuje ochranu nájemnímu a obecně užívacímu právu člena družstva k družstevnímu bytu. Užívací právo je součástí práva vlastnického a tvoří jednu z jeho složek. Ve stanovách družstva byl upraven bezúplatný převod družstevních bytů do vlastnictví členů družstva po splnění podmínek v kupní smlouvě týkající se domu č. p. XY. Dovolatel je přesvědčen, že tato úprava je úpravou práv a povinností člena spojených s užíváním družstevního bytu, neboť s užíváním bytu souvisí i nárok na převod bytu do vlastnictví. Na základě uvedené úvahy měla být podle dovolatele změna stanov odsouhlasena všemi členy družstva podle § 731 odst. 2 z. o. k.

[14] Ke skutkovému stavu dovolatel uvádí, že dne 12. 6. 2014 byly na webu družstva umístěny upravené původní stanovy, z nichž byl vypuštěn čl. 18, což vyvolalo ostrou reakci některých členů družstva. Na členské schůzi konané dne 19. 6. 2014 se členové družstva dohodli, že se v září 2014 uskuteční další členská schůze za účasti právníka, který vysvětlí a zdůvodní navrhované změny stanov. Tato členská schůze se však nekonala. Dne 21. 11. 2014 byly na webu družstva umístěny „další nové stanovy družstva“ v jiném znění, než v jakém byly diskutovány na členské schůzi v červnu 2014.

[15] Dovolatel v dovolání obsáhle popisuje další skutečnosti a na základě toho zejména tvrdí, že členové družstva nevěděli, o jakém návrhu stanov hlasují (zda o návrhu z 12. 6. 2014, anebo o návrhu z 21. 11. 2014), že usnesení členské schůze nebylo přijato, neboť hlasování o něm bylo vedeno při sdělení, že je nezbytné dosáhnout 100% souhlasu všech členů družstva, a že zápis o průběhu zasedání členské schůze neodpovídá skutečnosti.

[16] Dovolatel namítá též nepředvídatelnost a překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu. Vytýká mu také, že v rozporu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 422/2012, neseznámil účastníky s odlišným právním posouzením věci a nedal jim příležitost se k němu vyjádřit, čímž jim odepřel právo na slyšení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

[17] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[18] Družstvo se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje s důvody rozhodnutí odvolacího soudu a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání navrhovatele odmítl, popř. aby je zamítl.

[19] Namítá-li dovolatel, že členové družstva nevěděli, o jakém návrhu stanov hlasují, že usnesení členské schůze nebylo přijato, neboť hlasování o něm bylo vedeno při sdělení, že je nezbytné dosáhnout 100% souhlasu všech členů družstva, a že zápis o průběhu zasedání členské schůze neodpovídá skutečnosti, zpochybňuje tím skutkový závěr, ze kterého odvolací soud vycházel ve svém rozhodnutí a podle něhož bylo hlasováno o konkrétním návrhu nových stanov (uvedeném v notářském zápisu) s tím, že usnesení členské schůze bylo přijato 87 % většinou všech hlasů, což bylo předsedajícím členské schůze konstatováno ihned po ukončení hlasování.

[20] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).

[21] V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že při úvaze, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem – v mezích právní otázky vytyčené dovolatelem – správné, vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srovnej např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 1203/2004, či ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3829/2011).

[22] Dovolání je však přípustné podle § 237 o. s. ř. k posouzení v něm otevřených otázek výkladu § 637 z. o. k. a § 731 z. o. k., v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešených.

[23] Podle § 636 z. o. k. svolavatel nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze uveřejní pozvánku na členskou schůzi na internetových stránkách družstva a současně ji zašle členům na adresu uvedenou v seznamu členů. Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou. Pozvánka musí být na internetových stránkách uveřejněna až do okamžiku konání členské schůze (odstavec 1).

Pozvánka obsahuje alespoň

a) firmu a sídlo družstva,

b) místo a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské schůze se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí zúčastnit,

c) označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská schůze,

d) program členské schůze a

e) místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k pozvánce (odstavec 2).

[24] Podle § 637 z. o. k. má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, obsahuje pozvánka v příloze též návrh těchto změn nebo návrh usnesení.

[25] Podle § 731 z. o. k. stanovy bytového družstva kromě náležitostí podle § 553 obsahují také

a) podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a

b) podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvu (odstavec 1).

Pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (odstavec 2).

I. K výkladu § 637 z. o. k.

[26] Ačkoli zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nestanovil povinné náležitosti pozvánky na členskou schůzi družstva, Nejvyšší soud již ve svých dřívějších rozhodnutích dovodil, že z obsahu pozvánky musí být zřejmé, o čem bude členská schůze jednat, přičemž v pozvánce uvedený program musí být natolik určitý, aby se člen družstva mohl (mimo jiné) kvalifikovaně rozhodnout, zda se jednání členské schůze zúčastní (k tomu srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2000, sp. zn. 32 Cdo 2637/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 297/2004, ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1487/2012, či ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1298/2014).

[27] Důvodová zpráva k návrhu zákona o obchodních korporacích (sněmovní tisk č. 363, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010-2013) k proceduře svolání členské schůze uvádí, že podstatné principy jsou převzaty z dosavadního obchodního zákoníku; návrh zákona je však výrazně přísnější, když donucujícím způsobem stanoví základní pravidla. Tuto otázku podle zákonodárce nelze ponechat na stanovách, neboť přílišný liberalismus by se mohl obrátit proti členům družstva.

[28] S účinností od 1. 1. 2014 tak zákon o obchodních korporacích, na rozdíl od obchodního zákoníku, v § 636 odst. 2 předepisuje povinné minimální náležitosti pozvánky na členskou schůzi družstva. Právní úprava svolání členské schůze družstva přitom spadá do kategorie práva týkajícího se postavení osob ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) [tzv. statusová úprava]. Ujednání porušující tuto úpravu jsou výslovně zakázána (§ 1 odst. 2 o. z.) [srov. obdobně závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016, uveřejněném pod číslem 10/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

[29] Rozhodování o změně stanov družstva je jedním z nejvýznamnějších oprávnění patřících do působnosti členské schůze družstva [srov. § 656 písm. a) z. o. k.]. Stanovy totiž (vedle zákona) představují základní právní dokument, který upravuje statusové otázky družstva a práva a povinnosti členů družstva. Zákonodárce proto v § 637 z. o. k. (kromě obecných požadavků na obsahové náležitosti pozvánky na členskou schůzi družstva uvedených v § 636 odst. 2 z. o. k.) vyžaduje, aby v příloze pozvánky na členskou schůzi družstva, na jejímž zasedání má dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, byl obsažen též návrh těchto změn nebo návrh usnesení. Účelem této zvláštní úpravy je zajistit dostatečnou informovanost členů družstva, zejména aby se všichni členové družstva mohli v dostatečném časovém předstihu na zasedání členské schůze rozhodující o tak významné záležitosti řádně připravit a aby mohli uvážit, zda a jak budou o změně stanov hlasovat.

[30] V usnesení ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, přijatém po vydání napadeného usnesení a uveřejněném pod číslem 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud (mimo jiné) vyložil účel právní úpravy svolání valné hromady akciové společnosti a ve vztahu k náležitostem pozvánky na valnou hromadu podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. formuloval a odůvodnil následující závěry:

1) Pozvánka na jednání valné hromady obsahuje (vedle dalších náležitostí) i návrh usnesení valné hromady. Návrh usnesení musí být uveden zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno.

2) Má-li valná hromada rozhodovat o změně stanov společnosti, musí pozvánka obsahovat – jakožto součást návrhu usnesení valné hromady – celé znění navrhovaných změn stanov. Nestačí tudíž do pozvánky uvést toliko charakteristiku podstaty navrhovaných změn stanov. Je-li přitom navrhovaná změna stanov rozsáhlá, lze (zpravidla pro přehlednost) text změny stanov pojmout do samostatné přílohy, jež bude součástí pozvánky, a v návrhu usnesení uvést, že valná hromada schvaluje změnu stanov ve znění uvedeném v (konkrétní) příloze.

3) Obě formy (podoby) pozvánky na valnou hromadu (tj. pozvánka uveřejněná na internetových stránkách a pozvánka rozesílaná akcionářům, popř. oznamovaná jiným způsobem nahrazujícím písemnou pozvánku) by zásadně měly být identické. Nicméně je-li pozvánka v konkrétním případě s ohledem na zákonné náležitosti obsáhlá (zpravidla s ohledem na počet a rozsah příloh), společnost ji může v plném rozsahu (tj. včetně všech příloh) uveřejnit toliko na svých internetových stránkách a v písemné pozvánce (rozesílané akcionářům), popř. ve formě ji nahrazující, ohledně rozsáhlejších částí pozvánky odkázat na pozvánku uveřejněnou na internetových stránkách. Takto lze např. odkázat na účetní závěrku, na znění rozsáhlejších návrhů změn stanov či smluv, jež má valná hromada schvalovat. Takový postup bude zpravidla pro společnost méně nákladný, aniž by současně odporoval účelu právní úpravy svolání valné hromady (opačný závěr odůvodněný specifickými okolnostmi však nelze zcela vyloučit).

[31] Uvedené závěry přijaté v poměrech akciové společnosti se přiměřeně prosadí i v poměrech družstva ve vztahu k posuzování náležitostí přílohy pozvánky na členskou schůzi podle § 637 z. o. k.

[32] Má-li členská schůze družstva rozhodovat o změně stanov družstva, anebo má-li přijmout usnesení, jehož důsledkem je změna stanov družstva, musí příloha pozvánky na členskou schůzi obsahovat celé znění navrhovaných změn stanov nebo návrh usnesení zásadně v takové podobě, aby o něm mohlo být bez dalšího hlasováno. Nestačí tudíž do pozvánky (její přílohy) uvést toliko charakteristiku podstaty navrhovaných změn stanov.

[33] Absence zákonem (popř. stanovami) vyžadovaných náležitostí pozvánky na členskou schůzi představuje vadu při svolání členské schůze. Vadné svolání členské schůze může být důvodem pro (případné) vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze (přijatých na vadně svolaném zasedání) [srov. v judikatuře Nejvyššího soudu přijaté v poměrech obchodních společností např. usnesení ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008, ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2544/2014, či ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017].

[34] Uzavřel-li v poměrech projednávané věci odvolací soud, že při svolání členské schůze nedošlo k porušení zákona, neboť „o návrhu na znění nových stanov byli od 12. 6. 2014 všichni členové družstva informováni“, aniž se zabýval tím, zda k pozvánce ze dne 23. 11. 2014 na členskou schůzi družstva konanou dne 8. 12. 2014, která měla na programu (pouze) schválení nových stanov, byla v souladu s § 637 z. o. k. připojena příloha s návrhem nových stanov (popř. zda tak bylo učiněno alespoň v pozvánce uveřejněné na internetových stránkách družstva a v písemné pozvánce zaslané členům družstva na adresy uvedené v seznamu členů bylo na pozvánku uveřejněnou na internetových stránkách družstva odkázáno), je jeho právní posouzení věci neúplné, a tudíž i nesprávné.

[35] Skutečnost, že s návrhem nových stanov (s jeho přesným zněním, o kterém bylo posléze na členské schůzi hlasováno), jenž nebyl přílohou (součástí) pozvánky, byli členové družstva seznámeni ještě před svoláním členské schůze, nemá sice vliv na závěr o tom, zda byla členská schůze svolána v souladu se zákonem, může však být důvodem pro zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze podle § 260 odst. 1 o. z. (k výkladu § 260 o. z. srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018).

II. K výkladu § 731 z. o. k.

[36] Jednou ze základních náležitostí stanov družstva je úprava práv a povinností člena družstva a družstva [§ 553 písm. h) z. o. k.]. Bytové družstvo je založeno za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů (§ 727 odst. 1), což činí zejména tím, že poskytuje družstevní byty nebo družstevní nebytové prostory (dále též jen „družstevní byt“) do nájmu svým členům (§ 729 odst. 1 z. o. k.). Právy a povinnostmi člena bytového družstva plynoucími z členství v tomto družstvu (vedle práv a povinností členů všech družstev, jak jsou obecně vypočteny v § 575 a násl. z. o. k.) jsou proto také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z této smlouvy vzniklé (§ 733 odst. 2 z. o. k.). Zákon vyžaduje, aby stanovy bytového družstva tato práva a povinnosti konkrétně upravily, přičemž rozlišuje mezi úpravou podmínek, za nichž vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu [§ 731 odst. 1 písm. a) z. o. k.], a podrobnější úpravou práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu [§ 731 odst. 1 písm. b) z. o. k.].

[37] Požadavek § 731 odst. 2 z. o. k., aby změna úpravy náležitostí stanov bytového družstva uvedených v § 731 odst. 1 z. o. k. byla odsouhlasena všemi členy družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vychází ze skutečnosti, že podmínky, práva a povinnosti vypočtené v § 731 odst. 1 z. o. k. jsou významné pro každého z uvedených členů, neboť se týkají zajišťování jejich bytových potřeb (srov. též závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4460/2018). Změnou úpravy náležitostí stanov bytového družstva uvedených v § 731 odst. 1 z. o. k. se tak zasahuje do právního postavení každého z nich.

[38] Ustanovení § 731 odst. 2 z. o. k. upravuje (obdobně jako tak činí v poměrech společnosti s ručením omezeným ustanovení § 171 odst. 2 z. o. k. pro tam uvedená usnesení valné hromady) většinu hlasů, potřebnou pro přijetí usnesení členské schůze, jímž se mění stanovy v části upravující náležitosti podle § 731 odst. 1 z. o. k. Uvedené ustanovení představuje výjimku z pravidla, podle něhož členská schůze rozhoduje většinou hlasů přítomných členů (§ 645 z. o. k.), a jako výjimku jej nelze (za užití rozšiřujícího výkladu) aplikovat na případy, na něž nedopadá (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 4460/2018, odst. 27 a 28).

[39] Právy a povinnostmi člena bytového družstva spojenými s užíváním družstevního bytu ve smyslu § 731 odst. 1 písm. b) z. o. k. jsou pak práva a povinnosti, které se týkají samotného obsahu nájemního vztahu, tj. zejména užívání družstevního bytu nájemcem (členy jeho domácnosti, popř. dalšími osobami) a placení nájemného a plateb za plnění spojená s užíváním bytu.

[40] Právo člena bytového družstva, který je nájemcem družstevního bytu, na bezúplatný převod vlastnického práva k družstevnímu bytu, přiznané konkrétním článkem stanov družstva, není součástí práv nájemce spojených s užíváním družstevního bytu, neboť s užíváním družstevního bytu bezprostředně nesouvisí. Rozhodnutí členské schůze o změně stanov, kterou se takový článek ze stanov vypouští, proto nepodléhá úpravě § 731 odst. 2 z. o. k., tj. nevyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt.

[41] Závěr odvolacího soudu, podle něhož pro přijetí usnesení členské schůze nemuseli hlasovat všichni členové družstva, je tak správný.

[42] Jelikož řešení první dovoláním otevřené právní otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž se pro nadbytečnost zabýval dalšími námitkami dovolatele a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

[43] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).

[44] V novém rozhodnutí soud rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů