// Profipravo.cz / Rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení
06.10.2017 00:01
Přezkum rozhodnutí, jímž rozhodčí soud vyslovil nedostatek své pravomoci
Soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí (usnesení), jímž rozhodčí soud vyslovil podle § 15 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení nedostatek své pravomoci.
Otázku pravomoci k projednání věci pro případ, že by hrozilo, že by jak v řízení před rozhodci, tak i v řízení před soudem připadalo v úvahu zastavení řízení pro nedostatek pravomoci, řeší ustanovení § 106 odst. 1 věta poslední o. s. ř. Aby se zabránilo situaci, kdy nebude věc možno projednat, neboť jak rozhodci, tak i soud budou názoru, že věc nepatří do jejich pravomoci, nýbrž do pravomoci rozhodců (v případě soudu), respektive soudu (v případě rozhodců), stanoví zákon, že soud řízení nezastaví, jestliže se již rozhodčí soud odmítl věcí zabývat. Citovaná norma pamatuje na případy, kdy žalobce svůj nárok uplatní nejprve u rozhodčího soudu, který vyslovil nedostatek své pravomoci, tak i na případy, kdy se žalobce obrátil na rozhodčí soud teprve poté, co bylo zastaveno řízení před soudem s odůvodněním, že věc má být projednána před rozhodci. Soud je rozhodnutím rozhodčího soudu (rozhodců) vydaným podle § 15 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení vázán potud, že je povinen věc projednat.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1537/2015, ze dne 14. 6. 2017
25.09.2017 00:01
Zrušení rozhodčího nálezu ve sporech ze spotřebitelských smluv
Řízení o zrušení rozhodčího nálezu nenahrazuje meritorní projednání a rozhodnutí sporu. Soud v řízení o zrušení rozhodčího nálezu totiž neprojednává věc samu (předmět sporu), nýbrž jeho předmětem a těžištěm je samo řízení před rozhodci. Ustanovení § 31 písm. g) zákona č. 216/1994 Sb. představuje výjimku; ve sporech ze spotřebitelských smluv umožňuje věcný přezkum nálezů, který však nelze chápat absolutně. Soud v řízení o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu bude zkoumat jen to, zda nebyl rozhodčí nález vydán v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, který musí být zjevný; jinak řečeno, posuzuje, zda a jaké právní standardy rozhodce použil a jak se tyto projevily ve vztahu k ochraně práv spotřebitelů.
K výkladu § 31 písm. g) zákona č. 216/1994 Sb. je nutné přistupovat tak, že soud má mimo jiné možnost zrušit rozhodčí nález, pokud rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Takový rozpor je však potřeba vnímat v kontextu velmi omezené možnosti soudního přezkumu rozhodčích nálezů. Opačný výklad by vedl k nepřípustnému zásahu ze strany soudní moci do autonomní úpravy rozhodčího řízení. Ani v případě sporů ze spotřebitelských smluv není soudní řízení další instancí, u které by mohlo dojít k úplnému meritornímu přezkumu rozhodčích nálezů.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4595/2016, ze dne 24. 7. 2017
24.07.2017 00:02
Odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu
Předpokladem pro odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu je podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu v zákonem stanovené lhůtě.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5171/2016, ze dne 23. 5. 2017
24.07.2017 00:00
Zamítnutí žaloby na zrušení rozhodčího nálezu
Judikatura se sjednotila na tom, že rozhodčí nález vydaný rozhodcem, jehož výběr nebyl ve shora uvedeném smyslu transparentní, není exekučním titulem a nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté přesto, že nebyl zrušen v řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 a násl. ZRŘ; tento závěr platí i v tom případě, že v rozhodčím řízení, v němž byl takový rozhodčí nález vydán, se povinný absolutní neplatnosti rozhodčí smlouvy, resp. nedostatku pravomoci rozhodce nedovolal.
Tím však není v řízení o zrušení rozhodčího nálezu dotčena aplikovatelnost ustanovení § 33 ZRŘ v rozhodném znění, ve kterém zákon výslovně ukládá soudu, aby zamítl žalobu (nedává mu možnost volby) na zrušení rozhodčího nálezu opírající se o důvody podle § 31 písm. b) nebo c) ZRŘ v případě, že se jich žalobce včas v rozhodčím řízení nedovolal, ač mohl; to neplatí, jde-li o spory ze spotřebitelských smluv.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4576/2016, ze dne 11. 4. 2017
14.06.2017 00:01
Specifická kvalifikace jako sjednaná podmínka výkonu funkce rozhodce
Je samozřejmě možné, pokud to vyjadřuje vůli obou stran, aby jejich spor rozhodoval někdo, kdo má určitou kvalifikaci, schopnosti, certifikát apod. Pokud by tomu tak bylo a tato specifická kvalifikace byla podle vůle stran podmínkou výkonu funkce rozhodce, je třeba, aby tato vůle byla projevena určitě a srozumitelně, tj. byla zjevná z obsahu rozhodčí doložky.
V projednávané věci však ze znění předmětné rozhodčí doložky nelze dovodit, že by strany považovaly za rozhodné, aby rozhodcem byl právě a jen advokát, a že pokud jmenovaný rozhodce není advokát, tak nemůže funkci rozhodce vykonávat. Z textu rozhodčí smlouvy pouze vyplývá, že označení „advokát“ zde sloužilo pouze k identifikaci rozhodce.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2741/2016, ze dne 5. 4. 2017
14.06.2017 00:00
Majetkový spor projednatelný v rozhodčím řízení
Za majetkový spor, o němž lze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, je nutné považovat i spor týkající se zástavního práva, jelikož to stejně jako právo odpovídající věcným břemenům a právo zadržovací patří do majetkových práv absolutních. Stejně tak se rozhodčí doložka může týkat uznání závazku, jelikož i uznání závazků spadá pod definici majetkového sporu a dotýká se velmi citelně majetkové sféry účastníků řízení. Rozhodčí doložka se vztahuje i na spory ohledně určení existence či neexistence práva na takovéto plnění či platnosti těchto právních vztahů.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2741/2016, ze dne 5. 4. 2017
21.04.2017 00:00
ÚS: Náklady řízení zahájeného v rozporu s rozhodčí doložkou
Závěr, k němuž dospěl Krajský soud v Praze v napadeném rozhodnutí, vede ke zcela absurdnímu závěru, že žalovaný (stěžovatel) pro to, aby využil prioritu oběma stranami sjednané rozhodčí doložky a zabránil tak soudnímu projednání věci, bude muset žalobci vždy nejprve hradit náklady soudního řízení, které bylo žalobcem zahájeno v rozporu s existující rozhodčí doložkou. Takový závěr nejen že nerespektuje vůli smluvních stran, ale navíc vede k nepřípustnému zatěžování toho účastníka řízení, který se toliko snaží využít možnosti mimosoudního řešení sporu, jež si s druhou smluvní stranou sjednal. Vymyká se tak zcela elementárnímu chápání spravedlnosti, aby účastník, který postupoval v souladu s rozhodčí doložkou a v případě soudního projednávání věci uplatnil důvodně námitku nedostatku soudní pravomoci, byl sankcionován tím, že bude muset hradit náklady žalobci, který i přes existenci rozhodčí doložky podal žalobu k soudu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3776/16, ze dne 27. 3. 2017
22.03.2017 00:02
Uznání a výkon nálezu vydaného Rozhodcovským súdom v Košiciach
Rozhodčí doložku, podle níž veškeré spory mezi smluvními stranami budou řešeny v rozhodčím řízení Rozhodcovským súdom v Košiciach podle jeho jednacího řádu, jenž je stálým rozhodčím soudem ve smyslu § 12 zákona č. 244/2002 Z. z., nelze bez dalšího hodnotit jako netransparentní toliko z důvodu, že nerozhodoval stálý rozhodčí soud zřízený ve smyslu § 13 zákona o rozhodčím řízením, ale stálý rozhodčí soud zřízený podle § 12 zákona č. 244/2002 Z. z. „soukromou“ právnickou osobou. Tato skutečnost proto sama o sobě nezakládá důvod pro odepření výkonu rozhodčího nálezu pro rozpor s veřejným pořádkem spočívající v porušení základního práva účastníka na spravedlivý proces.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 676/2016, ze dne 13. 12. 2016
22.03.2017 00:01
Uznání a výkon nálezu vydaného rozhodčím soudem ve Slovenské republice
Při uznání a výkonu rozhodčího nálezu vydaného rozhodčím soudem ve Slovenské republice se postupuje podle Newyorské úmluvy. Není vyloučeno ani použití Smlouvy o vzájemné pomoci prostřednictvím čl. VII Newyorské úmluvy, který umožňuje také použití i jiného smluvního instrumentu či vnitrostátní úpravy, pokud ta je pro uznání rozhodčího nálezu liberálnější, tzn. vede ke snadnějšímu uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 676/2016, ze dne 13. 12. 2016
08.02.2017 00:01
Alternativní rozhodčí doložka s volbou mezi rozhodcem a obecným soudem
Ujednání, že ten z účastníků rozhodčí smlouvy, který se rozhodne podat žalobu, může zvolit mezi rozhodcem a obecným soudem, je platným ujednáním. Jde o rozhodčí doložku alternativní, jež dává žalující straně volbu alternativy zahájit řízení u rozhodčího soudu nebo u obecného soudu. Odvolací soud tedy posoudil věc nesprávně, dovozuje-li, že z ustanovení § 2 odst. 1 ZRŘ vyplývá povinnost jednoznačného stanovení pravomoci rozhodčímu soudu vedle obecného soudu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1546/2016, ze dne 23. 11. 2016
08.02.2017 00:00
Transparentnost výběru rozhodce, jmenovité určení rozhodců
V posuzovaném případě rozhodčí smlouva jmenovitě určuje čtyři rozhodce (fyzické osoby), z nichž každý je oprávněn spor účastníků „samostatně“ rozhodnout; určena je i posloupnost rozhodců. Rozhodci, na nichž se smluvní strany shodly, jsou určeni konkrétně uvedením jmen, jejich výčet je stálý a po celou dobu trvání právního vztahu účastníků neměnný. Lze uzavřít, že rozhodčí smlouva, jíž se strany jednoznačně dohodly, že majetkový spor rozhodne jeden ze čtyř jmenovitě určených rozhodců, je platným právním úkonem, neboť způsob určení osoby rozhodce (rozhodců) vyhovuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.; nejde tak o ujednání, které by mělo povahu nepřiměřené a zneužívající klausule.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1546/2016, ze dne 23. 11. 2016
16.01.2017 00:01
Určení osoby rozhodce jednou ze stran ve sporu mezi podnikateli
Ani ve sporu, který není mezi spotřebiteli, nelze sjednat platně způsob určení osoby rozhodce tak, že výběr osoby rozhodce je ponechán na vůli jedné ze stran sporu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1098/2016, ze dne 8. 11. 2016
03.01.2017 00:02
Přezkoumání obsazení stálého rozhodčího soudu v exekučním řízení
Exekuční soud může v rámci probíhajícího exekučního řízení přezkoumávat správnost obsazení (stálého) rozhodčího soudu, a to bez ohledu na to, zda se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy či nikoli.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5754/2015, ze dne 26. 9. 2016
03.01.2017 00:00
Přezkoumání určitosti rozhodčí doložky v exekučním řízení
Ani za situace, kdy tyto námitky účastník neuplatní v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ale vznese je poprvé až v exekučním řízení, nepřísluší exekučnímu soudu přezkoumávat, zda rozhodčí smlouva (doložka) je dostatečně srozumitelná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 nebo zda nebyla zrušena odstoupením; to platí i v případě, jedná-li se o spory ze spotřebitelských smluv.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5754/2015, ze dne 26. 9. 2016
23.11.2016 00:02
Aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu
K návrhu na zrušení rozhodčího nálezu jsou legitimovány jen strany rozhodčího řízení, přičemž účastníky řízení před soudem jsou strany původního řízení před rozhodci.
K návrhu na zrušení rozhodčího nálezu není legitimována ani manželka účastníka rozhodčího řízení, i když v rozhodčím řízení bylo rozhodováno o dluhu ze závazku, který byl uzavřen za trvání manželství tímto účastníkem a který tvoří společné jmění manželů.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5761/2015, ze dne 23. 8. 2016
16.11.2016 00:02
Procesní práva vedlejšího účastníka v rozhodčím řízení
I. Vedlejší účastník nemůže vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodčího soudu, zakládající se na neplatnosti rozhodčí smlouvy po uplynutí propadné lhůty, kterou má hlavní účastník rozhodčího řízení.
II. Vedlejší účastník, vystupující v rozhodčím řízení na straně jednoho z účastníků, nemá legitimaci k podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5728/2015, ze dne 6. 9. 2016
16.11.2016 00:00
Řádné vyjádření k rozhodčí žalobě
Jestliže bylo v rozhodčí doložce ujednáno, že řízení se zahajuje podáním žaloby na adresu tzv. servisní organizace Asociace rozhodců ČR, bylo by v rozporu s principem rovnosti stran v rozhodčím řízení, pokud by vyjádření k žalobě, které bylo zasláno na totožnou adresu jako žaloba samotná, nebylo považováno za řádně podané. V případě, že rozhodčí řízení se zahajovalo doručením rozhodčí žaloby na adresu Asociace rozhodců ČR, která jmenovala rozhodce, tak bylo možno i námitku neplatnosti rozhodčí smlouvy učinit na této adrese. Opačný závěr, tj. že doručení zásilky servisní asociaci v situaci, kdy tato korespondenční adresa je uvedena v rozhodčí doložce a pro zahájení rozhodčího řízení doručení na tuto adresu postačuje, není možné považovat za řádné zaslané vyjádření, by vedl o odepření práva žalobkyně účastnit se rozhodčího řízení a vznášet námitky ohledně platnosti rozhodčí smlouvy.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2136/2016, ze dne 6. 9. 2016
14.11.2016 00:01
Ke konceptu tzv. „appointing authority“ po novele č. 19/2012 Sb.
Byl-li v režimu ustanovení § 7 odst. 1 věty druhé zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2012, rozhodčí smlouvou povolán jmenovitě určený rozhodce (fyzická osoba) nejen k rozhodnutí sporu jejich stran, nýbrž i k případnému určení jiného rozhodce za sebe, pak tímto původně určeným rozhodcem vydaný rozhodčí nález nelze posuzovat jako vydaný někým, kdo k tomu neměl pravomoc.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1330/2016, ze dne 18. 8. 2016
14.11.2016 00:00
Důsledky zrušení rozhodčího nálezu na rozhodčí smlouvu
Zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění platném do 31. 3. 2012, nemá za důsledek zánik rozhodčí smlouvy.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 877/2016, ze dne 6. 9. 2016
10.11.2016 00:00
Zkoumání nedostatku pravomoci rozhodce v exekučním řízení
Ustanovení § 35 zákona o rozhodčím řízení nelze mít za speciální k § 268 o. s. ř. Zákon o rozhodčím řízení ve znění účinném od 1. 4. 2012 tedy i nadále nevylučuje, aby otázka nedostatku pravomoci rozhodce z důvodu, že se jeho výběr neuskutečnil podle transparentních pravidel, byla zkoumána i v exekučním řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3194/2016, ze dne 16. 8. 2016