// Profipravo.cz / Obecná ustanovení
Obecná ustanovení
18.10.2011 00:00
Ke zrušení rozhodnutí o zrušení zápisu výmazu společnosti (§ 75b obch. zák.)
Nelze zrušit rozhodnutí o zrušení zápisu výmazu společnosti do obchodního rejstříku podle § 75b obch. zák. (tj. rozhodnutí, v jehož důsledku byla společnost opětovně zapsána do obchodního rejstříku), vznikly-li po tomto zápisu pohledávky za společností.
Uvedený závěr se uplatní i za situace, kdy pohledávky, ze kterých nabyly práva třetí osoby, zanikly. Vznikly-li tak poté, co byla společnost opětovně zapsána do obchodního rejstříku v dobré víře pohledávky třetích osob za společností, bez ohledu na to, zda již došlo k jejich zániku, nelze zrušit rozhodnutí o zrušení zápisu jejího výmazu do obchodního rejstříku a soud musí znovu jmenovat likvidátora společnosti.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1919/2010, ze dne 13. 9. 2011
22.08.2011 00:01
Ke stanovení výše vypořádacího podílu po novele č. 370/2001 Sb.
Jelikož i po novele provedené zákonem č. 370/2001 Sb. je právní úprava obchodních společností ovládána (mimo jiné) zásadou poctivého obchodního styku i zásadou proporcionality, je nutno i po této novele vykládat ustanovení § 61 odst. 2 obch. zák. ve světle těchto zásad. Proto i nadále platí, že vypořádání mezi společníky musí být poctivé v tom smyslu, aby hodnota vypořádacího podílu společníka, jehož účast ve společnosti skončila, odpovídala hodnotě majetku, připadajícího na jeho obchodní podíl (srov. NS ČR sp. zn. 29 Odo 513/2005).
Účelem ustanovení § 61 odst. 2 věty druhé obch. zák. je, mimo jiné, umožnit společníkům volbu, zda v případě ukončení účasti některého z nich má být pro účely určení výše vypořádacího podílu zpracována účetní závěrka (podle okolností mezitímní, mimořádná či řádná), či zda bude pro tyto účely vypracován znalecký posudek. Ačkoliv nelze pojmy čistý obchodní majetek a vlastní kapitál směšovat a ačkoliv jejich výše nebude obvykle zcela shodná, nelze – s ohledem na shora zmíněné zásady – připustit, aby volbou jednoho ze způsobů stanovení výše vypořádacího podílu bylo dosaženo diametrálně odlišného výsledku než v případě způsobu druhého.
I nadále proto platí, že plyne-li z účetní závěrky (anebo by z ní mělo při řádném zpracování plynout), že výše vlastního kapitálu podle účetní závěrky je (např. v důsledku způsobu ocenění majetku) v hrubém nepoměru ke skutečné (tržní) hodnotě čistého obchodního majetku, je k tomu třeba při stanovení vypořádacího podílu přihlédnout.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 752/2011, ze dne 27. 7. 2011
29.06.2011 00:01
K odvolání likvidátora pro porušování povinností závažným způsobem
I. Účelem ustanovení § 71 odst. 4 obch. zák. je umožnit odvolání likvidátora, který porušuje své povinnosti natolik závažným způsobem, že brání řádnému průběhu likvidace a jejímu řádnému ukončení. Odvolání likvidátora je namístě jen tehdy, porušuje-li likvidátor své povinnosti závažným způsobem, či porušuje-li je opakovaně. Pouze drobná či nevýznamná porušení povinností likvidátora, která řádný a rychlý průběh likvidace neohrožují, důvodem pro odvolání likvidátora nejsou.
II. Rozhodl-li k tomu příslušný soud na základě návrhu likvidátora a jím předložených dokladů o prohlášení konkursu a o zamítnutí návrhu na jeho zrušení, nemůže být správnost těchto rozhodnutí, stejně jako správnost postupu likvidátora při podání návrhu na prohlášení konkursu, podrobeno přezkumu v řízení o odvolání likvidátora.
III. Skutečnost, že likvidátor nesestavil soupis jmění, popřípadě zahajovací účetní rozvahu při vstupu družstva do likvidace (§ 74 odst. 1 obch. zák.), je pro posouzení toho, zda porušil podstatným způsobem zákonem stanovené povinnosti, velmi významná. Nebránily-li likvidátorovi v sestavení tohoto soupisu objektivní okolnosti, jde nepochybně o velmi závažné porušení jeho povinností; to se týká i situace, kdy sice likvidátor soupis jmění sestavil, ale nesplnil povinnost zaslat jej společníku, který o něj požádal (§ 74 odst. 2 obch. zák.).
IV. Zakáže-li soud nařízeným předběžným opatřením nakládat s majetkem družstva, je zásadně povinností osob, které jsou jinak oprávněny majetkem družstva disponovat (zde likvidátora), nařízené předběžné opatření respektovat. Neučiní-li tak, porušují závažným způsobem své povinnosti.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1081/2011, ze dne 31. 5. 2011
21.03.2011 00:01
K aplikaci ustanovení § 196a ObchZ v průběhu likvidace společnosti
Na nutnosti splnění podmínek § 196a obch. zák. není způsobilá ničeho změnit ani skutečnost, že obchodní společnost byla v likvidaci. Omezení působnosti § 196a obch. zák. tak, že by jej nebylo nutné aplikovat v době likvidace obchodní společnosti prováděné likvidátorem jmenovaným soudem, není možné dovodit ani teleologickým výkladem.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4193/2009, ze dne 22. 2. 2011
(posuzováno podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném k 8.1.2007)
21.03.2011 00:00
K výplatě zálohy na odměnu likvidátora bez rozhodnutí soudu nebo orgánu společnosti
Rozhodnutí o přiznání odměny likvidátora či zálohy na ni je vyloučeno z působnosti likvidátora, přičemž ustanovení § 71 odst. 6 obch. zák. zakládá právo (nikoliv povinnost) orgánu, který likvidátora jmenoval (soudu nebo orgánu společnosti), přiznat mu právo na vyplácení zálohy na odměnu. Bez příslušného rozhodnutí soudu či orgánu, který likvidátora jmenoval, likvidátorovi právo na poskytnutí zálohy nevzniká. Přitom není zásadně porušením povinností likvidátora, jestliže část aktiv (peněžních prostředků) společnosti předběžně vyčlení k jejich následnému vyplacení jako zálohy na odměnu likvidátora. Dokud mu však právo na vyplacení zálohy na základě rozhodnutí příslušného orgánu nevznikne, není oprávněn si ji vyplatit.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4193/2009, ze dne 22. 2. 2011
07.03.2011 00:02
K založení závazkového vztahu mezi osobou ovládající a osobou ovládanou
Rozhodování podnikatele je proces vytváření jeho vůle v určité otázce, jež se odehrává uvnitř podnikatelského subjektu. Oproti tomu jednáním podnikatele ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 obch. zák. se má na mysli projevení vytvořené vůle (přijatého rozhodnutí) navenek, s cílem přivodit vznik, změnu nebo zánik těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují, jde tedy o provádění právních úkonů ve smyslu ustanovení § 34 obč. zák.
Ovládající osoba může, na základě vlastního rozhodnutí (rozhodnutí jejího příslušného orgánu, jde-li o právnickou osobu), využít svého vlivu na ovládanou osobu při utváření její vůle (tedy působením „zevnitř“), jejímž projevem pak dojde k uskutečnění právního úkonu v intencích záměru ovládající osoby. Bez toho, že by ovládaná osoba takový právní úkon učinila, však účinky v právních vztazích nenastanou. Též k založení jakéhokoliv závazkového vztahu mezi osobou ovládající a osobou ovládanou je proto třeba právního úkonu, popřípadě jiné právní skutečnosti uvedené v ustanovení § 489 obč. zák.; samotné rozhodnutí ovládající osoby takovou skutečností není.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3552/2009, ze dne 23. 2. 2011
21.02.2011 00:00
K soudnímu přezkumu právního úkonu, jímž se splácí nepeněžitý vklad
Soud je ve sporném řízení oprávněn přezkoumat platnost právního úkonu, jehož prostřednictvím se splácí nepeněžitý vklad do společnosti v průběhu jejího založení (viz NS ČR sp. zn. 29 Cdo 5485/2007). Uvedený závěr se plně prosadí i pro posouzení, zda tento právní úkon byl učiněn jménem (za) vkladatele k tomu oprávněnými osobami a zda vkladatele zavazuje.
Dovolání zde tudíž nečiní přípustným námitky, podle kterých mohl soud „platnost vkladu“ sporných nemovitostí do žalované společnosti posoudit pouze v řízení vedeném podle ustanovení § 131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku či § 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4984/2009, ze dne 21. 12. 2010
21.02.2011 00:00
K nesprávnosti znaleckého posudku při ocenění hodnoty nepeněžitého vkladu
I. Určuje-li ustanovení § 59 odst. 3 obch. zák., že posudek znalce musí obsahovat alespoň popis nepeněžitého vkladu (písmeno a/), pak tím rozhodně nemá na mysli výslovné označení předmětu vkladu (nemovitostí) coby vkladu nepeněžitého, nýbrž řádnou identifikaci takového vkladu (v posuzované věci konkrétní označení vkládaných nemovitostí).
Ustanovení § 59 odst. 3 obch. zák. neklade také požadavek, aby uvedení použitého způsobu ocenění vkládaných nemovitostí (písmeno b/) doprovázela informace, že nemovitosti jsou nepeněžitým vkladem a nepředepisuje ani znalci výslovné uvedení účelu ocenění.
II. Věcná nesprávnost znaleckého posudku při ohodnocení nepeněžitého vkladu do akciové společnosti (chybně určená hodnota nepeněžitého vkladu) zakládá povinnost vkladatele postupovat podle § 59 odst. 6 obch. zák. (doplatit v penězích rozdíl jsoucí v neprospěch společnosti, do které byl nepeněžitý vklad vložen).
Jinak řečeno, ani věcná nesprávnost znaleckého posudku spočívající v chybném určení hodnoty nepeněžitého vkladu tvořeného nemovitostmi nezpůsobuje neplatnost písemného prohlášení vkladatele coby právního úkonu, na jehož základě dochází (spolu s předáním nemovitostí správci vkladu) ke splacení nepeněžitého vkladu a který je podkladem pro vklad vlastnického práva společnosti k předmětu vkladu (nemovitostem) do katastru nemovitostí.
Nezpůsobuje-li neplatnost písemného prohlášení vkladatele ani věcná nesprávnost znaleckého posudku při ocenění hodnoty nepeněžitého vkladu, pak (za použití argumentu a maiori ad minus) se následek v podobě neplatnosti tohoto prohlášení nemůže projevit ani tehdy, vykazuje-li znalecký posudek (zde oba posudky) vadu spočívající v nedostatku (absenci) údaje o tom, zda hodnota vkladu odpovídá emisnímu kursu upsaných akcií splácených tímto vkladem, při řádném chodu věcí odvoditelného z dalších listin, jež jsou podkladem pro zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku.
Vyjde-li v takovém případě posléze najevo, že hodnota nepeněžitého vkladu ke dni vzniku akciové společnosti nedosáhla částky odpovídající emisnímu kursu upsaných akcií splácených tímto vkladem, je namístě postup podle § 59 odst. 6 obch. zák. Zjistí-li se v takovém případě posléze, že hodnota nepeněžitého vkladu je vyšší, nastupuje úprava obsažená v § 163a odst. 3 obch. zák.
III. Zákonem předepsanou náležitostí písemného prohlášení vkladatele ve smyslu § 60 odst. 1 obch. zák. není ocenění nepeněžitého vkladu tvořeného nemovitostmi a absence tohoto údaje v prohlášení nezpůsobuje neplatnost takového úkonu.
(posuzováno podle obchodního zákoníku ve znění účinném do 30. června 1997)
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5485/2007, ze dne 14. 4. 2010
06.01.2011 00:02
K odpovědnosti převodce ze smlouvy o převodu obchodního podílu
Smlouva o úplatném převodu obchodního podílu není kupní smlouvou podle ustanovení § 409 a násl obch. zák., proto na takový převod nelze – přímo – vztáhnout právní úpravu odpovědnosti za vady zboží.
Při úplatném převodu obchodního podílu je však možná analogická aplikace ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., je tedy možné na takový převod aplikovat – v rozsahu vyplývajícím ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb. – právní úpravu odpovědnosti za vady z kupní smlouvy podle obchodního zákoníku per analogiam.
Vzhledem k uvedenému závěru se dovolací soud zabýval i tím, v jakém rozsahu lze při analogické aplikaci právní úpravy § 13 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb. právní úpravu odpovědnosti za vady zboží při úplatném převodu obchodního podílu použít.
K tomu Nejvyšší soud uzavřel, že není pochyb o tom, že obchodní podíl jako předmět převodu rozhodně nelze ztotožňovat se zbožím. Tento závěr lze učinit především z toho, že zatímco u zboží lze, jak vyplývá z ustanovení § 420 odst. 2 obch. zák., vycházet při posuzování případných vad z toho, že zboží musí mít jakost a provedení jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě, nebo není-li tento účel ve smlouvě stanoven, pro účel, k němuž se takové zboží zpravidla užívá, u obchodního podílu z účelu užití vzhledem k jeho individuální povaze zásadně vycházet nelze. Nepochybně však je možné, aby si strany smlouvy o převodu obchodního podílu dohodly, jaké „vlastnosti“ musí obchodní podíl, resp. – zprostředkovaně – podnik společnosti, o jejíž obchodní podíl jde, mít. Pokud jde o takové dohodnuté (vymíněné) vlastnosti obchodního podílu (k němu příslušejícího podniku), lze podle přesvědčení Nejvyššího soudu, právní úpravu odpovědnosti za vady zboží použít.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5452/2008, ze dne 26. 10. 2010
23.11.2010 00:01
K jednání zakladatele za společnost ve smyslu ust. § 64 ObchZ
O jednání zakladatele za společnost ve smyslu ustanovení § 64 obch. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2000, jde jen tehdy, je-li z jednání zakladatele patrno, že nejedná svým jménem, nýbrž za založenou a dosud nevzniklou společnost (jejím jménem - srov. § 64 odst. 1 obch. zák., ve znění po novele provedené zákonem č. 370/2000 Sb.). Jednáním ve smyslu tohoto ustanovení, jež má vést ke vzniku závazku, lze rozumět jen jednání právní, tj. činění právních úkonů.
Skutečnost, že zakladatel věc kupoval se záměrem převést ji na založenou společnost a že osoby jednající za prodávajícího byly s tímto záměrem seznámeny, právně významná není; takové jednání není jednáním zakladatele za společnost ve smyslu ustanovení § 64 odst. 1 obch. zák.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2056/2010, ze dne 25. 8. 2010
31.08.2010 00:02
K souhlasu valné hromady s plněním poskytovaným členu orgánu společnosti
Souhlasu valné hromady společnosti podle ustanovení § 66 odst. 3 věty první obch. zák. podléhá pouze plnění poskytované členu orgánu společnosti v souvislosti s výkonem jeho funkce.
Oprávnění společnosti odepřít statutárnímu orgánu plnění podle ustanovení § 66 odst. 3 věty druhé obch. zák. se zjevně vztahuje - jak plyne z formulace „společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce …“- pouze na plnění, která jsou mu poskytována v souvislosti s výkonem jeho funkce. Nelze proto členu orgánu upírat plnění, na které mu vznikl nárok za činnosti prováděné pro společnost (např. podle platně uzavřené pracovní smlouvy), jež s výkonem funkce nesouvisí.
Pro činnosti nesouvisející s výkonem funkce, při nichž by mohlo docházet ke střetu zájmů mezi společností a členem jejího orgánu, upravuje zákon jiné prostředky ochrany společnosti, např. zákaz konkurence (§ 65 a § 196 obch. zák.).
Jelikož v posuzované věci poskytování právních služeb při vymáhání pohledávky za úpadkyní a zastupování společnosti ve věřitelském výboru nespadá do působnosti člena dozorčí rady společnosti, je závěr odvolacího soudu, podle něhož poskytnutí odměny podle „smlouvy o provizi“ nepodléhalo souhlasu valné hromady podle ustanovení § 66 odst. 3 věty první obch. zák., správný.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2126/2009, ze dne 16. 6. 2010
18.08.2010 00:01
K zálohám na následné zvýšení základního jmění společnosti
I. Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník otázku záloh neupravuje, použije se i v obchodních vztazích ustanovení § 498 obč. zák.
II. Při rozhodování o tom, zda lze konkrétní plnění poskytnuté společníkem společnosti považovat za zálohu na vklad do základního jmění, je třeba brát v úvahu i to, zda společník při poskytnutí takového plnění nejednal s jiným úmyslem (s úmyslem plnit jiný závazek).
V projednávané věci vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že valná hromada společnosti rozhodla v roce 1997 o zvýšení základního jmění, toto rozhodnutí však bylo prohlášeno za neplatné a valná hromada proto rozhodla o zvýšení základního jmění znovu dne 21. června 1999. Společníci přitom splatili vklady na zvýšení základního jmění, o kterém bylo rozhodnuto následně zrušeným usnesením valné hromady, a poté, s úmyslem rozhodnout o zvýšení základního jmění znovu řádně, ponechali splacené vklady ve společnosti s úmyslem použít je následně jako zálohy na budoucí – řádné – zvýšení základního jmění. Závěr odvolacího soudu, že uvedené plnění lze považovat za zálohu na vklad do základního kapitálu je – za popsané situace – správný.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5348/2008, ze dne 16. 6. 2010
29.07.2010 00:01
K plnění povinností likvidátora společnosti po zániku jeho funkce
Likvidátor je orgánem společnosti a vztahuje se na něj ustanovení § 66 odst. 2 obch. zák. Neplyne-li z uzavřené smlouvy o výkonu funkce či jiných zákonných ustanovení něco jiného, je osoba vykonávající funkci likvidátora společnosti po zániku funkce povinna plnit povinnosti likvidátora zásadně pouze tehdy, odstoupí-li ze své funkce podle ustanovení § 66 odst. 1 obch. zák., jde-li o opatření, bez jejichž přijetí by společnosti hrozila škoda, nemůže-li tato opatření společnost učinit pomocí jiných osob a požádá-li společnost likvidátora o to, aby potřebná opatření učinil.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1689/2009, ze dne 18. 5. 2010
23.07.2010 00:02
Ke střetu zájmů při jednání statutárního orgánu obchodní společnosti
Situace, kdy při jednání statutárního orgánu obchodní společnosti jde o střet zájmů, řeší především sám obchodní zákoník, a to zejména v ustanoveních § 194 odst. 5 a § 196a obch. zák. V případech, na které úprava obchodního zákoníku nedopadá, je třeba vyjít ze závěrů učiněných v rozsudku uveřejněném pod číslem 63/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle kterého statutární orgán nemůže jménem společnosti jednat, jsou-li jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti.
Konečný úsudek o významu uznání závazku pro účely posouzení pravosti sporné pohledávky je v posuzované věci tedy možné učinit až na základě jeho poměření ustanoveními obchodního zákoníku postihujícími kolizi zájmů obchodní společnosti a jejího statutárního orgánu. Bude-li výsledkem tohoto zkoumání závěr, že úprava střetu zájmů obchodní společnosti a jejího statutárního orgánu na uznání závazku nedopadá, bude namístě zabývat se dále i tím, zda uznání závazku obstojí (s přihlédnutím k závěrům obsaženým v R 63/1999) i z pohledu práva občanského (§ 1 odst. 2 obch. zák.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 910/2009, ze dne 20. 5. 2010
15.07.2010 00:02
K souhlasu společníků nebo valné hromady s prodejem podniku
Požadavek písemného souhlasu společníků nebo valné hromady společnosti předepsaný ustanovením § 67a obch. zák., v rozhodném znění účinném do 31. prosince 2001, postihuje obě smluvní strany smlouvy o prodeji podniku (prodávajícího i kupujícího).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3023/2007, ze dne 31. 3. 2010
13.07.2010 00:01
Ke škodě způsobené porušením povinností likvidátora obch. společnosti
V projednávané věci se dovolatelka domáhá náhrady škody, jež jí měla být žalovaným jakožto likvidátorem společnosti s ručením omezeným způsobena tím, že v rozporu s povinnostmi likvidátora neuspokojil v průběhu likvidace ani částečně její pohledávku za společností, likvidaci ukončil a společnost byla vymazána z obchodního rejstříku.
Rozhodným okamžikem pro vznik škody způsobené porušením povinností žalovaného jakožto likvidátora a spočívající v neuhrazení pohledávky dovolatelky za společností v průběhu likvidace je tudíž skončení likvidace společnosti.
Následné zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku, obnovení likvidace společnosti a prohlášení konkursu na její majetek nemůže způsobit zánik (již vzniklého) práva na náhradu škody; žádný právní předpis s těmito skutečnostmi totiž takový důsledek nepojí. Závěr odvolacího soudu, podle něhož v důsledku probíhajícího konkursu na majetek společnosti dosud nevznikla dovolatelce škoda, tudíž není - s ohledem na okolnosti projednávané věci – správný.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1303/2009, ze dne 16. 3. 2010
30.05.2010 18:57
Rc 97/2009
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, jehož účastníkem na straně povinné byla obchodní společnost jednající soudem jmenovaným likvidátorem a který byl sepsán po právní moci rozhodnutí, jímž soud zrušil zápis o výmazu povinné a rozhodl o obnovení její likvidace, je účinný ode dne, kdy rejstříkový soud zapsal do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení povinné; tím se stává exekučním titulem (§ 40 odst. 1 písm. d/ zákona č. 120/2001 Sb.).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2008, sp. zn. 20 Cdo 1061/2008)
03.05.2010 00:02
K právu akcionáře na přezkoumání činnosti likvidátora
I. Z ustanovení § 181 odst. 1 obch. zák. nelze dovozovat, že se akcionář může domáhat svolání valné hromady k projednání jakýchkoli záležitostí. Logickým a systematickým výkladem, zejména ve vazbě na ustanovení § 187 obch. zák., je naopak třeba dovodit, že svolání mimořádné valné hromady lze požadovat pouze k projednání záležitostí, které patří do působnosti valné hromady.
II. Jelikož zákon ukládá likvidátorovi předložení zprávy o průběhu likvidace až po provedení všech úkonů nezbytných k jejímu provedení, nemůže si akcionář zásadně vynucovat předkládání této zprávy před splněním zákonem stanovených podmínek. To však neznamená, že by neměl žádnou možnost vynutit si kontrolu postupu likvidátora při provádění likvidace.
Právo na přezkoumání činnosti likvidátora a postup, kterým jej lze dosáhnout, vyplývá z ustanovení § 182 odst. 1 písm. b) a odst. 2 obch. zák., umožňujících akcionáři domáhat se, aby dozorčí rada přezkoumala výkon působnosti představenstva společnosti. Systematickým, teleologickým a logickým výkladem uvedeného ustanovení lze totiž dovodit, že poté, co na likvidátora přejde působnost představenstva v rozsahu potřebném pro provádění likvidace, je v tomto rozsahu podroben i stejné kontrole, jako představenstvo společnosti. Tento závěr lze dovodit především z ustanovení § 71 odst. 5 obch. zák., podle kterého je likvidátor orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem, jako členové statutárních orgánů.
Postup upravený v ustanovení § 182 odst. 1 písm. b) a odst. 2 obch. zák. nelze nahrazovat postupem určeným pro uplatnění práva akcionáře na svolání valné hromady.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2533/2008, ze dne 10. 3. 2010
11.04.2010 11:47
Rc 34/2009
Úkolem znalce, který byl pověřen přezkoumáním zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, je ověřit, zda zpráva je správná, pravdivá a úplná, a splňuje tedy podmínky ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák. Při podání znaleckého posudku musí mít znalec k dispozici stejné podklady, jaké mělo k dispozici představenstvo při zpracování zprávy; tyto podklady je představenstvo povinno znalci na jeho žádost poskytnout, i když šlo o předmět obchodního tajemství. Znalec, který se při zpracování znaleckého posudku seznámil s obchodním tajemstvím, je povinen je zachovat.
V usnesení, kterým ustanovil znalce za účelem přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, soud vždy uloží společnosti povinnost poskytnout znalci veškerou potřebnou součinnost. Nesplní-li společnost tuto povinnost, může se osoba, která se domohla jmenování znalce, domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí podle § 351 o. s. ř. Kdyby znalec požadoval podklady nebo jinou součinnost, které nejsou pro přezkoumání zprávy potřebné, může se společnost jejich poskytnutí bránit při výkonu rozhodnutí námitkou, že taková povinnost jí nebyla uložena.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5.4.2006, sp. zn. 29 Odo 371/2005)
11.02.2010 00:00
K překročení rozsahu jednatelského oprávnění likvidátora
Podle ustanovení § 72 odst. 1 obch. zák. činí likvidátor jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti.
Mezi povinnosti likvidátora nepochybně patří i to, aby majetek, který je předmětem likvidace, chránil před zničením ztrátou či poškozením. Právní úkon, kterým poskytne jinak nevyužitelné prostory bezplatně k užívání osobě, jejíž přítomnost může přispět k bezpečnosti objektu, který náleží do likvidovaného majetku, proto není právním úkonem, kterým by likvidátor překračovat rozsah svého jednatelského oprávnění, když jde o úkon přispívající k ochraně tohoto majetku.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5130/2007, ze dne 16. 12. 2009