// Profipravo.cz / Žaloba o určení, naléhavý právní zájem

Žaloba o určení, naléhavý právní zájem

24.07.2013 00:01

Naléhavý právní zájem na určení, že jiné osoby nejsou členy družstva

V projednávané věci má určení, že dotčené osoby nejsou členkami družstva (vycházející z toho, že se členkami družstva nikdy nestaly), přímý dopad na právní postavení navrhovatelů coby dalších členů družstva, neboť ovlivňuje výkon jejich práv spojených se členstvím v družstvu, zejména práva podílet se vahou svých hlasů na rozhodování členské schůze. Navrhovatelé přitom nemají k dispozici jiný právní prostředek, jehož prostřednictvím by mohli účinněji hájit svá práva.

Na uvedeném závěru přitom nemůže ničeho změnit okolnost, že navrhovatelé nepožadovali určení „nečlenství“ dotčených osob ke konkrétnímu datu v minulosti. Přestože se skutečnosti rozhodné pro posouzení vzniku členství dotčených osob v družstvu (logicky) odehrály v době před zahájením řízení v projednávané věci, je požadované určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty mezi účastníky řízení (též k datu vyhlášení rozhodnutí soudu, nejen „ke konkrétnímu datu v minulosti“). Sporné právní vztahy, jež mohou být tímto určením dotčeny, stejně jako ohrožení práv navrhovatelů, totiž dosud trvají (družstvo dotčené osoby nadále považuje za své členky).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3736/2012, ze dne 25. 6. 2013

13.06.2013 00:01

Žaloba o určení členství v bytovém družstvu

Tvrdí-li navrhovatel, že byl členem družstva a svá členská práva a povinnosti v družstvu převedl neplatně (tedy, že je členem družstva i nadále), má za situace, kdy s ním družstvo jako se svým členem nejedná, naléhavý právní zájem na určení svého členství v družstvu, neboť jiným - pro ostatní účastníky závazným - způsobem se určení existence tohoto právního vztahu domoci nemůže.

Ani skutečnost, že družstvo po podání návrhu v projednávané věci převedlo vlastnické právo k bytové jednotce (družstevnímu bytu), k němuž se tvrzená členská práva a povinnosti navrhovatele v družstvu připínají, na osobu, kterou družstvo považuje za nabyvatele těchto členských práv a povinností, na existenci naléhavého právního zájmu navrhovatele na určení jeho členství v družstvu ničeho nemění. Zápisem vlastnického práva v katastru nemovitostí totiž soud není vázán v tom smyslu, že by nemohl jako předběžnou řešit otázku vlastnictví nemovitosti, resp. odchýlit se při posouzení otázky kdo je vlastníkem od stavu zapsaného v katastru.

Mezi předběžné otázky, které bude soud v řízení o určení členství navrhovatele v družstvu posuzovat, tak může - vedle otázky platnosti převodů členských práv a povinností - patřit i otázka vlastnictví bytu, k němuž se členská práva a povinnosti připínají. Členskými právy a povinnostmi převáděnými dohodou podle § 229 a § 230 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou totiž nejen práva, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru, ale i individuální práva a povinnosti určená stanovami vztahující se ke konkrétnímu družstevnímu bytu.

Jinak řečeno, v rámci řízení o určení členství navrhovatele v družstvu může soud - je-li to pro rozhodnutí ve věci potřebné - posoudit jako předběžnou otázku platnost převodu vlastnictví družstva k bytu, k němuž se tvrzená členská práva a povinnosti navrhovatele vztahují.

Odvolacímu soudu lze přisvědčit potud, že řízení v projednávané věci neřeší celý obsah sporného vztahu mezi účastníky, neboť otázku vlastnického práva k bytové jednotce lze v tomto řízení vyřešit pouze jako otázku předběžnou. Je-li navrhovatel na svých právech ohrožen (též) zápisem jiné osoby jakožto vlastníka bytové jednotky v katastru nemovitostí, může se též domáhat určení vlastnického práva družstva k předmětné nemovitosti. Ani žaloba o určení vlastnického práva družstva k bytové jednotce však (sama o sobě) celý obsah sporného vztahu mezi účastníky rovněž neřeší, neboť primárně je nutné vyřešit otázku (ne)existence členského vztahu navrhovatele k družstvu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3614/2012, ze dne 21.5. 2013

06.06.2013 00:01

K účastenství v řízení o určení vlastnictví zůstavitele ke dni úmrtí

Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o. s. ř.); z toho vyplývá, že výrok rozsudku o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, je závazný jen pro účastníky řízení a nikoliv pro ty dědice, kteří se tohoto řízení nezúčastnili. Pak nemůže být plně závazný ani pro soud v dědickém řízení; ostatní dědicové by totiž mohli vlastnické právo zůstavitele zpochybňovat a nebylo by vůči nim možné vyjít z toho, že o něm bylo již rozhodnuto. Proto účastníky řízení o tom, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitosti, musejí být známí dědicové; pokud účastníky nejsou, nemá žalobce na určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., neboť takové rozhodnutí neodstraní stav nejistoty v právním vztahu a nemůže být spolehlivým základem pro projednání věci v dědickém řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 585/2012, ze dne 7. 5. 2013

08.01.2013 00:00

K aktivní věcné legitimaci společníka spol. s r. o. k určovací žalobě

Uzavření smlouvy o prodeji (části) podniku může mít významný vliv na právní poměry společnosti, a tedy zprostředkovaně i na právní poměry jejích akcionářů, např. (ve vazbě na obsah smlouvy) na výši podílu akcionáře na likvidačním zůstatku (srov. NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3469/2009).

Uvedené závěry se obdobně prosadí v případě převodu významné části majetku společnosti (např. akcií) na třetí osobu, a to i v poměrech společnosti s ručením omezením.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 302/2011, ze dne 27. 11. 2012

02.12.2012 22:08

Rc 58/2012

Postupem podle ustanovení § 11 odst. 3, věty třetí, zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromáždě­ním; naléhavý právní zájem na takovém určení prokazovat nemusí.

Ustanovení § 11 odst. 3, věty třetí, zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozděj­ších předpisů, brání tomu, aby byla platnost usnesení přijatých shromážděním vlastníků jednotek posuzována v jiném řízení; nelze ji tudíž posuzovat v řízení o žalobě podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, s výjimkou řízení o zápis skutečností, vzešlých z dotčeného usnesení, do rejstříku společenství vlastníků jednotek.

Řízení o určení (vyslovení) neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jed­notek je řízením sporným, v němž žalobci (přehlasovaní vlastníci jednotek) mají postavení samostatných procesních společníků (§ 91 odst. 1 o. s. ř.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010)

02.12.2012 22:04

Rc 61/2012

Správce konkursní podstaty úpadce je za trvání konkursu věcně legitimován k podání žaloby o určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni zatěžujícímu nemovitost sepsanou do konkursní podstaty úpadce bez zřetele k tomu, zda jde o nemovitost ve vlastnictví třetí osoby sepsanou do konkursní podstaty jako majetek, jímž třetí osoba zajišťuje pohledávku vůči úpadci.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4469/2011)

30.04.2012 00:00

K určení neplatnosti smlouvy o pronájmu honitby

Žalobci, který nebyl v době rozhodnutí valné hromady o nájemní smlouvě k pozemkům v honitbě členem honebního společenstva a neměl reálnou možnost napadnout toto rozhodnutí v zákonné lhůtě, lze přiznat naléhavý právní zájem na žalobě o určení neplatnosti nájemní smlouvy, byla-li podána v přiměřené době po vzniku členství a uplynutí lhůty podle § 22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb.

Skutečnosti plynoucí ze zákona, a to ručení člena honebního společenstva za jeho závazky celým svým majetkem a vlastnické právo člena společenstva k pozemku sdruženého v honitbě, nemohou samy o sobě založit dostatečný důvod pro přiznání naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti nájemní smlouvy k pozemkům v honitbě za stavu, kdy ke schválení této smlouvy valnou hromadou došlo ještě před vznikem jeho členství. Naléhavý právní zájem však může být založen souběžným tvrzením o formálních vadách rozhodování valné hromady a o tom, že honební společenstvo pronajalo honitbu za nepřiměřeně nízké nájemné, čímž měly být poškozeny hospodářské zájmy společenství.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4005/2011, ze dne 11. 4. 2012

13.02.2012 00:01

K soudnímu přezkumu usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek

Ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů upravující předpoklady a podmínky pro soudní přezkum usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek vylučuje, aby tato usnesení byla přezkoumávána jiným než v tomto ustanovení upraveným postupem. Platnost usnesení shromáždění tudíž nelze napadat žalobou o určení neplatnosti podle ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř. a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, s výjimkou řízení o zápis skutečností, vzešlých z dotčeného usnesení, do rejstříku společenství vlastníků jednotek.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 383/2010, ze dne 25. 1. 2012

12.10.2011 00:01

ÚS: Určení vlastnictví při duplicitním zápisu v katastru

Zjištěný fakt již existujícího duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí k předmětným pozemkům, který navozuje stav nepochybně odporující principu právní jistoty, naléhavý právní zájem stěžovatele na požadovaném určení dostatečně osvědčuje. Fakt existence zápisu vlastnického práva pro dva vlastníky v evidenci nemovitosti považuje Ústavní soud za určující pro posouzení naléhavosti právního zájmu stěžovatele, a to s ohledem na princip právní jistoty v souvislosti s exkluzivitou vlastnického práva, jež vylučuje, aby k jedné a téže věci mělo vlastnické právo více osob, nejde-li o spoluvlastnictví.

Duplicitně zapsaný vlastník má vždy naléhavý právní zájem na určení vlastnictví již proto, že rozhodnutí o takové určovací žalobě bude podkladem pro řádný zápis v katastru nemovitostí. Na uvedený závěr pak podle názoru Ústavního soudu v posuzované věci nemůže mít vliv okolnost, že duplicitní zápis vlastnického práva se vztahuje k církevnímu majetku, resp. že jedním z duplicitně zapsaných vlastníků je církev.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3207/10, ze dne 31.08.2011

12.08.2011 00:00

K určení neplatnosti smlouvy o převodu obecního majetku po vkladu do katastru

Zájemce o koupi nemovitého obecního majetku, který zpochybňuje majetkoprávní úkon obce, na jehož základě byl již povolen (ve prospěch nabyvatele) vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, a kdy podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku příslušná obec již není v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník tohoto majetku, nemá ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. naléhavý právní zájem na určení, že uvedený majetkoprávní úkon (smlouva o převodu nemovitosti) je neplatný (neplatná).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2009, ze dne 31. 5. 2011

13.07.2011 00:02

K žalobě akcionáře o určení, zda existuje nájemní právo k podniku společnosti

I. Uzavření smlouvy o prodeji (části) podniku může mít významný vliv na právní poměry společnosti, a tedy zprostředkovaně i na právní poměry jejích akcionářů, např. (ve vazbě na obsah smlouvy) na výši podílu akcionáře na likvidačním zůstatku (srov. NS ČR 29 Odo 767/2002, NS ČR 29 Odo 1079/2003).

Tyto závěry se prosadí obdobně i při posuzování aktivní legitimace akcionáře k podání žaloby o určení, zda tu je nájemní právo k podniku společnosti či nikoliv. Stejně jako v případě prodeje (části) podniku může mít (podle okolností konkrétního případu) nájem podniku výrazný vliv na právní a majetkové poměry společnosti, a zprostředkovaně i na právní a majetkové poměry akcionářů (např. v důsledku změny výše zisku společnosti a tím i případného podílu akcionáře na tomto zisku apod.).

Přitom posouzení toho, zda se uzavření smlouvy o nájmu podniku společnosti významně dotýká i právního postavení akcionáře, a zda tedy lze akcionáři přiznat aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby o určení, zda tu nájemní právo k podniku společnosti je či nikoliv, závisí na okolnostech konkrétního případu.

II. Je-li s ohledem na konkrétní okolnosti případu akcionář aktivně věcně legitimován k podání žaloby o určení, zda tu nájem podniku společnosti je či není (tj. dotýká-li se sporná smlouva významně jeho právních či majetkových poměrů), a nemá-li k dispozici jiný právní prostředek, jehož prostřednictvím by mohl účinněji hájit svá (nájmem podniku dotčená) práva, má zásadně i naléhavý právní zájem na takovém určení.

III. Odvolací soud v projednávané věci při posuzování aktivní legitimace a naléhavého právního zájmu dovolatelky vyšel z toho, že se akcionářkou stala po uzavření smlouvy o nájmu podniku, tj. „za již konstituovaného právního vztahu, který se po dobu její účasti nezměnil“. Její právní postavení (jež vstupem do společnosti akceptovala) se tedy podle odvolacího soudu uzavřením smlouvy o nájmu nemohlo změnit. Jestliže by dovolatelka při nabývání akcií věděla (či vědět bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a nákladů mohla), že podnik společnosti byl pronajat, a s tímto vědomím by akcie přesto pořídila, nebylo by jí vskutku možné zásadně přiznat aktivní věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu nájem podniku společnosti je či není, neboť její právní postavení, jež nabytím akcií akceptovala, by nebylo nájmem podniku nikterak ohroženo či znejistěno.

Nicméně odvolací soud se nezabýval tím, zda dovolatelka v projednávané věci při pořízení (veřejně obchodovatelných) akcií společnosti o smlouvě o nájmu podniku věděla či vědět (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí a nákladů) mohla. Pokud by totiž uzavření smlouvy nebylo skutečností pro investory relativně snadno zjistitelnou, a dovolatelka by pořizovala akcie bez vědomosti o smlouvě o nájmu podniku, není možné uzavřít, že touto smlouvou nemůže být dotčena na svých právech či právním postavení a že jí tudíž (bez dalšího) nesvědčí aktivní věcná legitimace ani naléhavý právní zájem. Právní posouzení odvolacího soudu je tak v tomto směru neúplné a tudíž i nesprávné, a dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s. ř. byl uplatněn právem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3469/2009, ze dne 31. 5. 2011

11.07.2011 00:00

K určení vlastnictví k nemovitosti evidované v katastru jako vlastnictví úpadce

Tvrdí-li osoba, která není účastníkem konkursního řízení, že je vlastníkem nemovitosti, evidované v katastru nemovitosti jako vlastnictví úpadce, má naléhavý právní zájem [§ 80 písm. c) o. s. ř.] na určení tvrzeného vlastnického práva proti správci konkursní podstaty; rozsudek vynesený v tomto sporu bude mít účinky i pro úpadce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2191/2009, ze dne 23. 5. 2011

(posuzováno podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění)

21.06.2011 00:00

K posouzení porušení generálního inhibitoria při exekuci prodejem nemovitosti

Exekutor je při provádění exekuce oprávněn prejudiciálně posoudit platnost právního úkonu, jímž povinný po nařízení exekuce převedl nemovitosti na třetí osobu, a dospěje-li k závěru, že tento právní úkon je neplatný, exekuci prodejem nemovitosti provede, i když není povinný zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník (spoluvlastník) nemovitostí, které mají být exekucí postiženy.

Vlastnictví povinného k nemovitosti lze doložit i posledním výpisem z katastru nemovitostí, jenž mu svědčí, jestliže následný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí pro jinou osobu je zjevným důsledkem neplatného právního úkonu (§ 39 obč. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2350/2009, ze dne 26. 5. 2011

11.06.2011 23:44

K určení vlastnictví jediného dědice k majetku neprojednanému v dědickém řízení

Ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 písm. c) o. s. ř. určení, že je vlastníkem (spoluvlastníkem) věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a ohledně ní mu nebylo potvrzeno nabytí dědictví. Nelze tedy obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle § 80 písm. c) o. s. ř. uplatňující, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví a v řízení o dědictví dosud neprojednané, neboť touto deklarací soudu by se legalizovalo nabytí dědictví bez projednání a rozhodnutí příslušného soudu v řízení o dědictví, což je nepřípustné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3368/2010, ze dne 27. 4. 2011

18.05.2011 00:02

K pasivní legitimaci v řízení o určení, že věc není zatížena zástavním právem

V řízení, jehož předmětem je určení, zda tu zástavní právo je či není, jsou nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde, zástavní věřitel, který má pohledávku zajištěnou sporným zástavním právem, a zástavní dlužník, který je vlastníkem (majitelem) předmětu sporného zástavního práva (tj. zástavy). Právní sféry dalších osob (např. zástavce, dlužníka, vůči němuž má zástavní věřitel pohledávku zajištěnou sporným zástavním právem) se toto řízení netýká, neboť výsledek řízení (rozhodnutí soudu o tom, zda tu zástavní právo je či není) nemůže mít - na rozdíl od zástavního věřitele a zástavního dlužníka - na jejich právní poměry žádný vliv.

Je-li zástavním dlužníkem požadováno určení, že nemovitost (jiná věc, právo nebo majetková hodnota) není zatížena zástavním právem, je pasivně legitimován zástavní věřitel bez ohledu na to, zda v katastru nemovitostí je vyznačeno zástavní právo ve prospěch někoho jiného.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1921/2009, ze dne 28. 4. 2011

27.04.2011 00:00

ÚS: Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva

Právo na soudní ochranu vyplývá nejen z ústavních záruk, ale také z občanskoprávních (obchodních) předpisů, ať hmotných nebo procesních; stanoveným postupem při úsilí o právo (čl. 36 odst. 1 Listiny), jako výrazu spravedlivého procesu, je třeba rozuměti zákonem předepsaný procesní postup, v posuzované věci tedy postup podle ustanovení občanského soudního řádu; ten připouští - mimo jiné – návrh na zahájení řízení, v němž by soudem bylo rozhodnuto o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, to však jen za podmínky, že na takovém určení je naléhavý právní zájem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3481/10, ze dne 15.03.2011

18.03.2011 00:01

K žalobě na určení neexistence zástavního práva při jeho promlčení

Zástavní dlužník se může úspěšně domáhat ve smyslu ustanovení § 80 písm.c) o.s.ř. určení, že tu zástavní právo není, dovolal-li se důvodně promlčení zástavního práva a je-li na takovém určení naléhavý právní zájem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2185/2009, ze dne 21. 12. 2010

02.02.2011 00:00

K naléhavému právnímu zájmu („prokázání tvrzení“)

Z pohledu naléhavého právního zájmu na určení v řízení podle § 80 písm. c) o.s.ř. není důležité, zda v řízení bude prokázáno žalobcovo tvrzení o skutečnostech odůvodňujících žalobu na určení; rozhodující je, zda vůbec (objektivně) by případně úspěšná určovací žaloba mohla naplnit požadavky vyplývající z ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3820/2009, ze dne 11. 1. 2011

19.01.2011 19:52

Rc 91/2010

Člen občanského sdružení je oprávněn domáhat se ve smyslu ustanovení 80 písm. c/ o. s. ř. určení svého členství.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1919/2009)

04.11.2010 00:00

K určení neplatnosti smlouvy o převodu nemovitosti

Lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká [§ 80 písm. c) o. s. ř.

Jestliže však právní postavení žalobce je zpochybněno převodní smlouvou, na základě které má (teprve) dojít ke vkladu vlastnického či jiného věcného práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, resp. jestliže vyslovení neplatnosti takové smlouvy, podle které dosud nebyl povolení vklad do katastru, by mohlo mít příznivý vliv na právní postavení žalobce, lze přípustnost žaloby ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) dovodit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2027/2008, ze dne 25. 2. 2010