// Profipravo.cz / Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ

Vlastnictví bytů a nebytových prostor, SVJ

18.09.2019 00:01

Právo vlastníka jednotky nahlížet do dokladů podle § 1179 o. z.

I. Právo vlastníka jednotky nahlížet do dokladů je v ustanovení § 1179 o. z. vyjádřeno ve dvou polohách; vlastník jednotky má právo ověřit si nejen to, jak jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž i to, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku hospodaří. Jde však přece jen o obecně upravené právo, jehož způsob výkonu mohou především určit stanovy SVJ a v případě domu, v němž SVJ nevzniklo, pravidla pro správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě.

Toto subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem, zjevnému zneužití práva nelze ochranu poskytnout; to přirozeně platí i pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku.

V § 1179 větě druhé o. z. jde pak o velmi široce koncipované právo nahlížet do smluv ve věcech správy, dále do účetních knih a dokladů, přičemž je nezbytné, aby toto právo bylo konkretizováno v prohlášení nebo ve stanovách SVJ tak, aby bylo jednoznačné, co se rozumí nahlížením do těchto dokumentů SVJ.

II. Ve sporu podle § 1179 o. z. nejde o věc jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých; předmětem těchto sporů totiž není samotné jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek, ale jen vymáhání subjektivního práva svědčícího vlastníku jednotky proti žalovanému, který řádně a včas nesplnil tomu odpovídající povinnost vyplývající pro něj z citovaného ustanovení. Se zřetelem k řečenému je k projednání dané věci v prvním stupni věcně příslušný okresní soud.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 13/2019, ze dne 5. 6. 2019

17.09.2019 00:02

Užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví

I. S ohledem na dosavadní judikaturu i s ohledem na to, že ustanovení § 1175 o. z. vymezuje práva a povinnosti vlastníka jednotky pouze obecně v návaznosti na jeho vlastnické právo, lze pro právní režim užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví i nadále aplikovat zásadu přiměřenosti (proporcionality) stanovenou obecně pro obsah vlastnického práva (§ 1012 o. z.), případně speciálně pro imise (§ 1013 o. z.), a dovodit, že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížil užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek.

Posouzení, zda jde o výkon práva ztěžující užívání nad míru přiměřenou poměrům, závisí na úvaze soudu, která bude odrážet individuální okolnosti každého jednotlivého případu, neboť jde o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, a kterou tak lze v dovolacím řízení přezkoumat jen v případě její zjevné nepřiměřenosti.

II. V projednávané věci odvolací soud zkoumal a dostatečně odůvodnil, že přesahuje míru v místě přiměřenou odvětrávání sklepní místnosti s kotlem na tuhá paliva do společných prostor, neboť tak do nich vniká prach, kouř i další imise, stejně jako soustavné odvětrání bytové jednotky do společných prostor, ze které unikají pachy způsobené běžným provozem a chovem zvířat. Větrání do společných prostor domu se vymyká běžnému způsobu větrání, jehož podstatou je výměna vzduchu okny směřující do venkovního prostředí, a vlastnici druhé jednotky výkon jejího vlastnického práva ztěžuje (obtěžuje ji).

V souladu s § 1175 odst. 1 o. z. je i závěr odvolacího soudu, že žalovaná svým jednáním – umístěním úložné předsíňové stěny a chladícího zařízení na společné chodbě, její užívání vlastnici druhé jednotky ztěžuje, neboť tyto věci svou povahou tvoří zařízení bytu a jejich umístění ve společných prostorách není přiměřené obecně poměrům v bytových domech a neodpovídá ani způsobu užívání společných prostor předchozími majiteli bytové jednotky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2359/2018, ze dne 17. 6. 2019

28.08.2019 00:01

Nabídka na využití předkupního práva k jednotce podle § 1187 odst. 1 o. z.

Nabídku na využití předkupního práva k jednotce při jejím prvním převodu podle § 1187 odst. 1 o. z. nemůže nájemce bytu platně přijmout po ukončení nájemního vztahu, a to bez ohledu na to, že šestiměsíční akceptační lhůta dosud neuplynula.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1850/2017, ze dne 30. 5. 2019

22.08.2019 00:00

Přezkum rozhodnutí o žádosti o sloučení administrativně rozděleného bytu

Právo rozhodovat o slučování a dělení bytů podle dříve platného ustanovení § 56 a § 57 zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, dnem 1. ledna 1992 zaniklo a nebylo nahrazeno žádným jiným oprávněním. Po zrušení zákona o hospodaření s byty o slučování a dělení bytů již nerozhodují orgány obce, ale o jakékoli dispozici s bytem (bytovou jednotkou) rozhoduje výlučně vlastník.

Žalobkyně (nájemkyně) se tedy na žalovanou městskou část Praha 1 nemohla obracet jako na správní orgán s rozhodovacími pravomocemi, nýbrž jen jako na vlastníka bytové jednotky. Z uvedeného vyplývá, že při vyřizování žádosti žalobkyně o sloučení administrativně rozděleného bytu rada městské části nebyla v postavení orgánu moci výkonné či orgánu územního samosprávného celku, který by podle zvláštního zákona rozhodoval o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze vztahů soukromého práva, jak předpokládá ustanovení § 244 odst. 1 o. s. ř. Vystupovala jako subjekt vykonávající práva a povinnosti vlastníka (na základě jí svěřené správy) a svým usnesením rozhodla o tom, jak naložit s obecním (vlastním) majetkem. Její rozhodnutí je proto projevem vůle obce v soukromoprávní záležitosti. Je pouze na účastnících soukromoprávního vztahu (v tomto případě nájemního), aby určili jeho obsah. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že jedním z jeho účastníků je obec (městská část).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1166/2019, ze dne 28. 5. 2019

03.04.2019 00:03

Náklady spojené se správou jednotky po prohlášení konkursu

Insolvenční správce, na nějž přešlo prohlášením konkursu dispoziční oprávnění k majetkové podstatě, má také povinnost plnit zákonné povinnosti související s majetkovou podstatou. Náleží-li do majetkové podstaty jednotka podle zákona o vlastnictví bytů (podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013) nebo jednotka podle občanského zákoníku (podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2014), je na insolvenčním správci, aby plnil zákonné povinnosti vázané na vlastnictví jednotky, tedy také povinnost podílet se na správě domu, v němž je jednotka umístěna.

Nejsou-li v době po prohlášení konkursu na majetek vlastníka jednotky řádně hrazeny náklady spojené s její správou, je společenství vlastníků jednotek oprávněno uplatňovat takto vzniklou pohledávku vůči insolvenčnímu správci dlužníka jako osobě s dispozičním oprávněním. Jde o pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona bez ohledu na to, zda a kdo jednotku užívá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 97/2016, ze dne 31. 10. 2018

07.02.2019 00:01

Návrh na odstranění neoprávněného zásahu do společných částí domu

Podle § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Poruší-li vlastník jednotky tyto povinnosti, může se dotčený vlastník domáhat ochrany svého vlastnického práva. Půjde-li o změnu společných částí domu, je třeba za „dotčené“ vlastníky považovat všechny vlastníky jednotek v domě, kteří jsou tak aktivně věcně legitimováni domáhat se odstranění neoprávněného zásahu do společných částí domu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 287/2018, ze dne 30. 10. 2018

07.02.2019 00:00

Přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek

Za účinnosti zákona o vlastnictví bytů se soudní praxe ustálila v názoru, že soud může posuzovat platnost rozhodnutí přijatého shromážděním vlastníků pouze v řízení podle ustanovení § 11 odst. 3 věty třetí zák. č. 72/1994 Sb.; v jiném řízení jeho platnost posuzovat nelze, a to ani jako předběžnou otázku. Tento názor nemá dovolací soud důvod měnit ani v poměrech o. z.

Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Citované ustanovení je obdobou ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., a předpoklady a podmínky pro soudní přezkum usnesení shromáždění jsou zde upraveny stejně. Je proto i nadále vyloučeno, aby tato usnesení byla přezkoumávána jiným než v tomto ustanovení upraveným postupem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 287/2018, ze dne 30. 10. 2018

11.06.2018 00:01

Usnesení shromáždění vlastníků jednotek v domě se třemi vlastníky

Pro přijetí každého usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb. v domě, kde jsou pouze tři vlastníci jednotek, se vyžaduje jednomyslný souhlas všech tří vlastníků. Nepoužije se tedy hlasování podle velikosti hlasu jednotlivých vlastníků, ale je vždy nutný souhlas všech vlastníků jednotek jako osob bez ohledu na výši jejich spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2285/2016, ze dne 21. 3. 2018

15.05.2018 00:00

Určitost smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví bytových jednotek

Platí-li obecně (pro všechny závazky), že pro závěr o platnosti smlouvy o smlouvě budoucí postačí, dohodly-li se strany o podstatných náležitostech budoucí smlouvy, a že na smlouvu o smlouvě budoucí nelze klást stejné nároky na splnění zákonem stanovených podmínek pro uzavření realizační smlouvy, není důvod, aby pro smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického práva k jednotce platila jiná pravidla.

Je-li v posuzovaných smlouvách o budoucí smlouvě o převodu vlastnictví jednotek uvedeno, že předmětem budoucí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky má být jednotka, která vznikne (na základě prohlášení vlastníka budovy) z bytu konkretizovaného číslem, jehož nájemcem je budoucí kupující, jedná se o dostatečně určité vymezení předmětu smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2147/2016, ze dne 15. 2. 2018

13.03.2018 00:01

Nabývání nemovitostí společenstvím vlastníků jednotek

Ustanovení § 9 odst. 1 věty druhé zákona č. 72/1994 Sb. umožňovalo společenství vlastníků jednotek nabývat i nemovitosti; smělo se tak však dít pouze k účelům, které tvoří jeho předmět činnosti.

I když předmět činnosti společenství je zákonem nastaven poměrně úzce a omezuje se v zásadě jen na správu domu, je přesto dostatečně široký pro to, aby umožňoval společenství výjimečně nabýt i vlastnické právo k nemovitosti. Způsobilost společenství nabýt určitou nemovitost vlastním právním úkonem však musí být posuzována z objektivního hlediska. O platnosti nabývacího titulu bude proto rozhodovat faktická (funkční) využitelnost nemovitosti pro správu domu (jiný účel uvedený v § 9 odst. 1 větě první zákona č. 72/1994 Sb.).

I když posouzení uvedeného hlediska závisí vždy na individuálních okolnostech konkrétního případu, v obecné rovině lze připustit např. nabytí vlastnického práva k pozemku navazujícímu na pozemek zastavěný domem, jehož využívání (byť třeba jen občasné) je nezbytné zejména pro řádný provoz a údržbu (opravy) společných částí domu, avšak pouze za podmínky, že jde o pozemek přiměřený předmětu činnosti společenství též z hlediska výměry, způsobu využití, omezení vlastnického práva apod.

V posuzovaném případě vlastnictví předmětného pozemku je způsobilé naplňovat účel činnosti společenství spočívající ve správě domu ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. Je tomu tak proto, že pozemek bezprostředně navazuje na pozemek zastavěný domem, a to tak, že jej obklopuje ze všech stran v relativně úzkém pruhu, jeho přední část slouží převážně pro přístup do jednotlivých domovních vchodů, před nimiž jsou umístěna schodiště tvořící jejich nedílnou součást, zbylá část pozemku je tvořena zelení a její využití zajišťuje v nezbytné míře možnost údržby a oprav společných částí domu. Předmětný pozemek tedy lze využít pro účely provozování společných částí domu a zabezpečování jejich údržby a oprav, přičemž těmto účelům odpovídá i svou výměrou (nejde o pozemek neúměrně rozlehlý, který by neměl se správou domu žádnou funkční spojitost). Současně v řízení nevyšla najevo existence okolností, jež by bránily využití pozemku ke správě domu nebo přinášely pro společenství a potažmo pro vlastníky jednotek neúnosné náklady či pro společenství nutnost vykonávat takové činnosti, jež by byly zjevně nepřiměřené jeho úloze správce domu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 801/2017, ze dne 12. 12. 2017

30.01.2018 00:01

Počátek běhu záruční doby týkající se společných prostor v domě

U prodeje jednotky podle zákona o vlastnictví bytů začíná běžet zákonná záruční doba od zápisu převodu jednotky do katastru nemovitostí. To platí i pro stanovení počátku běhu zákonné záruční doby při postupném prodeji více jednotek v jednom domě se spoluvlastnickým podílem na společných částech tohoto domu.

Vkladem kupní smlouvy do katastru nemovitostí, tedy převodem vlastnictví k jednotce a podílu na společných částech domu, začne vždy kupujícímu běžet zákonná záruční doba k uplatnění práva z odpovědnosti za vady, a to bez ohledu na to, zda k převodu všech jednotek dojde v jeden okamžik, nebo bude k převodům docházet postupně. Pro určení počátku běhu záruční doby podle § 621 obč. zák. nemůže být významné, že část prodávané věci (společné části domu) nenabývá kupující do výlučného vlastnictví, ale jen do spoluvlastnictví. Ani u společných částí domu, které nabyl kupující kupní smlouvou do spoluvlastnictví (spolu s „celou“ jednotkou), nemohou účastníci smlouvy změnit běh zákonné záruční doby tak, že by částečně či zcela běžela už před uzavřením kupní smlouvy a jejím vložením do katastru nemovitostí, a tak ji zkrátit, či úplně vyloučit. Má-li být zachován smysl úpravy odpovědnosti za vady prodané věci – tj. ochránit kupujícího a umožnit mu domáhat se u prodávajícího nároků z odpovědnosti za vady věci, kterou od něho koupil – musí se tato ochrana v plném rozsahu týkat všech věcí, které jsou předmětem kupní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3075/2016, ze dne 9. 11. 2017

06.12.2017 00:01

Přechod práv a povinností ze smlouvy o výstavbě dle ZVB

Při převodu vlastnictví jednotky přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy o výstavbě podle § 20 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů na nového vlastníka jednotky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4910/2016, ze dne 14. 9. 2017

06.12.2017 00:00

Odstoupení od smlouvy o výstavbě dle ZVB

Účastníci smlouvy o výstavbě, kteří uzavírali smlouvu každý sám za sebe, jsou oprávněni od ní jednotlivě odstoupit (je-li vůči nim druhý účastník smlouvy v prodlení), a to s důsledky - pouze ve vztahu k nim - zániku smlouvy o výstavbě.

Důsledkem odstoupení od posuzované Smlouvy některými z vlastníků stávajících jednotek byl v dané věci zánik Smlouvy ve vztahu k těmto vlastníkům. Při výstavbě nové jednotky půdní vestavbou dochází i ke změně velikosti podílů na společných částech stávajících vlastníků jednotek, i proto musí smlouvu o výstavbě v § 17 a násl. zákona o vlastnictví bytů uzavřít všichni vlastníci jednotek v domě. I když tedy Smlouva nezanikla ve vztahu k účastníkům, kteří od ní neodstoupili, zánik Smlouvy odstoupením byť i jen mezi některými z vlastníků jednotek má za následek, že nelze stavbu nové jednotky podle Smlouvy realizovat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4910/2016, ze dne 14. 9. 2017

27.09.2017 00:02

Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení shromáždění vlastníků jednotek

Usnesení shromáždění vlastníků jednotek o výměně výtahů v domě lze co do závažnosti jím řešené záležitosti pro vlastníky jednotek i pro společenství samotné přirovnat (zejména s ohledem na technickou a finanční náročnost realizace takové záležitosti) k rozhodnutí o výměně oken v domě, jež podle judikatury Nejvyššího soudu lze pokládat za rozhodnutí přijaté v důležité záležitosti, a to i tehdy, má-li být výměna oken hrazena z fondu údržby. Pak ovšem musí být důležitým důvodem pro přezkoumání usnesení shromáždění vlastníků jednotek ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. i schválení smlouvy o dílo, která stanoví konkrétní podmínky, za nichž bude výměna výtahů realizována, jakož i schválení případných podstatných změn takové smlouvy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2657/2016, ze dne 27. 6. 2017

08.08.2017 00:01

Určitý způsob vypořádání vztahů ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř.

Při odpovědi na to, zda z právních předpisů vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů konkrétní věci (ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.), je nutné vyjít z toho, že určitý způsob vypořádání je dán tehdy, jde-li o vypořádání právně relevantního společenského vztahu, který může soud vypořádat konstitutivním rozhodnutím, přičemž právo ponechává soudu možnost uvážení při volbě způsobu vypořádání (zamítnutí žaloby v případě, že by žalobce výsledek úvahy soudu předem správně neodhadl, by bylo z hlediska principů a cílů civilního procesu nepřijatelné).

V řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky podle § 24 zákona o vlastnictví bytů zákon soudu při rozhodování o tom, za jakých podmínek či jakým způsobem má být smlouva uzavřena, žádnou diskreci neponechává; o situaci, při níž by z právních předpisů vyplýval určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky (ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.), tedy nejde. Soud je návrhy účastníků vázán, což znamená, že nemůže přiznat více (respektive něco jiného), než čeho se žalobce domáhal.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4608/2015, ze dne 24. 5. 2017

01.08.2017 00:00

Rozpor vymezení jednotky v prohlášení vlastníka se stavebním povolením

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není platnost prohlášení vlastníka (§ 4 zákona o vlastnictví bytů) podmíněna jeho souladem s kolaudačním rozhodnutím. Vlastník domu však nemůže v prohlášení jako nebytové prostory určit společné části domu, jejichž příkladný výčet je uveden v § 2 písm. g) zákona o vlastnictví bytů, takové prohlášení (jeho část) by bylo neplatné pro rozpor se zákonem ve smyslu § 39 obč. zák.

Platí-li, že samotná skutečnost, že kolaudační určení dané jednotky neodpovídá jejímu vymezení v prohlášení vlastníka budovy, nemůže být důvodem neplatnosti takového prohlášení, tím méně pak může vést k závěru o neplatnosti prohlášení rozpor vymezení jednotky v prohlášení vlastníka se stavebním povolením, podle něhož má být jednotka zrekonstruována, vystavěna, apod.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1184/2016, ze dne 3. 5. 2017

27.07.2017 12:02

Prodlení se splněním povinnosti převést byt podle § 23 odst. 2 ZVB

Bytové družstvo se ocitne v prodlení se splněním povinnosti převést byt podle § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů rovněž tehdy, jestliže nepředloží oprávněnému včas návrh na uzavření smlouvy o převodu bytu, jehož akceptace by vyústila ve vznik platné (právně závazné) smlouvy. Pro úsudek o prodlení bytového družstva s povinností uzavřít zmíněnou smlouvu je přitom právně významná okolnost, zda v dohodnuté lhůtě družstvo předložilo oprávněnému návrh na uzavření smlouvy o převodu (poté, co učinilo všechny předchozí nezbytné úkony, aby uvedená smlouva mohla být uzavřena), jehož přijetí by – objektivně vzato – vyústilo v uzavření platné smlouvy; subjektivní představy (rozdílné názory) dotčených osob týkající se (bez)vadnosti takového návrhu jsou v uvedených souvislostech bez právního významu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2972/2016, ze dne 6. 4. 2017

08.06.2017 00:00

Důležitý důvod k přezkumu usnesení shromáždění vlastníků jednotek

I. Aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků jednotek bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.

Ačkoli nová právní úprava mění dřívější pojmosloví užívané pro vyjádření věcného omezení práva na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, z účelu ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. vyplývá, že dotčenou terminologickou změnu nelze pojímat jako odklon od dosavadního přístupu. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v citovaném ustanovení, proto lze vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů, a dovodit, že důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

II. Otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, ledaže v konkrétním případě jde o navýšení extrémní.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017

03.04.2017 00:02

Uložení povinnosti konat shromáždění vlastníků jednotek

I. V poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 byla právním prostředkem ochrany individuálního vlastníka jednotky (menšina vlastníků jednotek mající alespoň čtvrtinu hlasů byla chráněna též úpravou obsaženou v čl. VII odst. 4 až 6 Vzorových stanov, neschválilo-li si konkrétní společenství stanovy s odchylnou úpravou) před nečinností dotčených orgánů společenství žaloba podle § 11 odst. 3 věty druhé zákona o vlastnictví bytů, a nikoli žaloba na uložení povinnosti společenství konat shromáždění vlastníků jednotek. Nebylo-li možné uložit společenství povinnost konat shromáždění, tím spíše soud nemohl svým rozhodnutím stanovit, jaké záležitosti mají být takovým (soudním rozhodnutím nesvolatelným) shromážděním projednány či dokonce rozhodnuty.

II. Ani v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 se vlastník jednotky nemůže u soudu úspěšně domáhat, aby společenství vlastníků jednotek byla uložena povinnost konat shromáždění vlastníků k projednání určité záležitosti; může pouze navrhnout, aby soud rozhodl o určité záležitosti za podmínek upravených v ustanovení § 1209 odst. 2 o. z., avšak jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2323/2016, ze dne 17. 1. 2017

14.03.2017 00:01

Dovolání ve věci návrhu na zákaz jednat podle usnesení shromáždění SVJ

Rozhodnutí o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění podle § 1209 odst. 1 věta za středníkem o. z. je svou povahou rozhodnutím o předběžném opatření. Podá-li vlastník jednotky v řízení o určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek (spolu s žalobou, případně kdykoliv v dalším průběhu řízení) návrh podle § 1209 odst. 1 věty první za středníkem o. z., rozhodne soud o takovém návrhu podle § 102 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 z. ř. s.). V souladu s § 102 odst. 3 o. s. ř. se tak použije mj. i ustanovení § 75b o. s. ř. o povinnosti navrhovatele složit jistotu, soud rozhodne o návrhu bezodkladně, popř. nejpozději do sedmi dnů od podání návrhu (§ 75c odst. 2 o. s. ř.), usnesení účastníkům odešle ve lhůtě stanovené v § 76c o. s. ř. a uloží navrhovateli zaplatit soudní poplatek.

Úprava nepřípustnosti dovolání obsažená v ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. se tak uplatní i v případě dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na dočasný zákaz jednat podle usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle § 1209 odst. 1 o. z.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3645/2016, ze dne 12. 12. 2016