// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 19.05.2020

K přezkumu vyloučení člena z družstva v jiném řízení

I. Nevyužije-li vylučovaný člen svého práva podat proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva odůvodněné námitky, jeho členství v družstvu zaniká marným uplynutím lhůty k podání námitek (tj. ke konci posledního dne lhůty). Tím je proces vyloučení člena z družstva završen a v jiném řízení (např. v řízení o vyklizení družstevního bytu) již nemůže být jeho soulad s právními předpisy a stanovami družstva posuzován.

Z řečeného se podává, že v řízení, v němž se družstvo domáhá vyklizení bytu s odůvodněním, že žalovaný byl z družstva vyloučen, jeho účast zanikla a spolu s ní zanikl i nájem družstevního bytu, soud toliko zkoumá, zda žalovanému bylo doručeno písemné rozhodnutí představenstva o vyloučení v souladu s § 621 z. o. k., zda toto písemné rozhodnutí obsahovalo poučení podle § 617 odst. 3 in fine a § 618 z. o. k. a zda žalovaný podal odůvodněné námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Pokud tak učinil, soud dále posuzuje, zda členská schůze rozhodla o zamítnutí podaných námitek, a dále, zda žalovaný podal návrh na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, popř. zda toto řízení již bylo pravomocně skončeno.

II. Rozhodnutí o vyloučení z družstva je vylučovanému členu doručeno v souladu s § 621 z. o. k. (projev vůle družstva mu v souladu s § 570 odst. 1 o. z. dojde) tehdy, kdy se dostane do sféry jeho dispozice, tj. tehdy, kdy je mu předáno, popř. – nebyl-li při doručování zastižen a bylo-li mu provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka (obsahující rozhodnutí o vyloučení) je pro něj u tohoto provozovatele uložena – dnem, kdy si vylučovaný člen družstva může zásilku u provozovatele poštovních služeb poprvé vyzvednout; „možnost vyzvednout“ si zásilku je přitom třeba posuzovat objektivně.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3400/2019, ze dne 12. 2. 2020

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 617 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 618 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 619 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 620 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 621 zák. č. 90/2012 Sb.

Kategorie: družstvo; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 25. 9. 2018, č. j. 4 C 209/2018-38, uložil žalovaným povinnost vyklidit byt č. 15 nacházející se v 1. patře budovy č. p. XY v katastrálním území XY, na adrese XY (dále jen „byt“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Vyšel přitom z toho, že:

1) Žalobce je vlastníkem budovy, v níž se nachází byt. Žalovaní v bytě bydlí.

2) Žalobce zaslal oběma žalovaným výstrahu před vyloučením z družstva pro nesplnění jejich povinnosti podílet se na kupní ceně nemovitosti ve výši 226.655 Kč.

3) Jelikož žalovaní na výstrahu nereagovali, rozhodlo představenstvo žalobce dne 15. 12. 2017 o vyloučení žalovaných z družstva. Rozhodnutí obsahuje poučení, že žalovaní mohou podat odůvodněné námitky proti vyloučení k členské schůzi družstva.

4) Rozhodnutí o vyloučení žalobce doručil každému ze žalovaných na adresu XY, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalovaní nebyli zastiženi a dne 18. 12. 2017 jim doručovatel vhodil do schránky výzvu k vyzvednutí zásilky uložené na poště.

5) Dopisem ze dne 19. 2. 2018 žalobce vyzval žalované, aby vyklidili byt, neboť nepodali námitky proti rozhodnutí představenstva o jejich vyloučení a marným uplynutím lhůty k podání námitek jim zaniklo členství v družstvu. Od 18. 1. 2018 tak užívají byt bez právního důvodu.

6) Podle článku IV. odst. 1 písm. f) stanov družstva o vyloučení člena z družstva rozhoduje představenstvo.

[3] Soud prvního stupně – cituje § 614 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“] – uzavřel, že žalovaným bylo rozhodnutí o vyloučení z družstva doručeno dne 18. 12. 2017 (kdy si mohli zásilku obsahující rozhodnutí o vyloučení vyzvednout na poště). Žalovaní nepodali námitky k členské schůzi, proto marným uplynutím lhůty k podání námitek zaniklo jejich členství v družstvu (žalobci). Spolu se zánikem členství zaniklo také právo nájmu družstevního bytu (§ 734 odst. 3 z. o. k.).

[4] Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaných rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[5] Odvolací soud zdůraznil, že vyloučený člen může podat proti rozhodnutí o svém vyloučení odůvodněné námitky k členské schůzi; pokud ta jeho námitky zamítne, může se obrátit na soud s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze o vyloučení (§ 618 a 620 z. o. k.).

[6] Jelikož žalovaní námitky proti svému vyloučení nepodali, může soud v řízení o vyklizení jimi užívaného bytu pouze posuzovat, zda rozhodnutí o vyloučení mělo zákonem předepsanou formu, zda obsahovalo poučení o právech vylučovaného člena podle § 618 z. o. k. a zda bylo vylučovanému členu řádně doručeno.

[7] Tyto otázky posoudil soud prvního stupně správně. Odkazuje na ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), odvolací soud zdůraznil, že písemné právní jednání je nepřítomné osobě (adresátovi) doručeno tehdy, dostane-li se do sféry její dispozice, tj. v okamžiku, kdy má možnost seznámit se s obsahem tohoto právního jednání. Tuto možnost má adresát i tehdy, je-li mu do poštovní schránky vhozeno oznámení o uložení zásilky, obsahující písemné právní jednání, na poště. Skutečnost, že žalovaní si zásilky na poště nevyzvedli, jde k jejich tíži; pro posouzení, zda jim bylo rozhodnutí o vyloučení doručeno, není významná.

[8] Důvody vyloučení ani dodržení správného postupu při vyloučení soud není oprávněn v řízení o vyklizení bytu přezkoumávat.

[9] Tvrzení, podle něhož se v domě „ztrácí pošta“ (a proto se žalovaní o uložení zásilek na poště nedozvěděli), žalovaní uplatnili až v odvolacím řízení; proto je odvolací soud nepovažoval za způsobilý odvolací důvod [§ 205a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].

[10] Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež mají za přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešené) otázky, zda lze v řízení o vyklizení družstevního bytu věcně přezkoumat vyloučení z družstva, ačkoliv žalovaní nepodali proti rozhodnutí představenstva námitky k členské schůzi.

[11] Dovolatelé dovozují, že odpověď na otevřenou otázku musí být kladná, a to především proto, že rozhodnutí o vyloučení jim bylo doručeno „fikcí dovozovanou na základě judikatury a žalovaní neměli možnost navrhnout věcný přezkum rozhodnutí o svém vyloučení z družstva“ členskou schůzí, popř. soudem.

[12] Dovolatelé poukazují na to, že se v domě „ztrácí pošta“, doručovatelé zásilky nevkládají do schránek, ale toliko je položí na schránky a tyto se pak k adresátům nedostanou. Vyloučení z družstva považují za nezákonné a mají za to, že soudy musí v řízení o vyklizení bytu přezkoumat soulad vyloučení z družstva se zákonem.

[13] Žalobce považuje napadené rozhodnutí za správné. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné. Současně poukazuje na to, že tvrzení, podle něhož se v domě „ztrácí pošta“, dovolatelé uplatnili až v odvolacím řízení. Toto tvrzení navíc není pravdivé.

[14] Dovolání je přípustné k řešení jím otevřené otázky, již Nejvyšší soud v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 dosud neposuzoval.

[15] Podle § 617 z. o. k. o vyloučení člena z družstva rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami (odstavec první). Rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu. Rozhodnutí obsahuje i poučení o právu vylučovaného člena podle § 618 (odstavec třetí).

[16] Podle § 618 odst. 1 z. o. k. proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení; to platí i v případě, že o vyloučení rozhodla členská schůze; k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží.

[17] Podle § 619 z. o. k. členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.

[18] Podle § 620 z. o. k. proti rozhodnutí členské schůze a) o zamítnutí námitek, nebo b) o vyloučení, jestliže o vyloučení rozhodovala podle stanov členská schůze, může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné (odstavec první). Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství (odstavec druhý).

[19] Podle § 621 z. o. k. rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena uvedenou v seznamu členů.

[20] Zákon o obchodních korporacích upravuje vyloučení člena z družstva obdobně, jako tak činil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Neurčí-li stanovy jinak, rozhoduje o vyloučení člena z družstva představenstvo (§ 617 odst. 1 z. o. k.). Rozhodnutí o vyloučení musí být učiněno písemně a musí obsahovat poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky proti svému vyloučení k členské schůzi (§ 617 odst. 3 z. o. k.). Písemné rozhodnutí o vyloučení se doručuje postupem podle § 621 z. o. k.

[21] Zákonem předvídanou obranou člena družstva proti jeho vyloučení z družstva jsou odůvodněné námitky, jež vylučovaný člen družstva musí podat ve lhůtě určené ustanovením § 618 odst. 1 z. o. k. O tomto právu musí být člen družstva poučen (§ 617 odst. 3 in fine z. o. k.), jinak lhůta k podání námitek nezačne běžet.

[22] Lhůta k podání námitek je prekluzivní (viz § 618 odst. 1 in fine z. o. k.); jejím uplynutím právo podat námitky (a dosáhnout tak přezkoumání souladu rozhodnutí o vyloučení s právními předpisy a se stanovami) zaniká (§ 603 o. z.).

[23] Jestliže vylučovaný člen podá odůvodněné námitky proti svému vyloučení, jeho účast nezanikne dříve, než členská schůze rozhodne o podaných námitkách; zamítne-li je, zaniká účast člena dnem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.

[24] Nesouhlasí-li vylučovaný člen s rozhodnutím členské schůze o jím podaných námitkách, může podat ve lhůtě určené ustanovením § 620 odst. 1 z. o. k. návrh na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné. Neučiní-li tak, nelze již platnost usnesení členské schůze přezkoumávat (§ 663 odst. 2 z. o. k.). Platnost usnesení členské schůze nemůže být posuzována v jiném řízení než v řízení o návrhu podle § 620 odst. 1 z. o. k. (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017).

[25] Jakkoliv je proces vyloučení člena z družstva zákonem upraven jako dvouetapový, je věcí vylučovaného člena – v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) – zda využije svých práv a bude se proti vyloučení z družstva bránit (podáním odůvodněných námitek, popř. i podáním návrhu na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné).

[26] Soulad rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva s právními předpisy a se stanovami může být přezkoumán pouze členskou schůzí na základě odůvodněných námitek podaných vylučovaným členem ve lhůtě určené ustanovením § 618 odst. 1 z. o. k., resp. – nevyhoví-li členská schůze podaným námitkám – soudem v řízení o návrhu vylučovaného člena podle § 620 odst. 1 z. o. k.

[27] Nevyužije-li vylučovaný člen svého práva podat proti rozhodnutí představenstva odůvodněné námitky, jeho členství v družstvu zaniká marným uplynutím lhůty k podání námitek (tj. ke konci posledního dne lhůty – viz § 601 odst. 1 o. z.). Tím je proces vyloučení člena z družstva završen a v jiném řízení (např. v řízení o vyklizení bytu) již nemůže být jeho soulad s právními předpisy a stanovami družstva posuzován (opačný výklad by právní úpravu přezkumu rozhodnutí o vyloučení činil obsoletní).

[28] Z řečeného se podává, že v řízení, v němž se družstvo domáhá vyklizení bytu s odůvodněním, že žalovaný byl z družstva vyloučen, jeho účast zanikla a spolu s ní zanikl i nájem družstevního bytu (§ 734 odst. 3 z. o. k.), soud toliko zkoumá, zda žalovanému bylo doručeno písemné rozhodnutí představenstva o vyloučení v souladu s § 621 z. o. k., zda toto písemné rozhodnutí obsahovalo poučení podle § 617 odst. 3 in fine a § 618 z. o. k. a zda žalovaný podal odůvodněné námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Pokud tak učinil, soud dále posuzuje, zda členská schůze rozhodla o zamítnutí podaných námitek, a dále, zda žalovaný podal návrh na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné, popř. zda toto řízení již bylo pravomocně skončeno (viz § 620 odst. 2 z. o. k.).

[29] Ke shodným právním závěrům přijímaným při výkladu (obdobné) právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2799/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5065/2016, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1139/2018.

[30] Zbývá dodat, že rozhodnutí o vyloučení z družstva je vylučovanému členu doručeno v souladu s § 621 z. o. k. (projev vůle družstva mu v souladu s § 570 odst. 1 o. z. dojde) tehdy, kdy se dostane do sféry jeho dispozice, tj. tehdy, kdy je mu předáno, popř. – nebyl-li při doručování zastižen a bylo-li mu provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka (obsahující rozhodnutí o vyloučení) je pro něj u tohoto provozovatele uložena – dnem, kdy si vylučovaný člen družstva může zásilku u provozovatele poštovních služeb poprvé vyzvednout; „možnost vyzvednout“ si zásilku je přitom třeba posuzovat objektivně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017).

[31] Namítají-li dovolatelé, že jim oznámení o uložení zásilky (výzva k vyzvednutí zásilky) nebyla vhozena do schránky (neboť se v domě „ztrácí pošta“), brojí proti opačným skutkovým závěrům soudů nižších stupňů, aniž v této souvislosti otevírají jakoukoliv právní otázku, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí ve vztahu k této námitce spočívá (viz odst. 8 in fine napadeného rozhodnutí), jež by splňovala některý z předpokladů přípustnosti dovolání vymezených v § 237 o. s. ř.

[32] Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady řízení, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.

[33] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání žalovaných bylo zamítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[34] Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 9 odst. 1, § 7 bodu 4 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 1.500 Kč a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži dovolatelů celkem 2.178 Kč.

[35] O návrhu dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci je závislé povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), což mimo jiné znamená, že rozhodl-li dovolací soud (bez zbytečného odkladu) o podaném dovolání, stává se návrh na odklad vykonatelnosti bezpředmětný (obsoletní). K tomu obdobně například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2826/2017.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů