// Profipravo.cz / Věcná příslušnost

Věcná příslušnost

19.12.2011 00:00

K příslušnosti ve věci příspěvků členů SVJ na správu domu a pozemku

Jelikož rozhodování o výši příspěvků členů společenství vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, jakož i o výši záloh na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb spadá podle článku VII odst. 3 písm. f/, g/ a h/ Vzorových stanov společenství vlastníků jednotek (příloha Nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, jde – z procesního hlediska – o obchodní věc ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. u/ o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 37/2011, ze dne 26. 10. 2011

23.12.2010 00:01

K věcné příslušnosti v řízení o ochranu názvu a dobré pověsti právnické osoby

V řízení o ochranu názvu a dobré pověsti právnické osoby podle § 19b obč. zák. jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy, i když se nejedná o obchodní věc.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1385/2008, ze dne 8. 12. 2010

16.12.2010 00:01

K posouzení věcné příslušnosti soudu; ke kompetenčnímu sporu

I. V otázce kompetence mezi soudy civilními, jednajícími a rozhodujícími v občanském soudním řízení, a správními soudy, které rozhodují podle soudního řádu správního věci správního soudnictví, nejde o pravomoc, nýbrž o věcnou příslušnost.

Věcná příslušnost je jednou z podmínek, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé (podmínek řízení) a k jejichž splnění přihlíží kdykoliv za řízení. V rámci zkoumání své věcné příslušnosti se musí civilní soud, u něhož byla podána žaloba, vypořádat především s otázkou, zda věc náleží do věcné příslušnosti soudů civilních či soudů správních. Tuto otázku si musí soud posoudit sám, zcela samostatně; případným rozhodnutím správního soudu v paralelně probíhajícím řízení podle soudního řádu správního přitom není v žádném ohledu vázán (nemá důvod ho respektovat, tj. bez dalšího z něho vycházet), a to ani tehdy, jde-li o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu; o případ, na který míří ustanovení § 135 odst. 2, věty druhé, o. s. ř., se nejedná.

Zákonodárce s možností odlišných závěrů civilních a správních soudů při posouzení věcné příslušnosti k projednání a rozhodnutí konkrétní věci počítá a postup při řešení též těchto kompetenčních konfliktů, jak negativních, tak pozitivních, upravuje v zákoně č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Jestliže zde odvolací soud rezignoval na vlastní názor v otázce, zda správní orgán v původním správním řízení rozhodoval v soukromoprávní věci, a závěr o nedostatku věcné příslušnosti civilních soudů opřel toliko o poznatek, k jakému závěru v této otázce dospěl Nejvyšší správní soud, založil napadené rozhodnutí pouze na respektu k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, nikoliv na vlastním výkladu a aplikaci ustanovení § 244 odst. 1 o. s. ř.; právní posouzení, na němž spočívá napadené rozhodnutí, je tedy neúplné a tudíž nesprávné.

II. V dalším řízení se odvolací soud vypořádá s otázkou, zda rozhodnutím Úřadu byl rozhodnut spor o soukromé právo či nikoliv. Přitom se neobejde bez posouzení, zda závazek další účastnice vyplývající ze smlouvy o propojení telekomunikačních sítí je závazkem soukromoprávním (obchodním) či zda jde o povinnost veřejnoprávní povahy a zda porovnání obsahu smlouvy a rozhodnutí správního orgánu (jak jeho výroku, tak též odůvodnění) vskutku opodstatňuje závěr, že podstatou správního rozhodnutí byla obsahová změna právního vztahu založeného smlouvou o propojení, provedená správním orgánem jako orgánem vrchnostenským, jenž takto svým rozhodnutím (jako nástrojem veřejnoprávní regulace) nahradil shodnou vůli smluvních stran projevenou ve smlouvě (srov. § 39 odst. 3 zákona o telekomunikacích, opravňující Úřad rozhodnout o provedení změny smlouvy z důvodů tam uvedených).

Nelze přitom přehlédnout, že pokud by správní orgán – na základě úsudku o tom, jaké závazky vyplývají ze smlouvy pro její strany, a na základě poznatku, že tyto závazky nejsou plněny dobrovolně - svým rozhodnutím tyto smlouvou založené závazky toliko autoritativně deklaroval, nešlo by o nahrazení vůle smluvních stran aktem aplikace veřejného práva, nýbrž o rozhodnutí sporu o plnění závazků ze smlouvy [srov. § 40 odst. 4 a § 95 odst. 1 písm. c) zákona o telekomunikacích]. Samotné přiznání (přisouzení) smlouvou založeného nároku deklaratorním rozhodnutím orgánu veřejné moci, ať již je jím soud či správní orgán v mezích zákonem stanovené pravomoci, obsahovou změnou takového nároku není; nároku vyplývajícímu z hmotného práva je „toliko“ poskytnuta procesní ochrana tím, že je autoritativním a závazným způsobem zjištěn a stanoven v procesní formě, s příslušnými důsledky procesními (zejména s možností domoci se jeho nuceného splnění) i hmotněprávními (ve vztahu k promlčení).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4775/2009, ze dne 20. 10. 2010

30.11.2010 00:02

K příslušnosti v řízení o jmenování rozhodce podle § 9 ZRŘ

Řízení o jmenování rozhodce podle ustanovení § 9 ZRŘ je řízením podle zákona o rozhodčím řízení ve smyslu ustanovení § 41 ZRŘ.

Podle ustanovení § 41 ZRŘ k řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy a k řízení podle tohoto zákona je v prvním stupni příslušný soud, který by byl příslušný k řízení ve věci podle zvláštního předpisu, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Předmět rozhodčího řízení přitom je vymezen rozhodčí žalobou.

Za řízení podle ustanovení § 41 ZRŘ je tedy třeba kromě řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy považovat řízení, která jsou předpokládána v některém ustanovení tohoto zákona (s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2 ZRŘ, v němž je speciálně upraveno rozhodování o zproštění mlčenlivosti rozhodce). Jde tedy o řízení podle § 9 ZRŘ, podle § 12 odst. 2 ZRŘ (návrh na vyloučení rozhodce) a podle ustanovení § 31 ZRŘ (řízení o zrušení rozhodčího nálezu).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4847/2009, ze dne 14. 10. 2010

24.11.2010 00:00

K příslušnosti v řízení o neplatnost nedobrovolné dražby cenných papírů

Na věcnou příslušnost k řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby cenných papírů se nepoužije ustanovení § 9 odst. 3 písm. p) o.s.ř.; spory o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby cenných papírů proto projednávají a rozhodují v prvním stupni okresní soudy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3457/2009, ze dne 12. 10. 2010

24.11.2010 00:00

K „žalobě na zrušení“ pravomocného rozhodnutí soudu

Proti pravomocným rozhodnutím soudů lze brojit - jak vyplývá ze zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – toliko žalobou na obnovu řízení, žalobou pro zmatečnost nebo dovoláním. Zákon proto ani neupravuje věcnou, místní a funkční příslušnost k rozhodnutí o „žalobě na zrušení“ pravomocných rozhodnutí. Podáním, jímž se žalobce domáhal „zrušení rozsudku OS v Benešově č. j. 6 C 988/98-95 ze dne 30. 8. 1999 ve spojení s rozsudkem KS v Praze č. j. 29 Co 662/2000-129 ze dne 7. 2. 2001“, se tedy soudy pro nedostatek své funkční příslušnosti nemohly zabývat; řízení o tomto podání proto bylo správně podle ustanovení § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastaveno.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3474/2009, ze dne 9. 11. 2010

16.11.2010 00:03

ÚS: K zákazu libovůle při rozhodování o věcné příslušnosti

Analytická právní věta

Vyžadují-li okolnosti konkrétního případu, aby soud své rozhodnutí řádně odůvodnil, je ten povinen tak učinit i navzdory skutečnosti, že právní předpis umožňuje rozhodnutí neodůvodňovat. V opačném případě se soud dopustí libovůle.

PRÁVNÍ VĚTY

Fakt, že usnesení vydané dle § 104a o. s. ř. nemusí být dle § 169 odst. 2 o. s. ř. v obecné rovině vždy odůvodněno, ještě neznamená, že konkrétní okolnosti případu si nebudou žádat, aby soud své rozhodnutí odůvodnil. Pod tyto okolnosti konkrétního případu lze podřadit i situaci, kdy účastník ve svém vyjádření k věcné příslušnosti zaujme stanovisko, s nímž nebude vrchní soud rozhodující o této otázce srozuměn.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2193/10 ze dne 02.09.2010

08.10.2010 00:01

K pravomoci soudů v majetkových sporech dle § 37 zák. č. 97/1963 Sb.

Ustanovení § 37 zákona č. 97/1963 Sb. váže pravomoc českých soudů v majetkových sporech na to, že je dána jejich příslušnost. Nestanoví však již, jak to činí ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. (pro příslušnost soudu), že pro závěr o nedostatku pravomoci jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Jinak řečeno, nebyla-li v době podání návrhu na zahájení řízení dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, ale v době, kdy soud o tomto návrhu rozhodoval, již tato pravomoc dána byla, pak nebyl důvod přikročit k zastavení řízení pro nedostatek pravomoci (§ 104 odst. 1 o. s. ř.) podle stavu ke dni zahájení řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1578/2008, ze dne 29. 4. 2010

25.08.2010 00:02

K věcné příslušnosti ve sporu o vrácení plnění za převod obchodního podílu

Podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř. rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně - mimo jiné - i ve sporech z právních vztahů mezi společníky obchodních společností, jde-li o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka.

Takovým sporem je i spor o zaplacení ceny za převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, jakož i spor, v němž se navrhovatel domáhá vrácení plnění poskytnutého na cenu za převod obchodního podílu proto, že uzavřenou smlouvu považuje za neplatnou.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2053/2008, ze dne 28. 4. 2010

18.08.2010 00:02

ÚS: Věcná příslušnost soudů („zák. č. 82/1998 Sb.“)

I. Rozhodne-li vrchní soud nesprávně o věcné příslušnosti (§ 104a o. s. ř.), nejen že se tím nestane ze soudu dle zákona věcně nepříslušného soud věcně příslušný, ale vždy též zároveň bude porušeno ústavně garantované právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Na tom nic nemění ani druhá věta § 11 odst. 1 o. s. ř., vložená do o. s. ř. teprve novelou č. 7/2009 Sb.

II. K projednání žaloby, domáhající se konstatování nezákonného postupu orgánů činných v trestním řízení a omluvy za ně, jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, neboť nejde o věc ochrany osobnosti, ale o věc upravenou zákonem č. 82/1998 Sb.

III. Možnost neodůvodňovat usnesení dle § 104a o. s. ř. je nutno jako výjimku interpretovat restriktivně. Fakt, že toto usnesení nemusí být v obecné rovině vždy odůvodněno, ještě neznamená, že konkrétní okolnosti případu si nebudou žádat, aby soud své rozhodnutí odůvodnil. Pod tyto okolnosti konkrétního případu lze podřadit i situaci, kdy účastníci ve svých vyjádřeních k věcné příslušnosti zaujmou stanovisko, s nímž nebude vrchní soud rozhodující o této otázce srozuměn. V takovém případě lze legitimně požadovat, aby se v odůvodnění svého usnesení s argumentací účastníků – byť stručně – vypořádal a vyložil důvody svého závěru o věcné příslušnosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 904/08, ze dne 01.06.2010

02.04.2010 00:09

Rc 1/2009

Spory vzniklé z rozhodnutí, která přijalo shromáždění společenství vlastníků jednotek v rámci své působnosti, projednávají a rozhodují ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. w) o. s. ř. (nyní § 9 odst. 3 písm. u/ o. s. ř.) v prvním stupni krajské soudy.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.1.2008, sp. zn. Ncp 2702/2007)

05.06.2008 22:26

Rc 74/2007

Spory z odpůrčích žalob podle § 16 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, podaných za trvání konkursu na majetek úpadce (dlužníka) správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů, jsou spory vyvolanými konkursem (incidenčními spory). K projednání a rozhodnutí těchto sporů je proto podle ustanovení § 9 odst. 3 písmo t) o. s. ř. v prvním stupni věcně příslušný krajský soud.

(Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2007, sp. zn. Opjn 8/2006)

18.03.2008 00:00

K obchodní věci (smlouva o budoucím převodu členství v družstvu)

Závazkový vztah založený smlouvou o uzavření budoucí dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu je závazkovým vztahem obchodním a z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. např. R 16/2005).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 278/2008, ze dne 30. 1. 2008

26.11.2007 00:01

K věcné příslušnosti krajského soudu dle § 9 odst. 3 písm. r) OSŘ

Podle § 9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. rozhodují krajské soudy v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou zde dále vyjmenovaných sporů.

V soudní praxi se ojediněle vyskytoval názor, který tvrdí dovolatel, že návěští uvedeného ustanovení – spojení „mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti“ se váže pouze ke sporům „o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení“ a tudíž v dalších obchodních závazkových věcech není nutné, aby účastník tohoto závazkového vztahu musel být současně podnikatelem. Soudní judikatura se však ustálila na závěru, že věcná příslušnost krajských soudů (v obchodních věcech) pro spory z „dalších obchodních závazkových vztahů“ je dána jen za předpokladu, že jde současně o „spory mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti“. Pro vymezení věcné příslušnosti přitom není rozhodné, zda jde o nároky vzešlé z právních úkonů nebo zda jde o nároky z titulu náhrady škody a nebo bezdůvodného obohacení (Bureš, Drápal, Krčmář a kolektiv, Občanský soudní řád Komentář, I. díl, 7 vydání, C.H. Beck).

Za stavu, kdy žalobce navrhl aby, do řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně na straně žalované vstoupily fyzické osoby – nepodnikatelé, společníci žalované veřejné obchodní společnosti ručící za závazky společnosti ze zákona, tak není splněna jedna ze základních podmínek řízení spočívající v nedostatku věcné příslušnosti. Mezi žalobcem a přistupujícími účastníky – fyzickými osobami není dána věcná příslušnost krajského soudu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. r), neboť navrhované osoby nejsou podnikatelé.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1673/2006, ze dne 25. 6. 2007

15.11.2007 00:01

K věcné příslušnosti dle ust. § 9 odst. 3 písm. r) bod 6 OSŘ

Podle § 9 odst. 3 písm. r) bod 6 o.s.ř. rozhodují krajské soudy v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou sporu o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřesahuje 100.000,- Kč.

S ohledem na praxi, která se při aplikaci tohoto ustanovení ustálila v průběhu jeho účinnosti (tj. od 1. 1. 2001), je toto ustanovení vykládáno tak, že i u dalších obchodních závazkových vztahů, má-li být založena věcná příslušnost krajského soudu, je nezbytné, aby se jednalo o vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Tím je vyloučeno, aby ve sporech vyplývajících z obchodních závazkových vztahů založených dohodou smluvních stran dle ust. § 262 obch. zák. byla touto dohodou založena i věcná příslušnost krajského soudu, neboť v těchto případech nebude splněna podmínka, aby se jednalo o vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 622/2006, ze dne 26. 6. 2007

17.09.2007 00:01

Věcná příslušnost ve sporech z odpůrčích žalob dle § 16 ZKV

Spory z odpůrčích žalob podle § 16 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, podaných za trvání konkursu na majetek úpadce (dlužníka) správcem konkursní podstaty nebo některým z konkursních věřitelů, jsou spory vyvolanými konkursem (incidenčními spory). K projednání a rozhodnutí těchto sporů je proto podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. t) o. s. ř. v prvním stupni věcně příslušný krajský soud.

výrok stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Opjn 8/2006, ze dne 13. 6. 2007

10.09.2007 00:00

K věcné příslušnosti v řízení o nároku z pojistné smlouvy mezi podnikateli

I. Obchodní věcí je pro potřeby civilního soudního řízení třeba mimo jiné rozumět i takovou věc, která vyplývá z právních vztahů mezi podnikateli, přičemž je nerozhodné, zda tento vztah se řídí příslušnými ustanoveními občanského nebo obchodního zákoníku, pokud se tento vztah týká jejich podnikatelské činnosti.

II. Pro posouzení věcné příslušnosti soudu podle § 9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. je pouze rozhodné, zda jde o věc z právního vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, a nikoli podle jakého právního předpisu má být příslušná smlouva mezi podnikateli uzavírána.

III. Do 1.1.2001, kdy nabyla účinnosti novela ustanovení § 261 odst. 6 obch. zák., provedená zák. č. 370/2000 Sb., šlo o úpravu pojištění jako tzv. absolutního neobchodu; v soudní praxi platilo, že pojistné smlouvy a vztahy jimi založené mezi osobami uvedenými v ustanovení § 261 odst. 1 a 2 obch. zák. se neřídí úpravou obchodního zákoníku, ale že se řídí jen úpravou občanského zákoníku.

Tuto povahu pojištění ztratilo, pokud jde o pojistné smlouvy uzavřené mezi 1.1.2001 a 31.12.2001 uvedenou novelizací ustanovení § 261 odst. 6 obch. zák. Z ní vyplývá, že pojistné smlouvy uzavřené mezi podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obch. zák.) se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku (§ 788 a násl.) a obchodním zákoníkem. V uvedeném smyslu pojištění tedy vyhovuje vymezení obchodního závazkového vztahu.

S účinností od 31.12.2001 byl novelou obchodního zákoníku provedenou zák. č. 501/2001 Sb. doplněn v ustanovení § 261 obch. zák. odst. 7, podle kterého se pojistná smlouva řídí občanským zákoníkem a zvláštními zákony.

V posuzované věci žalobce (podnikatel oprávněný mimo jiné k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti) a žalovaný (v rozhodné době provozovatel cestovní kanceláře) uzavřeli dne 28.3.2001 pojistnou smlouvu na pojišťění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, která nabyla účinnosti dne 15.9.2001. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit žalobci pojistné splatné od 15.9.2001 a proto pojistný vztah zanikl po uplynutí tří měsíců od splatnosti pojistného. Z tohoto důvodu se žalobce domáhal zaplacení dlužného pojistného. Z uvedeného je zřejmé, že na předmět sporu nelze z hlediska časové působnosti zák. č. 501/2001 Sb. aplikovat citované ustanovení § 261 obch. zák. odst. 7 obch. zák.

Podle obsahu spisu bylo předmětem řízení zaplacení pojistného z pojistné smlouvy. Tento žalobcem tvrzený závazkový vztah účastníků je vzhledem k okolnostem, době jeho vzniku a povaze stran (oba účastníci jsou podnikateli ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák.) vztahem vzniklým při podnikatelské činnosti účastníků a z procesního hlediska tudíž jde o věc obchodní (obdobně srov. 32 Odo 876/2005).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1664/2006, ze dne 14. 6. 2007

30.08.2007 00:01

K věcné příslušnosti soudu (OSŘ ve znění účinném do 31. 12. 2000)

I. Protože řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době do 31. 12. 2000, je třeba otázku věcné příslušnosti soudů v této věci i v současné době posuzovat podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.

II. V případě, že zástavní právo slouží k zajištění závazků, uvedených v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) pod body aa) až nn) o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000, tedy mimo jiné závazků ze smlouvy o úvěru, projednávají a rozhodují spory z právních vztahů vzniklých ze zástavních smluv a ze zástavních práv, zřízených na jejich základě, v prvním stupni - jak vyplývá z ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) bodu pp) o.s.ř. - krajské soudy s působností ve věcech obchodních, a to bez zřetele k tomu, zda účastníci závazkového vztahu jsou či nejsou podnikatelé.

Na určení věcné příslušnosti soudů nemá vliv ani to, zda účastníky řízení jsou účastníci rozhodného závazkového vztahu; z hlediska ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) bodu pp) o.s.ř. totiž není významné, kdo je účastníkem řízení, ale pouze okolnost, zda jde či nejde o spor z právních vztahů vzniklých při zajištění závazků uvedených v ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) pod body aa) až nn) o.s.ř. (srov. R 67/2000).

III. Tím, že věc byla projednána a rozhodnuta v prvním stupni věcně nepříslušným soudem, zatížily soudy řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2344/2006, ze dne 20. 6. 2007

(posuzováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2000)

01.08.2007 00:01

K nemožnosti přezkumu rozhodnutí vrchního soudu dle § 104a odst. 2 OSŘ

Přezkum rozhodnutí vrchního soudu určujícího dle § 104a odst. 2 o.s.ř., který soud je k projednání a rozhodnutí věci příslušný v prvním stupni, je v rámci soustavy obecných soudů vyloučen. Občanský soudní řád a ani jiný právní předpis proto ani neupravují funkční příslušnost soudu pro další projednání nesouhlasného podání podaného proti takovémuto rozhodnutí vrchního soudu. Otázka věcné příslušnosti v dalším řízení (včetně řízení odvolacího nebo dovolacího) nemůže být znovu nastolena, a to ani na základě zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Podání do takového rozhodnutí, označené jako „návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu“, nenastoluje kompetenční spor mezi obecným a správním soudnictvím, nýbrž se jedná - posuzováno jako procesní úkon podle svého obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) – o (nepřípustný) opravný prostředek proti usnesení vrchního soudu.

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky zde proto řízení o podání podaném u Nejvyššího soudu České republiky, označeném jako „návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu podle ustanovení § 5 zákona č. 131/2002 o rozhodování některých kompetenčních sporů“, zastavil (§ 104 odst. 1 věta první o.s.ř.).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Nd 154/2007, ze dne 7. 6. 2007

21.06.2007 00:01

K obchodní věci: nárok na náhradu za pojištěné vklady u družstevní záložny

Vztah mezi oprávněným a Zajišťovacím fondem družstevních záložen, jehož předmětem je nárok oprávněného na náhradu za pojištěné vklady ve smyslu § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, v rozhodném znění, má povahu obchodního závazkového vztahu a řídí se obchodním zákoníkem; z hlediska procesního tedy jde o obchodní věc.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1429/2005, ze dne 18. 4. 2007