// Profipravo.cz / Zastoupení

Zastoupení

16.02.2018 00:00

Orgán jednající za stát ve věci škody způsobené Ústavním soudem

Orgán jednající za stát ve věci škody (újmy) způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Ústavního soudu nelze určit podle § 6 odst. 2 OdpŠk; v souladu s § 6 odst. 3 OdpŠk za stát jedná Ministerstvo financí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5213/2015, ze dne 28. 11. 2017

10.10.2017 00:00

Řádné šetření o místě pobytu účastníka před ustanovením opatrovníka

Podle již ustálené judikatury soudů ustanovení opatrovníka účastníku z důvodu, že není znám jeho pobyt, musí vždy předcházet šetření o tom, zda jsou splněny předpoklady pro takové rozhodnutí a zda není na místě přijmout jiné opatření, neboť také účastníku řízení, jehož pobyt není znám, musí být zajištěna ochrana jeho práv a právem chráněných zájmů a je třeba dbát o to, aby práv nebylo zneužíváno na úkor osob, jejichž pobyt není znám. Předpoklady pro ustanovení opatrovníka nejsou splněny, jestliže soud před vydáním rozhodnutí neprovedl odpovídající šetření o pobytu účastníka, jehož pobyt není znám; toto šetření se provádí prostřednictvím orgánů obecních úřadů v místě posledního bydliště účastníka, prostřednictvím orgánů na pracovištích, kde byl účastník naposledy zaměstnán, výslechem příbuzných účastníka, vyžádáním spisů od soudních i jiných orgánů, u nichž probíhalo řízení ve věci, jež se týká účastníka, šetřením v dostupných databázích (např. dotazem na vězeňskou službu, na úřad práce, popř. orgány sociálního zabezpečení, na osoby blízké zjištěné z evidence obyvatel apod.).

Šetření, jež mají předcházet ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, musí být dostatečně aktuální, aby mohla být oporou pro závěr soudu, že důvody pro ustanovení opatrovníka jsou dány ke dni vydání usnesení o tomto opatření.

Ve světle výše uvedeného je nutné uzavřít, že šetření o místě pobytu účastníka provedené v dané věci soudem prvního stupně bylo nedostatečné; zcela zjevným porušením povinnosti vést ohledně pobytu účastníka řízení řádné šetření pak byla skutečnost, že si soud prvního stupně před vydáním usnesení o ustanovení opatrovníka nevyžádal aktuální výpis z Centrální evidence obyvatel a vyšel z údajů více než rok a půl starých.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1706/2017, ze dne 19. 7. 2017

05.09.2017 00:01

Ustanovení zástupce k ochraně zájmů účastníka pro celé řízení

Byl-li účastníkovi podle § 30 o. s. ř. před zahájením řízení ustanoven soudem zástupce pro podání žaloby, není tím vyloučeno, aby po zahájení řízení účastník požádal o ustanovení zástupce pro celé řízení.

Žalobci lze ustanovit zástupce i jen výlučně pro podání žaloby. Pokud v takové situaci žalobce žalobu podá, naplní se účel, pro který byl žalobci zástupce ustanovován; zastoupení tak zanikne. Je přitom nerozhodné, zda návrh na zahájení řízení žalobce podá sám nebo prostřednictvím ustanoveného zástupce. Podstatné je, že podáním návrhu došlo k zahájení řízení, pro které žalobce nadále není právně zastoupen, a je tudíž třeba zabývat se tím, zda k ochraně jeho zájmů je potřebné, aby mu byl ustanoven zástupce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3772/2016, ze dne 28. 6. 2017

15.08.2017 00:02

Nárok účastníka na náhradu nákladů zastoupení daňovým poradcem

Odměna za zastupování nepatří k nákladům občanského soudního řízení vždy, ale pouze v případech, které občanský soudní řád výslovně stanoví. Mezi tyto případy nepatří zastoupení podle § 26 o. s. ř., ani zastoupení obecným zmocněncem podle § 27 o. s. ř. Mezi tyto případy nelze zařadit ani zastoupení zástupcem vykonávajícím jinak profesi daňového poradce. Účastník řízení tedy nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, je-li jeho zástupcem v občanském soudním řízení daňový poradce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4644/2015, ze dne 17. 5. 2017

24.04.2017 00:02

Střet zájmů zástupce a zastoupeného při sepisu exekutorského zápisu

I. Posouzení, zda zástupce dlužníka (potenciálního povinného) při sepisu exekutorského (notářského) zápisu se svolením k vykonatelnosti jednal v rozporu se zájmy dlužníka, jestliže v tomtéž exekutorském (notářském) zápisu vystupoval zároveň jako statutární orgán věřitele (potenciálního oprávněného), je třeba uskutečnit nikoliv podle norem hmotného práva, ale výhradně podle ustanovení § 32 odst. 2 o. s. ř.

Exekutorský (notářský) zápis, k jehož přímé vykonatelnosti svolil prostřednictvím jednoho a téhož zástupce údajný dlužník (povinný) a údajný věřitel (oprávněný), není v souladu s ustanovením § 32 odst. 2 o. s. ř., a to pro kolizi zájmů mezi zástupcem účastníků zápisu (kterým je jedna a tatáž osoba) se zájmem údajného dlužníka (povinného). Jestliže exekuce byla na základě takového exekutorského (notářského) zápisu nařízena, musí být k návrhu povinného podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavena.

II. Střet zájmů v oblasti práva procesního se projeví tak, že zástupce účastníka může procesním jednáním uskutečněným jeho jménem navodit pro sebe nebo pro jinou osobu, kterou v řízení rovněž zastupuje, výrazně příznivou změnu v jejích procesních právech a povinnostech, a to na úkor účastníka, kterého zastupuje. Již tato skutečnost sama o sobě představuje střet zájmů mezi zástupcem a zastoupeným, aniž by musela být využita.

Existence kolize zájmů zástupce a zastoupeného v procesněprávních vztazích má za následek neúčinnost jednání zástupce jménem zastoupeného účastníka, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 90/2017, ze dne 1. 2. 2017

21.04.2017 00:02

ÚS: Zaručení realizace práva na právní pomoc

Cílem poučovací povinnosti ve smyslu v článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je poučení účastníka o tom, jaká má v procesu práva a povinnosti, aby jím provedené procesní úkony mohly vyvolat zamýšlené účinky a aby mohl splnit své procesní povinnosti, přičemž poučovací povinnost musí být poskytnuta včas, tj. v době, kdy je toho podle stavu řízení pro účastníka řízení zapotřebí. Civilní soud je tedy povinen účastníka řízení včas seznámit s právem nechat se zastoupit osobou znalou práva nebo požádat soud o to, aby mu byl zástupce za naplnění zákonných podmínek soudem ustanoven. Uvedené platí obzvláště za situace, kdy je již z podání účastníka řízení zřejmé, že se v procesním právu zjevně neorientuje, že se nachází v tíživé osobní situaci nebo že vzhledem k projednávané věci a vzhledem k zastoupení protistrany může být v procesu značně znevýhodněn.

Pokud soudy na požadavek stěžovatelky na ustanovení zástupce obsažený už v jejím žalobním podání nijak nereagovaly a přes celkovou nedostatečnost jejích podání ji řádně nepoučily o jejím právu nechat se zastoupit advokátem a požádat s ohledem na majetkové poměry o ustanovení zástupce, dopustily se porušení práva na spravedlivý proces.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 682/16, ze dne 21. 3. 2017

31.03.2017 00:02

ÚS: Povinnost ustanovit opatrovníka nezletilému účastníku řízení

Jestliže zákonný zástupce zastupuje nezletilého pouze formálně a nečiní potřebné procesní úkony k ochraně jeho práv, jedná v rozporu s jeho zájmy, jakož i samotným účelem zastoupení. S ohledem na omezenou schopnost porozumět významu řízení nezletilý navíc nemusí mít vůbec možnost na nečinnost svého zákonného zástupce upozornit nebo se proti ní bránit, ačkoliv případný nepříznivý výsledek řízení půjde k jeho tíži. Povinností obecného soudu je proto vždy zvážit, zda v konkrétní věci nejde právě o tuto situaci a zda nejsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 o. s. ř.

Pokud stěžovatelka nebyla řádně zastoupena opatrovníkem podle § 29 odst. 1 o. s. ř, ačkoliv v době zahájení soudních řízení jí bylo pouze 11 let, současně probíhalo řízení o svěření do péče, jehož výsledkem bylo umístění stěžovatelky a jejích sourozenců v dětském domově, protože rodiče nebyli schopni výchovu nezletilých dětí zajistit a reálná možnost nezletilé dodržet přepravní podmínky se jevila jako velmi pochybná, došlo k porušení jejího práva plynoucího z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť jí v řízení před obecným soudem bylo znemožněno jakkoliv jednat.

Povinností soudu rovněž bylo uzpůsobit podmínky vedení sporu tak, aby stěžovatelce nevznikaly vyšší, než nezbytné náklady řízení a spojit po skutkové a právní stránce shodné spory vedené mezi týmiž účastníky, i bez návrhu účastníků. Pokud tak soud neučinil, porušil právo na spravedlivý (řádný) proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, což ve svém důsledku mělo dosah i na právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1669/14, ze dne 7. 3. 2017

31.01.2017 00:00

Ustanovení zástupce účastníkovi řízení v případě pochybností

V případě pochybností o tom, zda postačuje k efektivní obraně práv a oprávněných zájmů jen poskytování poučovací povinnosti či je potřebné účastníkovi řízení k ochraně jeho práv ustanovit práva znalého zástupce podle § 30 odst. 1 o. s. ř., je třeba s ohledem na ochranu ústavně zaručeného práva na právní pomoc a s tím spojeného práva na přístup k soudu rozhodnout ve prospěch ustanovení zástupce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4653/2016, ze dne 9. 11. 2016

19.01.2017 00:04

ÚS: K povinnosti ustanovit nezletilému účastníku opatrovníka

Neexistuje žádný důvod, proč by účastnice civilního řízení o zaplacení dluhu, vzniklého jízdou na černo, neměla být o řízení vůbec informována. Pouze v případě zvolení zástupce svobodnou vůlí účastníka řízení totiž lze s jistotou dovodit, že o daném řízení ví, a lze na něm rozumně požadovat, aby nesl i případné negativní dopady jednání takového zástupce. Není relevantní pouze vůle zákonných zástupců, ale i vůle nezletilého, kterou nelze zcela pominout. Projevenou vůli dítěte je nutno posoudit s ohledem na jeho nejlepší zájem. Soudy se nemohou bezvýhradně spolehnout na zákonného zástupce, že bude dodržovat všechny své povinnosti a intenzivně se zastupovaným komunikovat, ale je třeba dodržování daných povinností důsledně ověřovat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3966/14, ze dne 19. 12. 2016

05.01.2017 00:02

Ustanovení dalšího zástupce účastníka v řízení před soudem

Účastník, jemuž byl soudem podle § 30 o. s. ř. ustanoven advokát a jenž svým následným postupem vůči tomuto zástupci způsobil, že došlo k narušení nezbytné důvěry ve smyslu § 20 odst. 2 zákona o advokacii, nevyužil soudem přiznaného práva na právní pomoc a na ustanovení dalšího zástupce soudem nemá právo.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1342/2016, ze dne 24. 10. 2016

28.12.2016 00:02

ÚS: Povinnost soudu jmenovat kolizního opatrovníka

Jmenování opatrovníka je úkonem soudu, jenž je podmíněn splněním zákonem stanovených předpokladů. Z ustanovení § 37 odst. 1 z. ř. s. plyne, že soud v řízení o svéprávnosti jmenuje posuzovanému opatrovníka, a lze dospět i k názoru, že takto učiní i v případě, že posuzovaná osoba již opatrovníka (hmotněprávního opatrovníka dříve jí jmenovaného) má, neboť tento je v řízení o svéprávnosti také v postavení účastníka. Účelem ustanovení opatrovníka však v žádném případě není pouze urychlení řízení, či dokonce účelové snížení zátěže soudu. Ústavní soud již dříve judikoval, že funkce opatrovníka byla vytvořena proto, aby byly do důsledku hájeny zájmy posuzovaných osob, což představuje mj. studium spisu, podávání vyjádření, opravných prostředků a vedení celého sporu za posuzovanou osobu tak, jak by takovou povinnost byl nucen plnit smluvní zástupce. Funkce opatrovníka nebyla v žádném případě procesním řádem zakotvena proto, aby usnadňovala činnost soudu tím, že opatrovník okleští procesní práva účastníka (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 11. 2012 sp. zn. II. ÚS 194/11).

Měl-li odvolací soud za to, že soud prvního stupně pochybil, pokud posuzovaným nejmenoval kolizního opatrovníka, pak takové pochybení nelze napravit jmenováním opatrovníka jen pro odvolací řízení, ale zrušením rozhodnutí prvého stupně a vrácením věci k dalšímu řízení tomuto soudu s tím, že posuzovaní musejí být v tomto řízení zastoupeni nikoli hmotněprávním opatrovníkem, ale opatrovníkem jmenovaným v tomto řízení a pro toto řízení ad hoc. Jestliže by opatrovník jmenovaný v odvolacím řízení vzal odvolání zpět, je třeba dále zkoumat, zda tento krok není v rozporu se zájmy posuzované osoby. S ohledem na to, že postupem okresního soudu bylo zasaženo do práva posuzovaných osob na spravedlivý proces, je zjevné, že zpětvzetí odvolání je v rozporu se zájmy těchto osob.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 866/16, ze dne 24. 11. 2016

09.12.2016 00:00

ÚS: Opomenutí rozhodnout o žádosti o ustanovení právního zástupce

Porušením základního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je i případ, kdy Nejvyšší soud zastaví dovolací řízení z důvodu chybějícího zastoupení advokátem, byť dovolatel předtím požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů za účelem podání dovolání a o této žádosti soud opomenul rozhodnout.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1000/16, ze dne 8. 11. 2016

02.12.2016 00:03

ÚS: Povinnost ustanovit nezletilému účastníku řízení opatrovníka

Procesní právní předpisy nelze vykládat tak, aby bylo umožněno jen hladké fungování formálně technické stránky práva. To rozhodně není aplikace práva, nejefektivněji naplňující oprávněné zájmy dítěte, ke kterému se zavázala Česká republika. Nelze čekat, až jedinec obdrží občanský průkaz, aby se státním orgánům usnadnilo prokazovat doručení, a do té doby dítě považovat za pouhý objekt práva; prokázat něčí totožnost lze ostatně i jiným způsobem nebo jinými doklady. Hranice, odkdy je dítě schopno chápat konkrétní soudní řízení a svoje práva a povinnosti, nespočívá v dosažení určitého věku, ale této schopnosti se nabývá postupně, vzhledem k individuální vyspělosti konkrétního jedince, jakož i ke zvláštnostem zkoumaného případu. Při opačné interpretaci by tak paradoxně ten nejvíce bezbranný, jehož je právo povinno v co největší míře ochraňovat, nejvíce utrpěl. Nesměl by se účastnit soudního řízení, kde je o něm rozhodováno, ani by se o takovém řízení nemohl dozvědět, nemohl by využívat procesních prostředků a ani by se nemohl vyjádřit k tomu, kdo za něj bude v klíčových otázkách právně jednat. Zato by, jak se stalo v daném případě, poté plně nesl soudním výrokem stanovené povinnosti a finanční zátěž včetně nákladů na právní zastoupení protistrany a exekuce. Po změně režimu v roce 1989 došlo k překonávání právních teorií, vyhýbajících se hodnotícím soudům a nezajímajících se o sociální působení práva, které bylo aplikováno mechanicky. Rovnost, ani v procesu před soudem, není absolutní kategorií. Právo je proto právem, že vyvažuje nezaviněné rozdílnosti, aby nikdo netrpěl nespravedlivou újmu. Jízdné v prostředcích veřejné dopravy se jistě musí platit, je však rozdíl mezi nezletilým neplatičem, obyvatelem dětského domova, a dospělým, plně právně odpovědným černým pasažérem, který si dobře uvědomuje riziko a možné následky svého počínání. Zrovna tak dítě, jemuž je soudem zabráněno jakkoliv právně jednat, neboť je zastoupeno nezodpovědným rodičem, není ve stejném postavení jako dopravní podnik, zastoupený svobodně zvoleným advokátem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3970/14, ze dne 24. 10. 2016

29.09.2016 00:02

Zpětné ukončení funkce ustanoveného zástupce

Zásadně je stát povinen podle § 140 odst. 2 o. s. ř. hradit ustanovenému advokátovi hotové výdaje a odměnu za dobu od jeho ustanovení a platí mu výdaje a odměnu za vykonané úkony právní služby po celou dobu, po niž byl ustanoven zástupcem účastníka.

Okolnost, že § 138 odst. 1 o. s. ř. umožňuje odejmout přiznané osvobození od soudních poplatků zpětně, neznamená, že lze zpětnou účinnost přiznat i rozhodnutí o zrušení usnesení o ustanovení zástupce. Tak, jak zákon (§ 30 o. s. ř.) neumožňuje ustanovit zástupce se zpětným účinkem, neumožňuje zpětně ani ukončit funkci ustanoveného zástupce a odebrat mu zpětně oprávnění k zastoupení účastníka v řízení. Za účelně provedené úkony právní služby proto ustanovenému zástupci náleží adekvátní náhrada stanovená dle advokátního tarifu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4066/2015, ze dne 22. 6. 2016

31.08.2016 00:02

Ustanovení zástupce z řad advokátů provedené věcně nepříslušným soudem

I. Postoupením věci věcně příslušnému soudu nepomíjí účinky ustanovení zástupce z řad advokátů provedeného věcně nepříslušným soudem.

II. K požadavku na ustanovení zástupce z řad advokátů lze obecně uvést, že advokát bude ustanoven zástupcem zejména tehdy, jde-li o věc po stránce skutkové nebo právní složitou. To, zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, přičemž jen okolnost, že účastník sám podá žalobu, reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a snaží se v řízení chránit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2094/2014, ze dne 31. 5. 2016

26.08.2016 00:03

ÚS: Povinnost ustanovit nezletilému účastníku řízení opatrovníka

Skutečnost, že v řízení před obecnými soudy, jehož účastníkem je nezletilý, je jednáno s jeho rodičem jako zákonným zástupcem, nevylučuje vznik situace, kdy na takovéto zastoupení nebude možné z hlediska zájmu nezletilého nahlížet jako na řádné. Bude tomu tak zejména tehdy, jestliže zákonný zástupce zastupuje nezletilého pouze formálně, fakticky však se soudem nijak nekomunikuje, ani si nepřebírá zaslané písemnosti na žádné známé adrese. Takovýto zástupce nečiní žádné procesní úkony k ochraně práv nezletilého, v důsledku čehož jedná v rozporu s jeho zájmy, jakož i samotným účelem zastoupení. S ohledem na omezenou schopnost nezletilého porozumět významu řízení tento navíc nemusí mít vůbec možnost na nečinnost svého zákonného zástupce upozornit nebo se proti ní bránit, ačkoliv případný nepříznivý výsledek řízení půjde k jeho tíži. Jde v podstatě o srovnatelnou situaci, jako kdyby tento nezletilý nebyl vůbec zastoupen. Z těchto důvodů je povinností obecného soudu vždy zvážit, zda se v konkrétní věci nejedná právě o tuto situaci a zda nejsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 občanského soudního řádu. Jeho neustanovení v této věci mělo za následek, že stěžovatelce bylo znemožněno v řízení před obecným soudem jakkoliv jednat, tedy bylo porušeno její právo plynoucí z čl. 38 odst. 2 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2736/15, ze dne 12. 7. 2016

02.08.2016 00:02

Úřední ověření podpisu na plné moci dle § 28 odst. 4 OSŘ

Význam rozhodnutí předsedy senátu podle ustanovení § 28 odst. 4 o. s. ř. spočívá zejména v tom, předejít případným sporům (spojeným s nutností dokazování) ohledně zneužití plné moci. Požadavek na úřední ověření podpisu na plné moci je zpravidla odůvodněn tehdy, nemá-li soud možnost se při jednání nebo jiném soudním roku sám přesvědčit o tom, zda k udělení plné moci skutečně došlo, a jsou-li s udělením plné moci spojeny procesní úkony, které mají vliv na další průběh řízení (např. zpětvzetí žaloby, odvolání nebo dovolání, změna žaloby apod.), popřípadě je-li účastník řízení v cizině a zřejmě se osobně k procesnímu soudu nedostaví, nemůže-li se účastník řízení osobně zúčastnit jednání u soudu ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů apod..

Není-li podpis na písemné plné moci v rozporu s ustanovením § 28 odst. 4 o. s. ř. úředně ověřen, jde o nedostatek podmínky řízení týkající se plné moci (oprávnění k zastupování účastníka), který lze odstranit. Jestliže přes výzvu soudu není uvedený nedostatek plné moci (oprávnění k zastupování účastníka) odstraněn, soud řízení zastaví, bylo-li zahájeno podáním, které za účastníka učinil jeho údajný „zmocněnec“.

S ohledem na to, že ke splnění podmínek řízení přihlíží soud kdykoliv za řízení, není uvedený postup vyloučen ani v řízení před odvolacím soudem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4986/2015, ze dne 30. 5. 2016

02.08.2016 00:01

Ustanovení kolizního opatrovníka nezletilému povinnému v exekučním řízení

Rodiče nezletilého jsou z důvodu možného střetu zájmů vyloučeni z jeho zastupování v exekučním řízení vedeném proti němu, je-li zároveň k vymožení stejné povinnosti vedeno jiné (další) exekuční řízení proti nim, neboť vymožení plnění v jednom exekučním řízení představuje důvod pro zastavení druhého exekučního řízení podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 5269/2015, ze dne 11. 5. 2016

29.07.2016 00:03

ÚS: K povinnosti ustanovit nezletilému účastníku opatrovníka

Analytická právní věta

Pokud zákonný zástupce v řízení před soudem zastupuje nezletilého pouze formálně, fakticky však se soudem nijak nekomunikuje a nečiní žádné procesní úkony k ochraně jeho práv, jedná v rozporu se zájmy nezletilého, jakož i samotným účelem zastoupení. S ohledem na nejlepší zájem nezletilého je povinností obecného soudu vždy zvážit, zda se v konkrétní věci nejedná o situaci, kdy jsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 o. s. ř. Porušení této povinnosti může mít za následek porušení práva nezletilého být přítomen jednání před soudem ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Skutečnost, že v řízení před obecnými soudy, jehož je účastníkem nezletilý, je jednáno s jeho rodičem jako zákonným zástupcem, nevylučuje vznik situace, kdy na takovéto zastoupení nebude možno z hlediska zájmu nezletilého nahlížet jako na řádné. Bude tomu tak zejména tehdy, jestliže zákonný zástupce zastupuje nezletilého pouze formálně, fakticky však se soudem nijak nekomunikuje, nečiní žádné procesní úkony k ochraně práv nezletilého, v důsledku čehož jedná v rozporu s jeho zájmy, jakož i samotným účelem zákonného zastoupení. Z těchto důvodů je povinností obecného soudu vždy zvážit, zda v konkrétní věci se nejedná o situaci, kdy jsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 1 občanského soudního řádu.

Jestliže matka jako zákonný zástupce převzala žalobu i s výzvou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto ve věci bez nařízení jednání, aniž by jinak zájmy nezletilé hájila, učinila tak úkon, který byl spíše v neprospěch nezletilé, neboť zmařil možnost v řízení před soudem jakkoliv jednat ve prospěch nezletilé. Okresní soud v Ústí nad Labem, který nevzal tyto okolnosti konkrétního případu v úvahu, nedbal nejlepšího zájmu dítěte (např. ve smyslu nálezu I. ÚS 3304/13) a tím porušil právo stěžovatelky na projednání věci v její přítomnosti a možnost vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, zaručené čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2748/15, ze dne 31. 5. 2016

31.03.2016 00:00

KS: Schválení udělení plné moci opatrovnickým soudem

V situaci, kdy je dokazováním mj. zjištěno, že žaloba byla v dané věci podána advokátem na základě plné moci udělené mu žalobcem v době, kdy již tento v důsledku postupující duševní choroby neměl k takovému právnímu jednání dostatečné ovládací a rozpoznávací schopnosti, nebyla žaloba podána oprávněnou osobou a jí vyvolané řízení je postiženo odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který je nutné odstranit (dle ust. § 104 odst. 1 o. s. ř.) dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatrovníkem, který byl (bude) žalobci mezi tím ustanoven jako osobě pravomocně omezené ve svéprávnosti podle § 62 o. z. Takový úkon opatrovníka není běžnou záležitostí při správě majetku osoby omezené ve svéprávnosti a vyžaduje v režimu § 461 odst. 1 o. z. schválení soudu.

podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 8Co 2033/2015, ze dne 7. 1. 2016