// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

01.03.2024 00:02

ÚS: Lhůta pro odůvodnění blanketní stížnosti

Je-li podána blanketní stížnost, v níž si stěžovatel vyhradil lhůtu pro její odůvodnění, lze na orgán rozhodující o stížnosti klást požadavek, aby buď upozornil stěžovatele na nepřiměřenost jím navržené lhůty a stanovil mu namísto toho lhůtu přiměřenou, nebo aby vyčkal doplnění stížnosti. Pouze výjimečně, kdy aktuální procesní situace jiný postup neumožňuje, může orgán o stížnosti rozhodnout bez dalšího.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2196/23, ze dne 8. 2. 2024

01.03.2024 00:01

ÚS: Právo na úhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce

Účelem formulace „náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku“ obsažené v § 154 odst. 1 trestního řádu je předejít tomu, že by odsouzený měl hradit náklady, které poškozený vynaložil „zbytečně“, respektive které nemusel účelně vynaložit pro dosažení úspěšného výsledku řízení (např. pokud zmocněnec poškozeného vykonal nepotřebné úkony). Citovaná část § 154 odst. 1 trestního řádu však soud neopravňuje, aby při rozhodování o nákladech řízení přezkoumával správnost výroku o nároku poškozeného na náhradu újmy a v případě odlišného právního názoru poškozenému nepřiznal nárok na náhradu nákladů, přestože byl v adhezním řízení úspěšný.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 244/23, ze dne 7. 2. 2024

29.02.2024 00:06

NSS: Souběh nároků na rodinné dávky

Pokud vznikne některému z rodičů, kteří mají bydliště v České republice, nárok na rodičovský příspěvek dle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a to z důvodu péče o dítě rovněž s bydlištěm v České republice, a zároveň jednomu z rodičů vznikne nárok na rodinnou dávku obdobnou rodičovskému příspěvku na totéž dítě dle vnitrostátních právních předpisů jiného členského státu, kde jsou oba rodiče zaměstnáni, je dle čl. 68 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení státem primárně příslušným k poskytnutí dané rodinné dávky členský stát zaměstnání rodičů. Pokud by ovšem celková výše rodičovského příspěvku, která by jinak náležela jednomu z uvedených rodičů v České republice, převyšovala celkovou výši obdobné rodinné dávky, jež byla rodičům poskytnuta v primárně příslušném členském státu, je příslušný správní orgán v České republice dle čl. 68 odst. 2 citovaného nařízení povinen poskytnout oprávněnému rodiči vyrovnávací doplatek ve výši uvedeného rozdílu.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2023, čj. 5 Ads 399/2021-27)

29.02.2024 00:05

NSS: Přenechání technického zhodnocení pronajímateli

Na přenechání technického zhodnocení nájemcem pronajímateli za úplatu při ukončení nájmu nemovité věci se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2023, čj. 2 Afs 323/2021-56)

29.02.2024 00:04

NSS: Přípustnost kasační stížnosti

Kasační stížnost bude subjektivně přípustná [§ 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.], pokud žalobce (stěžovatel) namítá, že krajský soud měl namísto pro stěžovatele nepříznivého rozsudku vydat usnesení o zastavení řízení. Při posuzování, jaký je pro žalobce objektivně nejpříznivější možný výsledek řízení o žalobě, je totiž nutné zohlednit také to, jaký význam může mít meritorní rozhodnutí krajského soudu následně pro další orgány veřejné moci (zde rozsudek o žalobě na ochranu proti nečinnosti a jeho význam pro rozhodování o případné civilní žalobě na náhradu škody vzniklé nesprávným úředním postupem).

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2023, čj. 8 Azs 87/2023-38)

29.02.2024 00:03

NSS: Předepsání úroku z nesprávně stanovené daně

I. Pod pojem vratitelný přeplatek vzniklý v důsledku zrušení, změny nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení (neoprávněného vymáhání) daně užitý v § 254 odst. 4 daňového řádu je třeba zahrnovat vedle přeplatku vzniklého odpadnutím předpisu nesprávně stanovené daně (jistiny) také přeplatek vzniklý předepsáním úroku z nesprávně stanovené daně podle § 254 odst. 1 daňového řádu.

II. Vratitelný přeplatek vzniklý předepsáním úroku z neoprávněného jednání správce daně (§ 254 odst. 1 daňového řádu) musí podle § 254 odst. 4 ve spojení s § 254 odst. 3 daňového řádu správce daně z moci úřední (bez žádosti daňového subjektu) vrátit daňovému subjektu ve lhůtě 15 dní od okamžiku vzniku takového vratitelného přeplatku, tj. od okamžiku předepsání úroku z neoprávněného jednání správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2023, čj. 3 Afs 244/2022-29)

29.02.2024 00:02

NSS: Nápravné opatření pro rozpor zadávacích podmínek se zákonem

Při ukládání nápravného opatření dle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 15. 7. 2023, nemá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prostor pro správní uvážení, zda nápravné opatření uloží. Nemůže proto posuzovat, zda je ukládané nápravné opatření přiměřené.

Úvahy o přiměřenosti při ukládání nápravného opatření se naproti tomu uplatní v případě nesouladu zadávacích podmínek s těmi ustanoveními zákona, u nichž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzuje, zda nesoulad zadávací podmínky s daným ustanovením dosahuje takové intenzity, že již představuje rozpor se zákonem. Stejně tak platí, že pokud by došlo jen k formálnímu rozporu se zněním zákona, ale daná zadávací podmínka by nijak nenarušovala ani neohrožovala zájem chráněný zákonem, nejednalo by se o porušení zákona.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2023, čj. 8 As 284/2022-32)

29.02.2024 00:01

NSS: Stavení lhůty pro stanovení daně

Pokud se v souvislosti se stanovením daně vede před soudem ve správním soudnictví řízení, které bylo zahájeno po 31. 12. 2010, nestaví se lhůta pro stanovení daně podle § 41 s. ř. s., ale podle § 148 odst. 4 daňového řádu. V tom případě se však nestaví nejdelší možná lhůta pro stanovení daně podle § 148 odst. 5 daňového řádu.

(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 11. 2023, čj. 9 Afs 95/2021-64)

23.02.2024 00:04

ÚS: Zpětné stanovení výživného pro děti

Právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje, aby soud v řízení o výživném, zabývá-li se schopnostmi a možnostmi povinného rodiče, bral v úvahu nikoli obecné možnosti, ale možnosti odpovídající reálné situaci povinného rodiče v čase a místě. Tvrdí-li povinný rodič důvody, pro které nebyl schopen dosahovat vyšších příjmů, musí se soud tímto tvrzením zabývat (vést k nim dokazování). Dospěje-li pak soud k závěru, že nelze (v rozhodné minulosti) po povinném rodiči spravedlivě požadovat, aby jeho příjem byl vyšší, než skutečně byl, musí vycházet pouze ze skutečného příjmu.

S ohledem na právo na ochranu lidské důstojnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu vlastnického práva zaručené čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod se soudy musí při rozhodování o výši výživného zpětně vyvarovat ovlivnění tím, že v době rozhodování jsou poměry povinného rodiče lepší a je schopen výživné doplatit. Aktuální příjmy mohou ovlivnit splatnost dlužného výživného, nemohou (nesmí) ale ovlivnit výši výživného v minulosti. Tu je třeba určovat podle tehdejších poměrů. Při (důvodně) nízkém příjmu povinného rodiče je pak nezbytné, aby soudy určovaly výši výživného obzvlášť pečlivě a citlivě s respektem i k jeho lidské důstojnosti, aby braly v potaz minimálně nutné výdaje povinného rodiče na jeho život, bedlivě přihlížely k sociální situaci povinného rodiče a poměřovaly jeho životní úroveň s životní úrovní dětí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2173/23, ze dne 24. 1. 2024

23.02.2024 00:03

ÚS: Náležité odůvodnění rozhodnutí o nepřípustnosti dovolání

Z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod plyne rovněž právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. Přestože § 243f odst. 3 občanského soudního řádu umožňuje Nejvyššímu soudu odůvodnit rozhodnutí, jímž bylo dovolání odmítnuto, pouze stručně, nelze rezignovat na požadavek, aby bylo poskytnuto alespoň nějaké odůvodnění, které vysvětlí, proč Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Právo na přístup k soudu plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje upřednostnit ten výklad právního předpisu, který vede k objektivní přípustnosti opravného prostředku, před takovou nepřípustností.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2939/23, ze dne 24. 1. 2024

23.02.2024 00:02

ÚS: Překvapivé rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení

Zásada předvídatelnosti soudního rozhodování v civilním řízení vyžaduje, aby odvolací soud, který hodlá pro věcnou správnost potvrdit meritorní výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, avšak z důvodu odlišného právního názoru hodlá při totožných skutkových okolnostech v podstatných ohledech změnit jeho nákladový výrok, o tomto svém názoru a důvodech k němu vedoucích včas uvědomil toho účastníka řízení, jehož by takové rozhodnutí negativně dotklo, aby se k danému názoru odvolacího soudu mohl vyjádřit a vlastní argumentací se jej pokusit zvrátit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 241/21, ze dne 10. 1. 2024

23.02.2024 00:01

ÚS: Náklady řízení majících povahu iudicii duplicis

V řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V souladu se stanoviskem pléna sp. zn. Pl.ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023 (302/2023 Sb.) je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány důvody zvláštního zřetele hodné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2148/23, ze dne 10. 1. 2024

16.02.2024 00:05

ÚS: Souběh manažerské smlouvy a smlouvy o výkonu funkce

Závěr, že smlouva uzavřená se členem statutárního orgánu obchodní korporace může být smluvně podřízena režimu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pouze s limity, které vyplývají z kogentních norem práva obchodního (respektive korporačního) a občanského, respektuje autonomii vůle smluvních stran (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) i zásadu pacta sunt servanda (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Takovým limitem je i požadavek schválení smluvního ujednání o odměně člena statutárního orgánu nejvyšším orgánem akciové společnosti, v němž se odráží ochrana práv a oprávněných zájmů akcionářů, třetích osob i akciové společnosti samotné.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 410/23, ze dne 17. 1. 2024

16.02.2024 00:04

ÚS: Princip tzv. plné náhrady újmy (plného odškodnění)

Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění musí co nejvíce odpovídat okolnostem konkrétní věci a skutečným následkům, které poškozený utrpěl. To vyplývá z ústavního principu tzv. plné náhrady újmy (plného odškodnění) zaručeného čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedené platí jak pro aktuální právní úpravu podle § 2958 občanského zákoníku, tak pro starou právní úpravu podle § 444 starého občanského zákoníku ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb., která může být nadále použitelná na základě přechodných ustanovení § 3079 nového občanského zákoníku.

Je-li uvedení do původního stavu po zásahu do tělesné a duševní integrity nemožné (či možné jen s neúměrnými obtížemi), je naprosto esenciální poskytnout jednotlivci alespoň takové odškodnění, které bude s to pomoci mu vést důstojnější život.

Ačkoli je navyšování odškodnění podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. formulováno jako mimořádné, soudy nemohou akceptovat stav, kdy je konkrétní výše odškodnění, plynoucí z aplikace vyhlášky, v rozporu s ústavním principem plné náhrady újmy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2410/23, ze dne 20. 12. 2023

16.02.2024 00:03

ÚS: Svévolné rozhodnutí o nákladech řízení

Rozhodnou-li obecné soudy nepřezkoumatelně svévolně o výši náhrady nákladů řízení, poruší právo účastníka řízení na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2086/23, ze dne 17. 1. 2024

16.02.2024 00:02

ÚS: Povinnost soudů vypořádat se s důkazními návrhy

Tzv. opomenuté důkazy, tj. důkazy, o nichž v řízení nebylo soudem rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se soud bez adekvátního odůvodnění nezabýval, zakládají nejen nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, nýbrž i jeho protiústavnost.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1318/23, ze dne 10. 1. 2024

16.02.2024 00:01

ÚS: Odmítnutí dovolání z důvodu (objektivní) nepřípustnosti

Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání z důvodu (objektivní) nepřípustnosti podle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (předmět řízení je tvořený nárokem na peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč), protože má za to, že předmětem dovolání jsou dva či více nároků se samostatným skutkovým základem, u nichž je přípustnost nutno posoudit individuálně, musí v odůvodnění svého rozhodnutí jasně a srozumitelně vysvětlit své úvahy, na základě kterých přijal závěr, že každý nárok má (odlišný) samostatný skutkový základ. V opačném případě Nejvyšší soud porušuje právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí, jež je součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2676/22, ze dne 17. 1. 2024

09.02.2024 12:06

ÚS: Ke svobodě projevu ve vztahu k parodii a satiře

I. Parodie či satira, které jsou obecně chápány jako umělecké či obdobné projevy či příspěvky do veřejné debaty, které ze své podstaty provokují a pobuřují, jsou obecně chráněny svobodou projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Humor, nadsázka, ironie i sarkazmus totiž jsou nutnou součástí společenského dialogu a obecně přispívají ke svobodné výměně názorů a myšlenek jako nutnému atributu demokratické společnosti. Jakýkoli zásah do tohoto prostoru je pak nutné podrobit přísným kritériím a nahlížet na něj se zvláštní obezřetností. Satirické, humorné či sarkastické projevy je třeba zkoumat nikoli izolovaně, nýbrž v celém svém kontextu, a je třeba zohlednit skutečný obsah informací, jejich přínos k diskuzi o otázce obecného zájmu, jakož i pravdivost jejich základu. Ochrany svobody projevu nepožívají nenávistné projevy, byť by měly satirický či parodický charakter.

II. Rozhodování srovnatelných věcí podle „pilotního rozhodnutí“, jako projev racionalizace soudního řízení, v zásadě není na úkor ústavně zaručených práv na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Takový postup je v rozhodovací praxi u stejných či obdobných věcí rozhodovaných soudem ve stejné době mezi totožnými účastníky běžný a žádoucí, přičemž zejména z hlediska odůvodnění soud vychází z již dříve vysloveného a podrobně zdůvodněného závěru, na který v odůvodnění svého rozhodnutí pouze odkáže, popřípadě stručně zopakuje jeho nosné myšlenky, které pak na posuzovanou věc použije. Aby nedošlo k porušení ústavně zaručených práv na řádně vedené soudní řízení, soud za takové situace musí přesvědčivě zdůvodnit, proč zvolil právě řešení přijaté v pilotním rozhodnutí, tedy proč právě již přijaté řešení na danou věc dopadá. Odkazuje-li soud v navazujících rozhodnutích na pilotní rozhodnutí, je povinen zajistit, aby adresát navazujícího rozhodnutí měl možnost se s veškerými důvody pilotního rozhodnutí seznámit, například jeho předchozím zveřejněním. To neplatí, je-li obsah pilotního rozhodnutí adresátovi navazujícího rozhodnutí prokazatelně znám, například jde-li o věc mezi týmiž účastníky.

III. Z ústavně zaručeného principu dělby moci vyplývá, že soud se od doslovného znění zákona za určitých okolností smí (a musí) odchýlit. Soud tak však může učinit pouze tehdy, vyžaduje-li to účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jenž má svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Tam, kde zákonodárce pro úpravu právních vztahů zvolil taxativní výčet práv či povinností, je třeba na soud klást obzvláště přísné nároky co do kvality odůvodnění a naléhavosti důvodů, které opodstatňují odchýlení se od výslovného znění zákona. Zjednodušeně řečeno, čím konkrétnější či rigidnější je právní úprava, tím naléhavější důvody je třeba přednést pro odchýlení se od výslovného znění zákona, aby bylo možné takové rozhodnutí soudu akceptovat z hlediska dělby moci a dalších ústavou chráněných hodnot, vůči kterým soudcovské dotváření práva v konkrétní věci směřuje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2956/23, ze dne 10. 1. 2024

09.02.2024 12:05

ÚS: Rozhodování o změně bydliště nezletilého

Při rozhodování o změně bydliště a místa výkonu povinné školní docházky je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak k takovému závěru soud dospěl a jak byl nejlepší zájem dítěte poměřován s právy a právem chráněnými zájmy dalších účastníků řízení. Pokud soud hodlá zásadním způsobem změnit místo bydliště dítěte a místo výkonu povinné školní docházky, musí dát dítěti dostatečný procení prostor, aby se k takovým změnám mohlo vyjádřit.

V případě, že tak soud neučiní, jde o porušení práva stěžovatele na soudní ochranu (podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod), ve spojení s právem na rodinný život zaručený č. 10 Listiny základních práv a svobod a právem na péči o děti a jejich výchovu zaručeným čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2206/23, ze dne 8. 1. 2024

09.02.2024 12:04

ÚS: Zásada subsidiarity trestní represe

Ústavní soud dovozuje, že trestní postih pomluvy má být vyhrazen těm nejzávažnějším zásahům do osobnostních práv a tímto prizmatem je třeba posuzovat, zda došlo k naplnění formálních znaků tohoto trestného činu. Při posuzování otázky, zda je nepravdivý údaj "způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost" poškozeného, jakožto obligatorního znaku objektivní stránky trestného činu pomluvy, musejí orgány činné v trestním řízení pečlivě hodnotit okolnosti posuzovaného případu a při výkladu uvedených pojmů vycházet z principu subsidiarity trestní represe jako hlavního interpretačního vodítka.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1459/22, ze dne 9. 1. 2024