// Profipravo.cz / Procesní nástupnictví

Procesní nástupnictví

20.05.2010 00:01

K procesním účinkům soupisu pohledávky do konkursní podstaty

Soupis pohledávky do konkursní podstaty úpadce (věřitele) není právní skutečností, která bez dalšího zbavuje práva usilovat o vymožení pohledávky vůči úpadcově dlužníku jinou osobu (jež má za to, že je sama oprávněným věřitelem). Skutečnost, kdy jiný správce konkursní podstaty sepsal do soupisu podstaty pohledávku, kterou věřitel již dříve přihlásil do konkursu, není ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. tou právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti.

V praxi může dojít (a dochází) k tomu, že různé osoby vedou spor o to, kdo je majitelem pohledávky vůči konkrétnímu dlužníku (kdo je pro danou pohledávku věřitelem tohoto dlužníka). Odpověď na takovou otázku zpravidla dává výsledek sporu, který některý z těchto věřitelů (nebo oba) vede vůči dlužníkovi a v němž prokazuje svou aktivní věcnou legitimaci. Skutečnost, že jeden z účastníků takového sporu (jeden z tvrzených věřitelů) skončí v konkursu (že na jeho majetek je prohlášen konkursu) a že správce jeho konkursní podstaty sepíše tvrzenou pohledávku do konkursní podstaty, na povaze takového sporu ničeho nemění. Soupis takové pohledávky není právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují (v rovině hmotného práva) převod nebo přechod pohledávky na úpadce.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1394/2008, ze dne 17. 2. 2010

(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění)


02.05.2010 22:59

Rc 39/2009

V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti zaniklé s právním nástupcem lze (ve smyslu § 107 odst. 5 o. s. ř.) pokračovat s právními nástupci zaniklé společnosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2008, sp. zn. 29 Odo 1315/2006)


02.04.2010 10:56

Rc 15/2009

Ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit, nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, soud rozhodne (§ 107 o. s. ř.) o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, jen tehdy, bylo-li pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že dědictví připadlo státu podle ustanovení § 462 obč. zák.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.12.2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007)


16.02.2010 00:00

K procesnímu nástupnictví dědice zůstavitele

Při rozhodování podle ustanovení § 107 o. s. ř. o tom, s kým bude soud v řízení pokračovat poté, co dosavadní účastník ztratil po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení, soud nezkoumá, v jaké výši právní nástupce dosavadního účastníka řízení odpovídá za jeho dluhy (§ 470 odst. 1 občanského zákoníku) – viz 29 Odo 1770/2006.

Obecně tak platí, že důvodnost obrany žalovaného, založené na tvrzení, že podle ustanovení § 470 odst. 1 občanského zákoníku odpovídá za dluhy zůstavitele, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí, jen do výše nabytého dědictví, soud prověřuje až při rozhodování ve věci samé.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5198/2007, ze dne 21. 12. 2009


31.03.2009 00:00

K návrhu podle § 107a OSŘ po pravomocném skončení řízení

Návrhu podle § 107a o. s. ř. lze vyhovět jen za předpokladu, že řízení dosud pravomocně neskončilo.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2388/2008, ze dne 30. 9. 2008


27.02.2009 00:01

K dovolání exekutora ve věci procesního nástupnictví

Z ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. plyne, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu může podat účastník řízení. Exekutor má postavení účastníka exekučního řízení v části, v níž se jedná o jeho nárocích na náklady exekuce, naopak rozhoduje-li se o návrhu oprávněných na vstup nového účastníka (§ 107a o.s.ř., § 36 odst. 5, § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), exekutor účastníkem řízení není (srov. § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), a tak není ani legitimován k podání opravného prostředku proti usnesení, kterým bylo o takovém návrhu rozhodnuto.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 111/2008, ze dne 18. 12. 2008


20.02.2009 00:02

K procesnímu nástupnictví při prodeji dotčené nemovitosti

Jestliže žalobce podá proti vlastníku nemovitosti evidované v katastru nemovitostí žalobu týkající se této nemovitosti až poté, co žalovaný uzavřel s třetí osobou smlouvu o jejím převodu, ale dříve, než byl proveden na základě této smlouvy vklad vlastnického do katastru nemovitostí, jde o situaci, kdy po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, a je tak možné vyhovět návrhu na realizaci procesního nástupnictví v důsledku singulární sukcese.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4144/2008, ze dne 27. 11. 2008


16.02.2009 00:00

K předpokladům pro rozhodnutí podle ust. § 107a OSŘ

Podmínkou pro pozitivní rozhodnutí o návrhu žalobce podle ustanovení § 107a o.s.ř. je (vedle splnění předpokladů tímto ustanovením určených), že osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, je způsobilá být účastníkem řízení. Návrhu na vstup nabyvatele práva do řízení naopak soud nemůže vyhovět, pokud by v důsledku toho měl nastat nedostatek podmínky řízení, který by znemožňoval pokračování v řízení a pro který by bylo nutné řízení zastavit.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1786/2007, ze dne 9. 12. 2008


20.11.2008 00:00

K procesnímu nástupnictví při indosaci směnky v průběhu řízení

Pro rozhodnutí o procesním nástupnictví dle § ust. § 107a OSŘ není podstatné, že občanský soudní řád neupravuje postup při indosaci směnky v průběhu řízení. Tento postup ostatně jako procesní předpis upravovat nemůže, když jde o institut práva hmotného, nikoli procesního. Převod směnky upravuje ustanovení § 11 a násl. zákona č. 191/1950 Sb., a občanský soudní řád pak upravuje procesní důsledky takového převodu.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 851/2007, ze dne 23. 9. 2008


14.10.2008 00:00

K legitimaci k návrhu na vstup do exekučního řízení (§ 36 odst. 5 EŘ)

Podle § 36 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení namísto dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (obdobně ustanovení § 107a o. s. ř.).

Citované ustanovení výslovně upravuje hmotněprávní vztahy na straně oprávněného; k návrhu na vstup do řízení je proto legitimován toliko oprávněný, povinný ani ten, kdo za řízení nabyl (podle tvrzené právní skutečnosti měl nabýt) právo nebo povinnost o níž v řízení jde, není k tomuto návrhu oprávněn; soud proto musí jejich případný návrh zamítnout

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 5157/2007, ze dne 12. 8. 2008


13.10.2008 00:00

K procesnímu nástupnictví při přechodu nájmu bytu

Soudní praxe se ustálila v názoru, že přechod nájmu bytu podle § 706 odst. 1 obč. zák. je právním nástupnictvím (sukcesí) svého druhu. Za splnění tam uvedených podmínek právo nájmu smrtí nájemce nezaniká, nýbrž dochází ke změně v jednom z jeho subjektů; namísto dosavadního nájemce vstupuje do nájemního vztahu (určitých práv a povinností) jiná osoba tímto ustanovením určená. Právní nástupce podle § 706 odst. 1 obč. zák. je procesním nástupcem původního účastníka řízení – zemřelého nájemce. Platí tedy, že i poté, co došlo k přechodu práva nájmu podle § 706 odst. 1 obč. zák., jde – z obsahového hlediska – zásadně o tentýž právní vztah; s univerzální hmotněprávní sukcesí se sice přechod práva nájmu bytu neztotožňuje, ale v jistých znacích se k ní připodobňuje.

S uvedenými právními názory se Nejvyšší soud ztotožnil také v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 113/2004, a navíc v něm dovodil, že na osobu, na níž přešel nájem bytu podle § 706 odst. 1 obč. zák., se vztahují i právní účinky výpovědi z nájmu bytu, kterou pronajímatel uplatnil vůči předchozímu nájemci za trvání jeho nájemního vztahu k bytu.

Ztratila-li zde proto původně žalovaná v řízení před soudem prvního stupně způsobilost být účastnicí řízení a přešlo-li právo nájmu předmětného bytu podle ničím nezpochybněného závěru soudů obou stupňů na žalovaného, byl na místě postup soudu prvního stupně podle § 107 odst. 1 a 2 o.s.ř.

Procesní nástupnictví podle § 107 o.s.ř. se uplatní i v odvolacím řízení (srov. § 211 o.s.ř.); ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2878/2007, ze dne 29. 7. 2008


18.07.2008 00:00

K procesnímu nástupnictví státu po zůstaviteli bez dědiců

Ze skutečnosti, že zůstavitel nezanechal žádné dědice, že zůstavitelovi dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo že z jiných důvodů dědictví nenabude (nemůže nabýt) žádný dědic, však nelze dovozovat, že by soud v usnesení o dědictví musel vždy potvrdit připadnutí dědictví státu. Dědické řízení totiž může být skončeno také schválením dohody o přenechání dědictví zůstavitelovým věřitelům k úhradě dluhů, je-li dědictví předluženo, a soud může též nařídit likvidaci dědictví, je-li dědictví předluženo nebo navrhne-li to stát, kterému má dědictví připadnout podle ustanovení § 462 občanského zákoníku, jestliže není možné uhradit peněžitý dluh zůstavitele zcela nebo zčásti penězi z dědictví a věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví, i když dědictví není předluženo. Kdyby došlo k uzavření a schválení dohody o přenechání dědictví žalobcovým věřitelům k úhradě dluhů, nenabyl by žalobcem uplatňovanou pohledávku stát, ale věřitel určený dohodou. V případě likvidace žalobcova dědictví by předmětná pohledávka přešla na toho, kdo by ji nabyl při zpeněžování žalobcova majetku, popřípadě na stát, kdyby se je nepodařilo zpeněžit (§ 175u o.s.ř.).

Z uvedeného je zřejmé, že v projednávané věci stav řízení o dědictví po žalobci neumožňoval, aby v ní bylo možné ihned pokračovat. Soudy se měly blíže seznámit s průběhem a dosavadními výsledky dědického řízení; byla-li opravdu pravomocným usnesením nařízena likvidace dědictví, mohly určit stát (Českou republiku) za žalobcova procesního nástupce jen tehdy, kdyby předmětnou pohledávku nabyla při zpeněžování žalobcova majetku nebo na základě pravomocného usnesení, vydaného v řízení o dědictví podle ustanovení § 175u odst. 2 o.s.ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2358/2007, ze dne 25. 6. 2008


02.07.2008 00:00

K procesnímu nástupnictví v řízení o výživném na nezletilé dítě

bez právního shrnutí - usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5171/2007, ze dne 18. 3. 2008


12.06.2008 00:01

K procesnímu nástupnictví z titulu odstoupení od postoupení pohledávky

Odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky, případně dohodu o zrušení smlouvy o postoupení pohledávky je nepochybně nutno považovat za skutečnost, se kterou právní předpisy spojují přechod práva účastníka řízení, neboť v důsledku této skutečnosti pohledávka přechází zpět z postupníka na postupitele.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1322/2008, ze dne 30. 4. 2008


09.06.2008 00:02

K zajištění souhlasu nabyvatele práva se vstupem do řízení

I. Souhlas nabyvatele práva se vstupem do řízení nelze zajišťovat pomocí postupu podle § 101 odst. 4 o.s.ř.

II. Nedoloží-li navrhovatel svůj návrh na vstup nabyvatele práva do řízení jeho souhlasem, je soud povinen vyžádat takový souhlas přímo od nabyvatele práva

Soud zde tuto svoji povinnost splnil tím, že nabyvateli pohledávky navrhovanému ke vstupu do řízení zaslal dvě výzvy k vyjádření k navrhovanému vstupu do řízení se současným poučením o následcích jejímu nevyhovění. Pokud nabyvatel pohledávky na žádnou z výzev nereagoval, nebyla naplněna druhá podmínka povolení vstupu nového účastníka do řízení na straně žalobce stanovená v § 107a odst. 2 o. s. ř., a proto soud nepochybil, když vstup do řízení na místo dosavadního žalobce nepovolil.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 218/2008, ze dne 26. 3. 2008


07.06.2008 12:53

Rc 87/2007

Výpověď z nájmu bytu daná nájemci předtím, než uzavřel manželství (než vznikl společný nájem bytu manžely), má bez dalšího účinky též vůči pozdějšímu manželu - společnému nájemci. Změna práva výlučného nájmu bytu na společný nájem bytu manžely, k níž dochází uzavřením manželství dosavadního výlučného nájemce, je speciálním případem singulární sukcese, v jejímž důsledku do práva povinností dosavadního nájemce vstupují oba manželé jako společní nájemci. Nastane-li tato právní skutečnost v průběhu řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu vedeného proti jednomu z manželů jako dosavadnímu výlučnému nájemci bytu, jemuž byla výpověď doručena ještě před uzavřením manželství, je třeba na postavení druhého manžela vztáhnout § 107a o. s. ř., aniž by byl žalobce povinen dát i jemu výpověď z nájmu bytu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 26 Cdo 130/2006)


02.05.2008 00:01

K procesnímu nástupnictví v řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby

Kupní smlouva, kterou vydražitel převedl na nabyvatele vydraženou nemovitost, je právní skutečností ve smyslu ust. § 107a OSŘ, s níž právní předpisy spojují přechod práv a povinností vydražitele, o něž jde v řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 185/2007, ze dne 24. 1. 2008


16.04.2008 00:01

K zastavení řízení z důvodu, že zemřelý účastník nemá právního nástupce

Zastavením řízení o dědictví podle ustanovení § 175h odst. 1 nebo 2 o.s.ř., není (a nemůže být) pro účely jiného řízení (řízení, v němž žalobce uplatňoval své nároky vůči zůstaviteli) závazně stanoveno, že zůstavitel nezanechal majetek nebo že zanechal majetek jen nepatrné hodnoty. Ten, kdo žalobou uplatnil své nároky proti zůstaviteli (zpravidla zůstavitelův věřitel), totiž není účastníkem řízení o dědictví a usnesení o zastavení dědického řízení podle ustanovení § 175h odst. 1 nebo 2 o.s.ř. není pro něj závazné (srov. § 159a odst. 1 a 4 o.s.ř.); může proto v řízení o své žalobě tvrdit a prokazovat, že rozsah, popřípadě cena zůstavitelem zanechaného majetku byla vyšší, než bylo zjištěno v řízení o dědictví.

Soud nemůže v jiném než dědickém řízení řešit, kdo je zůstavitelův dědic a jaký nabyl z titulu dědění majetek zůstavitele. Vzhledem k tomu, že pravomocné usnesení, kterým bylo řízení o dědictví skončeno (a tedy i usnesení o zastavení dědického řízení podle ustanovení § 175h odst. 1 nebo 2 o.s.ř.), není pro účastníka jiného řízení závazné, nic soudu nebrání, aby pro účely tohoto jiného řízení objasnil, jaký majetek, popřípadě v jaké ceně zůstavitel zanechal a komu svědčí (ze zákona nebo na základě závěti, popřípadě z obou těchto důvodů), nebylo-li v řízení o dědictví zkoumáno, dědické právo po zůstaviteli, a aby z tohoto zjištění učinil odpovídající závěry, mimo jiné o tom, zda má být řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 o.s.ř. zastaveno nebo zda v něm může být pokračováno a - po objasnění dědického práva (kdo je dědicem) - s kým.

Z uvedeného vyplývá, že z pravomocného usnesení o zastavení řízení o dědictví vydaného podle ustanovení § 175h odst. 1 nebo 2 o.s.ř. soud v jiném řízení vychází, jen jestliže nebude zjištěno, že zůstavitel ve skutečnosti zanechal majetek vyšší než nepatrné hodnoty; v takovém případě nemůže být řízení zastaveno podle ustanovení § 107 odst. 5 o.s.ř. z důvodu, že zemřelý účastník nemá žádného právního nástupce (srov. 21 Cdo 857/2004).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1411/2007, ze dne 4. 3. 2008


11.04.2008 00:01

Ke vázanosti soudu usnesením o procesním nástupnictví dle § 107 OSŘ

Usnesení o procesním nástupnictví (§ 107 o. s. ř.) není usnesením o vedení řízení; občanský soudní řád proti němu, na rozdíl od usnesení o vedení řízení [srov. § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], připouští jak řádný (§ 201 o. s. ř.), tak i mimořádný opravný prostředek [§ 239 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b) o. s. ř.], a proto se na něj výjimka z vázanosti soudu vlastním usnesením upravená v § 170 odst. 2 o. s. ř. nevztahuje. Jakmile je soud vyhlásí, případně – nedošlo-li k vyhlášení – doručí byť i jen jedinému z účastníků řízení, je jím vázán.

Ke zrušení rozhodnutí odvolacího soudu o procesním nástupnictví, vydaného podle § 211 o. s. ř. a § 107 o. s. ř., může dojít pouze rozhodnutím Nejvyššího soudu na základě dovolání některého z účastníků řízení [§ 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.].

Zrušil-li v dané věci odvolací soud své vlastní usnesení o procesním nástupnictví na straně žalobce, ačkoli již bylo doručeno žalovanému, nerespektoval ustanovení § 170 odst. 1 o. s. ř. a zatížil tak odvolací řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 913/2007, ze dne 26. 2. 2008


04.04.2008 00:01

K rozhodování o procesním nástupnictví dle § 107a OSŘ v odvolacím řízení

O procesním nástupnictví dle § 107a o.s.ř. je možné rozhodnout též v odvolacím řízení. Přezkoumává-li odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v systému tzv. neúplné apelace (srov. § 205a o.s.ř.), je podmínkou, aby právní skutečnost, z níž je dovozován přechod práva nebo povinnosti, nastala po rozhodnutí soudu prvního stupně, nebo nastala sice za řízení před soudem prvního stupně, avšak jen za předpokladu, že k uplatnění procesního nástupnictví není potřebné v odvolacím řízení uvádět nové skutečnosti, popřípadě důkazy nebo jsou-li tyto nové skutečnosti a důkazy způsobilým odvolacím důvodem podle ustanovení § 205a odst. 1 písm. e) o.s.ř. (ve znění účinném od 1. dubna 2005).

Navrhl-li v dané věci žalobce před rozhodnutím odvolacího soudu, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka (žalovaného), a již v řízení před soudem prvního stupně byla prokázána právní skutečnost, z níž je dovozován přechod práva nebo povinnosti, není potřebné k uplatnění procesního nástupnictví dle § 107a odst. 1 o.s.ř. v odvolacím řízení uvádět nové skutečnosti, popřípadě důkazy.

Názor odvolacího soudu, že s uplatněním procesního nástupnictví je nezbytné tvrdit nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy k otázce existence společnosti nabyvatele, osob oprávněných za tuto společnost činit právní úkony jako jejích statutárních orgánů, skutečnosti vztahující se k udělení plné moci k zastupování tohoto subjektu, není správný, neboť se soud rozhodující o návrhu žalobce, aby na jeho místo vstoupil do zahájeného řízení nabyvatel práva, o něž v řízení jde, nezabývá otázkou, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, tu vskutku je nebo zda podle právní skutečnosti uvedené žalobcem platně na jiného přešlo nebo bylo převedeno. Tyto otázky se již týkají posouzení věci samé, které nelze vyjádřit při zkoumání procesního nástupnictví, ale jen v rozhodnutí o věci samé.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4355/2007, ze dne 21. 2. 2008


< strana 4 / 9 >
Reklama

Jobs