// Profipravo.cz / Pojistná smlouva

Pojistná smlouva

29.08.2018 00:01

K výkladu rozporu mezi ustanoveními pojistných podmínek

Zjevný rozpor mezi ustanoveními pojistných podmínek jako součástmi pojistné smlouvy je třeba odstranit výkladem právního úkonu za užití interpretačních pravidel stanovených zákonem a blíže vysvětlených judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. V neposlední řadě je přitom třeba vzít na zřetel zásadu „contra proferentem“, podle níž jsou-li ve smlouvě použity formulace a pojmy, které lze vykládat rozdílně, jeví se být spravedlivým vykládat je v neprospěch toho, kdo je do smlouvy uložil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2757/2016, ze dne 12. 6. 2018

24.08.2018 00:06

ÚS: K nároku na náhradní vozidlo po totální škodě

Analytická právní věta

Automatické omezení náhrady nákladů vynaložených na nájem náhradního vozidla z důvodu způsobení totální škody při dopravní nehodě pouze do času sdělení pojišťovny, že oprava vozidla prováděná nebude, bez jakéhokoliv zohlednění dalších skutečností, zejména zda nedojde ke zhoršení postavení poškozeného a obecně dopadu prohlášení pojišťovny o způsobené škodě, porušuje právo stěžovatele na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 a právo vlastnické dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Podstatou užívání náhradního vozidla je umožnit pojištěnci zachování určitého životního standardu v situaci, kdy dojde, ať již k částečnému nebo totálnímu poškození vozidla. Poskytnutím náhradního vozidla nebude poškozený ponechán v tísni a bude mu umožněno vést, co do kvality, obdobný život, jako před dopravní nehodou. Podle náhledu Ústavního soudu není výše škody v obdobných případech dána jen hodnotou zničeného vozidla, ale též náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo. Ve své podstatě tak není důvodu, pro který by tyto náklady, jsou-li účelně vynaloženy, měl nést právě poškozený.

Výklad a aplikace práva nemohou být odtrženy od reálného života a musí zohlednit tu skutečnost, že ne každý poškozený je natolik solventní, aby si mohl dovolit zakoupit nové vozidlo, bez toho, aniž by čekal na zaslání finančních prostředků od pojišťovny. Ve své podstatě není důvod, pro který by se poškozený, jehož vozidlo bylo poškozeno jen částečně, měl nacházet v lepším postavení než ten, jehož vozidlo bylo zničeno totálně. Oba dva poškození se nacházejí ve stejné životní situaci, a to, že z důvodu dopravní nehody nemohou užívat vozidlo vlastní, a proto používají vozidlo cizí, resp. náhradní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3831/17, ze dne 24. 7. 2018

23.07.2018 00:02

Náhrada nákladů vynaložených v adhezním řízení z pojištění škůdce

Pojistné plnění poskytované z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není neomezené a nehradí se z něj veškeré újmy, které poškozenému v důsledku škodní události vznikly, ale pouze nároky taxativně vypočtené v § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.

Charakter nákladů ve smyslu § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. je třeba vyložit jako účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků na pojistné plnění vůči pojistiteli, nikoli náklady vynaložené v adhezním řízení při uplatnění nároku na náhradu škody proti škůdci. Náklady vynaložené poškozeným na právní zastoupení v adhezním řízení tak nejsou podřaditelné pod § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a přímý nárok poškozeného vůči pojišťovně není dán.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4112/2017, ze dne 11. 4. 2018

04.06.2018 00:01

Inkorporace pojistných podmínek do pojistné smlouvy

V případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy.

Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, ze dne 27. 2. 2018

09.03.2018 00:04

ÚS: Účelové navyšování nákladů na odstraňování škod

I. Systém povinného ručení slouží k ochraně poškozených při dopravních nehodách a jeho prostřednictvím mají být likvidovány náklady vynaložené na odstranění vzniklé újmy (materiální a imateriální). Tento systém primárně chrání poškozené, potažmo i viníky nehod, kteří následně nemusí hradit škody zcela z vlastních finančních prostředků. Nelze však připustit, aby byly účelovým navyšováním nákladů na odstraňování škod čerpány finanční prostředky, které by při poctivém jednání čerpány nebyly.

II. Odvolací soud se řádně nezabýval námitkami pojišťovny o parazitování vedlejší účastnice na systému povinného ručení, zejména z hlediska dobrých mravů nezkoumal chování vedlejší účastnice, okolnosti opravy vozidla poškozené, postoupení pohledávky za pojišťovnou, čímž nepřípustně zasáhl do ústavně zaručeného práva pojišťovny na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a do práva podnikat za podmínek stanovených zákonem garantovaného v čl. 26 odst. 1 a 2 ve spojení s článkem 2 odst. 3 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2043/17, ze dne 14. 2. 2018

21.02.2018 00:01

Povaha a postupitelnost nároku poškozeného vůči pojišťovně škůdce

Je třeba rozlišovat mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody proti škůdci a specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce proti pojistiteli odpovědnosti škůdce podle § 6 zákona č. 168/1999 Sb. Právo poškozeného na plnění vůči pojistiteli škůdce je originárním právem založeným zvláštními právními předpisy, které – byť je odvozeno od právního vztahu mezi pojistitelem a pojištěným škůdcem – nemá povahu nároku na náhradu škody. Pojistitel se nestává osobou odpovědnou za škodu namísto škůdce a plnění pojistitele poskytnuté poškozenému není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, nýbrž pojistným plněním.

Smlouvu, kterou poškozený výslovně postoupí (jen) svoji pohledávku vůči pojistiteli, nelze bez dalšího vykládat jako současné postoupení pohledávky poškozeného proti škůdci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 564/2017, ze dne 29. 11. 2017

16.01.2018 00:00

Právo pojištěného na refundaci vůči pojišťovně podle vyhl. č. 492/1991 Sb.

Ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 492/1991 Sb. upravovalo regresní nárok pojištěného vůči pojišťovně; nejednalo se o nárok na vydání bezdůvodného obohacení nebo náhradu škody.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1421/2016, ze dne 25. 10. 2017

11.12.2017 00:00

Oceňovací tabulky jako součást pojistné smlouvy

Nelze přisvědčit názoru, že při výkladu ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě lze za použití argumentu a contrario dospět k závěru, že v pojistné smlouvě nevyjmenované dokumenty nemohou být její součástí. Skutečnost, že smlouva vyjmenovává dokumenty a listiny, které výslovně činí svou součástí, totiž neznamená, že by vedle těchto ve smlouvě vyjmenovaných dokumentů a listin nemohly být její součástí též další dokumenty a listiny, a to v rozsahu, ve kterém na ně smlouva odkazuje. Těmi jsou v poměrech nyní souzené věci oceňovací tabulky.

Jsou-li oceňovací tabulky součástí pojistné smlouvy, platí i ve vztahu k nim povinnost pojistitele seznámit s nimi pojistníka, která vyplývá z § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě a kterou pojistitel splní tím, že je před uzavřením pojistné smlouvy pojistníkovi předloží, nebo tím, že uvede místo, kde se s nimi může pojistník seznámit. V nyní projednávané věci pojistník podpisem pojistné smlouvy přijal druhý způsob splnění této povinnosti a nic mu nebránilo, aby se s oceňovacími tabulkami seznámil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 787/2017, ze dne 16. 10. 2017

07.12.2017 00:01

Náhrada nemajetkové újmy z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Výkladem lze dospět k závěru, že pod náhradu škody na zdraví nebo usmrcením podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti lze podřadit i náhradu nemajetkové újmy v penězích podle § 11 a § 13 obč. zák.; pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak zahrnovalo podle úpravy účinné před 31. 12. 2013 též náhradu nemajetkové újmy v penězích.

Právo na pojistné plnění podle zákona č. 168/1999 Sb., které odpovídá povinnosti náhrady nemajetkové újmy v penězích, se promlčuje dle § 8 zákona o pojistné smlouvě. Odvolacímu soudu nelze ničeho vytknout, přijal-li právní závěr, že pro určení počátku běhu promlčecí doby v těchto případech je rozhodující okamžik, kdy došlo k neoprávněnému zásahu objektivně způsobilému porušit nebo ohrozit osobnostní práva fyzické osoby. V projednávané věci bylo touto dobou úmrtí poškozeného, a promlčecí doba počala běžet za 1 rok po této události.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1704/2016, ze dne 18. 10. 2017

11.09.2017 00:01

Vymáhání pojistného plnění ze smlouvy o pojištění cizího rizika

Smluvní stranou pojistné smlouvy o pojištění cizího rizika je pojistník. Uzavřením smlouvy o pojištění cizího rizika chrání svůj zájem (například proto, že cizí riziko představuje reálné riziko i pro něj, stejně jako je tomu v tomto případě). Pojistník je proto zpravidla zároveň oprávněným, tj. osobou, která má, nastane-li pojistná událost, právo na výplatu pojistného plnění. Pojištěný je subjektem pojistného vztahu, nikoli však stranou pojistné smlouvy. Musí být o tom, že jeho pojistné riziko bylo pojištěno, informován a musí dát souhlas k tomu, aby pojistník mohl čerpat pojistné plnění v případě pojistné události. Nárok na výplatu pojistného plnění by měl pojištěný teprve tehdy, pokud by pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nebylo-li by však v pojistné smlouvě dohodnuto něco jiného.

Vyplývá-li právo ze smlouvy, může je vymáhat pouze ten, komu je smlouva přiznává, případně komu přiznává oprávnění takové právo vymáhat pro jiného. Uplatňováno je zde právo na výplatu pojistného plnění. Pojištěná však není ani smluvní stranou smlouvy, z níž toto právo plyne, není ani oprávněna pojistné plnění přijmout (pojistná smlouva nebyla uzavřena v její prospěch), tudíž ani je vymáhat pro sebe, a není ani subjektem, jemuž by smlouva přiznávala oprávnění vlastním jménem pojistné plnění vymáhat pro třetí osobu. Takové oprávnění jí nedává ani přihláška k pojištění, byl-li jejím obsahem podle skutkových zjištění souhlas s tím, aby právo na výplatu pojistného plnění mohl uplatnit pojistník. Pojištěná je objektem pojištění, tím, jehož pojistné riziko si pojistil pojistník, který jediný může být v případném sporu o výplatu pojistného plnění z této smlouvy aktivně legitimován. Právní (tím spíše ekonomický) zájem na vypořádání smluvních vztahů založených smlouvou uzavřenou mezi třetími osobami nemůže sám o sobě pojištěné založit aktivní věcnou legitimaci ve sporech o plnění z takové smlouvy.

Neobsahuje-li tak posuzovaná pojistná smlouva o pojištění cizího pojistného rizika, z níž žalobní nárok vychází, žádné ujednání, z něhož by pro pojištěnou plynulo právo na výplatu pojistného plnění, ale ani právo domáhat se svým jménem výplaty tohoto plnění ve prospěch pojistníka, nemá pojištěná v tomto sporu o pojistné plnění aktivní věcnou legitimaci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4513/2016, ze dne 20. 6. 2017

25.08.2017 00:01

ÚS: Znovu k otázce plného odškodnění klientů zkrachovalé CK

Upřednostnění takového výkladu rozhodných ustanovení zákona č. 159/1999 Sb., který nerespektuje mezinárodní závazky České republiky plynoucí z jejího členství v Evropské unii a vede k připuštění možnosti poměrně snížit výši pojistného plnění vyplaceného stěžovatelům s poukazem na limit sjednaný stranami pojistné smlouvy, je porušením práva účastníků řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i jejich práva na ochranu majetku ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3092/16, ze dne 18. 7. 2017

07.08.2017 00:02

Prokazování skutečností opravňujících odmítnout plnění z pojistné smlouvy

Existence skutečností, které opravňují pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o pojistné smlouvě, případně které umožňují závěr, že jde o pojistnou událost, z níž podle § 14 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě nevzniká právo na pojistné plnění, musí být prokázána, což se projeví v jednoznačně formulovaném skutkovém závěru obsaženém v rozhodnutí soudu; toliko pravděpodobnostní skutkový závěr není pro aplikaci žádného z těchto ustanovení postačující.

Stran prokázání skutečností, s nimiž pojistná smlouva či zákon spojuje právo pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy, popřípadě skutečností, pro něž podle pojistné smlouvy či podle zákona nevzniká z události sjednané ve smlouvě jako pojistná událost právo na pojistné plnění, stíhá důkazní břemeno pojistitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2120/2015, ze dne 18. 5. 2017

17.07.2017 00:00

Právo státu na pojistné plnění ze smlouvy o životním pojištění z titulu odúmrti

Osoba, které má připadnout pojistné plnění, má na toto plnění přímé právo vyplývající z pojistné smlouvy. Pojistné plnění ze smlouvy o životním pojištění přitom není předmětem dědění.

Nadále lze jako správné přijmout ustálené judikatorní závěry, podle kterých plnění z pojistné smlouvy o pojištění osob náleží přímo oprávněnému z pojistné smlouvy, nepatří do dědictví po pojištěném a nenáleží státu, kterému připadlo dědictví po pojištěném podle ustanovení § 462 obč. zák., neboť jsou i v poměrech současné právní úpravy aplikovatelné a jako správné mohou být nadále přijímány.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1144/2016, ze dne 30. 3. 2017

13.06.2017 00:02

Porušení povinnosti pojistitele informovat vlastníka vozidla o upomínce

Nesplnění povinnosti pojistitele informovat vlastníka vozidla, uvedeného v pojistné smlouvě uzavřené s pojistníkem, jako osobou odlišnou od vlastníka vozidla, o upomínce pojistitele k zaplacení pojistného, nemá vliv na zánik pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť k zániku pojištění dojde podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. marným uplynutím lhůty uvedené v upomínce k zaplacení dlužného pojistného doručené pojistníkovi. S porušením informační povinnosti ze strany pojistitele může být spojeno případně jen právo vlastníka vozidla na náhradu škody, která by v důsledku porušení této povinnosti pojišťovnou vlastníku vozidla vznikla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3842/2016, ze dne 5. 4. 2017

01.06.2017 00:02

Nesplnění oznamovací povinnosti pojištěného vůči pojistiteli

Součástí oznamovací povinnosti pojištěného popisující skutkový stav pojistné události podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. je i sdělení totožnosti řidiče vozidla během dopravní nehody v případě, že tímto řidičem nebyl sám pojištěný.

Za zřetele hodné důvody vylučující uplatnění postižního práva pojistitele vůči pojištěnému ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. lze považovat předem neurčitý okruh situací, které existují objektivně a vyvolávají na účastníka nehody takový tlak, že splnění oznamovací povinnosti je proti tomu méně podstatnou záležitostí. Půjde např. o zdravotní důvody účastníka nehody, ať již nehodě předcházely či jí byly vyvolány, zdravotní potíže osob blízkých, které musí řešit apod.

Za zřetele hodný důvod však nelze považovat situaci, kdy provozovatel vozidla (pojištěný) neoznámí pojistiteli totožnost řidiče, který řídil vozidlo během dopravní nehody, ani osoby, které vozidlo poskytl. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 3162/12 akcentoval hledisko důvodnosti případného nesdělení jména řidiče. Kromě např. výše zmíněného zdravotního stavu pojištěného, takovými okolnostmi vedoucími k důvodnému nesdělení jména řidiče mohou být zejména takové situace, kdy se vozidlo ocitne v dispoziční sféře druhé osoby nezávisle na vůli či zcela proti vůli provozovatele vozidla. Typicky může jít o případy odcizení vozidla.

V souzené věci šlo však o situaci jinou. Žalovaná jako pojištěný byla povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit žalobkyni jako pojistiteli, že došlo ke škodní události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, včetně určení totožnosti osoby, která vozidlo v době dopravní nehody řídila. Ze skutkových zjištění soudů přitom vyplývá, že nesdělila ani jméno osoby, které vozidlo měla poskytnout. Pokud tuto svoji povinnost tedy nesplnila bezdůvodně a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., vzniklo pojistiteli proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5008/2015, ze dne 28. 2. 2017

16.05.2017 00:01

Nárok na náhradu nákladů dle § 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě

Ustanovení § 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě bylo aplikovatelné i v případě poskytnutí nepeněžního plnění.

Vynaložil-li zde tedy pojištěný sám se souhlasem poškozené náklady na provedení demolice stavby, poškozené jednáním pojištěného, přičemž k provedení demolice byla poškozená jako vlastník objektu povinna, má pojištěný podle § 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě proti pojistiteli právo na úhradu těchto nákladů, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozené pojistitel.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4297/2015, ze dne 31. 1. 2017

03.05.2017 00:00

Přechod povinností ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Pasivně legitimovaným subjektem ve sporu o pojistné plnění z titulu přímého nároku poškozeného proti pojistiteli odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2000 a tedy i subjektem, jemuž jedinému může být soudem ukládána povinnost k plnění, je Česká kancelář pojistitelů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1701/2015, ze dne 26. 1. 2017

30.03.2017 00:02

Vedení exekuce pojistitelem vůči pojištěnému viníku dopravní nehody

Právo poškozené na náhradu škody způsobené viníkem dopravní nehody nelze ztotožnit s případným právem pojistitele, u něhož je viník pojištěn, na regres podle ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Právo na regres vůči škůdci při vyplacení pojistného plnění ze strany pojišťovny ani nemusí existovat, protože vznikne jen při splnění zvláštních podmínek předepsaných právě v ustanovení § 10 citovaného zákona.

Na pojistitele v posuzované věci tedy nepřešlo právo poškozené na náhradu škody vůči pojištěnému viníku dopravní nehody ani poté, co na základě pojistného vztahu s pojištěným viníkem zaplatil poškozené plnění, které bylo pojištěnému viníkovi ve vztahu k poškozené uloženo exekučním titulem. Pojistitel proto podle § 36 odst. 3 ex. řádu není osobou aktivně legitimovanou k zahájení a k vedení exekuce na základě exekučního titulu ve prospěch poškozené vůči pojištěnému viníku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4885/2016, ze dne 1. 12. 2016

02.01.2017 00:01

Uplatnění regresního nároku zdravotní pojišťovny proti pojistiteli škůdce

Jsou-li splněny podmínky vymezené v § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění, má zdravotní pojišťovna regresní nárok na náhradu nákladů vynaložených na léčení svého zdravotního pojištěnce, a to proti škůdci. Jde-li pak o náklady léčení následků dopravní nehody, je zdravotní pojišťovna oprávněna nárok na pojistné plnění odvozené od tohoto postižního nároku uplatnit přímo proti pojistiteli odpovědnosti škůdce podle § 9 odst. 1 a § 6 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1896/2016, ze dne 27. 9. 2016

22.11.2016 00:01

Pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za škodu

V případě pojištění odpovědnosti za škodu není předpokladem pojistného plnění existence škody na straně pojištěného v době výplaty pojistného plnění.

Pojistitel nemůže odmítnout vyplatit pojistné plnění s odkazem na určité jednání třetí osoby. Nemůže se tedy zprostit své povinnosti plnit s tím, že třetí osoba pojištěnému uhradila to, co poškozenému z titulu své odpovědnosti za škodu pojištěný zaplatil.

Pojištěný, který uhradil škodu, za kterou odpovídá, přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky (a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel) v souladu s § 44 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb. bez dalšího. Zákon žádné další předpoklady neuvádí. Není tedy rozhodné, zda existuje na straně pojištěného nějaká škoda, určující je toliko fakt, že uhradil poškozenému škodu, za kterou odpovídá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4058/2015, ze dne 23. 8. 2016