// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 14.08.2019

Lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky

Další návrh na umoření směnky lze podat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v ustanovení 307 odst. 2 z. ř. s.

Opačný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky lhůtou „pořádkovou“, odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 3 z. ř. s. (ve spojení s důvodovou zprávou k tomuto zákonu).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2843/2017, ze dne 29. 5. 2019

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 305 zák. č. 292/2013 Sb.
§ 307 zák. č. 292/2013 Sb.
§ 313 zák. č. 292/2013 Sb.

Kategorie: cenné papíry; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Návrhem došlým Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 24. března 2014 se navrhovatel (Samakaron, s. r. o.) domáhá „vydání rozhodnutí obsahujícího výzvu, aby se ten, kdo má vlastnoručně podepsanou vlastní směnku – ze dne 18. ledna 2007 v XY (datum a místo vystavení směnky), opatřená doložkou bez protestu s uvedením data 1. července 2011 a údajem o indosamentu, který zní: místo mě zaplaťte společnosti Samakaron, s. r. o., identifikační číslo: 24822281, sídlem: Praha 9 – Prosek, Kytlická 780/16, PSČ 190 00, s bezpodmínečným slibem k zaplacení A. H., rodným číslem: XY, bytem: XY, jako výstavcem směnky vlastní, jímž se zavázala zaplatit dne 1. srpna 2008 v XY na řad J. K. (původního směnečného věřitele), nar. XY, bytem XY, peněžní částku ve výši 5.000.000,- Kč (slovy: pětmiliónů korun českých) – přihlásil do dvou měsíců od vydání usnesení u zdejšího soudu a podle možností uvedenou směnku předložil nebo podal proti tomuto návrhu námitky“. Současně navrhl, aby po uplynutí této lhůty prohlásil směnku za umořenou.

Usnesením ze dne 31. července 2014, č. j. 32 U 1/2014-16, vyvěšeným téhož dne na úřední desce, vyzval soud prvního stupně toho, kdo má směnku, aby se ve lhůtě do dvou měsíců ode dne vydání tohoto usnesení, tj. ode dne 31. července 2014 u podepsaného soudu přihlásil a podle možností předložil uvedenou listinu nebo podal proti návrhu na umoření směnky námitky. Usnesení obsahuje poučení o tom, že nebude-li podán do jednoho měsíce od uplynutí dvouměsíční lhůty další návrh na umoření směnky, soud řízení zastaví (§ 313 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

Podáním datovaným 19. listopadu 2014 navrhovatel poukázal na skutečnost, že „další návrh na umoření směnky byl vznesen a obsažen v prvém návrhu na umoření směnky“; současně setrval na svém předchozím podání a navrhl, aby soud prvního stupně prohlásil směnku za umořenou

Soud prvního stupně usnesením ze dne 19. ledna 2015, č. j. 32 U 1/2014-25, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Přitom akcentoval, že dvouměsíční lhůta určená v usnesení ze dne 31. července 2014 uplynula dne 30. září 2014; další návrh na umoření směnky tak měl být podán do jednoho měsíce, tj. do 31. října 2014. Jelikož navrhovatel podal další návrh až 19. listopadu 2014, učinil tak po „stanovené lhůtě“.

Městský soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 30. dubna 2015, č. j. 24 Co 92/2015-31, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení se nezastavuje a zrušil výrok o nákladech řízení.

Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 307 odst. 1 a 2 a § 313 odst. 2 a 3 z. ř. s. – na straně jedné odmítl názor dovolatele, podle něhož „druhý návrh na umoření listiny může být již součástí návrhu původního“, na straně druhé uzavřel, že lhůta jednoho měsíce k podání dalšího návrhu na umoření směnky má „pořádkovou povahu“, tj. nejde o lhůtu, jejímž uplynutím by navrhovateli zaniklo právo podat další návrh na umoření směnky. Jelikož v poměrech dané věci podal navrhovatel další návrh na umoření směnky dne 19. listopadu 2014 (a tento návrh byl soudu prvního stupně doručen 21. listopadu 2014), měl soud prvního stupně k takovému návrhu rozhodnout o umoření směnky.

Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje.

Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 23. června 2015, č. j. 32 U 1/2014-38, prohlásil směnku za umořenou, s tím, že toto usnesení nahrazuje umořenou listinu.

Proti tomuto usnesení podala insolvenční správkyně odvolání.

Následným podáním, doručeným soudu prvního stupně dne 15. července 2015, podala insolvenční správkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2015 dovolání, které má za přípustné k řešení otázky procesního práva dosud Nejvyšším soudem nezodpovězené, týkající se povahy lhůty k podání dalšího návrhu na umoření směnky určené ustanovením § 313 odst. 3 z. ř. s.

Dovolatelka namítá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu − dále jen „o. s. ř.“), a s poukazem na literaturu v dovolání citovanou snáší argumenty na podporu závěru, podle něhož je lhůta určená ustanovením § 313 odst. 3 z. ř. s. lhůtou zákonnou, jelikož „smyslem a účelem tohoto ustanovení je rozhodně předejít případnému prodlužování řízení stanovením mezního okamžiku, kdy tak může navrhovatel učinit“ (rozuměj podat další návrh). Současně shledává usnesení odvolacího soudu nedostatečně odůvodněným (a nesoucím znaky libovůle).

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání insolvenční správkyně je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., a to k řešení právní otázky dovolatelkou otevřené, týkající se „dalšího“ návrhu na umoření směnky, dosud Nejvyšším soudem v daných souvislostech beze zbytku nezodpovězené.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení § 305 z. ř. s. řízení lze zahájit jen na návrh. Návrh na umoření listiny může podat každý, kdo má na jejím umoření právní zájem (odstavec 1). V návrhu na umoření listiny je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis listiny nebo označit listinu, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle listiny zavázané, jakož i takové údaje, které listinu odlišují od jiných listin téhož druhu. Je-li v listině uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj (odstavec 2).

Podle ustanovení 307 z. ř. s. soud vydá usnesení obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do 1 roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu (odstavec 1). Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud v usnesení podle odstavce 1 lhůtu 2 měsíců a současně zakáže, aby podle umořovaných listin bylo placeno (odstavec 2). Lhůta podle odstavce 2 se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení (odstavec 3).

Podle ustanovení § 313 z. ř. s., zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne (odstavec 1). Uplynula-li lhůta podle § 307 odst. 1 nebo 2 a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou (odstavec 2). Není-li další návrh podle odstavce 2 podán do 1 měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 307 odst. 1 nebo 2, soud řízení zastaví. Na tento následek je nutno navrhovatele upozornit v usnesení podle § 307 odst. 1 nebo 2 (odstavec 3).

Nejvyšší soud v prvé řadě předesílá, že již v usnesení ze dne 28. února 2017, sp. zn. 29 Cdo 571/2015, uveřejněném pod číslem 98/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 98/2018“), přijal závěr, podle něhož se z ustanovení § 185m o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2013) podává, že „soud – je-li listinou navrženou k umoření směnka (popř. šek) – v ediktu (usnesení) stanoví k podání přihlášky umořované listiny nebo námitek proti umoření lhůtu dvou měsíců, běžící ode dne splatnosti směnky (šeku), popř. jestliže již splatnost nastala, ode dne vyvěšení ediktu (usnesení) na úřední desce soudu (§ 185m odst. 3 a 4 o. s. ř.). Teprve po uplynutí této lhůty může soud (nebyly-li žádné přihlášky či námitky podány, nebo je soud neshledal důvodnými) vydat na základě dalšího návrhu navrhovatele (učiněného podle § 185r odst. 2 o. s. ř. nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v § 185m odst. 2 nebo 3 o. s. ř.) usnesení, kterým prohlásí listinu za umořenou (§ 185r odst. 1 o. s. ř.). Právě ve vymezení časového rámce, v němž lze (po vydání ediktu) podat další návrh na umoření a následně rozhodnout o umoření listiny, přitom spočívá smysl a význam lhůty stanovené v ediktu (usnesení) vydaném podle § 185m odst. 2 o. s. ř.“

Výše zmíněný závěr ohledně lhůty k podání dalšího návrhu na umoření směnky, formulovaný při výkladu ustanovení § 185m a § 185r o. s. ř., se přitom uplatní i pro posouzení lhůty k podání takového návrhu určené ustanovením § 313 odst. 3 z. ř. s.

Již z důvodové zprávy k zákonu o zvláštních řízeních soudních (k § 300 až § 312) totiž jednoznačně vyplývá, že tato ustanovení upravují řízení o umoření listin; toto řízení je bez věcných změn převzato z občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (§ 185i až § 185s). Řízení o umoření listin bylo pouze legislativně technicky upraveno po systematické stránce, která lépe vystihuje průběh řízení a z hlediska aplikační praxe je přehlednější.

K závěru, podle něhož lze další návrh na umoření směnky podat nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v ustanovení 307 odst. 2 z. ř. s. (viz § 313 odst. 3 z. ř. s.) se přitom hlásí i právní teorie.

K tomu srov. např.:

1) Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 602, podle něhož pokud navrhovatel další návrh na umoření listiny nepodá do jednoho měsíce od uplynutí lhůty stanovené k podání přihlášek nebo námitek, soud řízení zastaví, což ale může učinit jen tehdy, jestliže byl o tomto následku navrhovatel poučen v ediktu (usnesení dle § 307 odst. 1 z. ř. s.). Lhůta jednoho měsíce je procesní lhůtou, proto je prominutí zmeškání této lhůty za podmínek stanovených v § 58 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 2 z. ř. s. přípustné.

2) Macková, A., Muzikář, L. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář s důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2016, str. 522, podle něhož je lhůta pro podání tohoto dalšího návrhu stanovena na jeden měsíc a počíná se uplynutím lhůty pro podání námitek nebo přihlášek stanovených v ustanoveních § 307 odst. 1 až 4 z. ř. s. Jde o zákonem stanovenou procesní lhůtu (§ 55 o. s. ř.). Je povinností soudu při vydání ediktu poučit navrhovatele na nutnost podání dalšího návrhu, lhůtu pro jeho podání a na důsledky zmeškání lhůty. Nedojde-li k prominutí jejího zmeškání, má její uplynutí za následek ztrátu práva na pokračování v řízení a soud usnesením řízení o umoření listiny zastaví.

3) Lavický P. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Řízení nesporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, str. 578, podle něhož nepodá-li navrhovatel ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí lhůty k podání přihlášky nebo námitek nový návrh na umoření listiny již jednou navržené k umoření, soud řízení v případě, že navrhovatele o tomto následku nepodání opakovaného návrhu na umoření listiny řádně poučí v ediktu, zastaví.

Přitom opačný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je lhůta k podání dalšího návrhu na umoření směnky lhůtou „pořádkovou“, odporuje výslovnému znění ustanovení § 313 odst. 3 z. ř. s. (ve spojení s výše zmíněnou důvodovou zprávou k tomuto zákonu). Navíc jeho akceptace by ve svých důsledcích znamenala, že navrhovatel by mohl další návrh na umoření směnky podat např. i v rámci odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení (v době do právní moci takového usnesení), což by vedlo k nepřiměřené nejistotě ostatních účastníků řízení o umoření směnky.

Jelikož právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, není správné, Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil; současně zrušil i usnesení ze dne 23. června 2015, č. j. 32 U 1/2014-38, jímž soud prvního stupně prohlásil směnku za umořenou, s tím, že toto usnesení nahrazuje umořenou listinu, které bylo na zrušovaném rozhodnutí odvolacího soudu závislé, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a 2 věta první a odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů