// Profipravo.cz / Náležitosti podání
Náležitosti podání
25.11.2010 00:00
ÚS: Podání opravného prostředku prostřednictvím telefaxu
Analytická právní věta
V případě, že obecný soud nedohledá konkrétní faxové podání, které obsahuje řádný opravný prostředek, nemůže být stěžovateli tato skutečnost přičítána k tíži a obecný soud musí vycházet z presumpce jeho včasného podání; to však za podmínky, že stěžovatel prokáže odeslání i doručení takového podání. V opačném případě obecný soud poruší stěžovatelovo základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
PRÁVNÍ VĚTY
Pokud v soudní evidenci nelze najít faxové podání, nemůže být stěžovateli, jako účastníku řízení, tato skutečnost přičítána k tíži. Je proto nutno, jsou-li pro to dostatečné důvody, vycházet z presumpce, že (s přihlédnutím k běhu lhůty a k předložení originálu) bylo podáno včas.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1286/10, ze dne 08.09.2010
19.10.2010 00:05
ÚS: K zásadě projednací (fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení)
Analytická právní věta
Právní úprava nahrazující dispoziční oprávnění účastníka řízení (zpětvzetí návrhu) právní fikcí je v rozporu s právem na spravedlivý proces garantovaným čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i s principem autonomie vůle dle čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy.
PRÁVNÍ VĚTY
Dispoziční právní úkon nemůže být obsahem právní fikce, aniž by tím byla porušena zásada dispoziční, na jejímž základě je civilní proces budován, a v konečném důsledku též zásada autonomie vůle (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ze dne 21. 4. 2009; 163/2009 Sb.). Ustanovení § 399 insolvenčního zákona v odstavci 2 části věty druhé za středníkem, jež prostřednictvím fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení odnímá účastníku konkursního řízení možnost dispozice s řízením, je v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, jakož i s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 19/09, ze dne 27.07.2010
06.05.2010 00:00
ÚS: K posuzování náležitostí žaloby soudem
Zásadní výhrady je třeba vznést především vůči vlastnímu procesnímu postupu obecných soudů. Soud prvního stupně, namísto aby věcně projednal stěžovatelkou podanou žalobu, ji poučil, že žalobní petit tak, jak jej původně zformulovala, je nejasný, nesrozumitelný, neurčitý a nevykonatelný. Vyzval ji, aby petit upravila, konkrétně aby přesně specifikovala listiny, které po vedlejší účastnicí žádá předložit. Podstata výtek směřovala k tomu, že stěžovatelka neupřesnila požadované listiny tak, aby z petitu žaloby bylo patrné, kdo konkrétně požadovanou listinu vydal, přesné datum jejího vydání a označení toho, čeho se má týkat. To vše za situace, kdy bylo zřejmé, že stěžovatelka v postavení žalobkyně takto formulované upřesnění žalobního petitu nemůže provést. Již ze žalobního tvrzení totiž vyplývalo, že k uvedeným listinám nikdy neměla přístup a žalobu podala právě proto, aby se k těmto listinám dostala.
Pokud se stěžovatelka žalobou domáhala soudní ochrany a šlo jí o prosazení subjektivního práva, bylo její procesní povinností skutkově a právně odůvodnit svůj nárok a petitem vymezit předmět řízení, a tedy jej individualizovat, což má význam pro otázku litispendence, pro vztah jednotlivých druhů žalob (určovací, konstitutivní a na plnění), pro rozsah právní moci a pro výkon navrhovaného rozhodnutí, neboť exekuční soud nemůže provádět úpravy výroku rozhodnutí. Samotný procesní předpis v ustanovení § 79 o. s. ř. ani v ustanovení § 42 o. s. ř. nestanoví přesnou strukturu žaloby. Náležitosti žaloby jsou upraveny v ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., ve kterém se, pokud jde o petit, stanoví, že „…musí být z něj patro, čeho se navrhovatel domáhá“ a od toho se pak odvíjí obecně uznávaný výklad, že žalobní petit „musí být úplný, určitý a srozumitelný“ (Bureš, J., Drápal, L. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, str. 506). Petit např. nemusí být zřetelně oddělen od dalších částí žaloby, nemusí mít určitou předepsanou formu, pouze ze žaloby jako celku musí být patrno, co je žádáno. S ohledem na určitost petitu jde o to, do jaké míry může soud petit modifikovat, tedy do jaké míry je „otrocky“ vázán, tj. je povinen doslova petit převzít.
K podmínkám řízení nepochybně patří návrh na zahájení řízení. Z tohoto pohledu je soud povinen zkoumat i určitost petitu. Otázkou je, v jakém rozsahu. V zásadě však platí, že soud procesní úkony vykládá podle jejich obsahu. Z tohoto pohledu je pak třeba vykládat aplikaci dispoziční zásady o zákazu překročení, resp. povinnosti vyčerpání petitu. Platí obecné pravidlo, že soud musí z hlediska obsahového petit plně vyčerpat a nesmí jej překročit. Přitom musí přihlížet jak k druhu žaloby, tak k druhu řízení, dále i k povaze práva a právního odvětví a k odborné terminologii. V tomto smyslu je třeba vykládat aplikaci dispoziční zásady o zákazu překročení, resp. povinnosti vyčerpání petitu. Soud ale není otrocky, tj. do nejmenšího detailu vázán žalobou, resp. petitem. Dispoziční zásada velí, že nesmí překročit návrh a musí jej vyčerpat, avšak ve vztahu k jeho podstatě. Účelem civilního procesu je řešit spory a přinášet spravedlnost. V tomto ohledu soud není, pokud jde o nepodstatné věci petitu, ani ve sporném řízení omezován ve své manudukční povinnosti. Požadavek zákonodárce vyjádřený v ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., že ze žaloby musí být patrno, čeho se žalobce domáhá, nedává základ pro přísně formalistické pojetí petitu žaloby, tak jak ho v průběhu řízení zaujímaly obecné soudy.
Ze strany obecných soudů došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces tím, že v rozporu se smyslem zákonné úpravy obsahu podání v civilním řízení nutily stěžovatelku ke změnám žalobního petitu, ačkoliv bylo možno o původním návrhu, který současně ve smyslu závěru především dovolacího soudu vyjádřených v odůvodnění ústavní stížností napadeného rozhodnutí splňoval náležitosti řádné výzvy, rozhodnout v té podobě, jak byl podán, pokud by proto byly shledány hmotněprávní důvody a práva vlastnit majetek, neboť tomuto právu neposkytly odpovídající ochranu. Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že uvedeným postupem obecných soudů bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3137/09, ze dne 07.04.2010
27.05.2009 00:00
K předmětu vindikační žaloby (věci zastupitelné)
Předmětem vindikační žaloby mohou být jen takové věci, které lze odlišit od jiných věcí téhož druhu, tedy i věci zastupitelné, lze-li je individualizovat, např. i bankovky určené identifikačními znaky.
Jestliže se zde žalobkyně domáhá „vydání“ částky 240 000,- USD, jež byly na účet žalované bezhotovostně převedeny, je zřejmé, že předmět řízení není individualizován natolik, aby se mohlo jednat o poskytnutí ochrany žalobkyni prostřednictvím vindikační žaloby.
Žalobními tvrzeními žalobkyně vystihuje svůj nárok právně podřaditelný žalobě z bezdůvodného obohacení, přičemž v procesní rovině se takový nárok – jsou-li předmětem bezdůvodného obohacení peněžní prostředky – realizuje požadavkem na zaplacení peněžité částky, nikoliv na její „vydání“.
Potud mezi žalobními tvrzeními a žalobním návrhem existuje rozpor, jehož odstranění je v dalším řízení namístě postupem podle § 43 OSŘ prostřednictvím poučovací povinnosti adresované soudem žalobkyni, byť se zdůrazněním, že nebude-li žalobkyně na výzvu soudu v daném případě reagovat (nebo nebude reagovat způsobem, jenž povede k odstranění rozporu mezi žalobními tvrzeními a petitem), nebude namístě odmítnutí žaloby, ale uvedená skutečnost by se promítla do věcného posouzení žalobkyní uplatněného nároku.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3336/2006, ze dne 31. 3. 2009
20.05.2009 00:00
ÚS: Podání opatřené elektronickým podpisem
Povinnost stěžovatele uvedená v § 42 odst. 3 občanského soudního řádu (ve znění účinném do 30. 6. 2008), tedy písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů. Pokud se obecné soudy nezabývaly elektronickým podpisem a automaticky k odvolání stěžovatelky nepřihlédly z důvodu, že se jedná o elektronické podání, které nebylo ve lhůtě tří dnů doplněno originálem, porušily stěžovatelčino právo na spravedlivý proces.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 739/08, ze dne 17.04.2009
12.05.2009 00:02
Ke zmeškání soudcovské lhůty z omluvitelných důvodů
Postupem podle § 58 odst. 1 OSŘ nelze prominout zmeškání soudcovské lhůty.
Jestliže však zákon připouští stanovení takových soudcovských lhůt, jejichž nedodržení by pro účastníka mohlo mít za následek bez dalšího ztrátu sporu, nelze opomenout skutečnost, že účastník zmeškal lhůtu z omluvitelných důvodů. Není tu žádný rozumný důvod pro to, aby účastníkovi byla odepřena ochrana v případě, že z omluvitelného důvodu zmeškal takovou procesní (soudcovskou) lhůtu, jejíž nedodržení má za následek bez dalšího neúspěch ve sporu. Opačný postup by byl v rozporu s právem na spravedlivý proces.
Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen (§ 41 odst. 2 OSŘ). Proto požádá-li účastník o prominutí zmeškání soudcovské lhůty, posoudí soud tento úkon jako žádost o prodloužení soudcovské lhůty podle § 55 OSŘ, případně jako žádost, aby se v daném případě k tomu, že úkon byl učiněn po uplynutí soudcovské lhůty, nepřihlíželo. Přitom soud zjišťuje, zda ke zmeškání došlo z omluvitelného důvodu, zejména zda tu nebyly takové okolnosti, které bránily účastníkovi v podání vyjádření. Jestliže účastník nepodal ve lhůtě stanovené soudem vyjádření podle § 153a odst. 3 ve spojení s § 114b odst. 5 OSŘ proto, že mu v tom bránily závažné omluvitelné důvody, nelze vyjít z fikce uznání nároku.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4272/2007, ze dne 26. 3. 2009
07.05.2009 00:02
ÚS: Podání opatřené elektronickým podpisem
Pokud bylo odvolání stěžovatelů odmítnuto podle § 208 odst. 3 OSŘ pro opožděnost pouze proto, že stěžovatelé použili při podání uznávaný elektronický podpis a podání nebylo v třídenní lhůtě doplněno písemně (§ 42 odst. 3 OSŘ), bylo tímto postupem soudů obou stupňů porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1180/08, ze dne 31.03.2009
17.04.2009 00:00
K odstranění vad insolvenčního návrhu
Soudní praxe se již ustálila v závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. R 11/2009).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16, ze dne 26. 2. 2009
16.03.2009 00:00
K žalobě proti rozhodnutí o opravě údajů v katastrálním operátu
Protože o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o opravě údajů v katastrálním operátu podle ustanovení § 8 katastrálního zákona soud rozhoduje ve správním soudnictví a protože byla posuzovaná žaloba podána u krajského soudu, který je věcně příslušný k projednání a rozhodování ve správním soudnictví, nic nebránilo posouzení, že uvedenou žalobou bylo zahájeno řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví.
Žalobci lze sice vytknout, že svoje podání označil jako žalobu "o zrušení správního rozhodnutí dle ust. § 244 a násl. o.s.ř.", vzhledem k tomu, že soud posuzuje každý procesní úkon podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen, však nemohlo jen nesprávné označení žaloby vést k závěru, že jde o žalobu ve smyslu ustanovení § 246 o.s.ř., neobsahovalo-li podání náležitosti takové žaloby. Ostatně, i kdyby žalobce podal u soudu skutečně žalobu podle ustanovení § 246 o.s.ř., stejně by nebylo možné ji odmítnout z důvodů uvedených v ustanovení § 250g odst.1 písm.c) o.s.ř. nebo v ustanovení § 250g odst.1 písm.b) o.s.ř. Protože předmětem žaloby byla věc, která se u soudů rozhoduje ve správním soudnictví, mohly by soudy postupovat jen podle ustanovení § 104b odst.1 o.s.ř., popřípadě, kdyby bylo mezi specializovaným senátem krajského soudu zřízeným k projednávání a rozhodování věcí ve správním soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc správního soudnictví, podle ustanovení § 104b odst.3 o.s.ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 691/2008, ze dne 14. 1. 2009
03.03.2009 00:01
K podstatnému omylu účastníka při procesním úkonu
Každý procesní úkon je nutno posuzovat z objektivního hlediska, tj. podle toho, jak byl navenek projeven, nikoli podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá na účinnost procesního úkonu žádný vliv.
Omyl při procesním úkonu považuje judikatura dovolacího soudu v souladu s právní teorií za nevýznamný. Nelze tedy přihlížet ani k údajnému omylu při uzavírání soudního smíru, ani k omylu při vyjádření ohledně vypořádání movitých věcí.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3657/2007, ze dne 20. 1. 2009
12.02.2009 00:07
ÚS: Elektronické podání se zaručeným elektronickým podpisem
Pokud bylo řízení o odvolání stěžovatele zastaveno pouze z důvodu, že soud nepřihlédl k elektronickému podání se zaručeným elektronickým podpisem, které nebylo v třídenní lhůtě podle ust. § 42 odst. 3 o. s. ř. doplněno písemně, bylo rozhodnutím soudu prvního stupně i potvrzujícím rozhodnutím soudu odvolacího porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6. odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 217/06, ze dne 07.01.2009
15.12.2008 00:02
ÚS: Doplnění elektron. podání s uznávaným elektronickým podpisem
Povinnost účastníka řízení uvedená v § 42 odst. 3 občanského soudního řádu, tedy písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 455/06, ze dne 27.11.2008
18.11.2008 00:03
ÚS: K podání se zaručeným elektronickým podpisem
V návaznosti na dosavadní judikaturu Ústavního soudu lze konstatovat, že k porušení práva na poskytnutí soudní ochrany (a v konečném důsledku k porušení práva na spravedlivý proces) dojde především tehdy, jestliže je stěžovateli upřeno právo domáhat se svého nároku u nezávislého a nestranného soudu, tento soud zůstane v řízení delší dobu nečinný nebo bezdůvodně odmítne jednat a rozhodnout o podaném návrhu. Taková situace v posuzovaném případě nastala. Městský soud v Praze podání stěžovatelky, která mu byla doručena řádně se zaručeným elektronickým podpisem, chybou na své straně vyhodnotil jako podání bez zaručeného elektronického podpisu, resp. zaručený elektronický podpis, jímž byla opatřena, vyhodnotil jako vadný. Důsledkem tohoto pochybení bylo, že Městský soud v Praze k podáním stěžovatelky nepřihlížel, čímž stěžovatelce upřel možnost, aby její žaloby byly řádně projednány.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1882/08, ze dne 06.10.2008
24.10.2008 00:03
ÚS: Doručování faxových podání
Ústavní soud je toho názoru, že v případě, kdy nelze v soudní evidenci dohledat obsah konkrétního faxového podání, obsahující dle tvrzení stěžovatele mimořádný opravný prostředek, nemůže být stěžovateli, jako účastníku řízení, tato skutečnost přičítána k tíži a je proto nutno vycházet z presumpce jeho včasného podání. Základním předpokladem takového postupu je však unesení důkazního břemene ze strany účastníka řízení, spočívající v prokázání odeslání a též doručení takového podání.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 179/06, ze dne 10.09.2008
16.09.2008 00:05
ÚS: Písemné doplnění elektronického podání
Analytická právní věta
Povinnost stěžovatele podle § 42 odst. 2 občanského soudního řádu písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis podle § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Obecné soudy jsou podle čl. 36 odst. 1 Listiny povinny rozhodnout o takto podaném odvolání.
PRÁVNÍ VĚTY
Povinnost účastníka soudního řízení uvedená v § 42 odst. 3 občanského soudního řádu, tedy písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 169/06, ze dne 14.08.2008
16.04.2008 00:02
K presumpci obsahu zásilky zaslané účastníkem soudu
Jestliže u zásilky zaslané soudu účastníkem, u níž bylo zjištěno, že soudu došla, nebyl soudem osvědčen opak, tj. že podání tvrzené účastníkem neobsahovala (tj. že obsahovala jiné podání), je nepřípustné, aby soud požadoval po účastníku, aby doložil, co konkrétně v předmětné zásilce odeslal.
Nedostatky v organizaci a činnosti soudní moci nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých základních práv a svobod. Jestliže soud nenašel doporučenou zásilku (například odpor proti platebnímu rozkazu), která byla soudu doručena, nebylo by spravedlivé, aby tento nedostatek v činnosti soudu šel k tíži účastníka. Je proto nutné, jsou-li pro to dostatečné důvody, vycházet z presumpce, že obsahem předmětné zásilky je účastníkem tvrzené a předložené podání (srov. judikaturu Ústavního soudu).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3999/2007, ze dne 11. 3. 2008
03.04.2008 00:01
K označení účastníka řízení, ke způsobilosti ÚDDZ být účastníkem řízení
I. Ode dne 1. 1. 2001 nebylo možné považovat Úřad pro dohled nad družstevními záložnami za právnickou osobu, nýbrž za organizační složku státu. Postavení právnické osoby a tedy i způsobilost být účastníkem řízení přiznal Úřadu zákon č. 280/2004 Sb. až s účinností od 1. 5. 2004.
II. Označí-li žalobce v žalobě účastníky řízení úplně (přesně), určitě a srozumitelně, není vadou podání skutečnost, že nemají (všichni nebo někteří z nich) způsobilost být účastníkem řízení. Byl-li v žalobě označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit.
Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že účastník řízení, který v době zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení neměl, po zahájení řízení tuto způsobilost získá například tím, že mu ji - jako tomu bylo v posuzované věci - přizná zákon (zákon č. 280/2004 Sb.).
III. Postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. může soud vyzvat žalobce k odstranění vady v označení žalovaného, jen jestliže žalovaný byl v žalobě označen způsobem, který neumožňoval jeho přesnou identifikaci, nebo je-li zjevný logický rozpor mezi označením žalovaného a jinými údaji o tomto účastníku obsaženými v žalobě; jeho prostřednictvím nesmí být měněn obsah jinak přesných, určitých a srozumitelných procesních úkonů a nepřichází v úvahu v případě, kdyby žalobce musel být (současně) poučen podle hmotného práva (v projednávané věci o tom, kdo je jeho zaměstnavatelem).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 414/2007, ze dne 13. 12. 2007
28.03.2008 00:02
ÚS: Rozpornost údajů na obálce a podacím lístku
Analytická právní věta
Pokud je podání k soudu učiněno prostřednictvím pošty a na obálce (podacím lístku) jsou uvedeny rozporné údaje (data) důležité pro posouzení zachování lhůty, soudy se nemohou formalisticky spokojit pouze s jedním z rozporných údajů, aniž by je dále ověřovaly. Pokud by odmítly za takové situace projednat podání s poukazem na jeho opožděnost, porušily by ústavně zaručené právo na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
PRÁVNÍ VĚTY
Účelem právní úpravy doručování není kladení překážek osobám uplatňujícím právo, nýbrž stanovení formálního postupu pro jejich uplatňování. Rozhodujícím dokladem pro posouzení zachování lhůty k podání opravného prostředku je podací lístek, jímž pošta potvrzuje příjem zapsané zásilky.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4/06, ze dne 20.02.2008
12.03.2008 00:01
K žalobnímu vymezení předmětu řízení po skutkové stránce
Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (§ 43 odst. 2 o. s. ř.), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srov. 21 Cdo 370/2002).
Z předmětné žaloby je jasné, že žalobce se v rozsahu částky 158 697,10 Kč domáhá zaplacení ceny zboží, které od něho dne 6. srpna 1997 žalovaná převzala a na které žalobce vystavil (k žalobě přiloženou) fakturu. Žalobce rovněž tvrdil splatnost této ceny podle údaje ve faktuře. Z tvrzení v žalobě o uzavření smlouvy o sdružení a údajů v přiložené faktuře vyplývá, že žalobce svůj nárok uplatňuje jako podnikatel při své podnikatelské činnosti.
Soudem postrádaná žalobní tvrzení (zejména, zda bylo plněno na základě smlouvy, či bezesmluvně) nebrání v projednání žaloby, ale mohou být právně významná až při rozhodování o věci samé. Žalobu proto nešlo odmítnout podle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2382/2007, ze dne 31. 10. 2007
04.03.2008 00:00
K nařízení jednání při odmítnutí návrhu na zahájení řízení dle § 43/2 OSŘ
I. Je-li důvod odmítnout návrh na zahájení řízení podle § 43 odst. 2 o. s. ř., soud jednání nařizovat nemá a z hlediska hospodárnosti řízení ani nesmí; o rozpor s článkem 38 odst. 2 Listiny přitom nejde.
II. Podle ustálené soudní praxe (a v souladu se zásadou hospodárnosti řízení) se návrh na zahájení řízení, který postrádá předepsané náležitosti a je proto věcně neprojednatelný, tomu, vůči němuž směřuje, nedoručuje (nemá doručovat), dokud nejsou odstraněny nedostatky bránící jeho projednání.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1511/2005, ze dne 29. 11. 2007