// Profipravo.cz / Smlouva o dílo
Smlouva o dílo
12.10.2010 00:01
K odstoupení od smlouvy o dílo po marném uplynutí dodatečné lhůty
I. Ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. dává objednateli právo od smlouvy odstoupit i v případě, kdy lze s ohledem na všechny okolnosti případu důvodně předpokládat, že zhotovitel dílo neprovede včas, i když lhůta k plnění dosud neuplynula, a opožděnost provedení díla tak není jednoznačně zjištěna.
Dovolatel se však mýlí, domnívá-li se, že předpokladem pro použití ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. je to, že poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty a odstoupení od smlouvy musí předcházet dohodnutému datu plnění. Může-li objednatel poté, co zhotoviteli poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu, od smlouvy o dílo odstoupit, lze-li opožděnost provedení díla pouze důvodně předpokládat, tím spíše má toto právo v případě, kdy je takové porušení smlouvy o dílo ze strany zhotovitele postaveno najisto.
Předpokladem pro odstoupení od smlouvy o dílo pro jeho opožděnost je podle ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. (vedle opožděnosti ať už důvodně předpokládané či již skutečně nastanuvší) to, že objednatel určil zhotoviteli dodatečnou přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy a že zhotovitel ani v této lhůtě dílo neprovedl. Rozhodné přitom není, zda zhotovitel v poskytnuté lhůtě začne s prováděním díla, nýbrž to, zda do jejího uplynutí dílo dokončí. Objednatel tak má právo od smlouvy o dílo odstoupit od uplynutí přiměřené lhůty, kterou zhotoviteli poskytl, až do zhotovení díla.
II. Z dikce ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. jednoznačně vyplývá, že objednatel určuje přiměřenou lhůtu ke zhotovení díla jednostranným právním úkonem adresovaným zhotoviteli. Úvaha dovolatele, že se jedná o změnu smlouvy o dílo, k níž je třeba písemné dohody, je proto také mylná.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1043/2009, ze dne 23. 9. 2010
01.09.2010 00:01
K náhradě nákladů na odstranění vad díla třetí osobou
Z důvodu náhrady škody se nelze domáhat nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady. Majetková újma, která spočívá ve vadném provedení opravy (úpravy), tj. ve vadnosti poskytnutého plnění, je napravitelná jen v rámci odpovědnosti za vady. Nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady provedené opravy je nárokem z odpovědnosti zhotovitele za vady provedené opravy; nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se nelze domáhat z titulu náhrady škody.
Právo na odstranění vady díla zhotoveného na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku je základním nárokem objednatele a umožňuje mu domáhat se bezplatného, včasného a řádného odstranění vady.
Pojem „bez zbytečného odkladu“, který konkretizuje povinnost včasného odstranění vady, je třeba vykládat podle okolností každého případu, s přihlédnutím k povaze zhotovené věci a náročnosti odstranění vady. Zákon pamatuje i na případy, kdy zhotovitel neodstranil vadu „bez zbytečného odkladu“; v takovém případě se vada stává tzv. subjektivně neodstranitelnou, což ve svém důsledku znamená, že objednateli vzniká právo na zrušení smlouvy (§ 648 odst. 2 věta druhá obč. zák.) nebo právo na přiměřenou slevu z ceny (§ 648 odst. 2 věta třetí obč. zák.).
Nelze však v takovém případě suplovat právo z odpovědnosti za vadu právem na náhradu škody. Lze v dané věci tudíž přisvědčit zhotoviteli, který prokázal připravenost odstranit vytčené vady díla, že objednatel v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady nedodržel zákonný postup, když mu znemožnil provést odstranění vytčených vad díla a jejich odstranění objednal u subjektu odlišného od zhotovitele. Přiznání práva na náhradu nákladů, které objednatel vynaložil na takové odstranění vad díla třetí osobou, tak nemá oporu v zákoně.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, ze dne 29. 6. 2010
03.08.2010 00:02
K převzetí díla pouze jedním z objednatelů – spoluvlastníků věci
Objednatelé jsou ze smlouvy o opravě a úpravě věci, která je v jejich podílovém spoluvlastnictví, oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Z hlediska závazku z odpovědnosti za vady postačí, převezme-li dílo od zhotovitele jeden z těchto objednatelů.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010
03.08.2010 00:01
K oprávnění autorského dozoru jednat za objednatele
Samotná skutečnost, že byla uzavřena smlouva o výkonu autorského dozoru, neumožňuje bez dalšího učinit závěr o oprávněnosti osoby vykonávající autorský dozor smluvit se zhotovitelem díla změnu ve způsobu provedení díla. Tak by tomu bylo jen v případě, jestliže by smlouva obsahovala zmocnění autora projektu k takovému jednání jménem objednatele. Pro právní posouzení věci je tudíž vždy významné zjištění, co bylo obsahem smluvního ujednání autora projektu a objednatele.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010
03.08.2010 00:00
K odpovědnosti zhotovitele za vady při nevhodných pokynech objednatele
Zhotovitel odpovídá za vady, jejichž příčinou byla nevhodnost pokynů objednatele, jestliže nesplnil svou povinnost podle § 637 odst. 1 obč. zák. a objednatele na nevhodnost pokynů (včas) neupozornil.
Odpovědnost zhotovitele za předmětnou vadu střechy spočívající v nedodržení projektu, pokud jde o její přesah v dvorní části domu o 500 mm, by v posuzované věci byla vyloučena jen tehdy, jestliže by na nevhodnost projektu (bezodkladně) upozornil objednatele dříve, než byla střecha položena, a nikoli až před předáním díla.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010
02.08.2010 00:01
K právu spotřebitele zrušit smlouvu o dílo dle § 19 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb.
I v případě smlouvy o dílo uzavřené mezi spotřebitelem jako objednatelem a podnikatelem jako zhotovitelem se uplatní ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. (srov. § 1, § 2 zákona č. 634/1992 Sb.) a spotřebiteli tak může svědčit právo na zrušení smlouvy podle § 648 odst. 2, věty první, obč. zák., případně podle § 655 odst. 1, věty třetí, obč. zák., které je identické s obsahem práva na odstoupení od smlouvy.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3620/2008, ze dne 22. 4. 2010
02.08.2010 00:01
Ke zkoumání existence vady při zrušení smlouvy dle § 19 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb.
I. Kupujícím uplatněné právo z odpovědnosti za vady je důvodné jen za splnění tří následujících předpokladů: reklamovaná vada skutečně vadou je, vyskytuje se u prodané věci v době uplatnění práva z odpovědnosti za vady a má takovou povahu, jaká je pro uplatnění kupujícím zvoleného práva vyžadována. Bez ohledu na ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. se proto i v případě, že prodávající nevyřídí reklamaci ve lhůtě v citovaném ustanovení uvedené, musí soud existencí tvrzené vady vždy zabývat.
II. O vadu ve smyslu ustanovení § 619 obč. zák. nejde, jedná-li se o poškození, k němuž došlo v důsledku nesprávného používání věci, zejména při jejím užívání v rozporu s informací o způsobu použití a údržby věci a o nebezpečí, které vyplývá z jejího nesprávného použití nebo údržby. To však pouze za předpokladu, že prodávající splnil svoji informační povinnost podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3620/2008, ze dne 22. 4. 2010
22.06.2010 00:00
K žalobě na odstranění vady věci zhotovené na zakázku
Podle ustanovení § 648 odst. 1, věty první, obč. zák. je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady, jde-li o vadu, kterou lze odstranit.
Obecně platí, že způsob odstranění vady díla přísluší zhotoviteli. To však nevylučuje, aby se objednatel žalobou domáhal odstranění vady konkrétními postupy odpovídajícími její povaze, zejména za situace, kdy odstranění vady předpokládá výměnu vadných součástí díla; právo zvolit způsob a technologii výměny vadných částí za bezvadné nadále přísluší zhotoviteli díla.
V souzené věci žalobci reklamovali vadu vodoinstalace spočívající v tom, že pitná voda nevyhovuje stanoveným a přípustným parametrům pro vysoký obsah mědi v měrných jednotkách. Žalobou se pak (mimo jiné) domáhali, aby soud uložil žalované povinnost "provést na vlastní náklady úplnou výměnu měděné vodoinstalace v domě č.p. 712 v B. za vodoinstalaci plastovou, popř. za vodoinstalaci z jiného materiálu odpovídající platným právním předpisům ..." Není pochyb o tom, že žalobci uplatnili právo na bezplatné odstranění vady (§ 648 odst. 1 obč. zák.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4126/2008, ze dne 20. 5. 2010
14.09.2009 00:01
K podílu objednatele na vadách zhotoveného díla
Odpovědnost za vady ve smyslu ustanovení § 645 odst. 1 obč. zák. je objektivní odpovědností zhotovitele, která vzniká nezávisle na jeho zavinění. Vadou se rozumí nedostatek vlastnosti, kterou by věc měla mít vzhledem k obsahu smlouvy nebo účelu, pro který má sloužit, případně podle právních předpisů či technických norem.
Obecně platí, že příčina vady musí spočívat v něčem jiném, než jsou okolnosti způsobené objednatelem. Pouze tehdy, způsobil-li poškození zhotovené věci výlučně objednatel (např. neodborným zacházením s věcí), nejde o vadu ve smyslu ustanovení § 645 odst. 1 obč. zák. a odpovědnost zhotovitele je vyloučena. S názorem odvolacího soudu, že v dané věci na kvalifikaci popraskání laku podlahy jako vady díla, za niž v plném rozsahu odpovídá zhotovitel, nemá vliv jakýkoliv podíl objednatele, nýbrž jen podstatný (rozhodující), se dovolací ztotožňuje.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 420/2008, ze dne 17. 8. 2009
20.04.2009 00:00
K úpravě či opravě věci zhotovením součásti věci hlavní
I. O úpravu či opravu věci podle ust. § 652 až 656 ObčZ se jedná i v případě, že předmětem smlouvy je zhotovení jen součásti věci hlavní, nikoliv vytvoření nové samostatné věci. Tak je tomu i v daném případě, kdy předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení ústředního topení v domě.
II. Podle ustanovení § 653 odst. 1 ObčZ totiž zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Dokud k předání předmětu díla nedojde, nemůže objednatel vůči zhotoviteli uplatňovat práva z odpovědnosti za vady. Od smlouvy o dílo může v takovém případě objednatel odstoupit z jiných zákonných důvodů (např. § 642 ObčZ), resp. z důvodů uvedených ve smlouvě.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Odo 1566/2006, ze dne 20. 1. 2009
10.12.2008 00:01
Ke škodě způsobené provozní činností, ke zhotovení a opravě věci
I. Za škodu způsobenou provozní činností (§ 420a obč. zák.) nelze považovat škodu, jejíž příčinou má být vadně provedená oprava poškozené věci či nesprávné připojení přístroje do sítě. Jestliže podle skutkových tvrzení žalobce příčinou vzniku škody nebylo samotné provozování určité podnikatelské činnosti žalovaných, nýbrž mělo dojít k pochybení prvního žalovaného v souvislosti s provedenou opravou elektrického topení v domě žalobce a k nesprávnému postupu druhého žalovaného při zapojení elektrického zařízení do rozvodné sítě, nejde o škodu způsobenou provozováním opravárenské činnosti či dodáváním a rozvodem elektřiny (srov. např. 25 Cdo 270/2001).
II. Zásadním kriteriem pro rozlišení mezi opravou věci a zhotovením nové věci je, že předmětem opravy není vytvoření nové věci, nýbrž jen odstranění vady věci, jejího poškození či opotřebení, jak ostatně příkladmo uvádí ust. § 652 odst. 2 obč. zák.
V daném případě předmětem smlouvy mezi žalobcem a prvním žalovaným byla oprava elektrického topení v domě žalobce, spočívající ve výměně částí poškozených po povodni, a dále izolace topení. Při opravě poškozeného topení došlo k výměně poškozených součástí a pokud v jejím rámci bylo zapotřebí vynaložit i určité další práce, neznamená to, že se jednalo o zhotovení nové věci (§ 644 a násl. obč. zák.) či stavby na objednávku (§ 651 obč. zák.). V případě opravy či úpravy věci může samozřejmě vyvstat potřeba provést určité stavební práce, avšak je třeba rozlišovat, co je primárním účelem smlouvy. Samotné stavební práce měly ve vztahu k předmětu smlouvy a k hlavnímu předmětu činnosti prvního žalovaného, jímž byla oprava poškozeného topení v domě objednatele, pouze druhotnou povahu. Oprava věci může totiž v sobě zahrnovat i provedení dalších nezbytných prací, které vyžaduje povaha objednané opravy.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2805/2006, ze dne 22. 10. 2008
01.07.2008 00:00
K ceně jako podstatné náležitosti smlouvy o opravě a úpravě věci
Smlouva o opravě a úpravě věci je zvláštním druhem smlouvy o dílo, kterou občanský zákoník upravuje v § 652 až 656, přičemž práva a povinnosti účastníků této smlouvy se řídí ustanoveními § 632 až 643, popř. § 488 až 587 (§ 631) obč. zák. Ustanovení § 653 až 656 obsahují zvláštní úpravu, která má před uvedenými obecnými ustanoveními přednost.
Podstatnou náležitostí smlouvy o opravě nebo úpravě věci podle uvedené právní úpravy je i cena opravy nebo úpravy, kterou je možno dohodnout pevnou částkou (např. podle rozpočtu) nebo odhadem v těch případech, kdy v době uzavření smlouvy nebylo možné pevnou částku určit. V každém případě však cena musí být ve smlouvě uvedena a nedostatek ujednání o ceně znamená, že smlouva podle § 652 obč. zák. uzavřena nebyla, a plnil-li přesto zhotovitel podle takové dohody, vzniklo objednateli bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu.
Šlo-li v dané věci o plnění ve výkonech (stavební činnost), jež není možné dobře vrátit, je povinná strana povinna zaplatit peněžní náhradu odpovídající jejímu majetkovému prospěchu spočívajícímu v tom, že oprávněný vynaložil náklady na provedení stavebních prací; při posouzení výše této náhrady je proto třeba vycházet z obvyklých nákladů, které by musela povinná vynaložit v daném čase a místě na dosažení obdobného plnění.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1206/2007, ze dne 15. 4. 2008
01.02.2008 00:01
K předání díla zhotoveného na zakázku a ke splatnosti ceny
Má-li při předání věc zhotovená na zakázku na základě smlouvy o dílo řídící se občanským zákoníkem vady, může objednatel odmítnout takové plnění převzít nebo plnění neodmítne, věc převezme a uplatní práva z odpovědnosti za vady.
Podle § 650 obč. zák. má objednatel povinnost převzít jen zhotovené dílo (srov. 33 Odo 48/2002), přičemž takový stav je dán momentem, od kterého může být dílo užíváno v souladu s jeho účelovým určením, aniž by v užívání bránily zjištěné vady; od okamžiku převzetí díla mu náleží jen práva z odpovědnosti za vady podle § 645 obč. zák. Z hlediska § 650 obč. zák., které je kogentního charakteru, se navíc k účinkům převzetí díla nevyžaduje vyhotovení zápisu o jeho předání a převzetí.
Z předávacího protokolu v dané věci vyplývá, že došlo k předání díla a klíčů od zhotovovaného domu; jejich odevzdáním zhotovitelka umožnila objednatelům faktické nakládání (užívání) s předmětem díla; převzetím klíčů dali ostatně i objednatelé najevo, že dílo považují za zhotovené (byť s jistými vadami a nedodělky). Tento okamžik je tak třeba považovat za den předání zhotovené věci objednatelům. Vady takto převzatého díla nemohou zde být důvodem pro nezaplacení jeho ceny, nýbrž opravňují objednatele uplatňovat nároky z titulu odpovědnosti za vady.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 171/2006, ze dne 29. 11. 2007
01.02.2008 00:00
Ke vzájemnosti plnění ze smlouvy o dílo
Podle § 560 věty první obč. zák. mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit. Z první věty ustanovení § 560 obč. zák. vyplývá, že dopadá pouze na případy, kdy si účastníci podle smlouvy mají plnit navzájem, tj. kdy právo účastníka smlouvy na plnění je podmíněno jeho povinností plnit druhému.
Závazky ze smlouvy o dílo (§ 631 a násl. obč. zák.) nemají na rozdíl od např. kupní smlouvy (§ 588 a násl. obč. zák.) charakter synallagmatického závazku, neboť plnění zhotovitele (zhotovení díla) není podmíněno plněním objednatele (zaplacením sjednané ceny); z povahy věci totiž plyne, že k poskytnutí plnění každého z nich nedochází ke stejnému okamžiku, nýbrž v různých časových okamžicích. Smlouvou o dílo sice vzniká mezi účastníky dvoustranný vzájemný závazkový právní vztah, to však neznamená, že by povinnost účastníků poskytnout si navzájem plnění byla vzájemně podmíněná, tedy že by povinnost jednoho byla vázána na splnění vzájemné povinnosti druhého a naopak. Synallagmatický závazkový právní vztah ve smyslu § 560 věty prvé obč. zák. vznikne proto jen v případě, že si účastníci podle smlouvy mají poskytnout vzájemná plnění současně, tj. ke stejnému okamžiku (srovnej např. § 457 obč. zák. nebo § 588 obč. zák.).
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 171/2006, ze dne 29. 11. 2007
11.12.2007 00:00
K upozornění zhotovitele na vady věci přijaté k opravě
Podle § 653 odst. 2 obč. zák. zhotovitel krom jiného odpovídá za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, jestliže objednatele na vadnost věci neupozornil. Vadností věci, která má být upravena nebo opravena, se rozumí takový její stav, pro který ani po provedené opravě (úpravě) ji nebude možno řádně užívat, anebo takový stav věci, který brání řádnému provedení požadované opravy nebo úpravy.
V posuzované věci bylo zjištěno, že do reklamované opravy byl televizor přijímán (s již dříve opravenou základovou deskou) sice jako funkční, avšak v nepravidelných intervalech se vypínající. Provedená oprava spočívala ve výměně vysokonapěťového transformátoru. Po předmětné opravě byl televizor funkční, v současné době nefunguje, přičemž důvodem nefunkčnosti je prasklá základová deska, resp. její předchozí nekvalitní oprava. Závěr odvolacího soudu, že nefunkčnost televizoru není způsobena vadou reklamované opravy, při níž došlo pouze k výměně transformátoru, nýbrž je důsledkem vady základové desky, je správný. Protože základová deska byla v době přijetí televizoru do opravy, která je předmětem reklamace, funkční (její prasklina byla opravena), nebyl zhotovitel povinen podle § 653 odst. 2 obč. zák. objednatele upozorňovat na její stav. Nešlo totiž o vadnost televizoru, pro kterou by nebylo možno opravu spočívající ve výměně transformátoru provést ani o stav, pro který by nebylo možné televizor ani po výměně vadného transformátoru řádně užívat. Odpovědnost podle § 653 odst. 2 obč. zák tak zhotoviteli nevznikla.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 406/2005, ze dne 28. 6. 2007
02.08.2007 00:01
K nároku na zaplacení ceny opravy objednané nevlastníkem věci
Podle ustálené judikatury soudů může smlouvu o dílo, jejímž předmětem je oprava nebo úprava věci, popřípadě jinou smlouvu, s jejímž provedením (uskutečněním) je spjato předání (odevzdání) věci druhému účastníku, platně uzavřít (jako objednatel opravy nebo úpravy věci anebo jiné činnosti) i ten, kdo není vlastníkem věci.
Došlo-li k uzavření platné smlouvy o dílo, je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu díla. Z titulu smlouvy o dílo zhotovitel tedy má (může mít) pohledávku spočívající v ceně díla jen vůči objednateli; to platí i tehdy, není-li objednatel vlastníkem věci, které se dílo týká.
Vlastník věci v takovém případě nemá vůči zhotoviteli žádné závazky; nemůže je mít ani z důvodu vydání bezdůvodného obohacení, neboť zhotovitel plnil na základě smlouvy (platné smlouvy) a nikoliv bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu, z právního důvodu, který odpadl, z nepoctivých zdrojů nebo za jiného, co měl po právu plnit sám, s nimiž je podle § 451 a § 454 obč. zák. spojen vznik závazku z bezdůvodného obohacení (srov. 21 Cdo 2264/2005).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 1288/2005, ze dne 29. 5. 2007
20.04.2007 00:00
K odstoupení objednatele od smlouvy o dílo dle § 642 ObčZ
Odstoupení objednatele od smlouvy o dílo podle § 642 odst. 1 obč. zák. je speciálním případem odstoupení, neboť není spojeno s předcházejícím porušením povinností zhotovitele. Může jít o důsledek změny motivu nebo pohnutky objednatele; důvod změny nemusí zhotoviteli oznamovat.
Naproti tomu odstoupení objednatele podle § 642 odst. 2 obč. zák. je již spojeno s nedostatky na straně zhotovitele. Jde o preventivní právo na odstoupení od smlouvy, kterým objednatel může zabránit vzniku dalších nepříjemností a průtahů s ohledem na postup prací zhotovitele. Právo odstoupit od smlouvy předpokládá vadnost budoucího díla nebo opožděnost jeho provedení, která musí být v době odstoupení zřejmá, dále poskytnutí přiměřené lhůty zhotoviteli objednatelem ke zjednání nápravy a to, že ani během ní zhotovitel nápravu neučinil.
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1528/2006, ze dne 28. 2. 2007
22.11.2005 00:00
K odpovědnosti za škodu způsobenou subdodavatelem zhotovitele díla
V rámci smluvního vztahu ze smlouvy o dílo nese zhotovitel vůči objednateli odpovědnost za řádné provedení díla a odpovídá i za ty vady díla, jež způsobil jeho subdodavatel či jiná – třetí osoba, zúčastněná na provádění díla a odlišná od účastníků smluvního vztahu. Jestliže následkem vadně provedené práce touto třetí osobou je způsobena škoda a zhotovitel ji poškozenému nahradí, má proti této třetí osobě tzv. postih podle § 440 obč. zák. z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněním jiného. To ale neznamená, že příp. odpovědnost zhotovitele za škodu způsobenou při provádění díla vylučuje přímou odpovědnost toho, kdo porušením své povinnosti škodu způsobil, pokud ovšem nejde o případ podle § 420 odst. 2 obč. zák., podle nějž je škoda způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili.
rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1479/2005 ze dne 18. října 2005