// Profipravo.cz / Společné jmění manželů
Společné jmění manželů
10.07.2019 00:02
Způsob vypořádání vnosů z výlučného majetku do SJM
I. Protože ustanovení § 149 odst. 2 obč. zák. obsahově odpovídá ustanovení § 742 odst. 1 o. z., lze pro postup při vypořádání vnosů z výlučného majetku do SJM použít postup stanovený dosavadní judikaturou k § 149 odst. 2 obč. zák.
V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu je výpočet vypořádacího podílu, použitelný v zásadě i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., následující:
1. Pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv – dále jen „výchozí částka“) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů.
2. Způsob určení výše podílu každého z manželů:
a) Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků.
b) Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku (t. j. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů).
c) K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů (tj. výchozí částku).
d) Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu.
3. Vyčíslení konkrétního vypořádacího podílu:
Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá [bod 2 b)], zvýšený o hodnotu jeho vnosu [bod 2 c)] a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně [bod 2 d)], porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.
II. Právo manžela žádat, aby mu při vypořádání zaniklého SJM bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, není omezeno výší částky, představující kladný rozdíl mezi aktivy a pasívy společného jmění.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, ze dne 27. 3. 2019
31.05.2019 00:06
ÚS: Exekuce na společné jmění manželů, které vůbec nevzniklo
Nepřihlédnutí ke smlouvě budoucích manželů o založení režimu oddělených jmění ke dni vzniku manželství v případě, kdy dlužníkem věřitele je pouze jeden z budoucích manželů, a nezastavení exekuce nařízené na výlučný majetek manželky po uzavření manželství se zdůvodněním, že smlouvou budoucích manželů nesmí být dotčena práva třetích osob, ve svém důsledku představují porušení práva manželky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jejího práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1587/17, ze dne 24. 4. 2019
21.05.2019 00:02
Exekuce výlučného majetku manželky povinného při zúžení SJM před 1.1.2014
V případě, že dluh povinného, jenž není součástí společného jmění manželů proto, že do 31. 12. 2013 (tedy před účinností o. z.) došlo k zúžení společného jmění manželů, lze oprávněného uspokojit z výlučného majetku manželky povinného jen v případě, že to s ohledem na toto zúžení připouští právní úprava účinná do 31. 12. 2013.
V projednávané věci měl tedy odvolací soud návrh manželky povinného posoudit podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013 s tím, že dohoda o zúžení společného jmění manželů uzavřená do 31. 12. 2013 nepozbývá svých účinků po 1. 1. 2014 (tedy po účinnosti o. z.), a proto je třeba ji respektovat i v případě, že závazek povinného vznikl po 1. 1. 2014.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 169/2019, ze dne 26. 2. 2019
25.02.2019 00:01
Vypořádání výnosů a přírůstků, které vznikly po zániku SJM
Pravidlo tří let podle § 150 odst. 4 obč. zák. se z povahy věci – s důsledky spočívajícími v zániku práva – nemůže uplatnit tam, kde se jedná o součásti vztahující se k majetku v SJM, jenž soudní praxe per analogiam podrobuje režimu vypořádání SJM, jestliže ke vzniku těchto výnosů a přírůstků dochází až po zániku SJM. Tyto přírůstky a výnosy neexistují ke dni zániku SJM, a tudíž k nim účastníci nemohou ihned po zániku SJM uplatnit nároky na jejich vypořádání. Účastník řízení není omezen ve svém právu na vypořádání těchto nároků lhůtou plynoucí z § 150 odst. 4 obč. zák. Jestliže tyto nároky nevznikly za trvání SJM, a nelze na ně proto vztáhnout tříletou lhůtu běžící od zániku SJM, nemohou bez dalšího podléhat zániku uplynutím tří let od zániku SJM.
Tyto nároky mohou být uplatněny následně i mimo režim řízení o vypořádání SJM (pokud v řízení o vypořádání SJM uplatněny nebyly) a jde pak pouze o otázku právního režimu takových nároků. Nároky nepodléhají prekluzi, neboť ve smyslu § 583 obč. zák. platí, že k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. O tento případ však v dané věci nejde. Bylo by tak možno uvažovat toliko o případném promlčení takových nároků.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3210/2018, ze dne 27. 11. 2018
11.02.2019 00:02
Vypořádání věci tvořící součást SJM, platně prodané za jeho trvání
I. Dojde-li k platnému prodeji věci tvořící součást společného jmění manželů za trvání manželství, je předmětem vypořádání společného jmění částka za prodej získaná, nikoliv tzv. obvyklá cena takové věci zjištěná ke dni zániku společného jmění.
II. Úprava obsažená v o. z. spočívá (stejně jako právní úprava obsažená v obč. zák.) na koncepci relativní neplatnosti jednání v neběžných záležitostech týkajících se součástí SJM a možnosti samostatného jednání každého z manželů v záležitostech běžné správy.
Proto se i v poměrech o. z. prosadí závěr formulovaný v režimu obč. zák., podle nějž jestliže jde o právní jednání, jehož prostřednictvím je nakládáno s majetkem tvořícím součást SJM, které je právním jednáním platným, ať již proto, že jej učinili oba manželé ve shodě, nebo proto, že jej učinil pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, ale tento manžel se relativní neplatnosti takového právního úkonu nedovolal, důsledkem existence takového jednání je skutečnost, že majetek, jehož se týká, je zákonem předvídaným způsobem vyveden z režimu společného jmění manželů (právě proto, že se jedná o jednání platné).
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3457/2018, ze dne 30. 10. 2018
11.02.2019 00:01
Tzv. disparita (nerovnost) podílů při vypořádání SJM podle o. z.
I v poměrech o. z. může soud při vypořádání SJM rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů.
K disparitě vypořádacích podílů se v poměrech obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, vytvořila rozsáhlá judikatura; ta je s ohledem na obdobný účel a obdobnou právní úpravu obecně nadále použitelná i v poměrech o. z.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2362/2018, ze dne 21. 11. 2018
14.01.2019 00:02
Dohoda manželů o úhradě dluhů za dodávky energií do rodinné domácnosti
I. Do společného jmění manželů mj. spadá dluh, který převzal pouze jeden z manželů za trvání manželství při obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Povinnost uhradit cenu za dodávky plynu a elektrické energie do obytných prostor rodinné domácnosti je takovým dluhem, protože zajištění dodávek plynu a elektřiny nepochybně lze zařadit jak k běžné, tak každodenní potřebě rodiny.
II. Institut společného jmění manželů je majetkovým společenstvím bez určení podílů. Pokud je hrazen dluh, jenž je součástí společného jmění manželů, z prostředků náležejících do společného jmění manželů, vzhledem k principu nedílného spoluvlastnictví se za trvání společného jmění nemůže jeden z manželů domáhat po druhém manželu úhrady byť jen části takového dluhu.
III. Dohoda manželů o způsobu úhrady dluhů za dodávky energií týkající se rodinné domácnosti, jež však nebyla uzavřena ve formě veřejné listiny, nemůže mít za následek vznik výlučného dluhu manžela vůči druhému z manželů a vznik povinnosti manžela uhradit druhému z manželů poměrnou část takového dluhu. Takovou dohodu by bylo možné považovat za dohodu o správě společného jmění manželů ve smyslu § 713 odst. 1 o. z., která ale nemá za následek vznik výlučného dluhu manžela. Pokud proto manžel hradil takový dluh ve společném jmění manželů z prostředků ve společném jmění manželů, nevznikla mu pohledávka za druhým manželem.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 953/2018, ze dne 17. 10. 2018
02.07.2018 00:02
Plnění z výlučného majetku manžela na úhradu dluhu tvořícího SJM
Plnění poskytnuté jedním z manželů z jeho výlučného majetku na úhradu dluhu tvořícího SJM je třeba považovat za vnos, jehož režim podléhá § 742 odst. 1 písm. c) o. z. To platí s přihlédnutím k § 736 větě druhé o. z. i pro plnění, která z výlučného majetku na úhradu společných dluhů poskytl některý z manželů po zániku SJM.
I požadavek na zohlednění vnosu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. může být poměřován úvahou o disparitě podílů.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, ze dne 27. 3. 2018
02.07.2018 00:01
Disparita podílů při vypořádání společného jmění manželů podle o. z.
I v poměrech o. z. může soud při vypořádání SJM rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů. Tomuto závěru ostatně jednoznačně nasvědčují i kritéria uvedená v § 742 odst. 1 o. z., k nimž je soud povinen při vypořádání přihlédnout. Vyloučení úvahy o disparitě podílů by znamenalo faktickou obsoletnost uvedených zákonných hledisek.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, ze dne 27. 3. 2018
02.07.2018 00:00
Stanovení lhůty k plnění při vypořádání SJM rozhodnutím soudu
I. Obecně platí, že v řízeních o vypořádání SJM mají soudy zvažovat při volbě způsobu vypořádání i rozsah platební povinnosti, která vznikne a s tím související lhůtu k plnění. Byť lze připustit, že i v řízeních o vypořádání SJM mohou okolnosti případu vyžadovat stanovené delší než třídenní lhůty k plnění, je obecně žádoucí, aby majetkové poměry mezi bývalými manžely byly vypořádány ve lhůtě co nejkratší. Lhůta k plnění pohybující se v řádu více let je naprosto a zcela výjimečná a její opodstatněnost může být odůvodněna jen zcela mimořádnými okolnostmi konkrétního případu (např. souhlasem bývalého manžela). Jako výjimečnou možnost lze připustit i vyplacení vypořádacího podílu ve splátkách.
Jestliže odvolací soud v posuzované věci odůvodnil stanovenou desetiletou lhůtu k plnění mimo jiné tím, že doba deseti let se blíží délce sjednané oběma účastníky s věřitelem hypotečního úvěru, pak se měl také zabývat obsahem smlouvy o hypotečním úvěru. Podmínky této smlouvy o hypotečním úvěru však z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu nijak patrné nejsou. Vyjde-li dovolací soud z toho, že v naprosté většině případů jsou hypoteční úvěry spláceny v pravidelných měsíčních splátkách, měl zohlednit také to, že účastníci těchto smluv také počítají s takovým způsobem splácení. Jestliže se pak vypořádáním SJM na postavení věřitele nic nemění (§ 737 odst. 2 o. z.), uvažoval-li odvolací soud o jiné než třídenní lhůtě k plnění, měl posoudit také možnost plnění ve splátkách. Je zřejmé, že dluh ze smlouvy o hypotečním úvěru dlouhodobě splácí výhradně dovolatel (a lze předpokládat, že tomu tak bude i nadále) právě v měsíčních splátkách, což měl odvolací soud také zohlednit při úvaze o lhůtě k plnění.
II. Protože v dané věci zaniklo SJM účastníků po 1. 1. 2014 a až po účinnosti o. z. vzniklo účastníkům právo domáhat se vypořádání SJM rozhodnutím soudu, podléhá režim jeho vypořádání soudem již příslušným ustanovením o. z.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, ze dne 27. 3. 2018
28.02.2018 00:00
Přírůstky a výnosy z majetku vzniklé od zániku SJM do jeho vypořádání
Přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku společného jmění do jeho vypořádání, již striktně vzato součást společného jmění netvoří, protože po zániku společného jmění nelze nadále jeho masu rozšiřovat. Právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídil (stejně jako majetek v doposud nevypořádaném společném jmění manželů) podle § 853 obč. zák. přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o společném jmění manželů a tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů pouze za podmínky, byl-li nárok na jejich vypořádání uplatněn ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů.
Nárok na vypořádání určité položky společného jmění manželů či majetku, který má být vypořádán na základě analogické aplikace ustanovení o vypořádání společného jmění manželů, je uplatněn včas také za podmínky, podá-li účastník řízení žalobu na vypořádání společného jmění manželů a z další žaloby podané ve lhůtě tří let od zániku společného jmění je zřejmé, že žalobce žádá vypořádat další položku tvořící společné jmění manželů či majetek, jenž má být vypořádán na základě analogické aplikace ustanovení o vypořádání společného jmění manželů. S takovou další žalobou by měl soud nakládat jako s podáním v již zahájeném řízení o vypořádání společného jmění manželů; práva účastníků řízení by nepoškodil ani postup, kdy by obě tato „řízení“ spojil ke společnému projednávání.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5703/2015, ze dne 29. 11. 2017
03.01.2018 00:02
Žaloba na určení, že věc je předmětem dosud nevypořádaného SJM
Právní názor, uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008, týkající se naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví nemovitosti v zaniklém, avšak doposud nevypořádaném SJM účastníků, již není pro nemovitosti evidované v katastru nemovitostí použitelný. Občanský zákoník z roku 2012 zavedl plně princip materiální publicity zápisů do veřejných seznamů.
Je-li tedy v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z (bývalých) manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného SJM, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném SJM. Pokud v průběhu řízení nastanou účinky zákonné domněnky vypořádání (§ 741 o. z., § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb.), bude třeba žalobu změnit na určení, že věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, ze dne 20. 9. 2017
03.01.2018 00:01
Vykonatelnost rozsudku o vypořádání SJM ve výroku o vypořádacím podílu
Rozsudek o vypořádání společného jmění manželů ve výroku o uložení povinnosti zaplatit vypořádací podíl není vykonatelný, jestliže dosud s ohledem na vydání opravného usnesení nenabyl právní moci výrok téhož rozsudku o tom, že věci (jichž se vypořádací podíl týká) se stávají výlučným vlastnictvím toho z manželů, kterému byla uložena povinnost k zaplacení vypořádacího podílu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4482/2017, ze dne 18. 10. 2017
04.09.2017 00:02
Vypořádání obchodního podílu v rámci řízení o vypořádání SJM
Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, nabytý jedním z manželů za trvání společného jmění manželů i jen zčásti z jejich společných prostředků, představuje společnou majetkovou hodnotu, která se v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů přikazuje tomu účastníku, který je společníkem uvedené obchodní společnosti.
Je-li každý z manželů společníkem stejné obchodní společnosti, nelze při vypořádání zaniklého společného jmění manželů přikázat obchodní podíly pouze jednomu z těchto manželů. Obchodní podíl může být v rámci řízení o vypořádání společného jmění účastníků řízení přikázán pouze tomu z manželů, který je společníkem společnosti s ručením omezeným, a to pouze v rozsahu jeho obchodního podílu. To platí rovněž za předpokladu, že druhý z manželů je taktéž společníkem téže společnosti, neboť i tomuto druhému manželovi může být přikázán obchodní podíl v rozsahu, v jakém je společníkem této společnosti. Například pokud jeden z manželů nabyl za trvání manželství za prostředky náležející do společného jmění obchodní podíl ve výši 60 % na společnosti s ručením omezeným a druhý z manželů nabyl za stejných podmínek obchodní podíl ve výši 40 % na téže společnosti, nelze přikázat jednomu z těchto manželů oba obchodní podíly, ale je nezbytné přikázat každému z manželů odpovídající obchodní podíl.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3192/2015, ze dne 30. 5. 2017
04.09.2017 00:01
Vypořádání pohledávek společného jmění manželů vůči obchodní společnosti
Je nezbytné rozlišovat mezi vynaložením finančních prostředků ze společného jmění na nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným a poskytnutím těchto prostředků společnosti např. na základě smlouvy o půjčce.
Jsou-li finanční prostředky ze společného jmění vynaloženy na nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (např. na splnění závazku vyplývajícího z vkladové povinnosti společníka), stává se takto nabytá majetková hodnota účasti manžela na obchodní společnosti součástí společného jmění a pouze tato účast na společnosti „ve svém majetkovém aspektu“ může být v případě zániku společného jmění předmětem vypořádání. Avšak nelze již samostatně vypořádat finanční prostředky, které byly vynaloženy na nabytí obchodního podílu.
Na druhé straně je nutné v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů přihlédnout k pohledávkám společného jmění vůči obchodní společnosti, družstvu či sdružení (spočívajícím např. v půjčce finančních prostředků obchodní společnosti, družstvu či sdružení jedním z manželů za podmínky stanovené v § 145 odst. 2 obč. zák.). Tyto pohledávky představují závazek třetí osoby (obchodní společnosti, družstva či sdružení) vůči jednomu z manželů (resp. společnému jmění), který půjčku této třetí osobě poskytl, a musí být v případě jeho zániku vypořádány (byly-li k vypořádání navrženy ve lhůtě tří let od zániku společného jmění). V takovém případě je irelevantní, zda obchodní podíl na společnosti, které byla půjčka poskytnuta, je či není (v jeho majetkovém aspektu) součástí společného jmění, neboť se jedná o pohledávku společného jmění vůči obchodní společnosti jakožto třetí osobě.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3192/2015, ze dne 30. 5. 2017
26.05.2017 00:01
ÚS: Posouzení aktivní solidarity mezi rozvedenými manželi
Potvrdí-li odvolací soud de facto existenci aktivní solidarity mezi rozvedenými manžely v době, kdy ještě nebylo vypořádáno jejich společné jmění a zároveň odmítne jako nedůvodnou námitku, že tato aktivní solidarita je dána, stává se jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným, čímž dochází k porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 27/16 ze dne 10. 5. 2017
22.05.2017 00:00
Majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví
Majetkem nabytým jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela není jen majetek získaný prodejem věci ve výlučném vlastnictví, ale i majetek, který nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku; jde tu jen o formu transformace věci. Jestliže byl vlastník lesa kvůli kalamitě objektivně donucen provést těžbu v rozsahu převyšující běžné hospodaření a tím došlo k podstatnému snížení ceny lesa, pak je třeba považovat výtěžek z této kalamitní těžby za majetkovou hodnotu získanou za poškození či zničení lesního porostu, a tudíž i za majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5601/2016, ze dne 28. 2. 2017
20.04.2017 00:01
Výše majetkového podílu účastníka sdružení při vypořádání SJM
Při určení výše majetkového podílu účastníka sdružení podle § 829 obč. zák., jenž se stává předmětem vypořádání SJM, se přihlíží i k závazkům vzniklým z činnosti sdružení, jež existují ke dni zániku SJM.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3650/2016, ze dne 24. 1. 2017
10.04.2017 00:02
Odporovatelnost právních úkonů manžela dlužníka
Věřitel byl za podmínek uvedených v ustanovení § 42a obč. zák. oprávněn odporovat nejen právním úkonům, které učinil dlužník, ale i právním úkonům manžela dlužníka, týkajícím se majetku, který manžel dlužníka nabyl na základě dohody o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění do svého výlučného vlastnictví, a to za předpokladu, že věřitel měl právo uspokojit se (také) z majetku patřícího do společného jmění dlužníka a jeho manžela.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1374/2016, ze dne 21. 12. 2016
01.03.2017 00:01
Předlužené společné jmění manželů a vylučovací žaloba v insolvenci
Ustanovení § 205 odst. 3 věty druhé insolvenčního zákona brání tomu, aby se dlužníkův manžel úspěšně domohl vyloučení majetku náležejícího do (nevypořádaného) společného jmění dlužníka a tohoto manžela jen proto, že jde o majetek ve společném jmění manželů. To platí i v případě, že insolvenční soud pravomocně zamítl žalobu o vypořádání společného jmění manželů podanou insolvenčním správcem proti dlužníkovu manželu se závěrem, že k vypořádání nedojde, jelikož je namístě postup dle § 274 insolvenčního zákona.
Spor o vypořádání společného jmění manželů je sporem, u kterého z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (jde o tzv. iudicium duplex); právo odvolání proti takovému rozhodnutí proto náleží i manželu dlužníka.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 37/2016, ze dne 30. 11. 2016