// Profipravo.cz / Zastoupení
Zastoupení
07.07.2011 10:05
KS: K zastoupení účastníka řízení obecným zmocněncem
Obecný zmocněnec, který není schopen jednat v řízení osobně, není způsobilým zástupcem účastníka řízení.
podle usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 13 Co 21/2011, ze dne 17. 3. 2011 (dostupné na www.justice.cz)
18.05.2011 00:00
Ke kompenzační námitce vznesené vůči procesnímu opatrovníkovi
Ustanovení opatrovníka podle § 29 a násl. spadá v občanském soudním řádu do rubriky „Zástupci účastníků“. Pro tento druh zastoupení platí § 31 o. s. ř., podle kterého ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci. Vzhledem k ustanovení § 31 odst. 2 o. s. ř. je tedy na opatrovníka účastníka řízení třeba pohlížet jako na advokáta s plnou mocí. Není přitom pochyb o tom, že vůči advokátu zastupujícímu účastníka na základě plné moci, může protistrana vznést námitku započtení, a že takový úkon má stejné účinky, jako by byl uplatněn přímo vůči takto zastoupenému účastníkovi.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1601/2009, ze dne 27. 4. 2011
25.01.2011 00:01
ÚS: K extrémnímu nesouladu mezi skut. zjištěními a práv. závěry
Analytická právní věta
Závěr o zániku plné moci, ke kterému mělo dojít ještě před jejím udělením, je projevem svévolné aplikace § 28 odst. 6 občanského soudního řádu, jíž schází smysluplné odůvodnění; pokud je na základě takového závěru řízení zastaveno, dochází k zásahu do práva účastníka řízení na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
PRÁVNÍ VĚTY
Pro napadené rozhodnutí stěžejní závěr učiněný Nejvyšším soudem, dle kterého plná moc advokáta ze dne 24. dubna 2009 zanikla dne 6. listopadu 2008, tedy ještě dříve, než byla stěžovatelem advokátovi udělena, a to proto, že její text je totožný s textem plné moci advokáta ze dne 18. prosince 2007, k jejímuž zániku došlo právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu (tedy dne 6. listopadu 2008), považuje Ústavní soud za zcela absurdní. Tento závěr je podle náhledu Ústavního soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými a právními zjištěními a je projevem naprosto svévolné aplikace ust. § 28 odst. 6 občanského soudního řádu ze strany Nejvyššího soudu, jíž schází smysluplné odůvodnění. V návaznosti na právě uvedené neobstojí ani závěr Nejvyššího soudu o nedostatku právního zastoupení stěžovatele v dovolacím řízení a o nezbytnosti zastavení řízení o stěžovatelově dovolání. Ústavní soud tedy přisvědčuje námitkám stěžovatele stran těchto skutečností uvedeným v ústavním stížnosti. V souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, obsaženou např. ve stěžovatelem citovaných nálezech sp. zn. III. ÚS 671/02, sp. zn. III. ÚS 84/94, sp. zn. III. ÚS 166/95 či sp. zn. I. ÚS 401/98 a dále např. v nálezech sp. zn. II. ÚS 252/99 a sp. zn. III. US 290/06, tak Ústavnímu soudu nezbývá než konstatovat, že v záhlaví citovaným rozhodnutím bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1768/10, ze dne 30.11.2010
19.01.2011 19:50
Rc 92/2010
Je-li žalovaný neznámého pobytu a k ochraně jeho procesních práv byl ustanoven opatrovník, nelze pro přípravu jednání využít postup podle § 114b odst. 1 o. s. ř. Byla-li výzva podle uvedeného ustanovení doručena opatrovníkovi, který na ni v určené lhůtě nereagoval, nenastávají účinky předpokládané v ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., a proto nelze vydat rozsudek pro uznání.
(Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 7. 2009, sp. zn. 15 Co 306/2009)
30.11.2010 00:01
ÚS: Ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu
Analytická právní věta
Je-li účastníku řízení ustanoven opatrovník, ač k tomu nebyly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tj. nejednalo se o osobu neznámého pobytu, neboť pobyt osoby bylo možné zjistit s využitím soudu dostupných informací, jedná se o nesprávný postup soudu, kdy účastníku byla v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy.
PRÁVNÍ VĚTY
Pokud soud jednal ve věci za situace, kdy nebyly vyčerpávajícím způsobem zjištěny podmínky pro ustanovení opatrovníka stěžovateli a opatrovník byl navíc ustanoven z řad zaměstnanců soudu, odňal tím stěžovateli možnost jednat před soudem, v důsledku čehož došlo k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2894/07, ze dne 14.09.2010
21.06.2010 00:01
K poučení o právu na ustanovení zástupce podle § 30 odst. 1 OSŘ
Účastníka, který již své právo na ustanovení zástupce podle § 30 odst. 1 o. s. ř. uplatnil, není třeba o možnosti takové právo uplatnit poučovat; mutatis mutandis se pak uvedený závěr vztahuje i na případy, kdy je účastníku řízení známo, že v řízení může uplatnit svůj požadavek na ustanovení zástupce, aniž by se mu tato informace dostala v příslušném řízení od soudu v rámci plnění jeho poučovací povinnosti.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 422/2009, ze dne 25. 2. 2010
31.05.2010 00:01
K výkonu rozhodčího nálezu při předchozím zastoupení opatrovníkem
Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích vysvětlil, že okolnost, že řízení, jež předcházelo vydání k výkonu navrženého rozhodnutí, bylo postiženo vadou, nezakládá současně vadu řízení o výkon takového rozhodnutí. Dále Nejvyšší soud vyslovil závěr, že námitkou nezákonnosti ustanovení opatrovníka v řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, jehož výkon byl navržen, se soud výkonu zabývat nemůže, a že při posuzování otázky vykonatelnosti podkladového rozhodnutí by mohlo být významné jen tvrzení, že stejnopis jeho písemného vyhotovení nebyl řádně doručen ustanovenému opatrovníku.
Stejný závěr je třeba vztáhnout i na rozhodčí řízení, které je ve vztahu k exekuci řízením nalézacím. Proto exekuční soud nemůže přezkoumávat, zda v rámci rozhodčího řízení došlo k vadám, popř. zda byly splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. I účastník rozhodčího řízení má možnost se v rámci tohoto řízení bránit, že mu nebyl rozhodčí nález doručen a že důvody pro ustanovení opatrovníka nebyly dány, a to návrhem na zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 972/2008, ze dne 18. 3. 2010
30.05.2010 22:20
Rc 94/2009
Žalovaný, jemuž byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovníkem advokát a který neměl úspěch ve věci, není povinen nahradit státu náklady řízení tvořené náklady zastoupení advokátem.
(Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1.10.2008, sp. zn. 19 Co 373/2008)
06.05.2010 00:00
ÚS: Ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu
Pokud soud ustanoví účastníku řízení jako opatrovníka dle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu zaměstnance z vlastních řad za situace, kdy se soud jednak nejdříve nijak nepokusil kontaktovat osoby blízké účastníku (ač měl na ně kontakt) s tím, zda by byly ochotny funkci opatrovníka vykonávat, a jednak ustanovený opatrovník z řad zaměstnanců soudu je zcela pasivní a nijak nehájí zájmy zastupovaného účastníka, představuje takový postup soudu porušení práva účastníka na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1732/07, ze dne 08.04.2010
10.03.2010 00:01
K přednosti rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce
Jestliže účastník řízení podá v zahájeném řízení žádost o ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení § 30 o.s.ř., soud o ní musí rozhodnout před tím, než učiní další úkony v řízení.
Protože soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pominul a pro nedostatky žaloby, jež ani přes výzvu doručenou žalobci nebyly odstraněny, jeho žalobu odmítl, zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Odvolací soud tento nesprávný postup soudu prvního stupně aproboval.
Soudy obou stupňů zde zřejmě nepřiléhavě fakticky vyložily zásadu vyjádřenou v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 218/2005, podle níž, jestliže soud v souladu s procesními předpisy odmítl vadné podání účastníka, aniž rozhodl o jeho žádosti o ustanovení zástupce za situace, kdy předpoklady pro takový postup nebyly splněny z důvodu svévolného nebo zřejmě bezúspěšného uplatňování či bránění práva (§ 138 o.s.ř.), nejde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst.2 písm. a) o.s.ř.]. V souzeném případě však soudy obou stupňů věc takto neposuzovaly s tím, že obsahová úroveň žaloby takovéto zhodnocení vylučuje. Je tedy zcela zřejmé, že domnělou příčinou, proč soudy o návrhu na osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení nerozhodly, nebylo eventuální zjištění, že by se jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování či bránění práva, jak má na mysli ustanovení § 138 o.s.ř., ale důvod zcela jiný, který proto bylo třeba posoudit v rámci samostatného rozhodnutí podle § 30 odst. 1 o.s.ř. Soudy obou stupňů uváděné důvody, proč podle jejich názoru nebylo třeba o žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení rozhodovat, proto vybočují z rámce úpravy obsažené v § 30 a § 138 odst. 1 o.s.ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3404/2009, ze dne 9. 12. 2009
18.12.2009 00:00
Ke zhojení nedostatku průkazu zastoupení v řízení
Jestliže ten, kdo vystupoval v občanském soudním řízení jako zástupce účastníka, aniž se prokázal plnou mocí, předloží dodatečně ve lhůtě určené soudem plnou moc, je tím uvedený nedostatek zhojen a byly tak schváleny i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci.
Jestliže zástupce účastníka předloží soudu k průkazu zastoupení při podání odvolání procesní plnou moc vystavenou až po dni podání odvolání, je tím nedostatek průkazu zastoupení zhojen. Odmítnout odvolání jako podané osobou neoprávněnou z tohoto důvodu nelze; nedostatek průkazu procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř.).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3294/2009, ze dne 6. 11. 2009
17.06.2009 00:00
ÚS: Ke zjišťování pobytu účastníka řízení
Ustanovení opatrovníka nemůže být pouze formálním úkonem, jenž by měl pouze urychlit soudní řízení zřízením doručovacího místa. Šetření, jež má předcházet ustanovení opatrovníka účastníku řízení, jehož pobyt není znám, musí být dostatečně důkladné a aktuální, aby mohlo být oporou pro závěr, že jsou dány důvody pro jeho ustanovení. Postup obecného soudu, kterým nedostál tomuto požadavku, představuje porušení práva účastníka řízení, kterému byl opatrovník ustanoven, na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 450/09, ze dne 29.04.2009
01.06.2009 00:00
ÚS: Ke zjišťování pobytu účastníka řízení
K ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu je možno přistoupit jen po vyčerpání dostupných možností zjištění aktuálního pobytu účastníka řízení. Jsou-li pak důvody pro ustanovení opatrovníka spolehlivě dány, avšak soud ustanoví opatrovníka pouze formálně, porušuje základní práva účastníka řízení plynoucí z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2813/08, ze dne 28.04.2009
13.01.2009 00:00
ÚS: Ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu
Ústavní soud nenachází důvod pro změnu své dosavadní judikatury a setrvává na právním názoru, že k ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. je možno přistoupit toliko po vyčerpání dostupných možností zjištění aktuálního pobytu účastníka řízení. Jsou-li důvody pro ustanovení opatrovníka spolehlivě dány, je nutno hledat především v řadách osob blízkých účastníku, jehož práva mají být v řízení chráněna. Pokud soud ustanoví opatrovníka předčasně a toliko formálně, porušuje základní práva účastníka plynoucí z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3269/07, ze dne 01.12.2008
06.01.2009 00:00
ÚS: Ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu
Funkce opatrovníka nebyla zákonem upravena proto, aby usnadňovala činnost soudu v tom, kam odesílat písemnosti. Byla vytvořena k hájení zájmů účastníka, který se nemůže řízení účastnit.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2369/07, ze dne 27.11.2008
15.12.2008 00:00
ÚS: Ustanovení opatrovníka z řad zaměstnanců soudu
Ustanovení opatrovníka musí být realizováno tak, aby nevznikly pochybnosti, zda opatrovník bude objektivně způsobilý hájit zájmy opatrovaného.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1778/08, ze dne 29.10.2008
01.12.2008 00:03
ÚS: Ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu
Je-li účastníku řízení ustanoven opatrovník, ač k tomu nebyly splněny podmínky formulované v ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř., jde o případ, kdy účastníkovi byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem.
Ustanovení opatrovníka účastníkovi řízení, jehož pobyt není znám, musí vždy předcházet šetření o tom, zda jsou dány předpoklady pro tento postup (viz I. ÚS 322/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 24, nález č. 150, str. 105). Důvod, pro který se účastníkovi opatrovník ustanovuje, musí být spolehlivě prokázán; je tedy třeba vyčerpat všechny dostupné možnosti ke zjištění místa jeho pobytu (srov. Bureš, Drápal, Mazanec: Občanský soudní řád, komentář, 2. vydání 1996, str. 74).
Jak uvedl Ústavní soud např. v nálezech sp. zn. I. ÚS 559/2000 a sp. zn. II. ÚS 629/04, osobu opatrovníka je třeba hledat především v okruhu osob blízkých osobě zastupovaného, resp. těch, jež jsou schopny skutečně reprezentovat zájmy účastníka. Při ustanovení opatrovníka je nutno přísně vážit, aby nedošlo ke kolizi zájmů zástupce a zastoupeného. Nelze totiž očekávat, že podřízený pracovník - zaměstnanec - jako opatrovník účastníka řízení ve věci řešené tímtéž orgánem bude brojit proti jeho postupu a rozhodnutí. Je tedy zásadně nevhodné, pokud je opatrovníkem ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci, který vede řízení, a to právě s ohledem na pravděpodobný konflikt mezi zájmem zaměstnavatele opatrovníka na co nejrychlejším skončení věci, a zájmem účastníka, kterého má zaměstnanec zastupovat, na plném zachování jeho práv a oprávněných zájmů. Proto je praxe, kdy jsou opatrovníky účastníků řízení ustanovováni pracovníci soudu, který o věci rozhoduje, v naprostém rozporu s ústavními zásadami, kterých má být ustanovením opatrovníka nepřítomnému účastníkovi dosaženo.
Okolnost, že soud při ustanovení opatrovníka poruší některou z těchto zásad, je nutno pokládat za postup porušující čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 536/08, ze dne 09.10.2008
21.11.2008 00:01
K obnově řízení při zastoupení v původním řízení opatrovníkem
Soudem ustanovený opatrovník podle § 29 o. s. ř. zastupuje v řízení účastníka, jehož pobyt není znám, tedy vykonává procesní práva a povinnosti, která by jinak, kdyby se řízení osobně účastnil, mohl vykonat sám účastník. Opatrovník za účastníka jedná jeho jménem s tím, že procesní následky jednání se přičítají přímo účastníkovi (srovnej vymezení obsahu zastoupení v § 22 odst. 1 obč. zák.). V tomto směru je postavení opatrovníka (zástupce na základě rozhodnutí) stejné jako postavení zmocněnce na základě procesní plné moci (§ 24 až § 28 o. s. ř.).
Vědomost o skutečnostech nebo o důkazech, popř. zaviněné nesplnění povinnosti tvrdit a povinnosti navrhovat důkazy se za situace, kdy účastníka zastupuje opatrovník (zmocněnec), pojí s osobou účastníka; jinak řečeno, věděl-li o skutečnostech nebo důkazech v době, kdy probíhalo původní řízení, účastník, platí totéž o jeho opatrovníku (zmocněnci) a účastník se v žalobě na obnovu řízení nemůže dovolávat jejich novosti, i když opatrovník o nich nevěděl (srovnej 20 Cdo 1173/2002).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1363/2006, ze dne 17. 9. 2008
07.11.2008 00:02
ÚS: K okamžiku ustanovení opatrovníka účastníku řízení
Ústavní soud připomíná, že k účelu zastoupení opatrovníkem se vyslovil již v nálezu sp. zn. II. ÚS 629/04, v němž zcela jednoznačně konstatoval, že "funkce opatrovníka byla vytvořena proto, aby byly do důsledku hájeny zájmy nepřítomného účastníka řízení, tak, jak by takovou povinnost plnil smluvní zástupce". Je-li opatrovníkem advokát, musí zájmy účastníka neznámého pobytu, jemuž byl ustanoven, hájit tak, jako by je bránil v případě, že by mu tento účastník udělil procesní plnou moc.
Funkci opatrovníka účastníku neznámého pobytu neupravuje § 29 odst. 3 o. s. ř. proto, aby usnadnil soudu doručování písemností, ale z toho důvodu, aby byla zajištěna efektivní ochrana práv účastníka, který je z důvodu své nepřítomnosti nemůže hájit sám. Soud I. stupně měl proto opatrovníka ustanovit ihned poté, co zrušil podle § 173 odst. 2 o. s. ř. platební rozkaz z toho důvodu, že se mu nepodařilo doručit jej žalovanému do vlastních rukou. Ustanovil-li opatrovníka teprve poté, co proběhlo celé řízení na I. stupni bez přítomnosti (a vědomosti) žalovaného, a to pouze za účelem doručení rozsudku, jde o hrubé pochybení, které velmi intenzivně porušuje ústavně garantovaná práva žalovaného.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1408/08, ze dne 06.10.2008
08.08.2008 00:02
ÚS: Důvodnost a včasnost omluvy právního zástupce z jednání
Obecně platí, že účastník řízení se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí (§ 24 odst. 1 o. s. ř.). Oprávnění zvolit si zástupce je zaručeno i v ústavní rovině (čl. 37 odst. 2 Listiny); jeho smyslem je poskytnout procesním právům a povinnostem účastníka kvalifikovanou ochranu. Zástupce, vybavený plnou mocí pro celé řízení, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník (§ 28a odst. 2 o. s. ř. ), ať je jím advokát (§ 25 o. s. ř.), nebo tzv. obecný zmocněnec (§ 27 o. s. ř.). Je-li účastník zastoupen, realizuje svá procesní práva a povinnosti prostřednictvím svého zástupce. Z této úpravy procesního postavení zástupce účastníka logicky vyplývá, že jestliže je účastník řízení zastoupen, podmínky vydání rozsudku pro zmeškání (tj. mj. neexistence včasné a důvodné omluvy z prvního jednání), musí být splněny i ve vztahu k omluvě pouze ze strany zástupce účastníka řízení (srov. judikaturu obecných soudů, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 935/2000, 20 Cdo 2907/99, 31 Odo 2432/98, nebo nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 394/05, IV. ÚS 63/05). Je pak irelevantní, zda se včas a důvodně omluvil samotný účastník řízení; v opačném případě není dán zákonný předpoklad vydání rozsudku pro zmeškání. Přípustná modifikace tohoto závěru je přirozeně dána hranicemi, jež vyplývají z toho, že ve vzájemném vztahu je účastník oproti zástupci nejen dominantní, ale i nenahraditelný. Jinými slovy, citované důsledky plynoucí ze skutečnosti zastoupení účastníka řízení by nenastaly, jestliže by účastník navrhl, aby věc byla projednána, přestože jeho zástupce požádal o omluvu z prvního jednání, a přirozeně i v případě, že účastník zastoupení stávajícího zástupce ukončí, resp. nahradí zastoupením jiným. O takovou situaci se však v souzené věci nejednalo.
V dané věci tedy Ústavní soud - ve smyslu své judikatury - shledává v postupu a rozhodování krajského soudu libovůli, která je založena nedostatečným zdůvodněním jeho závěru o neexistenci včasné a důvodné omluvy z prvního jednání, a jeho závěru o naplnění zákonných podmínek vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř.
Napadenými rozhodnutími tudíž došlo k porušení ústavně zaručeného základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny, a proto je Ústavní soud dle ust. § 82 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1084/08, ze dne 18.06.2008