// Profipravo.cz / Smlouva zprostředkovatelská, příkazní a o obstarání věci

Smlouva zprostředkovatelská, příkazní a o obstarání věci

02.10.2009 00:00

K inominátní smlouvě o vytváření příležitostí uzavírat smlouvy

Obecně se uplatňující princip privátní autonomie v občanskoprávních vztazích, zvláště princip smluvní autonomie, znamená, že je ponecháno zásadně na uvážení a rozhodnutí samotných subjektů, zda vůbec a s kým smlouvu uzavřou, jaký bude její obsah, jaká bude její forma a též jaký typ smlouvy pro konkrétní případ občanskoprávního styku zvolí.

U nepojmenovaných smluv určují obsah smlouvy sami její účastníci, kteří si upraví vzájemná práva a povinnosti, jež tvoří obsah smlouvy, která je právním důvodem jejich vzniku. Teprve není-li v určité otázce účastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah vzniklý z nepojmenované smlouvy analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem nejbližší. Vztah mezi účastníky nepojmenované smlouvy se tedy řídí především tím, co bylo ve smlouvě ujednáno.

Jestliže odvolací soud svůj závěr, že účastníci uzavřeli neplatnou nepojmenovanou smlouvu, dovodil na základě úvahy, že ujednání o provizi odporuje § 774 obč. zák., podle kterého výsledek zprostředkovatelské činnosti má být dosažen přičiněním zprostředkovatele, a v případě soustavné činnosti pro zájemce by obsahově šlo o smlouvu o obchodním zastoupení, nevzal v úvahu princip privátní autonomie vůle stran v občanskoprávní oblasti a nesprávně uzavřel, že nepojmenovaná smlouva svým účelem odporuje zákonu.

Je pravda, že pokud by obsahem smlouvy byl závazek zprostředkovatele k soustavnému zprostředkování uzavření smlouvy, nemohlo by již jít o zprostředkovatelskou smlouvu podle § 774 obč. zák. Není však vyloučeno, aby se smluvní strany dohodly na soustavné činnosti zprostředkovatele pro zájemce spočívající ve vytváření příležitosti pro zájemce uzavírat smlouvy se třetími osobami o prodeji svých výrobků; na takovou smlouvu je třeba pohlížet jako na nepojmenovanou smlouvu podle § 51 obč. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1977/2007, ze dne 9. 9. 2009

02.10.2009 00:00

Ke vzniku nároku zprostředkovatele na odměnu

I. Obecně platí, že právo na odměnu (provizi) přísluší zprostředkovateli, jestliže zájemce uzavře se třetí osobou zprostředkovávanou smlouvu a jestliže tato smlouva byla uzavřena přičiněním zprostředkovatele, tj. v příčinné souvislosti s jeho činností, k níž se ve vztahu k zájemci zavázal (§ 774 obč. zák.). Není vyloučeno, aby si smluvní strany sjednaly co do vzniku nároku na odměnu režim odchylný, např. že povinnost zájemce poskytnout odměnu vznikne již zajištěním reálné a možné příležitosti k uzavření zprostředkovávané smlouvy (obstaráním příležitosti) bez ohledu na výsledek.

II. Každá ze stran může vypovědět zprostředkovatelskou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou v obecné výpovědní lhůtě stanovené pro tyto případy ustanovením § 582 odst. 1 obč. zák., není-li výpovědní lhůta dohodnuta jinak.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 696/2008, ze dne 16. 9. 2009

17.09.2008 00:00

Ke zprostředkování obstarání zájezdu (ObčZ do 1.10.2000)

Na základě smlouvy o obstarání zájezdu uzavřené podle § 733 obč. zák. se obstaratel zájezdu (cestovní kancelář) zavazuje poskytnout objednateli za úplatu plnění, jímž je zájezd kombinující zpravidla přepravu objednatele do určitého místa s jeho ubytováním, případně s poskytnutím dalších služeb. Zákon přitom nevylučuje, aby obstaratel využil služeb třetí osoby k zajištění celého zájezdu (např. jiné cestovní kanceláře) či některých složek zájezdu (např. jiného dopravce či ubytovatele); objednatel i tehdy zůstává v právním vztahu pouze s obstaratelem.

Od toho je třeba odlišit případy, kdy obstaratel zájezdu využije třetí osobu k tomu, aby jako prodejce jeho jménem a na jeho účet zprostředkovala uzavření smlouvy o obstarání zájezdu s objednatelem. V takovém případě nevzniká objednateli závazkový vztah ze smlouvy o obstarání věci se subjektem označeným ve smlouvě jako prodejce zájezdu, který se nezavazuje k plnění podle smlouvy, nýbrž přímo s obstaratelem zájezdu - s cestovní kanceláří, která zájezd organizuje (zavazuje se obstarat služby ubytovací, dopravní a jiné) a nabízí jej k prodeji prostřednictvím prodejce, a to za předpokladu, že tak stanoví všeobecné podmínky pro konání zájezdu, jež jsou součástí smlouvy o obstarání zájezdu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 436/2006, ze dne 27. 5. 2008

(posuzováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 1. 10. 2000)

12.09.2008 00:00

K tarifní hodnotě při zastupování v řízení o určení práva

K otázce „ocenitelnosti“ předmětu poskytnuté právní služby se Nejvyšší soud vyjádřil již ve svém rozsudku ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 33 Odo 238/2001. Dovodil, že zásadním pro stanovení výše odměny za právní službu, kterou advokát pro svého klienta podle smlouvy poskytl, je určení tarifní hodnoty v návaznosti na posouzení, zda se služba týkala práva ocenitelného, či práva, jehož hodnotu nelze vyjádřit v penězích. Zastupoval-li advokát klienta v řízení o určení, zda tu je právní vztah nebo právo, považuje se za tarifní hodnotu částka 10.000,- Kč (§ 9 odst. 3 advokátního tarifu) pouze tehdy, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné; jinak je namístě aplikovat § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Jinými slovy řečeno ve věcech vyjmenovaných v § 9 odst. 3 písm. a/ a b/ advokátního tarifu lze tarifní hodnotu stanovit postupem podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a určujícím pro stanovení výše odměny za právní službu je posouzení „ocenitelnosti“ věci nebo plnění, resp. předmětu právního úkonu. Tento závěr se uplatní i v posuzovaném případě, kdy žalobkyně žalované zastupovala v řízení o určení, že jsou vlastníky nemovitostí, jejichž cena byla zjištěna znaleckým posudkem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 670/2006, ze dne 26. 6. 2008

05.05.2008 00:02

K ujednání o propadnutí rezervačního poplatku

Ujednání v posuzované dohodě „o složení zálohy na rezervační poplatek na (budoucí) převod členských práv a povinností spojených s nájmem družstevního bytu“, že „v případě, že ze strany nabyvatele nedojde k realizaci převodu členských práv a povinností, bude celá výše zálohy na rezervační poplatek započtena ve prospěch zajišťovatele jako náhrada škody a úhrada ušlého zisku (podle § 442 obč. zák.)“, je ujednáním o smluvní pokutě (splňuje všechny zákonem vyžadované podstatné náležitosti podle § 544 obč. zák.).

Není totiž rozhodující, zda smluvní strany ve svém ujednání použily termín „smluvní pokuta“, rozhodující je jeho obsah. Posuzované ujednání je typickým příkladem majetkové sankce pro případ nesplnění určité povinnosti, určitého závazku. Majetkovou sankci, která plní funkci paušalizované náhrady škody, v daném případě představuje propadnutí složeného „rezervačního poplatku“ ve prospěch zajišťovatele při nesplnění povinnosti (budoucího) nabyvatele ve stanovené lhůtě „realizovat převod členských práv a povinností“, tedy uzavřít s třetí osobou smlouvu o postoupení jejích členských práv a povinností v bytovém družstvu.

Dovolací soud přitom shodně se soudem odvolacím dospěl k závěru, že žalobkyni zde povinnost uzavřít smlouvu o převodu členských práv a povinností nevznikla (a nemohla ji logicky vzato tudíž ani porušit), a to již proto, že v dohodě, kterou účastnice uzavřely, není formulován závazek žalobkyně takovou smlouvu uzavřít. Nevznikl-li platně závazek, jehož splnění má být smluvní pokutou zajištěno, je ujednání o smluvní pokutě neplatné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 744/2006, ze dne 28. 2. 2008

23.04.2008 00:02

K závazkům spotřebitele ve smlouvě o zprostředkování prodeje nemovitosti

I. Zájemce-spotřebitele není možno ve zprostředkovatelské smlouvě uzavřené se zprostředkovatelem-podnikatelem smluvně nutit (pod sankcí smluvní pokuty), aby s vyhledanou osobou uzavřel zprostředkovávanou smlouvu.

II. Jestliže zprostředkovatel v dané věci je podnikatelskou právnickou osobou zřízenou za účelem dosažení zisku, přičemž podle zprostředkovatelské smlouvy jeho nárok na odměnu (provizi) vznikne pouze tehdy, je-li uzavřena smlouva, jež je předmětem zprostředkování, mohl k zajištění splnění smluvní povinnosti zájemců nepřevést nemovitosti po dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy využít zákonný institut smluvní pokuty.

Takové ujednání neodporuje ustanovením § 544 a násl. obč. zák., která nevylučují uplatnění tohoto institutu i v případě zprostředkovatelských smluv a není ani v rozporu s ustanoveními o spotřebitelských smlouvách. Ujednání o smluvní pokutě nezakládá nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran k újmě zájemců. Nevýhodnost ujednání o odměně pro zprostředkovatele (vznik práva na její zaplacení až okamžikem uzavření zprostředkovávané smlouvy) je vyvažována právě povinností zájemců po dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy nepřevést bez dohody se zprostředkovatelem předmět smlouvy, k čemuž má sloužit smluvní pokuta, nutící zájemce ke splnění dohodnuté povinnosti. Závazek nepřevést nemovitosti po dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy je ostatně výrazem principu privátní autonomie v občanskoprávních vztazích (§ 2 odst. 3 obč. zák.), zvláště principu smluvní autonomie. Právní závěr odvolacího soudu o platnosti ujednání účastníků o smluvní pokutě pro případ porušení závazku k exkluzivitě respektuje znění § 544 obč. zák., § 39 obč. zák. a § 55 a § 56 obč. zák., a je tudíž správný.

III. Nesměl-li zájemce po dobu exkluzivity bez dohody se zprostředkovatelem nemovitosti zcizit, porušil takový závazek, pokud v předmětné době uzavřel s jinou než zprostředkovatelem zajištěnou osobou kupní smlouvu, jejímž předmětem byly shodné nemovitosti. Rozhodný je přitom okamžik uzavření závazné kupní smlouvy, nikoliv skutečnost, že ke vkladu a převodu vlastnického práva došlo až po ukončení platnosti zprostředkovatelské smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3053/2007, ze dne 28. 2. 2008

14.04.2008 00:00

K ratihabici nezmocněného jednání zprostředkovatele

Ve vztahu k třetím osobám je zprostředkovatel oprávněn za zájemce jednat nebo přijímat cokoliv, jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí (§ 777 věta druhá obč. zák.). Nedostatek písemné formy plné moci je i zde možno zhojit dodatečným schválením jednání zájemcem (tzv. ratihabicí).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 411/2007, ze dne 29. 1. 2008

13.03.2008 00:00

K charakteru závazkového vztahu při poskytování právních služeb

Obchodní charakter závazkového vztahu podle § 261 odst. 1 obch. zák. vyplývá z toho, že jde o vztah mezi podnikateli (obchodníky) při jejich podnikání, tj. závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

V dané věci jsou sice žalobce (advokát) i žalovaný sice podnikateli ve smyslu obchodního zákoníku (§ 2 odst. 2 obch. zák.), avšak právní služby žalobcem poskytnuté při vypořádání majetku občanského sdružení založeného § 829 občanského zákoníku (které bylo založeno za účelem společné podnikatelské činnosti více osob a jehož účastníkem byl i žalovaný) nemají přímý vztah k podnikání žalovaného v oblasti nákupu, prodeje a správy nemovitostí. Podmínka, že musí jít o vztahy týkající se podnikání, je přitom nutná, neboť i podnikatel si může opatřovat věci nebo služby pro jinou než podnikatelskou činnost, a pak nejde o vztah, který má obchodní charakter a není důvod, aby pro něj platila speciální úprava. Takový vztah se řídí v plném rozsahu úpravou občanského zákoníku. Správně proto odvolací soud podřadil smlouvu uzavřenou mezi účastníky režimu občanského zákoníku a jeho právní posouzení věci v tomto směru neodporuje hmotnému právu.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 118/2006, ze dne 29. 11. 2007

20.11.2007 00:01

Ke srovnání smlouvy o obstarání věci a smlouvy zprostředkovatelské

Předmětem závazku smlouvy o obstarání věci podle § 733 obč. zák. může být obstarání určité záležitosti objednatele, nikoliv pouze obstarání věci v hmotném smyslu. Může jít např. o zajištění svatby, pohřbu, nákupu určitých věcí apod. Předmětem závazku obstaratele nemůže být ovšem obstarání uzavření smlouvy za odměnu, neboť to je předmětem smlouvy zprostředkovatelské (§ 774 – 777 obč. zák.).

Zprostředkovatelskou smlouvou se zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele (§ 774 obč. zák.). Tento smluvní typ usnadňuje setkání nabídky s poptávkou; jde o dvoustranný právní úkon mezi zájemcem na straně jedné a zprostředkovatelem na straně druhé, jehož výsledkem má být uzavření další smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou. Samo zprostředkování zahrnuje vyhledávání osob, které mohou být uvažovány jako smluvní strany se zájemcem, navázání styku s nimi a zjišťování konkrétního úmyslu uzavřít zprostředkovanou smlouvu. Zprostředkovatel nezastupuje zájemce, neuskutečňuje právní úkon, pouze vyvíjí činnost směřující k uzavření smlouvy mezi zájemcem a třetí osobou.

Při srovnání předmětů smlouvy o obstarání věci (§ 733 obč. zák.) a smlouvy zprostředkovatelské (§ 774 obč. zák.) je určujícím kriteriem především vymezení toho, co má být podle smlouvy obstaráno či vykonáno.

Jestliže předmětem posuzované smlouvy byl pouze závazek vyhledat kupce a učinit opatření k tomu, aby kupní smlouva mohla být s třetí osobou jako kupujícím uzavřena, odpovídá takové ujednání právě smlouvě zprostředkovatelské. Není sice vyloučena dohoda, podle níž má zprostředkovatel nejen vyhledat potenciálního kupce, ale též za zájemce zprostředkovanou smlouvu s třetí osobou uzavřít (v tom případě by ovšem šlo o smíšenou smlouvu zprostředkovatelskou a příkazní), avšak ke vzniku platného závazku mezi zájemcem a třetí osobou by byla nutná písemná plná moc, udělená zájemcem k tomu, aby zprostředkovatel jménem zájemce uzavřel s třetí osobou kupní smlouvu. Ve vztahu k třetím osobám je totiž zprostředkovatel oprávněn za zájemce jednat, jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí (§ 777 obč. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 533/2005, ze dne 28. 6. 2007

20.11.2007 00:01

K uzavření zprostředkovatelské smlouvy pouze s jedním z manželů

Uzavření zprostředkovatelské smlouvy není ještě úkonem, který by se bezprostředně dotýkal společné věci (§ 145 odst. 2 obč. zák.); až kupní smlouva, kterou zde měl zprostředkovatel připravit pro manžela (v případě nalezení vážného zájemce o koupi) a jejíž účastnicí by musela být i jeho manželka s ohledem na spoluvlastnický podíl spadající do společného jmění manželů, představuje právní úkon, ke kterému (nebyla-li by ho přímo účastna) je třeba jejího souhlasu pod sankcí relativní neplatnosti (srov. § 40a a § 145 odst. 2 obč. zák.), protože jeho prodej nepředstavuje obvyklou správu společného majetku manželů (§ 145 odst. 2 věta první obč. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 533/2005, ze dne 28. 6. 2007

13.04.2007 00:01

K náhradě nákladů zprostředkovatele, není-li uzavřena zprostředkovaná smlouva

Podle § 776 obč. zák. patří zprostředkovateli kromě odměny náhrada nákladů pouze tehdy, je-li to výslovně dohodnuto; v pochybnostech jen, jestliže mu vznikl nárok na odměnu.

Jestliže v posuzované zprostředkovatelské smlouvě byl nárok na náhradu nákladů mezi účastníky sjednán pro případ, že zprostředkovateli nárok na odměnu nevznikne (protože zájemce neuzavře kupní smlouvu o koupi specifikované nemovitosti do jednoho měsíce od výzvy zprostředkovatele), ustanovení § 776 část věty za středníkem obč. zák. se v daném případě neuplatní.

Přisvědčit nelze ani dovolací námitce zpochybňující závěr odvolacího soudu, že z hlediska vzniku nároku zprostředkovatele na náhradu nákladů zde jsou bezvýznamné důvody, které vedly zájemce k tomu, že odmítl kupní smlouvu uzavřít. Odvolací soud v tomto směru správně dovodil, že podmínky, za kterých vzniká zprostředkovateli nárok na náhradu nákladů, byly v posuzované dohodě účastníků ujednány a došlo-li k jejich naplnění, tedy odmítl-li zájemce kupní smlouvu uzavřít, jsou důvody, které jej k tomu vedly, pro vznik nároku zprostředkovatele na náhradu nákladů již nerozhodné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1593/2006, ze dne 27.2.2007

01.09.2006 00:01

K náležitostem smlouvy o obstarání věci (§ 733 ObčZ)

Smlouva o obstarání věci je zvláštním smluvním podtypem smlouvy příkazní, pro niž zákon nepředepisuje žádné formální náležitosti (může být uzavřena písemně i ústně). Vždy však musí být určeny strany smlouvy, předmět obstarání a jeho cena, doba, kdy má být obstarání uskutečněno, a odměna za obstarání.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 898/2004, ze dne 27. července 2006

23.06.2006 00:01

K podílové odměně advokáta podle vyhl. č. 270/1990 Sb.

V případě, kdy advokát v době před pravomocným skončením věci odstoupí od smlouvy o poskytování právní pomoci uzavřené podle vyhlášky 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, v níž byla sjednána podílová odměna advokáta závislá na úspěchu ve věci, aniž by ve smlouvě bylo dojednáno cokoli dalšího, přísluší advokátovi (bez ohledu na výsledek sporu) nárok na mimosmluvní odměnu podle § 12 vyhlášky (tj. podle hodnoty nebo druhu věci a podle počtu úkonů, které ve věci vykonal ve smyslu § 13 a § 16 vyhlášky), na paušální částky náhrady hotových výdajů podle § 19 odst. 3 vyhlášky a na náhradu za promeškaný čas podle § 20 vyhlášky, na kterou by mu vznikl nárok v případě, že by podílová odměna sjednána nebyla.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 936/2004-188