// Profipravo.cz / Družstvo
Družstvo
13.08.2019 00:03
Posuzování platnosti usnesení členské schůze družstva v rejstříkovém řízení
I. Vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.
Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato, či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.
S ohledem na znění § 663 odst. 1 a 2 z. o. k. se tyto závěry – byť přijaté v poměrech společnosti s ručením omezeným – uplatní i v poměrech družstva.
II. Domáhá-li se navrhovatel (odvolaný předseda družstva, který byl vymazán z obchodního rejstříku) podle § 101 odst. 2 z. v. r. změny zápisu provedeného na základě usnesení rejstříkového soudu o návrhu zapsané osoby, může proti zápisu uplatnit zásadně pouze námitky spočívající v tom, že návrh na zápis měl být rejstříkovým soudem odmítnut z důvodů uvedených v § 86 z. v. r., nebo v tom, že návrh na zápis měl být zamítnut, neboť údaje o skutečnostech zapisovaných na návrh zapsané osoby do obchodního rejstříku nevyplývají z listin, které zapsaná osoba k návrhu doložila.
Ani v řízení podle § 101 z. v. r. rejstříkový soud nemůže posuzovat platnost usnesení členské schůze, která byla podkladem pro zápis, jehož změny se navrhovatel domáhá.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 28. 5. 2019
11.07.2019 00:01
Prodloužení lhůty splatnosti vypořádacího podílu člena družstva
Určují-li stanovy družstva delší než zákonnou lhůtu splatnosti vypořádacího podílu odůvodněnou objektivními důvody (přičemž tyto důvody nemusí být ve stanovách výslovně uvedeny), jsou neplatné pro rozpor se zákonem v té části, jež - byť pouze implicitně - vztahuje časovou působnost takového ujednání na dobu, kdy tyto důvody již pominuly. Uvedený důvod částečné neplatnosti stanov je zde přitom dán již od počátku, tj. k okamžiku, kdy byly stanovy schváleny.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 4538/2017, ze dne 23. 4. 2019
19.12.2018 00:02
Pracovní vztah člena voleného orgánu k výrobním družstvu
Určují-li stanovy jako podmínku členství též pracovní vztah člena k družstvu (§ 226 odst. 2 obch. zák.), platí, že podmínkou vzniku členství ve voleném orgánu je existence pracovního vztahu k družstvu (neboť orgánem družstva nebo jeho členem se může stát jen člen družstva). Vykonává-li člen družstva v pracovním vztahu k družstvu činnost, kterou po svém zvolení má (musí) vykonávat jako člen voleného orgánu družstva, zaniká jeho pracovní vztah – neujednají-li si strany něco jiného – konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru.
Ustanovení § 226 odst. 2 a § 227 odst. 1 a 3 obch. zák. je však nezbytné vykládat tak, že pracovním vztahem ve smyslu těchto ustanovení je i výkon funkce člena voleného orgánu družstva, a to přesto, že nejde o pracovněprávní vztah. Zanikne-li tedy (někdejší) pracovní vztah člena družstva poté, kdy se stal členem voleného orgánu, k zániku jeho členství v družstvu – po dobu trvání funkce člena voleného orgánu – nedojde. Naproti tomu, zanikne-li funkce člena voleného orgánu družstva, aniž by byl v pracovním vztahu k družstvu, nastoupí účinky § 227 odst. 3 obch. zák. v plném rozsahu a zánikem funkce člena voleného orgánu zanikne také jeho členství v družstvu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 4479/2017, ze dne 12. 9. 2018
23.08.2018 00:01
Opožděné odvolání proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva
Ačkoli je vyloučení člena družstva procesem dvouetapovým, uskutečnění obou etap je závislé na aktivitě vylučovaného člena. Nevyužije-li člen včas právních prostředků, jež mu zákon na obranu proti vyloučení poskytuje, druhá etapa procesu vyloučení se neuskuteční. O odvolání, které (bývalý) člen družstva proti rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení podal až po uplynutí odvolací lhůty, tudíž členská schůze nerozhoduje. Uplyne-li tak poté, kdy je členu družstva písemně oznámeno rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení z družstva, marně lhůta k podání odvolání k členské schůzi, nastoupí účinky vyloučení; proces vyloučení člena družstva je marným uplynutím lhůty k podání odvolání ukončen (završen).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1139/2018, ze dne 30. 5. 2018
26.06.2018 00:02
Výše vypořádacího podílu bývalého člena bytového družstva
Požadavek poctivosti (spravedlnosti) vypořádání (dovozený judikaturou v případě zániku účasti společníka, resp. člena bez právního nástupce jak pro poměry společností s ručením omezeným, tak i pro poměry jiného než bytového družstva) se musí prosadit i v poměrech bytových družstev. Jinak řečeno, ustanovení § 233 obch. zák. (jakož i příslušná ujednání stanov) je třeba vykládat tak, aby výsledná výše vypořádacího podílu odpovídala požadavku poctivosti (spravedlnosti).
Pro poměry bytových družstev však s ohledem na rozdílnou tržní hodnotu jednotlivých členských podílů (zohledňující nejen aktuální majetkové poměry bytového družstva, ale i – a to zejména – stav, velikost a další vlastnosti konkrétního družstevního bytu, jehož nájem je spjat s daným členským podílem), jakož i s ohledem na některé okolnosti ovlivňující hodnotu majetku družstva (zejm. právo členů družstva na bezúplatný převod družstevního bytu do jejich vlastnictví) není vhodné poměřovat poctivost vypořádání mezi (bývalým) členem bytového družstva a tímto družstvem skutečnou (tržní) hodnotou čistého obchodního majetku družstva.
Povaze bytového družstva a účasti v něm naopak odpovídá, aby při posuzování poctivosti (spravedlnosti) vypořádání mezi bytovým družstvem a jeho bývalým členem bylo přihlédnuto ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu, o který bývalý člen družstva (v důsledku zániku jeho účasti) „přišel“.
Nejvyšší soud proto uzavírá, že při určení výše vypořádacího podílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, ze dne 29. 3. 2018
09.04.2018 00:02
Členství nabyvatele družstevního podílu ve vztahu k družstvu
Není-li ve smlouvě o převodu družstevního podílu stanoveno jinak, stávají se závazky ze smlouvy účinné dnem, kdy byla smlouva uzavřena a k tomuto dni se stává nabyvatel vlastníkem družstevního podílu, jenž je v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 nehmotnou movitou věcí. Vůči družstvu však nastávají právní účinky převodu družstevního podílu teprve dnem, ve kterém je družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu (ledaže smlouva určí účinky později), nebo dnem, kdy je družstvu doručeno prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy. Teprve k tomuto dni se nabyvatel družstevního podílu stává členem družstva.
Není-li družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu či prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy, nemůže dojít ke změně v okruhu členů družstva. Členem družstva pak zůstává převodce, kterému nepřestávají svědčit členská práva a povinnosti tvořící převáděný družstevní podíl (a to přesto, že již došlo k převodu vlastnického práva k družstevnímu podílu).
Zanikne-li členství převodce v družstvu (a tím i jeho družstevní podíl) předtím, než byla družstvu doručena smlouva či prohlášení, tedy dříve, než mohly vůči družstvu nastoupit účinky převodní smlouvy (zde marným uplynutím lhůty k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení převodce z družstva), nabyvatel se členem družstva nestane a (v případě bytového družstva) mu nevznikne ani právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4215/2016, ze dne 30. 1. 2018
09.04.2018 00:00
Posouzení vyloučení z družstva v řízení o vyklizení družstevního bytu
V řízení o vyklizení družstevního bytu není soud oprávněn posuzovat, zda vyloučení z družstva bylo přiměřenou sankcí za porušení členských povinností. Nebylo-li rozhodnutí o vyloučení prohlášeno za neplatné postupem podle § 620 odst. 1 z. o. k., považuje se za platné, přičemž jeho platnost nelze v jiném soudním řízení přezkoumávat.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4215/2016, ze dne 30. 1. 2018
07.12.2017 00:00
Výklad právního jednání člena družstva vůči družstvu po 1. lednu 2014
I. Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování. Skutečnost, že osoba činící právní jednání jej nesprávně (např. v důsledku svého mylného právního názoru) označí, nemá při výkladu právního jednání zásadně žádný význam.
Základní (prvotní) pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje ustanovení § 556 odst. 1 věty první o. z. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje (a § 556 odst. 1 věta první o. z. tak normuje výslovně), aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. Ustanovení § 556 odst. 2 o. z. pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží.
Řečené platí jak pro vícestranná, tak i pro jednostranná adresovaná právní jednání, tedy i pro výklad právního jednání člena družstva vůči družstvu, týkajícího se členství v družstvu a učiněného po 1. lednu 2014.
II. Vystoupení jako důvod zániku členství v družstvu upravuje jak obchodní zákoník (§ 231 odst. 3 obch. zák.), tak i zákon o obchodních korporacích [§ 610 písm. b), § 612 z. o. k.]. Jelikož stanovy družstva obsahovaly úpravu vystoupení z družstva (jež neodporovala – jde-li o délku doby, po jejímž uplynutí členství v družstvu zaniká – ani kogentní úpravě § 231 obch. zák., ani kogentní úpravě § 612 odst. 1 z. o. k.), není důvodu považovat (podle § 777 odst. 4 z. o. k.) ustanovení § 231 obch. zák. za „obsah stanov“. Účinky vystoupení z družstva učiněného po 1. 1. 2014 je zde tudíž na místě posoudit podle úpravy obsažené v zákoně o obchodních korporacích a ve stanovách družstva.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 61/2017, ze dne 31. 10. 2017
23.10.2017 00:02
Aktivní legitimace k podání žaloby o vyloučení družstevního podílu z exekuce
Družstvo není aktivně legitimováno k podání žaloby o vyloučení družstevního podílu povinného (člena družstva) z exekuce.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3746/2016, ze dne 1. 8. 2017
27.01.2017 00:00
ÚS: Posouzení vzniku členství v bytovém družstvu
Závěr zastávaný obecnými soudy o nezbytné účasti zájemce o členství v družstvu na jeho ustavující schůzi neměl oporu v normách obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., regulujících založení družstva, a pokud tuto podmínku soudy bezpodmínečně vyžadovaly, zasáhly do práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3701/15, ze dne 10. 1. 2017
18.01.2017 00:02
Rozšíření návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze
I. Nárok na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva samotným zpětvzetím návrhu nezaniká (zpětvzetí samo o sobě nebrání tomu, aby navrhovatel uplatnil obsahově shodný nárok znovu). Nelze však pominout, že právo dovolat se neplatnosti usnesení je časově omezeno roční (objektivní), resp. tříměsíční (subjektivní) lhůtou (§ 663 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 259 o. z.), po jejímž marném uplynutí právo osob vypočtených v § 663 odst. 1 z. o. k. dovolat se vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze zaniká.
Z uvedeného plyne, že napadne-li navrhovatel platnost (relativně samostatné) části usnesení členské schůze, nemůže po uplynutí prekluzivních lhůt upravených v § 663 odst. 1 z. o. k. a § 259 o. z. úspěšně podat návrh na vyslovení neplatnosti jiných (relativně samostatných) částí (byť totožného) usnesení. Jestliže tedy navrhovatel vezme svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze zčásti nebo zcela zpět a teprve po uplynutí zákonných lhůt se rozhodne uplatnit jej (ve zpětvzatém rozsahu) znovu, je na místě jeho opětovný návrh zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace (neboť jeho právo dovolat se neplatnosti této části usnesení členské schůze zaniklo v důsledku prekluze).
II. V projednávané věci je tvrzeným důvodem neplatnosti části napadeného usnesení členské schůze skutečnost, že mění stanovy do podoby, v níž jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona. Za těchto okolností nelze hovořit o neplatnosti dotčené části napadeného usnesení členské schůze, neboť mění-li napadené usnesení členské schůze stanovy takovým způsobem, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, je na místě na takové usnesení (resp. jeho část) hledět, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z. ve spojení s § 45 odst. 1 z. o. k.).
V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva přitom rozhodne soud i bez návrhu o tom, že o usnesení členské schůze nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato (§ 90 odst. 2 z. ř. s.). Rozhodnutí o tom, že o usnesení členské schůze nejde, lze vydat také tehdy, bylo-li právo na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze uplatněno po marném uplynutí lhůt k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Lze-li se po marném uplynutí lhůt k uplatnění nároku na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účinně domáhat vyslovení, že se na napadené usnesení členské schůze hledí, jako by nebylo přijato, nic navrhovateli nebrání, aby tento nárok uplatnil znovu poté, kdy jej vzal (celý, či z části) zpět.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1817/2016, ze dne 26. 10. 2016
06.12.2016 00:01
Výpočet transformačního podílu podle zák. č. 42/1992 Sb.
Pro použití zákonného kritéria vymezeného ustanovením § 17 písm. a) zákona č. 42/1992 Sb. v transformačním projektu družstva je určující (co do rozdělení čistého jmění družstva v transformačním projektu na majetkové podíly) výměra veškeré půdy, kterou družstvo převzalo nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., nebo kterou užívá, nikoli výměra jen té půdy, kterou družstvo převzalo nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., nebo kterou užívá jako půdu oprávněných osob.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2776/2014, ze dne 30. 9. 2016
15.09.2016 00:01
Svolání členské schůze družstva podle § 239 odst. 3 obch. zák.
Oprávnění členů družstva pověřit jimi zvolenou osobu svoláním členské schůze podle § 239 odst. 3 věty druhé obch. zák. vznikalo i v případech, kdy představenstvo (předseda družstva) sice svolalo členskou schůzi tak, aby se konala do 40 dnů od doručení žádosti o její svolání, a zařadilo na program jejího jednání záležitost, pro kterou členové o její svolání požádali, ale svým jednáním v průběhu členské schůze zmařilo věcné projednání požadované záležitosti zařazené do programu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3188/2015, ze dne 22. 6. 2016
09.06.2016 00:01
Výstraha daná členovi družstva před vyloučením dle § 231 odst. 4 obch. zák.
Je-li ve výstraze ve smyslu § 231 odst. 4 věty první obch. zák. zřetelný odkaz na úpravu vyloučení z družstva, obsaženou ve stanovách družstva (jež jsou pro členy družstva závazné), jsou tím konkrétně označeny následky, které jsou s porušováním členské povinnosti spojeny (tj. vyloučení z družstva), ve smyslu R 91/2011.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 191/2016, ze dne 23. 3. 2016
18.04.2016 00:02
Ujednání stanov družstva vyžadující úředně ověřené podpisy
Na ujednání stanov družstva předepisující písemnou formu dohody o převodu členského podílu, resp. vyžadující (úředně) ověřené podpisy, je nezbytné nahlížet jako na dohodu o formě právního úkonu (dohody o převodu členského podílu).
Z toho plyne, že převádí-li členové družstva členský podíl mezi sebou, aniž by dohoda o převodu naplňovala požadavky, které jsou na její formu kladeny (nad rámec zákona) stanovami, je dohoda o převodu členského podílu relativně neplatná podle § 40, resp. § 40a obč. zák. 1964, neboť nebyla uzavřena ve formě, jíž vyžaduje (předchozí) dohoda účastníků (stanovy). To platí rovněž pro převody členského podílu na osoby, které dosud nejsou členy družstva.
Objektivní nejistota ohledně toho, kdo je členem družstva, bezprostředně zasahuje do jeho vnitřních poměrů (družstvo je případnou neplatností dohody o převodu členského podílu dotčeno), a proto i družstvu přísluší oprávnění se relativní neplatnosti dohody dovolat.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1294/2015, ze dne 10. 2. 2016
04.01.2016 00:01
Dohoda o změně obsahu závazku z vypořádacího podílu v družstvu
V družstvu se vypořádací podíl uhrazuje zásadně v penězích. Zákonnou výjimkou z peněžitého vypořádání jsou případy, v nichž vklad bývalého člena spočíval zcela nebo zčásti v převodu vlastnického práva k nemovitosti. Připouštějí-li to stanovy, může za těchto okolností bývalý člen namísto úhrady vypořádacího podílu v penězích žádat, aby mu byla vložená nemovitost vrácena. Tímto způsobem však bývalý člen smí žádat o vrácení pouze té (totožné) nemovitosti, kterou do základního kapitálu družstva jako svůj členský vklad vložil; družstvo není povinno vydat bývalému členovi jinou nemovitost.
Změnu způsobu plnění však může založit dohoda družstva s jeho bývalým členem. Souhlasí-li družstvo i bývalý člen s tím, že závazek družstva uhradit vypořádací podíl v penězích se mění, či ruší, respektive nahrazuje závazkem novým (např. vydáním nemovitosti), jde o dohodu, která § 234 odst. 1 větě druhé obch. zák. neodporuje. Dohodnou-li se obě strany, že vypořádací podíl nebude uhrazen v penězích, nýbrž že družstvo bývalému členu vydá nemovitost, jde o změnu v obsahu dosavadního závazku, kterou zákon zásadně připouští.
Platí však (a potud je autonomie vůle stran omezena), že změna obsahu závazku z vypořádacího podílu nesmí být činěna na úkor majetku družstva. Proto je při změně obsahu závazku z nároku na vypořádací podíl rovněž nezbytné respektovat zásadu (vyjádřenou i v § 234 odst. 1 větu třetí obch. zák.), podle níž zaváže-li se družstvo k vydání nemovitosti, jejíž hodnota převyšuje hodnotu vypořádacího podílu, vznikne bývalému členovi (zákonná) povinnost uhradit družstvu rozdíl v penězích.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 954/2015, ze dne 27. 10. 2015
14.09.2015 00:01
Odchylka od zákonné lhůty splatnosti vypořádacího podílu v družstvu
Určují-li stanovy družstva delší než zákonnou lhůtu splatnosti vypořádacího podílu, musí být délka takové lhůty vždy odůvodněna pouze objektivními (byť třeba specifickými) poměry družstva (např. způsobem jeho hospodaření) a nesmí přesáhnout dobu, po kterou tyto poměry neumožňují družstvu vypořádací podíl dosavadnímu členovi vyplatit, aniž by byla ohrožena existence či řádné fungování družstva.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5272/2014, ze dne 23. 6. 2015
04.08.2015 00:01
Obnovení členství v družstvu po zastavení exekuce
Ani v případech zrušení exekučního příkazu či provedení exekuce (s výjimkou případů, kdy byla vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením podílu či členských práv a povinností), není nezbytné trvat pro účely obnovení účasti ve společnosti či členství v družstvu na požadavku (formálního) zastavení exekuce. Termín „zastavení exekuce“ obsažený v § 231 odst. 2 obch. zák. je třeba vykládat tak, že kromě zastavení exekuce podle § 55 a násl. exekučního řádu, respektive § 268 a násl. o. s. ř., zahrnuje též další způsoby zániku účinků exekučního příkazu postihujícího členská práva a povinnosti člena družstva (včetně zrušení exekučního příkazu či provedení exekuce); výjimkou jsou případy, v nichž byla vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinnosti. K obnovení účasti pak dochází bez dalšího již v okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy.
K tomu pak dlužno podotknout, že zánik účinků exekučního příkazu (resp. provedení exekuce), je zpravidla možné prokázat oznámením soudního exekutora o skončení exekuce dle § 46 odst. 7 exekučního řádu (s účinností od 1. ledna 2013 dle § 46 odst. 8 exekučního řádu).
Nadále přitom platí, že pokud družstvo vypořádací podíl již vyplatilo, musí jej povinný do 2 měsíců od zániku účinků exekučního příkazu, který členská práva a povinnosti postihl, nahradit, jinak k obnovení jeho účasti nedojde.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2827/2012, ze dne 20. 5. 2015
25.11.2014 00:02
Rozhodnutí o vyloučení člena z bytového družstva pro neplacení nájemného
Již dříve judikatura dovodila, že účelem úpravy vyloučení člena z družstva je chránit družstvo před opakovaným či závažným porušováním členských povinností členem družstva. Z § 56a odst. 2 a § 260 obch. zák. pak vyplývá, že této možnosti družstvo nesmí zneužívat. Takovým zneužitím by mohlo být i rozhodnutí o vyloučení člena za nevýznamné porušení povinností či využití postupu podle § 231 odst. 4 obch. zák. v případech, kdy existuje adekvátnější (přiměřenější) podstatně účinnější způsob, kterým může družstvo zajistit dodržování povinností člena družstva. Vždy je ale třeba vážit zásah do poměrů obou zúčastněných stran, tj. družstva i dotčeného člena.
Rozhodnutí o vyloučení člena z bytového družstva pro neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu musí obsahovat přesnou specifikaci dluhu (zpravidla včetně uvedení období, za něž dluh vznikl, a výše dlužné částky) i proto, aby bylo možno posoudit, zda je vyloučení člena z družstva přiměřenou sankcí za porušení členských povinností.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1155/2013, ze dne 22. 10. 2014
22.09.2014 00:02
Přechod práva nájmu družstevního bytu při převodu členského podílu
I. Na základě dohody uzavřené podle § 230 obch. zák. na nabyvatele přechází též práva a povinnosti vyplývající z dosavadního nájemního vztahu (právo nájmu družstevního bytu), jestliže to jejich povaha umožňuje; daný nájemní vztah nezaniká, ale na místo nájemce do něj vstupuje nabyvatel členského podílu.
II. Při převodu členského podílu na nabyvatele přechází členská práva a povinnosti v tom „stavu“, v jakém se „nacházejí“ ke dni účinnosti dohody uzavřené podle § 230 obch. zák. Právní postavení nabyvatele ve vztahu k družstvu je zásadně stejné, jaké bylo právní postavení jeho předchůdce.
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že převedla-li H. K. svá členská práva a povinnosti v družstvu na navrhovatele po doručení výpovědi z nájmu bytu (v průběhu výpovědní doby), nabyl navrhovatel práva vztahující se k bytu „zatížená“ výpovědí. Jinak řečeno, účinky výpovědi se vztahují též na navrhovatele, přestože její důvody sám nezavinil, a mají stejný vliv na trvání nájemního vztahu, jako kdyby ke změně v osobě nájemce vůbec nedošlo.
III. Hmotněprávní závěr, podle něhož v důsledku převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu přechází na jejich nabyvatele též práva a povinnosti vyplývající z dosavadního nájemního vztahu (právo nájmu družstevního bytu), s sebou přináší i odpovídající závěr procesní. Má-li být s členstvím v družstvu spojen i nájem družstevního bytu (nejde-li tedy o tzv. „nebydlícího člena“ bytového družstva), nelze rozhodnutí o určení členství odtrhnout od rozhodnutí o určení nájemního vztahu. V tomto případě tak jde o situaci, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky a soud je oprávněn návrhy účastníků překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1147/2012, ze dne 10. 9. 2014