// Profipravo.cz / Náležitosti podání

Náležitosti podání

16.06.2014 00:03

ÚS: Doplnění kasační stížnosti elektronickou cestou

Dává-li soudní řád správní účastníku řízení možnost, aby procesní úkony činil v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona, pak není materiálně myslitelné, aby systémové procesy zpracování takového datového přenosu v rámci tohoto doručovacího mechanizmu šly na jeho vrub. Účastník řízení je v každém případě povinen soudu údaj o odeslání takové e-mailové zprávy věrohodným způsobem prokázat, nevyplývá-li již ze samotné přijaté zprávy datum a čas jejího odeslání.

S ohledem na stále se prohlubující elektronizaci justice, která se ponejvíce projevuje právě v oblasti doručování, je třeba akcentovat materiální prvek a vyzdvihnout smysl doručování jako takový, a tím tedy i zachování lhůty v případech, kdy tato lhůta po formální a technické stránce již vypršela. Smysl tohoto materiálního rozměru doručování je přitom třeba chápat jako preferenci věcného, meritorního vyřízení (posouzení) věci před jejím ryze procesním skončením tam, kde tomu povaha věci vysloveně nebrání. Tato premisa je potom zpřítomněním ustanovení čl. 90 Ústavy, podle kterého jsou soudy primárně povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, a současně tím v posledku sleduje cíl, aby se ze soudnictví nestalo pouhé „vyřizovačství“, tj. upřednostňuje snahu o pokud možno věcné zhodnocení problému po právní a/nebo faktické stránce, tak, aby bylo ochraně práv (nejen základních) učiněno zadost.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2560/13, ze dne 20. 5. 2014

05.05.2014 00:02

Podání advokáta datovou schránkou právnické osoby - advokátní kanceláře

Informační systém datových schránek neumožňuje soudu jako adresátovi datové zprávy identifikovat prostřednictvím identifikátoru elektronického podání osobu, která datovou zprávu vytvořila a která dokument nebo úkon provedla, nýbrž jen držitele datové schránky; údaj o tom, která osoba a v jakém postavení datovou zprávu vyhotovila a odeslala, je adresátu nepřístupný. Je-li jediným „viditelným“ údajem o identitě odesilatele datové zprávy identifikace jeho datové schránky, nelze než závěr o fikci podpisu datové zprávy vztáhnout k osobě jejího držitele. Použil-li advokát datovou schránku právnické osoby – advokátní kanceláře, ve které vykonává jako společník advokacii, k odeslání datové zprávy ve věci svého klienta (účastníka občanského soudního řízení), nemůže se prosadit názor, že platí fikce podpisu toho, kdo datovou zprávu fakticky vytvořil a odeslal a nikoli držitele datové schránky. Podepsal-li by však advokát přílohy datové zprávy svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, bylo by vyloučeno, aby nastala fikce podpisu držitele datové schránky – právnické osoby podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.

Jestliže platí, že každý procesní úkon účastníka řízení posuzuje soud podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), nelze pominout, že přílohy datové zprávy (oproti fikci podpisu právnické osoby podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.) vypovídají o tom, že autorem odporu proti platebnímu rozkazu a tím, jemuž žalovaná udělila plnou moc k zastupování, nebyla právnická osoba (držitelka datové schránky), nýbrž advokát účastníka. Obsahový rozpor mezi označením autora podání (přílohy datové zprávy) a fikcí podpisu představuje vadu podání, kterou měl soud za součinnosti s autorem podání odstranit postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2743/2013, ze dne 26. 3. 2014

25.03.2014 00:02

Odmítnutí žaloby pro vady po zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce

Zamítá-li soud žádost o ustanovení zástupce žalobci, jenž podal u soudu žalobu, která trpí vadami, bránícími pokračovat v řízení, může ho ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. usnesením vyzvat, aby žalobu opravil nebo doplnil, teprve v době, kdy usnesení o zamítnutí žádosti je v právní moci. Až v této době (v době, kdy žalobce již nemůže spoléhat na to, že mu bude soudem ustanoven zástupce z řad advokátů) lze od žalobce důvodně očekávat, že vady žaloby odstraní buď sám nebo prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí, když teprve jeho nečinnost (neodstranění vady žaloby) v tomto období může být procesně sankcionována odmítnutím žaloby podle ustanovení § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. Nepostupuje-li tímto způsobem, je odůvodněn závěr, že soud odňal žalobci možnost jednat před soudem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 987/2013, ze dne 26. 2. 2014

20.03.2014 00:03

ÚS: Posouzení podání přílohy bez elektronického podpisu

Městský soud chybně zhodnotil dosah zaručeného elektronického podpisu, když dospěl k závěru, že se tento nevztahuje na přílohu elektronické zprávy. Při výkladu ustanovení § 43 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 42 odst. 3 věta druhá o. s. ř. nerespektoval, že smyslem a účelem příslušných ustanovení je záruka identifikace účastníka řízení a autenticity podání. Důvodem, proč mají být elektronická podání doplňována (ustanovení § 42 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) je snaha o odstranění pochybností ohledně totožnosti osoby, která podání učinila, tj. zabránit tomu, aby jménem podatele činil bez jeho vědomí či proti jeho vůli podání někdo jiný. Elektronické podání odeslané e-mailem a opatřené zaručeným elektronickým podpisem s přílohou, která je součástí tohoto elektronického podání a obsahuje rozvedený text námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, i když není samostatně opatřena zaručeným elektronickým podpisem, splňuje podmínky ustanovení § 42 odst. 5 o. s. ř.

Městský soud k přezkoumání námitek předložených soudním exekutorem přistoupil přepjatě formalisticky, čímž ve svém důsledku odepřel stěžovateli právo na přístup k soudu a porušil jeho právo na spravedlivý (řádný) proces. V zájmu zajištění základního práva na přístup k soudu je přitom třeba i v případě pochybností o tom, zda je nutné podání doplnit, se přiklonit k výkladu příznivějšímu ve prospěch výkonu tohoto základního práva.

podle nálezu Ústavního soudu ze dne IV.ÚS 1829/13, ze dne 12. 2. 2014

11.10.2013 00:01

ÚS: Elektronicky podané dovolání

Jestliže dovolací soud nepřihlédl - s odůvodněním přepjatě formalistickým, postrádajícím navíc oporu v zákoně - ke stěžovatelem podanému dovolání, odňal tímto soud stěžovateli jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces (odmítnutí spravedlnosti - denegatio iustitiae), garantované čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dovolací soud tak rovněž nedostál své povinnosti vyplývající z čl. 90 Ústavy České republiky, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. V tomto smyslu nemůže obstát formalistické odůvodnění postavené na argumentaci, že „uvedl, že k [části listů] podání [….], označenému jako dovolání, se nepřihlíží, neboť bylo učiněno elektronicky, aniž by bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, a ve lhůtě nebylo doplněno podáním shodného znění v písemné podobě nebo v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem [§ 42 odst. 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“)], a jiné podání, o němž přísluší rozhodovat dovolacímu soudu, nebylo ve věci učiněno.“

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3042/12, ze dne 27. 8. 2013

17.08.2013 11:26

Rc 72/2012

Je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částí žaloby podává, že směřuje vůči státu (kraji, obci), je na místě takový stav posoudit jako vadu žaloby ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. Je-li pak žalobcem posléze zjednána náprava spočívající v označení žalovaného jako České republiky (kraje, obce), lze odtud usuzovat na původně vadnou žalobu (§ 43 o. s. ř.), kterou žalobce sám zhojil.

(Usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011)

12.12.2012 00:01

K nahrazení originálu podání jeho úředně ověřenou kopií

Úředně (oprávněným orgánem) ověřená kopie listiny osvědčuje, že opis nebo kopie se doslova shoduje s předloženou listinou, neprokazuje však, zda byla opatřena vlastnoručním podpisem vystavitele, případně žadatelem o vidimaci. K ověření, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní, slouží legalizace.

Skutečnost, že kopie listiny obsahující zpětvzetí žaloby byla úředně ověřena, nenahrazuje originál podpisu podání ve smyslu ustanovení § 42 o. s. ř. Byla-li do spisu založena jen vidimovaná listina obsahující zpětvzetí žaloby, aniž by její součástí byl vlastnoruční či zákonem stanoveným způsobem legalizovaný podpis žalobkyně, pak soud prvního stupně postupoval správně, když takovéto podání považoval za vadné (zpětvzetí žaloby je procesním úkonem a jako každý procesní úkon musí být podepsáno) a postupem podle § 43 o. s. ř. se pokusil tuto vadu odstranit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3595/2011, ze dne 23. 10. 2012

26.10.2012 00:02

ÚS: Podmínka zaručeného elektronického podpisu zástupce

Pokud členka odborové organizace jako osoba pověřená odborovou organizací zastupující stěžovatele od samého počátku exekučního řízení podepisovala elektronická podání určená soudu stejným způsobem jako v případě podání námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, a soud tato podání přijímal a rozhodoval o nich, aniž by zástupce stěžovatele upozornil na nedostatky takových podání, přičemž i z textu jednotlivých podání je nepochybné, že členka odborové organizace nikdy nejednala sama za sebe, ale vždy za odborovou organizaci coby zástupce stěžovatele, jeví se postup exekutora a následně i soudu v případě nepřijetí námitek jako zcela formální, překvapivý a porušující princip předvídatelnosti soudního rozhodování. Nepřijetím námitek stěžovatele k soudnímu přezkumu tak bylo porušeno ústavní právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3309/09, ze dne 11.09.2012

26.06.2012 00:01

Ke znaleckému posudku jako prostředku k odstraňování vad žaloby

V dané věci žalobkyně nezpochybňuje správnost samotného postupu soudu podle § 43 o.s.ř., má však za to, že žaloba byla projednatelná, neboť nedostatek podrobnějšího vylíčení, v čem spočívalo porušení právní povinnosti žalované při poskytování zdravotní péče matce žalobkyně, bylo možno odstranit „v průběhu řízení znaleckým posudkem“.

Tato argumentace ovšem přehlíží, že znalecký posudek je důkaz, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutkový stav tam, kde je třeba odborných znalostí k posouzení zjištěných skutečností. Okruh skutečností, které je potřeba zjišťovat, se přitom odvíjí právě od žalobních tvrzení, zde konkrétně od tvrzení, že došlo k pochybení při lékařské péči. Není-li tvrzené pochybení žalované, které představuje základní podmínku odpovědnosti za škodu podle § 420 odst. 1 obč. zák., nikterak specifikováno, není od počátku zřejmé, co má být předmětem dokazování a k jakým případným odborným otázkám má být vůbec vypracován znalecký posudek, který není prostředkem k odstraňování vad žaloby. Je proto správný závěr odvolacího soudu, že tento nedostatek žaloby, který nebyl přes výzvu soudu podle § 43 odst. 1 o.s.ř. odstraněn, brání průběhu řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2377/2011, ze dne 30. 5. 2012

31.05.2012 00:04

ÚS: K podání prostřednictvím veřejné datové sítě

Jestliže zákon účastníku řízení dává možnost, aby procesní úkony činil prostřednictvím veřejné datové sítě (a zejména s účinky jakoby bylo podání učiněno přímo u soudu), pak není materiálně myslitelné, aby případné poruchy uvnitř tohoto doručovacího mechanizmu šly na jeho vrub. Účastník se podle práva – a „právem“ – spoléhá na to, že zákonem mu umožněný režim učinit procesní úkon zajistí, že důsledky jeho podání reálně nastanou, resp. že jeho procesní odpovědnost nebude spojována s ničím jiným než s tím, co je schopen reálně ovlivnit (řádně dokumenty elektronicky odeslat a zajistit, aby byl schopen toto odeslání doložit).

Z řečeného plyne, že prokážou-li, což je nutné zdůraznit, stěžovatelé věrohodně, že dokumenty tvrzeného obsahu odeslali prostřednictvím veřejné datové sítě příslušnému soudu, je v nich obsažené procesní podání projednatelné i v případě, že podání soudu nebylo doručeno v úplné podobě. Nebylo by totiž spravedlivé, aby nedostatek ve fungování elektronického systému doručování šel k tíži stěžovatelů. Jsou-li pro to dostatečné důvody, je nutno vycházet z presumpce, že obsahem předmětných podání byly stěžovateli předložené námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu.

Má-li být nezákonnost chápána jako neústavnost, čili nezákonnost v rovině ústavního práva, musí u stěžovatelů vyvolávat reálné negativní dopady na jejich ústavně zaručená základní práva nebo svobody, nebo je alespoň ohrožovat. V tomto případě bylo napadenými usneseními obecných soudů porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť nesprávným postupem soudů při posouzení „bezvadnosti“ podání jim bylo zabráněno účinně se domáhat ochrany svého práva a žádat projednání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1911/11, ze dne 29.03.2012

15.03.2012 00:02

K poučení o neurčitosti nebo nesrozumitelnosti žalobního návrhu

I. Je-li žalobní návrh (tzv. petit) neurčitý nebo nesrozumitelný, musí výzva k odstranění vad žaloby ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. obsahovat též vysvětlení, v čem podle soudu spočívá neurčitost nebo nesrozumitelnost žalobního návrhu (petitu).

II. Požaduje-li žalobce, aby se zákaz týkal „jakýchkoliv“ zásahů do výkonu jeho vlastnického práva ke konkretizovanému majetku (coby vyústění žalobních tvrzení, podle nichž se tyto zásahy dějí pokračováním konkursního řízení vedeného na žalobcův majetek), pak nelze žalobní petit označit za neurčitý (bez zřetele k tomu, zda žalobě v této podobě lze vyhovět).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3145/2011, ze dne 16. 2. 2012

15.03.2012 00:00

K podání na elektronickém nosiči dat

Elektronický nosič dat (zde disketa) nesplňuje předepsanou formu podání ve smyslu ustanovení § 42 odst. 4 o. s. ř., ve stávajícím znění.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3145/2011, ze dne 16. 2. 2012

27.02.2012 00:01

ÚS: K podání prostřednictvím veřejné datové sítě

Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (viz ust. § 18 ZoEÚ) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci.

Argument městského soudu o tom, že stěžovatelka tuto skutečnost nikterak neprokázala, je lichý, když výše uvedené skutečnosti jsou obsaženy v informačním systému datových schránek (viz ust. § 14 ZoEÚ) a jsou obecným soudům plně dostupné (bod 10); jedná se tak o skutečnosti známé soudu z jeho činnosti, jež není třeba v občanském soudním řízení dokazovat (viz ust. § 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3518/11 ze dne 10.01.2012

25.01.2012 00:03

ÚS: Poučení účastníka řízení o vadě podání

Označení účastníka řízení je náležitostí podání. Podle § 43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby opravil nebo doplnil podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti a určí lhůtu k jejich odstranění. Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 22/03 vyslovil, že pokud je v podání jako účastník řízení označen někdo, kdo účastníkem řízení nemůže být, má podání vadu, k jejímuž odstranění musí být účastník vyzván.

Možnost poskytovat poučení o procesních právech a povinnostech vyplývá pro vykonávací řízení z § 254 odst. 3 o. s. ř. Postup odvolacího soudu, který návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl, protože vycházel z přesvědčení, že oprávněná stěžovatelka nesprávně označila osobu povinného, aniž by ji však poučil o tomto možném nesprávném označení povinného, se tedy ve světle výše uvedeného jeví jako příliš formalistický, nerespektující právo na spravedlivý proces. Ústavní soud zde odkazuje na svoji konstantní judikaturu, podle které nepřesné označení účastníka řízení lze odstranit a soud je povinen o tom chybující stranu postupem dle § 5 a § 43 o. s. ř. ve spojení s § 254 odst. 3 o. s. ř. poučit [viz. např. rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 127/96; III. ÚS 243/96; IV. ÚS 234/98; I. ÚS 139/99].

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1473/11, ze dne 01.12.2011

13.01.2012 00:02

ÚS: Podání prostřednictvím elektronické pošty

Včasnost podání učiněného elektronickou formou bez zaručeného elektronického podpisu je třeba posuzovat podle okamžiku doručení elektronické zprávy příslušnému soudu, přičemž není rozhodné, kdy se s tímto podáním příslušný pracovník podatelny seznámil a jaké na něm vyznačil datum doručení.

Jestliže existuje pochybnost o včasnosti podání učiněného elektronickou formou bez zaručeného elektronického podpisu a okamžik jeho doručení soudu je stěžejním pro rozhodnutí, musí soud učinit příslušné kroky směřující ke zjištění přesného okamžiku doručení takového podání. S údajem obsaženým na razítku, kterým označí podání podatelna soudu, se nelze bez dalšího spokojit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2446/11, ze dne 14.11.2011

03.11.2011 00:01

KS: Podání žaloby prostřednictvím datové schránky

Datovou schránku společnosti, jíž je zástupce žalobce jako advokát společníkem, k zaslání návrhu na zahájení řízení (jakož i jiného návrhu ve věci samé) využít nelze, ledaže by takový návrh, tvořící přílohu datové zprávy odeslané z datové schránky, byl samostatně opatřen uznávaným elektronickým podpisem zvoleného advokáta či samotného žalobce (účastníka řízení).

podle usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 27Co 238/2011, ze dne 29. 6. 2011 (dostupné na www.justice.cz)

20.10.2011 00:05

KS: Podání odvolání prostřednictvím datové schránky

V případě odvolání podávaného prostřednictvím datové schránky je rozhodující pro posouzení včasnosti podání odvolání datum, kdy bylo odvolání odvolatelem do datové schránky dodáno, nikoliv datum, kdy bylo doručeno do centrální evidence podatelny soudu, tedy kdy bylo soudem vyzvednuto.

podle usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8Co 370/2011, ze dne 16. 8. 2011 (dostupné na www.justice.cz)

18.08.2011 00:02

ÚS: K posouzení včasnosti faxového podání

Vázání okamžiku doručení faxového podání na moment, kdy se s ním pracovník soudu seznámí, případně má povinnost seznámit, by na straně účastníků řízení zakládalo stav nejistoty a významně by je omezovalo v přístupu k soudu, aniž by tím byl sledován jakýkoliv ospravedlnitelný účel. Jestliže se ve vztahu k posouzení včasnosti podání stěžovatelů nabízely dvě možné interpretační alternativy, byl městský soud povinen zvolit tu, která byla k ústavně zaručeným právům účastníků řízení šetrnější, což neučinil a porušil tak ústavně zaručené právo stěžovatelů na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2492/08, ze dne 14.07.2011

05.05.2011 00:01

ÚS: K obsahu výzvy k odstranění vad dovolání

Je-li činěna výzva k odstranění vad dovolání, musí být podle ustanovení § 241b odst. 1 o. s. ř. postupováno obdobně jako v odvolacím řízení. Ustanovení § 209 o. s. ř., upravující postup soudu při odstraňování vad odvolání co do obsahových náležitostí výzvy, odkazuje výslovně na ustanovení § 43 o. s. ř., aniž by poslední věta druhého odstavce byla z aplikace vyloučena. Jak Ústavní soud dovodil v nálezu sp. zn. IV. ÚS 22/03, nesplnění poučovací povinnosti podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. je porušením čl. 90 Ústavy České republiky, podle kterého jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Proto nelze mít pochybnosti o tom, že výzva k odstranění vad dovolání musí obsahovat i poučení o důsledcích jejího nesplnění. Absence poučení o procesních následcích nesplnění výzvy, které vedou k nevratným procesním rozhodnutím soudu, jejichž důsledkem je nemožnost věcného projednání podání účastníka řízení, je porušením základního práva na přístup k soudu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2793/10, ze dne 05.04.2011

04.02.2011 00:02

ÚS: K povinnosti posuzovat podání podle obsahu

Porušení práva na spravedlivý proces se odvolací soud dopustí, pokud rozhodne o podání účastníka označeném jako „odvolání“, aniž by se dostatečně seznámil s obsahem celého spisu a byl si tedy vědom ve spisu se nacházejících dalších na odvolání navazujících a relevantních dispozičních úkonů daného účastníka, případně pokud si je takových navazujících dispozičních relevantních úkonů sice vědom (tj. s obsahem spisu se seznámí), ale přesto na ně procesně v řízení nijak nereaguje a ani ve svém rozhodnutí o „odvolání“ účastníka se s nimi nijak nevypořádá.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3043/10, ze dne 20.01.2011