// Profipravo.cz / Nekalá soutěž

Nekalá soutěž

06.07.2006 00:02

K nekalé soutěži podnikáním pod zaměnitelnou internetovou doménou

Pro běžného spotřebitele dovětky doménového jména „cz“ a „com“ dostačující rozlišovací schopnost pro svoji nevýraznost nemají. S ohledem na charakter internetového obchodu realizovaného v posuzovaném případě shodně oběma účastníky pro stejné druhy výrobků je třeba dovodit, že běžný spotřebitel může být v otázce obchodní firmy a označené domény na internetové stránce uveden v omyl o tom, komu jím navštívené internetové stránky patří a se kterým podnikatelem obchod uzavírá.

Pakliže žalovaný poté, co se žalobkyně se svojí zapsanou obchodní firmou, se zaregistrovanou ochrannou známkou a doménou a na vlastní náklady vytvořenou databází již dlouhodobě prezentovala na trhu České republiky pro určité konkrétní druhy výrobků a žalovaný později na tento shodný trh vstoupil s tím, že pro svoji databázi zkopíroval některé z údajů v nabídkách zboží žalobkyně a následně zaregistroval doménu, jejímž základem je rovněž (žalobkyní již používané) slovo „bílé zboží“, pak se dopustil jednání v nekalé soutěži, neboť jeho jednání je jednáním soutěžitele v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit žalobkyni újmu, a to jak porušením generální klauzule (§ 44 odst. 1 obch. zák.), tak naplněním skutkové podstaty parazitování na pověsti a zaměnitelnosti (§ 47 a § 48 obch. zák.).

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 447/2006, ze dne 3. května 2006

06.07.2006 00:00

K přiměřenému zadostiučinění při nekalosoutěžním jednání

I. Nárok na přiměřené zadostiučinění dle § 53 obchodního zákoníku je nárokem, jímž se reparuje újma nemateriální povahy. Tento aspekt vyvěrá již z podstaty tohoto nároku, který se označuje jako zadostiučinění, neboli satisfakce, aby se již v názvu zdůraznila jeho imateriální povaha. Ve formě zadostiučinění není možno brát ohledy na prvky, které mají materiální povahu, poněvadž k materiální reparaci tento právní prostředek ochrany neslouží. Nárok na přiměřené zadostiučinění je nárokem, který má převážně, popřípadě výlučně, objektivní charakter. Dovozuje se, že je nárokem „objektivním, který není vázán na naplnění jakýchkoli subjektivních podmínek“ (Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník, komentář, 7. vydání, C.H.BECK 2002, strana 148).

II. Přiměřenost výše peněžitého zadostiučinění musí být posuzována jak z objektivních, tak subjektivních hledisek. Z hlediska výše přiměřeného zadostiučinění má peněžní satisfakce rovněž povahu sankční, neboť zaplacení zadostiučinění představuje pro rušitele finanční újmu, tedy nejen újmu morální, která má vyrovnat porušenou rovnováhu v postavení rušitele a postižené osoby. Tato sankční stránka nicméně hraje při poskytování zadostiučinění vedlejší, podružnou roli, protože rozhodující je nemateriální stránka satisfakce (srov. Nejvyšší soud ČR, R 29 Odo 652/2001).

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 447/2006, ze dne 3. května 2006

25.05.2006 00:01

K nekalé soutěži rozšiřováním pravdivých informací a jejímu odstranění

I. Zákonná úprava nekalé soutěže není založena na pravdivosti či nepravdivosti rozšiřovaných informací, ale na způsobu, okolnostech a důsledcích, které měly sdělované údaje na postavení dotčeného subjektu (srov. § 44 odst. 1 až § 52 obch. zák.).

II. Šíření (pravdivých) údajů o odchodu vývojových pracovníků soutěžitele a rozpadu jeho vývojového týmu v posuzovaném případě představuje jednání v rozporu s dobrými mravy, které bylo zároveň způsobilé přivodit soutěžiteli újmu.

III. V souladu s ustanovením § 53 odst. 1 obch. zák. lze vyhovět nároku na odstranění závadného stavu pouze za předpokladu, že existují hmotně právní podmínky, tj. že protiprávní stav (zde: v celém kontextu rozeslaného dopisu) nastal a pramen nekalosoutěžního jednání trvá dál (tudíž zlehčující tvrzení v tomto dopise označená je třeba odvolat). Zákon však neumožňuje soudu, aby pod odstraňovací nárok podřadil také přiznání nároku, který závadný stav prohloubí, k čemuž by nepochybně došlo v případě uložení povinnosti sdělit nepravdivé informace na místo informací pravdivých. Dementace pravdivých údajů údaji nepravdivými ve svém důsledku nepředstavuje nastolení právního pořádku odstraněním závadného stavu, ale naopak jeho prohloubení.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1370/2005, ze dne 4. dubna 2006

25.05.2006 00:00

Ke vztahu generální klauzule a jednotlivých skutkových podstat nekalé soutěže

Vztah generální klauzule s jednotlivými skutkovými podstatami nekalé soutěže je takový, že pokud bude naplněna některá ze zvláštních skutkových podstat, bude mít protiprávní jednání současně znaky generální klauzule. Na druhé straně, dojde-li k jednání, které nenaplňuje znaky některé ze zvlášť upravených skutkových podstat, může se přesto jednat o nekalou soutěž, jestliže nese znaky obecné skutkové podstaty.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1370/2005, ze dne 4. dubna 2006

20.04.2006 00:01

K vymezení soutěžního vztahu, k nekalé soutěži „nasednutím do rozjetého vlaku“

I. Soutěžní vztah je třeba interpretovat s přihlédnutím k pojmu soutěžitel velmi široce, neboť v soutěžním vztahu jsou nejen přímí soutěžitelé, poskytující totožná plnění, ale i všechny ostatní subjekty, kterými mohou být i nepodnikatelé, které však působí v podobných, navazujících nebo navzájem substituovatelných oborech nebo hospodářských činnostech (srov. Obchodní zákoník, Komentář, Štenglová,I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol., C.H. Beck, 9. vydání 2004, str. 125-126). Jako přímí soutěžitelé vystupují vůči sobě navzájem i ti, kteří působí v oboru výroby či služeb vzájemně zaměnitelných. Soutěžiteli jsou tudíž všichni, mezi nimiž na základě objektivní povahy jejich výrobků nebo služeb dojde na trhu k hospodářskému střetu. Za soutěžitele tak lze charakterizovat i ty subjekty, mezi nimiž pro nekalost počínání jednoho z nich vlastně nikdy k přímému konkurenčnímu střetu nedojde (srov. Petr Hajn, Právo nekalé soutěže, 1. vydání, Masarykova univerzita, Brno 1994, str. 18-19).

II. K nekalé soutěži „nasednutím do rozjetého vlaku“ – bez právního shnutí

III. Obchodní zákoník v příslušných ustanoveních, upravujících nekalou soutěž (srov. § 44 a násl. obch. zák.), tudíž stanovujících, co je jednáním v nekalé soutěži, volní složku projevu vůle (zavinění úmyslné či nedbalostní, zakládající možnost vyvinění-exkulpace), neřeší, ale právě naopak odpovědnost rušitele zakládá na objektivním principu.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1230/2005, ze dne 14. března 2006

30.03.2006 00:01

K nekalé soutěži napodobením technického řešení výrobku

bez právního shrnutí - usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 267/2005, ze dne 15. února 2006

30.03.2006 00:00

K „časovému omezení“ práva na ochranu před nekalou soutěží

bez právního shrnutí - usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 189/2005, ze dne 15. února 2006

16.02.2006 00:00

K újmě vzniklé či hrozící v důsledku nekalosoutěžního jednání

V nekalé soutěži postačuje, že možnost újmy jinému soutěžiteli hrozí, když způsobilost přivodit újmu není totožná s existencí újmy (srov. § 44 odst. 1 obch. zák.). Zákonodárce záměrně užil slova "újma", čímž neměl na mysli pouze škodu, jak je chápána v § 415 a násl. občanského zákoníku. Újma je pojem obsahově širší, zahrnuje nejenom škodu hmotnou, ale i nemateriální, kdy újma na straně soutěžitele může znamenat např. přesun zákazníků, snížení potenciálního zisku, apod. (srov. Petr Hajn, Právo nekalé soutěže, Masarykova univerzita. Brno 1994, str. 22 a násl.).

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1642/2005, ze dne 18. ledna 2006

16.02.2006 00:00

K vymezení soutěžitelů a soutěžního vztahu; porušení dobrých mravů soutěže

I. Soutěžní vztah je třeba vykládat v návaznosti na pojem soutěžitele z hlediska účelu ochrany proti nekalé soutěži velmi široce, kdy ve vztahu soutěžitelů nejsou jen přímí soutěžitelé, ale vůbec všechny subjekty, které působí v podobných, nebo navzájem substituovatelných oborech nebo hospodářských činnostech (srov. např. Obchodní zákoník, Komentář, Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol., C. H. Beck, 9. vydání 2004, str. 125-126). Mimoto jako přímí soutěžitelé nevystupují vůči sobě navzájem jen ti, kteří působí ve shodném nebo příbuzném odvětví, ale také ti, kteří nabízejí výrobky či služby navzájem zaměnitelné. To znamená, že hospodářskými soutěžiteli jsou všichni, mezi nimiž na základě objektivní povahy jejich výrobků či služeb nebo na základě vlastní aktivity dojde na trhu k hospodářskému zájmovému střetu, přičemž jako soutěžitele lze chápat i ty subjekty, mezi nimiž pro nekalost počínání jednoho z nich vlastně nikdy nedojde k přímému konkurenčnímu střetu (srov.: Petr Hajn, Právo nekalé soutěže, 1. vydání, Masarykova univerzita, Brno 1994, str. 18, 19).

II. K porušení dobrých mravů soutěže – bez právního shrnutí

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 1642/2005, ze dne 18. ledna 2006